Kohout, František: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m (Klara.kadlecova přesunul stránku Kohout František na Kohout, František)
(Automatická aktualizace šablony)
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
</ee:progress>
+
</ee:progress>{{Infobox Osoba
{{Infobox Osoba
+
| jméno=<ee:firstname>František</ee:firstname>  
| jméno = <ee:firstname>František</ee:firstname>  
+
| příjmení=<ee:lastname>Kohout</ee:lastname>
| příjmení = <ee:lastname>Kohout</ee:lastname>
+
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
+
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
+
 
4. 5. 1858
 
4. 5. 1858
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
+
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
 
Hostín u Velvar
 
Hostín u Velvar
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
+
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
 
po 1913 (?)
 
po 1913 (?)
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
+
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
  
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
+
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
| povolání = <ee:profession>houslista, skladatel</ee:profession>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc/>
 +
| povolání=<ee:profession>houslista, skladatel</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
</ee:perex>
+
</ee:perex><ee:content>
<cshow logged="1">
+
<ee:content>
+
 
Studoval na varhanické škole v Praze u F. Z. Skuherského. 1875 se stal houslistou orchestru pražského německého divadla a od 1891/92 jeho ředitelem, s úkolem řešit problémy mezi hráči a komunikovat s vedením divadla. 1913 oslavil [se zpožděním tří let] 35 let práce pro pražské německé divadlo a byl penzionován. Napsal vokální a instrumentální skladby a ně­kolik jevištních prací. Jeho opereta ''Bandita ''na námět z venkovského prostředí s jednoduchými líbivými melodiemi měla 1892 ve smíchovské aréně tři reprízy a hrála se 1893 i v Plzni. Jed­noaktovku ''Stella ''(dir. skladatel, režie F. Ehrl) s libretem ze soudobého cirkusového prostředí uvedlo 1896 pražské německé divadlo. Drastic­ký námět o vraždě ze žárlivosti je analogií k Leoncavallovým ''Komediantům''. (Při premié­ře byla ''Stella ''pro vylehčení dojmu hrána s Of­fenbachovou operetou, při repríze s Mascagni­ho veristickou aktovkou ''Cavalleria rusticana''.) Po obdobné práci L. Grünbergera ''Die Heim­kehr ''(1894) představovala ''Stella ''další domácí reakci na veristickou operní vlnu, inspirovanou díly Mascagniho a Leoncavalla, a její hudba převzala od svých vzorů i charakteristické ve­ristické rysy.
 
Studoval na varhanické škole v Praze u F. Z. Skuherského. 1875 se stal houslistou orchestru pražského německého divadla a od 1891/92 jeho ředitelem, s úkolem řešit problémy mezi hráči a komunikovat s vedením divadla. 1913 oslavil [se zpožděním tří let] 35 let práce pro pražské německé divadlo a byl penzionován. Napsal vokální a instrumentální skladby a ně­kolik jevištních prací. Jeho opereta ''Bandita ''na námět z venkovského prostředí s jednoduchými líbivými melodiemi měla 1892 ve smíchovské aréně tři reprízy a hrála se 1893 i v Plzni. Jed­noaktovku ''Stella ''(dir. skladatel, režie F. Ehrl) s libretem ze soudobého cirkusového prostředí uvedlo 1896 pražské německé divadlo. Drastic­ký námět o vraždě ze žárlivosti je analogií k Leoncavallovým ''Komediantům''. (Při premié­ře byla ''Stella ''pro vylehčení dojmu hrána s Of­fenbachovou operetou, při repríze s Mascagni­ho veristickou aktovkou ''Cavalleria rusticana''.) Po obdobné práci L. Grünbergera ''Die Heim­kehr ''(1894) představovala ''Stella ''další domácí reakci na veristickou operní vlnu, inspirovanou díly Mascagniho a Leoncavalla, a její hudba převzala od svých vzorů i charakteristické ve­ristické rysy.
 
</ee:content>
 
</ee:content>
Řádka 52: Řádka 50:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
</cshow>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author>'''Autor:''' [[Jitka Ludvová]]{{break}}</ee:author>
<cshow logged="0">
+
 
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
+
</cshow>
+
<cshow logged="1">
+
'''Zdroj:''' <ee:published>2006</ee:published><br/>
+
'''Autor:''' <ee:author>[[Jitka Ludvová]]</ee:author>
+
</cshow>
+
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 68: Řádka 60:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Verze z 23. 1. 2017, 09:51

František Kohout
* 4. 5. 1858 Hostín u Velvar
po 1913 (?)
houslista, skladatel


Studoval na varhanické škole v Praze u F. Z. Skuherského. 1875 se stal houslistou orchestru pražského německého divadla a od 1891/92 jeho ředitelem, s úkolem řešit problémy mezi hráči a komunikovat s vedením divadla. 1913 oslavil [se zpožděním tří let] 35 let práce pro pražské německé divadlo a byl penzionován. Napsal vokální a instrumentální skladby a ně­kolik jevištních prací. Jeho opereta Bandita na námět z venkovského prostředí s jednoduchými líbivými melodiemi měla 1892 ve smíchovské aréně tři reprízy a hrála se 1893 i v Plzni. Jed­noaktovku Stella (dir. skladatel, režie F. Ehrl) s libretem ze soudobého cirkusového prostředí uvedlo 1896 pražské německé divadlo. Drastic­ký námět o vraždě ze žárlivosti je analogií k Leoncavallovým Komediantům. (Při premié­ře byla Stella pro vylehčení dojmu hrána s Of­fenbachovou operetou, při repríze s Mascagni­ho veristickou aktovkou Cavalleria rusticana.) Po obdobné práci L. Grünbergera Die Heim­kehr (1894) představovala Stella další domácí reakci na veristickou operní vlnu, inspirovanou díly Mascagniho a Leoncavalla, a její hudba převzala od svých vzorů i charakteristické ve­ristické rysy.


Práce pro divadlo

Stella, opera, 1 jedn., t: Mahrberg, 26. 4. 1896 Nové něm. divadlo Praha, ne­vyd.; Bandita (též Babinský), romant. komická ope­reta, 1 jedn., t: Menhard-Litoměřický, 8. 5. 1892 Aréna na Smíchově Praha, rkp. sborník nápěvů vDÚ. – Lit. dále uvádí: O slavnosti máji, opera, 1 jedn., t: Menhard-Litoměřický; Poklad, romant. opera, 3 jedn., t: ·lechta; ženichové, opera, 3 jedn., t: Macháček.

Prameny a literatura

Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1876, s. 13 [nástup angažmá]; 1893, s. 15; Dalibor 18, 1896, s. 179 [Stella]; Bohe­mia 28. 4. 1896 [Stella]; Hudební věstník 1, 1908, s. 28 [30. výr. činnosti]; E. Rychnovsky, Die Musik 12, sešit červen 1913, s. 374 [Stella]; Dalibor 35, 1912/13, s. 229 [Stella]; Rosenheim, s. 119; A. Špel­da: Dějiny plzeňské opery ve starém divadle 1868–1902, 1950–1954, rkp. v DÚ; E. Hermanno­vá–V. Lébl: Soupis české divadelní tvorby, 1959, s. 64; Společnost pro podporu německé vědy. • Paz­dírek; ČHS.

Životní události

  • 4. 5. 1858: narození, Hostín u Velvar
  • po 1913 (?): úmrtí


Vznik: 2006
Autor: Jitka Ludvová