Hartl, Jindřich: Porovnání verzí
nahoru...
m (Klara.kadlecova přesunul stránku Hartl Jindřich na Hartl, Jindřich) |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">3</span> | <span id="PageFillProgress">3</span> | ||
| − | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
| − | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Jindřich</ee:firstname> |
| − | | jméno = <ee:firstname>Jindřich</ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>Hartl</ee:lastname> |
| − | | příjmení = <ee:lastname>Hartl</ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
| − | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
| − | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | |
30. 4. 1856 | 30. 4. 1856 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
Stará Paka | Stará Paka | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
11. 9. 1900 | 11. 9. 1900 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
Kikinda [Uhry], dnes Vojvodina | Kikinda [Uhry], dnes Vojvodina | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
| − | | povolání = <ee:profession>skladatel, kapelník,</ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc/> |
| + | | povolání=<ee:profession>skladatel, kapelník,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | </ee:perex> | + | </ee:perex><ee:content> |
| − | + | ||
| − | <ee:content> | + | |
Syn obchodníka. Od dětství se učil hrát na klavír a na housle. Vystudoval reálku v Liberci a 1874 varhanickou školu v Praze. Po rezignaci A. Dvořáka na místo varhaníka v kostele sv. Vojtěcha (1874) se stal jeho nástupcem, působil u křižovníků, od 1876 v minoritském klášteře. Od poloviny 70. let komponoval a názorově se hlásil ke skupině zvané Kruh mladých skladatelů. První divadelní praxi získal v ochotnickém Mikulášském divadle na Starém Městě v Praze. Od 1877 byl kapelníkem v Plzni, nejprve v Pištěkově společnosti, od dubna 1878 ve Společnosti P. Švandy st. Nastudoval tam mj. Gounodova ''Romea a Julii ''(1877) a Dvořákova ''Šelmu sedláka ''(1878). 23. 10. 1879 provedl s Pištěkovou společností poprvé v Brně úryvky ze Smetanovy ''Prodané nevěsty ''a 7. 12. 1884 se podílel na prvním představení této opery v nově otevřeném brněnském Národním divadle. U Pištěka zůstal do 1884. Mezitím byl též kapelníkem a ředitelem chrámové hudby ve Dvoře Králové, 1884/85 kapelníkem německého divadla v Chebu a 1885–86 ředitelem kůru v Karlových Varech a Velvarech. 1886 se vrátil k Pištěkovi, který hrál se svou společností v Plzni a v letním divadle v Praze na Vinohradech; 1887 vystřídal '''H. '''prvního Pištěkova dirigenta K. Kovařovice a uvedl v Plzni poprvé Smetanova ''Dalibora''. Nejvýznamnější plzeňskou událostí byla česká premiéra Wagnerovy opery ''Tannhäuser ''(1888); '''H. '''ji nastudoval tři roky před pražským ND, které nezískalo svolení k provedení od ředitele německého divadla A. Neumanna, výhradního majitele práv pro Prahu. V Plzni uvedl '''H. '''1888, rok po premiéře v ND, i svou operu ''Natalie''. Do 1888 dirigoval asi 40 operních a 40 operetních titulů, jimž se věnoval zvl. na pražské letní scéně. Na podzim 1890 byl jmenován ředitelem kůru srbského chrámu a sbormistrem spolku Gusle ve Velké Kikindě v srbském distriktu Uher, kde přijal jméno Dobromil Tvrdovič a prožil závěr krátkého života. | Syn obchodníka. Od dětství se učil hrát na klavír a na housle. Vystudoval reálku v Liberci a 1874 varhanickou školu v Praze. Po rezignaci A. Dvořáka na místo varhaníka v kostele sv. Vojtěcha (1874) se stal jeho nástupcem, působil u křižovníků, od 1876 v minoritském klášteře. Od poloviny 70. let komponoval a názorově se hlásil ke skupině zvané Kruh mladých skladatelů. První divadelní praxi získal v ochotnickém Mikulášském divadle na Starém Městě v Praze. Od 1877 byl kapelníkem v Plzni, nejprve v Pištěkově společnosti, od dubna 1878 ve Společnosti P. Švandy st. Nastudoval tam mj. Gounodova ''Romea a Julii ''(1877) a Dvořákova ''Šelmu sedláka ''(1878). 23. 10. 1879 provedl s Pištěkovou společností poprvé v Brně úryvky ze Smetanovy ''Prodané nevěsty ''a 7. 12. 1884 se podílel na prvním představení této opery v nově otevřeném brněnském Národním divadle. U Pištěka zůstal do 1884. Mezitím byl též kapelníkem a ředitelem chrámové hudby ve Dvoře Králové, 1884/85 kapelníkem německého divadla v Chebu a 1885–86 ředitelem kůru v Karlových Varech a Velvarech. 1886 se vrátil k Pištěkovi, který hrál se svou společností v Plzni a v letním divadle v Praze na Vinohradech; 1887 vystřídal '''H. '''prvního Pištěkova dirigenta K. Kovařovice a uvedl v Plzni poprvé Smetanova ''Dalibora''. Nejvýznamnější plzeňskou událostí byla česká premiéra Wagnerovy opery ''Tannhäuser ''(1888); '''H. '''ji nastudoval tři roky před pražským ND, které nezískalo svolení k provedení od ředitele německého divadla A. Neumanna, výhradního majitele práv pro Prahu. V Plzni uvedl '''H. '''1888, rok po premiéře v ND, i svou operu ''Natalie''. Do 1888 dirigoval asi 40 operních a 40 operetních titulů, jimž se věnoval zvl. na pražské letní scéně. Na podzim 1890 byl jmenován ředitelem kůru srbského chrámu a sbormistrem spolku Gusle ve Velké Kikindě v srbském distriktu Uher, kde přijal jméno Dobromil Tvrdovič a prožil závěr krátkého života. | ||
| Řádka 54: | Řádka 52: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author>'''Autor:''' [[Pavel Petráněk]]{{break}}</ee:author> |
| − | + | ||
| − | ''' | + | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | '''Autor:''' | + | |
| − | + | ||
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | <ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
| Řádka 70: | Řádka 62: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> | ||
Verze z 23. 1. 2017, 10:51
Syn obchodníka. Od dětství se učil hrát na klavír a na housle. Vystudoval reálku v Liberci a 1874 varhanickou školu v Praze. Po rezignaci A. Dvořáka na místo varhaníka v kostele sv. Vojtěcha (1874) se stal jeho nástupcem, působil u křižovníků, od 1876 v minoritském klášteře. Od poloviny 70. let komponoval a názorově se hlásil ke skupině zvané Kruh mladých skladatelů. První divadelní praxi získal v ochotnickém Mikulášském divadle na Starém Městě v Praze. Od 1877 byl kapelníkem v Plzni, nejprve v Pištěkově společnosti, od dubna 1878 ve Společnosti P. Švandy st. Nastudoval tam mj. Gounodova Romea a Julii (1877) a Dvořákova Šelmu sedláka (1878). 23. 10. 1879 provedl s Pištěkovou společností poprvé v Brně úryvky ze Smetanovy Prodané nevěsty a 7. 12. 1884 se podílel na prvním představení této opery v nově otevřeném brněnském Národním divadle. U Pištěka zůstal do 1884. Mezitím byl též kapelníkem a ředitelem chrámové hudby ve Dvoře Králové, 1884/85 kapelníkem německého divadla v Chebu a 1885–86 ředitelem kůru v Karlových Varech a Velvarech. 1886 se vrátil k Pištěkovi, který hrál se svou společností v Plzni a v letním divadle v Praze na Vinohradech; 1887 vystřídal H. prvního Pištěkova dirigenta K. Kovařovice a uvedl v Plzni poprvé Smetanova Dalibora. Nejvýznamnější plzeňskou událostí byla česká premiéra Wagnerovy opery Tannhäuser (1888); H. ji nastudoval tři roky před pražským ND, které nezískalo svolení k provedení od ředitele německého divadla A. Neumanna, výhradního majitele práv pro Prahu. V Plzni uvedl H. 1888, rok po premiéře v ND, i svou operu Natalie. Do 1888 dirigoval asi 40 operních a 40 operetních titulů, jimž se věnoval zvl. na pražské letní scéně. Na podzim 1890 byl jmenován ředitelem kůru srbského chrámu a sbormistrem spolku Gusle ve Velké Kikindě v srbském distriktu Uher, kde přijal jméno Dobromil Tvrdovič a prožil závěr krátkého života.
Ve své interpretační i skladatelské divadelní aktivitě byl H. typickým dobovým praktikem. Psal též mše, komorní a symfonické skladby a sbory (mj. baladu Blanický rytíř pro hlas a orchestr). V divadle se dokázal přizpůsobit omezeným podmínkám a vytvořit solidní představení, ač neměl vždy k dispozici dostatečně velký orchestr; opery upravoval a chybějící nástroje nahrazoval harmoniem. Byl schopným učitelem začínajících zpěváků. Od soustavnější kompoziční práce ho odváděly kapelnické povinnosti, proto nedokončil několik započatých jevištních skladeb; uvádí se, že je autorem asi 10 operet. Divadelní životnost osvědčila jeho scénická hudba k Šamberkově činohře Karel Havlíček Borovský (1877), z níž byla samostatně hrávána předehra. Jeho jedinou velkou prací je romanticko-komická opera Natalie podle povídky pražského literáta a divadelního kritika W. A. Gerla o milostném trojúhelníku kolem mladé vdovy (česky E. Züngel 1870). Po premiéře v ND 1887 byla zvl. libretu vytýkána jalovost a nevkus, při domácím provozování se však dobře uplatnila směs z opery pro klavír (vyd. 1887) a klavírní úprava předehry (1890). Dobové oblibě nenáročných operetek a dramatických výstupů pro spolkové besedy vyšel H. vstříc i aktovkou Záboj a Ludiše, pojednávající o dvou pěveckých spolcích. Autorsky nedospěl k individuálnějšímu výrazu a setrval u líbivého melodického vyjadřování.
Dílo
Částečný soupis v předmluvě k vyd. libreta opery Natalie, 1888.
Práce pro divadlo
Karel Havlíček Borovský, hudba k Šamberkově činohře, komp. 1877, prov. 1883 ND, partitura vyd. s. a.; Die Bergknappen, opera, 3 jedn., něm. t: Körner, komp. 1877, neprov.; Oslavenec, kom. opera, 1 jedn., t: Koukl, 29. 7. 1882 Aréna v Kravíně v Praze, libr. vyd. 1883; Natalie, romanticko-kom. opera, 3 jedn., t: E. Züngel dle Gerleho povídky, 27. 6. 1887 ND, libr. vyd. 1888; Debora, opera, 4. jedn., t: skladatel dle Mosenthala, komp. 1888, nedok.; Záboj a Ludiše, kom. opereta, 1 jedn., t: Brožovský, 13. 6. 1890 Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech, libr. vyd. 1891; Svatopluk a Rostislav, slavnostní předehra k Fričovu dramatu, 28. 2. 1894 Brno.
Prameny a literatura
Světozor 15, 1881, s. 483 [Pan strýček v zajetí]; Dalibor 5, 1883, s. 379; 7, 1885, s. 84; 9, 1887, s. 223; 10, 1888, s. 259, 279 [zasláno]; 12, 1891, s. 377; 22, 1900, s. 266–267 [nekrolog], 28, 1906, s. 174; Národní listy mezi 21. a 29. 6. 1887 [Natalie]; Česká Thalia 1, 1887, s. 199, 217 [Natalie]; A. Špelda: Plzeňská zpěvohra ve starém divadle 1869–1902, 1950–1954, rkp. v DÚ; Javorin, s. 109, 147, 218, 219, 221; A. Špelda: Smetanova Prodaná nevěsta v plzeňské opeře 1869–1959, Minulostí Plzně a Plzeňska III, Plzeň 1960, s. 196–197; P. Pražák: Smetanova Prodaná nevěsta. Vznik a osudy díla, 1962, s. 169; Němeček: Kovařovic, sv. I; Šulc: Opereta. • Obsah opery: Hornové [Natalie]. • Otto; Pazdírek; ČHS.
Životní události
- 30. 4. 1856: narození, Stará Paka
- 11. 9. 1900: úmrtí, Kikinda [Uhry], dnes Vojvodina
Vznik: 2006
Autor: Pavel Petráněk
