Rainoldi, Paolo (Tanec): Porovnání verzí
m (Jakubcova přesunul stránku Rainoldi Paolo (Tanec) na Rainoldi, Paolo (Tanec)) |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">3</span> | <span id="PageFillProgress">3</span> | ||
− | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
− | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Paolo</ee:firstname> |
− | | jméno = <ee:firstname>Paolo</ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>Rainoldi</ee:lastname> |
− | | příjmení = <ee:lastname>Rainoldi</ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
− | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
− | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | |
18. 4. 1784 | 18. 4. 1784 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
Milán (Itálie) | Milán (Itálie) | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
1. 1. 1853 | 1. 1. 1853 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
Praha | Praha | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
− | | povolání = <ee:profession>mim, tanečník, baletní mistr, </ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc/> |
+ | | povolání=<ee:profession>mim, tanečník, baletní mistr,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
− | </ee:perex> | + | </ee:perex><ee:content> |
− | + | ||
− | <ee:content> | + | |
Žák F. Sediniho v Miláně, tančil v dětském souboru v Bergamu 1795. Tanečník ve vídeňském Kärtnertortheater 1804–13, kde výstižně podával komické charaktery. Oženil se s kolegyní A. Mantignoni (1813) a oba přešli do Theater in der Leopoldstadt, kde se Rainoldi stal baletním mistrem 1813–30. Poté, 1830–31 a 1837–40, působili společně v Theater in der Josefstadt. Mezitím hostovali např. v Bratislavě 1833, kde dávali ''Bräutigam in allen Aengsten'', ''Der Teufel in allen Ecken'', ''Arlequin als Spinne'', ''Die Unterhaltung in der Ukraine ''a ''Der blöde Ritter''. Další angažmá v Opavě 1835, Těšíně 1836, Olomouci 1835 a Badenu 1836. Ve Stavovském divadle v Praze působil Rainoldi se svou ženou 1840–46 jako baletní mistr, poté ještě sám 1852. Z Vídně přenesl populární frašku se zpěvy a tanci ''Vzpurné ženské v serailu ''(1840). Na jevišti uplatnil české tance ''Strašáka'', ''Zákolanskou'' aj. Z jeho pantomim: ''Venkovské kratochvíle aneb Tyrolové ''(1840), ''Veselý švec aneb Ďábel ve všech koutech ''(1841), ''Harlekýn co ďábel, Pierot co strašidlo a slepý muzikant co šrák ''(1842), ''Lov na medvědy ''a ''Hloupý Petr jakožto rekruta ''(1842), ''Rulík z vlasů aneb Slavnost v Hloupětíně ''(1842), ''Perseus a Andromeda ''(1842), ''Cikáni v černém lese aneb Mílek jakožto holič ''(1843). Poslední, ''Die Verwirrung in der Schusterwerkstatt ''(1852), byla vypískána. | Žák F. Sediniho v Miláně, tančil v dětském souboru v Bergamu 1795. Tanečník ve vídeňském Kärtnertortheater 1804–13, kde výstižně podával komické charaktery. Oženil se s kolegyní A. Mantignoni (1813) a oba přešli do Theater in der Leopoldstadt, kde se Rainoldi stal baletním mistrem 1813–30. Poté, 1830–31 a 1837–40, působili společně v Theater in der Josefstadt. Mezitím hostovali např. v Bratislavě 1833, kde dávali ''Bräutigam in allen Aengsten'', ''Der Teufel in allen Ecken'', ''Arlequin als Spinne'', ''Die Unterhaltung in der Ukraine ''a ''Der blöde Ritter''. Další angažmá v Opavě 1835, Těšíně 1836, Olomouci 1835 a Badenu 1836. Ve Stavovském divadle v Praze působil Rainoldi se svou ženou 1840–46 jako baletní mistr, poté ještě sám 1852. Z Vídně přenesl populární frašku se zpěvy a tanci ''Vzpurné ženské v serailu ''(1840). Na jevišti uplatnil české tance ''Strašáka'', ''Zákolanskou'' aj. Z jeho pantomim: ''Venkovské kratochvíle aneb Tyrolové ''(1840), ''Veselý švec aneb Ďábel ve všech koutech ''(1841), ''Harlekýn co ďábel, Pierot co strašidlo a slepý muzikant co šrák ''(1842), ''Lov na medvědy ''a ''Hloupý Petr jakožto rekruta ''(1842), ''Rulík z vlasů aneb Slavnost v Hloupětíně ''(1842), ''Perseus a Andromeda ''(1842), ''Cikáni v černém lese aneb Mílek jakožto holič ''(1843). Poslední, ''Die Verwirrung in der Schusterwerkstatt ''(1852), byla vypískána. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
Řádka 36: | Řádka 34: | ||
* <ee:chronology_date_from>1. 1. 1853</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>1. 1. 1853</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
− | <div class="names"><ee:names/></div> | + | <div class="names"><ee:names> |
+ | |||
+ | </ee:names></div> | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
| linksto={{FULLPAGENAME}} | | linksto={{FULLPAGENAME}} | ||
Řádka 46: | Řádka 46: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
− | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author></ee:author> |
− | + | ||
− | ''' | + | |
− | + | ||
− | + | ||
− | + | ||
− | + | ||
− | + | ||
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]] | <ee:category>[[Category:Český taneční slovník]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
Řádka 62: | Řádka 56: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
− | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
− | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> |
Verze z 23. 1. 2017, 10:55
Žák F. Sediniho v Miláně, tančil v dětském souboru v Bergamu 1795. Tanečník ve vídeňském Kärtnertortheater 1804–13, kde výstižně podával komické charaktery. Oženil se s kolegyní A. Mantignoni (1813) a oba přešli do Theater in der Leopoldstadt, kde se Rainoldi stal baletním mistrem 1813–30. Poté, 1830–31 a 1837–40, působili společně v Theater in der Josefstadt. Mezitím hostovali např. v Bratislavě 1833, kde dávali Bräutigam in allen Aengsten, Der Teufel in allen Ecken, Arlequin als Spinne, Die Unterhaltung in der Ukraine a Der blöde Ritter. Další angažmá v Opavě 1835, Těšíně 1836, Olomouci 1835 a Badenu 1836. Ve Stavovském divadle v Praze působil Rainoldi se svou ženou 1840–46 jako baletní mistr, poté ještě sám 1852. Z Vídně přenesl populární frašku se zpěvy a tanci Vzpurné ženské v serailu (1840). Na jevišti uplatnil české tance Strašáka, Zákolanskou aj. Z jeho pantomim: Venkovské kratochvíle aneb Tyrolové (1840), Veselý švec aneb Ďábel ve všech koutech (1841), Harlekýn co ďábel, Pierot co strašidlo a slepý muzikant co šrák (1842), Lov na medvědy a Hloupý Petr jakožto rekruta (1842), Rulík z vlasů aneb Slavnost v Hloupětíně (1842), Perseus a Andromeda (1842), Cikáni v černém lese aneb Mílek jakožto holič (1843). Poslední, Die Verwirrung in der Schusterwerkstatt (1852), byla vypískána.
Literatura
A. D.: Rainoldi Paolo in Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia Praha 1988 • Brodská, B.: Dějiny českého baletu do roku 1918, skripta HAMU 1983 • Tomášek, J. V.: Vlastní životopis, Praha, Orbis 1941
Životní události
- 18. 4. 1784: narození, Milán (Itálie)
- 1. 1. 1853: úmrtí, Praha
Vznik: 2001