Grund, Arnošt: Porovnání verzí
nahoru...
m (Klara.kadlecova přesunul stránku Grund Arnošt na Grund, Arnošt) |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">3</span> | <span id="PageFillProgress">3</span> | ||
| − | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
| − | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Arnošt</ee:firstname> |
| − | | jméno = <ee:firstname>Arnošt</ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>Grund</ee:lastname> |
| − | | příjmení = <ee:lastname>Grund</ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
| − | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
| − | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | |
8. 3. 1844 | 8. 3. 1844 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
Praha | Praha | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
20. 12. 1918 | 20. 12. 1918 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
Praha | Praha | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
| − | | povolání = <ee:profession>zpěvák,</ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc/> |
| + | | povolání=<ee:profession>zpěvák,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | </ee:perex> | + | </ee:perex><ee:content> |
| − | + | ||
| − | <ee:content> | + | |
<div> | <div> | ||
Vyučený zlatník. Otec herce, zpěváka a režiséra Arnošta G. (1866–1929). Od mládí vystupoval se smíchovskými ochotníky. Do PD byl angažován na jaře 1863 jako herec a do března 1866, kdy činohru opustil, vytvořil asi 150 rolí různého charakteru a významu, včetně postav v klasických dramatech. Ač vystupoval i ve hrách se zpěvy a v první operetě na scéně PD (1863, Mars, Offenbach: ''Orfeus v podsvětí''), povšimlo si vedení divadla jeho pěveckých dispozic až 1865 a doporučilo mu navštěvovat Pivodovu pěveckou školu. 27. 10. 1865 vystoupil '''G. '''v PD poprvé jako tenorista (Liborín, Weber: ''Střelec kouzelník'') a na konci roku byl angažován pro sólistické role. V září 1868 odešel do Vídně, kde se chtěl doškolit a ucházet o angažmá, v dvorním divadle však nakonec nevystoupil. Po krátkém návratu do PD na podzim 1869 odešel 1870 na německé scény, kde působil asi deset let (Berlín, Breslau [Wrocław], Basilej, Brémy, Hamburk, Darmstadt, Štětín [Stettin], Štrasburk). 1873 vytvořil v Koblenci se značným ohlasem ve 4 reprízách postavu Lohengrina (Wagner: ''Lohengrin''). 1877, když v PD v létě hostoval, uvažovalo se o jeho angažmá, byl však vázán ve svém působišti v Dessau. Po návratu do Čech vystoupil v PD opět v prosinci 1880 jako Jíra ve Smetanových ''Braniborech ''v ''Čechách ''a 1881/82 byl přijat. Po této sezoně z ND odešel. Vrátil se jako host 1890 v operetě (Celestin, Hervé: ''Mamzelle Nitouche'') a 1892 ve výpravné hře (Jolivet, Verne–Csepreghy: ''Carův kurýr''), v době, kdy byl členem Budilovy společnosti (1891–95 zvl. v Plzni). Při Budilově stagioně v letní aréně v Praze 1893 zpíval též Vaška ze Smetanovy ''Prodané nevěsty''. Jeho další osud není v podrobnostech znám, 1913 byl režisérem v Záhřebu. | Vyučený zlatník. Otec herce, zpěváka a režiséra Arnošta G. (1866–1929). Od mládí vystupoval se smíchovskými ochotníky. Do PD byl angažován na jaře 1863 jako herec a do března 1866, kdy činohru opustil, vytvořil asi 150 rolí různého charakteru a významu, včetně postav v klasických dramatech. Ač vystupoval i ve hrách se zpěvy a v první operetě na scéně PD (1863, Mars, Offenbach: ''Orfeus v podsvětí''), povšimlo si vedení divadla jeho pěveckých dispozic až 1865 a doporučilo mu navštěvovat Pivodovu pěveckou školu. 27. 10. 1865 vystoupil '''G. '''v PD poprvé jako tenorista (Liborín, Weber: ''Střelec kouzelník'') a na konci roku byl angažován pro sólistické role. V září 1868 odešel do Vídně, kde se chtěl doškolit a ucházet o angažmá, v dvorním divadle však nakonec nevystoupil. Po krátkém návratu do PD na podzim 1869 odešel 1870 na německé scény, kde působil asi deset let (Berlín, Breslau [Wrocław], Basilej, Brémy, Hamburk, Darmstadt, Štětín [Stettin], Štrasburk). 1873 vytvořil v Koblenci se značným ohlasem ve 4 reprízách postavu Lohengrina (Wagner: ''Lohengrin''). 1877, když v PD v létě hostoval, uvažovalo se o jeho angažmá, byl však vázán ve svém působišti v Dessau. Po návratu do Čech vystoupil v PD opět v prosinci 1880 jako Jíra ve Smetanových ''Braniborech ''v ''Čechách ''a 1881/82 byl přijat. Po této sezoně z ND odešel. Vrátil se jako host 1890 v operetě (Celestin, Hervé: ''Mamzelle Nitouche'') a 1892 ve výpravné hře (Jolivet, Verne–Csepreghy: ''Carův kurýr''), v době, kdy byl členem Budilovy společnosti (1891–95 zvl. v Plzni). Při Budilově stagioně v letní aréně v Praze 1893 zpíval též Vaška ze Smetanovy ''Prodané nevěsty''. Jeho další osud není v podrobnostech znám, 1913 byl režisérem v Záhřebu. | ||
| Řádka 55: | Řádka 53: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author>'''Autor:''' [[Jitka Ludvová]]{{break}}</ee:author> |
| − | + | ||
| − | ''' | + | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | '''Autor:''' | + | |
| − | + | ||
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | <ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
| Řádka 71: | Řádka 63: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> | ||
Verze z 23. 1. 2017, 09:51
Vyučený zlatník. Otec herce, zpěváka a režiséra Arnošta G. (1866–1929). Od mládí vystupoval se smíchovskými ochotníky. Do PD byl angažován na jaře 1863 jako herec a do března 1866, kdy činohru opustil, vytvořil asi 150 rolí různého charakteru a významu, včetně postav v klasických dramatech. Ač vystupoval i ve hrách se zpěvy a v první operetě na scéně PD (1863, Mars, Offenbach: Orfeus v podsvětí), povšimlo si vedení divadla jeho pěveckých dispozic až 1865 a doporučilo mu navštěvovat Pivodovu pěveckou školu. 27. 10. 1865 vystoupil G. v PD poprvé jako tenorista (Liborín, Weber: Střelec kouzelník) a na konci roku byl angažován pro sólistické role. V září 1868 odešel do Vídně, kde se chtěl doškolit a ucházet o angažmá, v dvorním divadle však nakonec nevystoupil. Po krátkém návratu do PD na podzim 1869 odešel 1870 na německé scény, kde působil asi deset let (Berlín, Breslau [Wrocław], Basilej, Brémy, Hamburk, Darmstadt, Štětín [Stettin], Štrasburk). 1873 vytvořil v Koblenci se značným ohlasem ve 4 reprízách postavu Lohengrina (Wagner: Lohengrin). 1877, když v PD v létě hostoval, uvažovalo se o jeho angažmá, byl však vázán ve svém působišti v Dessau. Po návratu do Čech vystoupil v PD opět v prosinci 1880 jako Jíra ve Smetanových Braniborech v Čechách a 1881/82 byl přijat. Po této sezoně z ND odešel. Vrátil se jako host 1890 v operetě (Celestin, Hervé: Mamzelle Nitouche) a 1892 ve výpravné hře (Jolivet, Verne–Csepreghy: Carův kurýr), v době, kdy byl členem Budilovy společnosti (1891–95 zvl. v Plzni). Při Budilově stagioně v letní aréně v Praze 1893 zpíval též Vaška ze Smetanovy Prodané nevěsty. Jeho další osud není v podrobnostech znám, 1913 byl režisérem v Záhřebu.
G. působení v PD bylo ovlivněno skutečností, že nebyl dostatečně odborně vyškolen. Jeho hrdinný tenor s mohutným fondem a čistou intonací trpěl technickými nedostatky, jež v praxi zmizely jen částečně. Vzhledem ke značné zaměstnanosti na scéně PD neměl G. čas na další studium. Své pražské pěvecké angažmá nastoupil v ansámblu ředitele Maýra a spolu se čtyřmi dalšími tenoristy přešel do ansámblu Smetanova. Naplnil očekávání zejména v rolích vojevůdců, rytířů, mstitelů, zloduchů a lidových hrdinů, kde mohl uplatnit mohutný hlas (např. Jíra při premiéře Smetanových Braniborů v Čechách). Také některé jeho lyrické postavy, pro které neměl dost kultivovaný pěvecký projev, však působily vcelku uspokojivě díky hereckým schopnostem, zdokonaleným činoherní praxí. Krátkost jeho spolupráce s PD vyplynula spíše z nestability pražského souboru a měnících se provozních okolností, než z jeho nedostatečných pěveckých kvalit.
Role (v PD, zpěvoherní)
1863: Mars (Offenbach: Orfeus v podsvětí); 1865: Liborín (Weber: Střelec kouzelník), Don Enriques de Santoval (Auber: Diamanty koruny); 1866: Jíra (Smetana: Braniboři v Čechách, prem.), Sir Edgar (Donizetti: Lucie z Lammermooru), Masaniello (Auber: Němá z Portici), Rinaldo (Gluck: Armida), Eleazar (Halévy: Židovka), Chapelou (Adam: Postilion z Lonjumeau), Arnold (Rossini: Vilém Tell); 1867: Milín (Šebor: Drahomíra, prem.), Robinson (Adam: Sládek prestonský), Jindřich (Duniecki: Šotek, prem.), Abayaldos (Donizetti: Dom Sebastian), Manrico (Verdi: Troubadour); 1868: Vojevůdce Muza ben Abil Gazan (Bendl: Lejla, prem.), Robert (Meyerbeer: Robert ďábel), Jan (Skuherský: Lora, prem.), Alfred Germont (Verdi: Violetta [La Traviata]), Gaston (Auber: První den štěstí); 1869: Horatio Masarenno (Auber: Černé domino), Isidor Coquerill (Adam: U věrného pastýře); 1881: Zdeněk ze Zásmuk (Fibich: Blaník, prem.), Lyonel (Halévy: Blesk), Rytíř dánský (Gluck: Armida).
Prameny a literatura
Hudební listy 4, 1873, s. 71 [Koblenc]; Věstník hudební a divadelní 1, 1877, s. 80, 96 [hostování v Praze]; Dalibor 3, 1881, s. 5; O. Hostinský, Národní listy 5. 6. 1881; J. Bartoš: K typologii smetanovských pěvců, Zprávy Společnosti B. Smetany 2, 1933, s. 65; J. Bartoš: PD opera; J. Špelda: Plzeňská zpěvohra ve starém divadle 1868–1902, 1950–1954, rkp. v DÚ; A. Kittl: činohra PD; K. Nedbal: Půl století s českou operou, 1959, s. 381 [Záhřeb]; PD 1862–83; ND po 1883; Trávníčková: PD. • ČHS; NDp.
Životní události
- 8. 3. 1844: narození, Praha
- 20. 12. 1918: úmrtí, Praha
Vznik: 2006
Autor: Jitka Ludvová
