Kolman, Karel: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
m (Klara.kadlecova přesunul stránku Kolman Karel na Kolman, Karel) |
m |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">4</span> | <span id="PageFillProgress">4</span> | ||
| − | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
| − | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Karel</ee:firstname> |
| − | | jméno = <ee:firstname>Karel</ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>KOLMAN</ee:lastname> |
| − | | příjmení = <ee:lastname>KOLMAN</ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
| − | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
| − | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | |
19. 3. 1878 | 19. 3. 1878 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
Stará Skřeněř (Nový Bydžov – Stará Skřeněř) (CZ) | Stará Skřeněř (Nový Bydžov – Stará Skřeněř) (CZ) | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
21. 7. 1948 | 21. 7. 1948 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
Praha (CZ) | Praha (CZ) | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
| − | | povolání = <ee:profession>dramatik, překladatel, prozaik, kritik,</ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
| + | | povolání=<ee:profession>dramatik, překladatel, prozaik, kritik,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
Po dramatickém debutu ''Mušky'' (společenské drama ze současnosti) byl s nadějemi vyhlížen jako budoucí Čechov. Přes dobře odpozorované detaily a přiléhavou kresbu postav však jeho tvorba strádala kompozičními slabinami a chabou dramatičností. Trpěly jimi jak psychologické hry ze současnosti, tak rozvleklá historická dramata. | Po dramatickém debutu ''Mušky'' (společenské drama ze současnosti) byl s nadějemi vyhlížen jako budoucí Čechov. Přes dobře odpozorované detaily a přiléhavou kresbu postav však jeho tvorba strádala kompozičními slabinami a chabou dramatičností. Trpěly jimi jak psychologické hry ze současnosti, tak rozvleklá historická dramata. | ||
| − | </ee:perex> | + | </ee:perex><cshow logged="1"><ee:content> |
| − | <cshow logged="1"> | + | |
| − | <ee:content> | + | |
Vlastním jménem Kohlmann. Byl synem hospodářského správce, který pracoval na různých statcích, a starším bratrem básníka Jaroslava K. Cassia. Rodina žila od 1891 v Praze, kde '''K.''' po dokončení gymnaziálních studií v Křemencové ul. vystudoval práva (1896–1901) a 1909 si otevřel advokátní kancelář. Literatuře se věnoval od konce devadesátých let. Vedle vlastní tvorby (romány ''Dominik'', 1904; ''Sedláci'', 1906; ''Kmotřička revoluce'', 1923) překládal z ruštiny (Bělinskij, Puškin, Turgeněv) a angličtiny (Twain, Jerome) a byl publicisticky činný. Živě se zajímal o ruskou literaturu, především o L. N. Tolstého. Články o literatuře, referáty a divadelní kritiky publikoval v Hlasu národa, Národním obzoru, Rozhledech aj. Advokátní praxe jej však od uměleckých a publicistických aktivit odvedla; po 1910 se k nim vracel jen zcela výjimečně. | Vlastním jménem Kohlmann. Byl synem hospodářského správce, který pracoval na různých statcích, a starším bratrem básníka Jaroslava K. Cassia. Rodina žila od 1891 v Praze, kde '''K.''' po dokončení gymnaziálních studií v Křemencové ul. vystudoval práva (1896–1901) a 1909 si otevřel advokátní kancelář. Literatuře se věnoval od konce devadesátých let. Vedle vlastní tvorby (romány ''Dominik'', 1904; ''Sedláci'', 1906; ''Kmotřička revoluce'', 1923) překládal z ruštiny (Bělinskij, Puškin, Turgeněv) a angličtiny (Twain, Jerome) a byl publicisticky činný. Živě se zajímal o ruskou literaturu, především o L. N. Tolstého. Články o literatuře, referáty a divadelní kritiky publikoval v Hlasu národa, Národním obzoru, Rozhledech aj. Advokátní praxe jej však od uměleckých a publicistických aktivit odvedla; po 1910 se k nim vracel jen zcela výjimečně. | ||
| Řádka 33: | Řádka 31: | ||
<ee:bibliography_content>''Mušky'', Švandovo divadlo 1906, i t.; ''Vychovatel'', VD 1909, i t.; ''Zimní král'', t. 1909, MD Plzeň 1913; ''Šlechtici'', t. 1909, VD 1916; ''Svatí'', t. 1910; ''Táboři'', t. 1910, Uranie 1924.</ee:bibliography_content> | <ee:bibliography_content>''Mušky'', Švandovo divadlo 1906, i t.; ''Vychovatel'', VD 1909, i t.; ''Zimní král'', t. 1909, MD Plzeň 1913; ''Šlechtici'', t. 1909, VD 1916; ''Svatí'', t. 1910; ''Táboři'', t. 1910, Uranie 1924.</ee:bibliography_content> | ||
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> == | ||
| − | <ee:bibliography_content>Ref. Mušky: O. Theer, ''Lumír'' 34, 1905/06, s. 240; -ll-, ''Máj'' 4, 1905/06, s. 431; J. Hilbert, ''Moderní revue'' 12, 1905/06, sv. 17, s. 179; A. B. D.: ''Pokroková revue'' 2, 1905/06, s. 396–397; nesign. [V. Tille], ''Přehled'' 4, 1905/06, s. 357, 428 → ''Kouzelná moc divadla'', Praha 2007; M. Hýsek, ''Lidová revue moravskoslezská'' 2, 1905/06, s. 287; D., ''Zlatá Praha'' 23, 1905/06, s. 274; J. Lý [Ladecký], ''Zvon'' 6, 1905/06, s. 430 ● | + | <ee:bibliography_content>Ref. Mušky: O. Theer, ''Lumír'' 34, 1905/06, s. 240; -ll-, ''Máj'' 4, 1905/06, s. 431; J. Hilbert, ''Moderní revue'' 12, 1905/06, sv. 17, s. 179; A. B. D.: ''Pokroková revue'' 2, 1905/06, s. 396–397; nesign. [V. Tille], ''Přehled'' 4, 1905/06, s. 357, 428 → ''Kouzelná moc divadla'', Praha 2007; M. Hýsek, ''Lidová revue moravskoslezská'' 2, 1905/06, s. 287; D., ''Zlatá Praha'' 23, 1905/06, s. 274; J. Lý [Ladecký], ''Zvon'' 6, 1905/06, s. 430 ● ref. Vychovatel: E., ''Máj ''7, 1908/09, s. 532; O. Fischer, ''Přehled'' 7, 1908/09, s. 782; Tristan [S. V. Friedl], ''Zvon'' 9, 1908/09, s. 670; K. Čvančara: ''Osvěta ''39, 1909, s. 849–850 ● ref. Zimní král: R. [V. Červinka], ''Zlatá Praha'' 26, 1908/09, s. 312; nesign., ''Český denník'' 15., 17. a 26. 10. 1913; Z. Knittl, ''Máj'' 12, 1913/14, s. 35 ● R. [V. Červinka], ''Zlatá Praha'' 27, 1909/10, s. 580 [ref. Šlechtici + Svatí] ● ref. Šlechtici: J. Bartoš, ''Národní obzor'' 20. 8. 1910; K. [F. V. Krejčí], ''Právo lidu'' 12. 10. 1916; jv [Vodák], ''Lidové noviny'' 13. 10. 1916; -oe-, ''Topičův sborník'' 4, 1916/17, s. 94; nesign., ''Zvon'' 17, 1916/17, s. 55 ● ref. Táboři: K. Engelmüller, ''Národní politika ''18. 10. 1924, ráno; Et., ''Zvon'' 25, 1924/25, s. 98.<br/>LČL, Otto; Plzeň</ee:bibliography_content> |
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
| Řádka 58: | Řádka 56: | ||
</cshow> | </cshow> | ||
<cshow logged="1"> | <cshow logged="1"> | ||
| − | <ee:published>'''Vznik:''' 2015</ee:published> | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2015{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Magdaléna Jacková]]{{break}}</ee:author> |
| − | <ee:source></ee:source> | + | |
| − | <ee:author>'''Autor:''' [[Magdaléna Jacková]]</ee:author> | + | |
</cshow> | </cshow> | ||
<ee:category>[[Category:Česká činohra 1900–1945]] | <ee:category>[[Category:Česká činohra 1900–1945]] | ||
| Řádka 67: | Řádka 63: | ||
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | <cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | ||
<ee:documentation> | <ee:documentation> | ||
| − | + | <br/> | |
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
Verze z 28. 11. 2016, 14:21
Karel KOLMAN
* 19. 3. 1878 Stará Skřeněř (Nový Bydžov – Stará Skřeněř) (CZ)
† 21. 7. 1948 Praha (CZ)
dramatik, překladatel, prozaik, kritik
Po dramatickém debutu Mušky (společenské drama ze současnosti) byl s nadějemi vyhlížen jako budoucí Čechov. Přes dobře odpozorované detaily a přiléhavou kresbu postav však jeho tvorba strádala kompozičními slabinami a chabou dramatičností. Trpěly jimi jak psychologické hry ze současnosti, tak rozvleklá historická dramata.
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
