Fibich, Zdeněk (Tanec): Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m (Klara.kadlecova přesunul stránku Fibich Zdeněk (Tanec) na Fibich, Zdeněk (Tanec))
m
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
−
</ee:progress>
+
</ee:progress>{{Infobox Osoba
−
{{Infobox Osoba
+
| jméno=<ee:firstname>Zdeněk</ee:firstname>  
−
| jméno = <ee:firstname>Zdeněk</ee:firstname>  
+
| příjmení=<ee:lastname>Fibich</ee:lastname>
−
| příjmení = <ee:lastname>Fibich</ee:lastname>
+
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
−
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
+
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
−
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
+
 
21. 12. 1850
 
21. 12. 1850
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
+
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
 
Všebořice u Dolních Kralovic
 
Všebořice u Dolních Kralovic
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
+
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
 
15. 10. 1900
 
15. 10. 1900
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
+
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
 
Praha
 
Praha
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
+
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
−
| povolání = <ee:profession>skladatel,</ee:profession>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 +
| povolání=<ee:profession>skladatel,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
−
</ee:perex>
+
</ee:perex><ee:content>
−
<cshow logged="1">
+
−
<ee:content>
+
 
Kompozici studoval 1864–65 u Z. Kolešovského a krátce v letech 1865–66 u B. Smetany, 1865–67 na konzervatoři v Lipsku klavír u I. Moschelese, 1868–69 vyučoval a koncertoval v Paříži, 1870 studoval v Mannheimu u V. Lachnera. 1873–74 učitel zpěvu na středních školách ve Vilně. 1875–78 byl druhým kapelníkem Prozatímního divadla v Praze, 1878–81 sbormistrem pravoslavného chrámu v Praze 1, 1899–1900 dramaturgem ND Praha. Soukromě vyučoval hudbě, napsal klavírní školu. Byl činný v Umělecké besedě, publikoval v časopise Dalibor a mj. napsal monografii k otevření Národního divadla. Zasáhl do všech hudebních oborů, zakladatelský význam má jeho tvorba melodramů a scénických melodramů, nově přinesl také baladický charakter hudby. Snivost, idylismus námětů i hudební řeči ho zařazují mezi typické romantiky s wagnerovskou technikou příznačného motivu, melodicky vycházel z české lidové písně. Složil ouvertury k Vrchlického Noci na Karlštejně, Shakespearově Romeovi a Julii, Kollárově Pražskému židovi, Prolog k otevření Nového českého divadla, Hudbu k živému obrazu Komenský aj. Autor třídílného scénického melodramu Hippodamie na slova J. Vrchlického, oper Bukovín, Blaník, Nevěsta messinská, Bouře, Hedy, Šárka, Pád Arkuna aj. Jeho původně nebaletní hudbu si ke svým choreografiím vybrali např. S. Remar (''Čtyři mušketýři ''a ''Dívčí válka'', Brno, Reduta 1946) a J. Smoláková (''Obrázky z venkova'', Taneční divadlo, 1949), M. Blahoutová získala v Olomouci na celostátní choreografické soutěži 1998 cenu za taneční provedení jeho symfonické básně ''Toman a lesní panna''.
 
Kompozici studoval 1864–65 u Z. Kolešovského a krátce v letech 1865–66 u B. Smetany, 1865–67 na konzervatoři v Lipsku klavír u I. Moschelese, 1868–69 vyučoval a koncertoval v Paříži, 1870 studoval v Mannheimu u V. Lachnera. 1873–74 učitel zpěvu na středních školách ve Vilně. 1875–78 byl druhým kapelníkem Prozatímního divadla v Praze, 1878–81 sbormistrem pravoslavného chrámu v Praze 1, 1899–1900 dramaturgem ND Praha. Soukromě vyučoval hudbě, napsal klavírní školu. Byl činný v Umělecké besedě, publikoval v časopise Dalibor a mj. napsal monografii k otevření Národního divadla. Zasáhl do všech hudebních oborů, zakladatelský význam má jeho tvorba melodramů a scénických melodramů, nově přinesl také baladický charakter hudby. Snivost, idylismus námětů i hudební řeči ho zařazují mezi typické romantiky s wagnerovskou technikou příznačného motivu, melodicky vycházel z české lidové písně. Složil ouvertury k Vrchlického Noci na Karlštejně, Shakespearově Romeovi a Julii, Kollárově Pražskému židovi, Prolog k otevření Nového českého divadla, Hudbu k živému obrazu Komenský aj. Autor třídílného scénického melodramu Hippodamie na slova J. Vrchlického, oper Bukovín, Blaník, Nevěsta messinská, Bouře, Hedy, Šárka, Pád Arkuna aj. Jeho původně nebaletní hudbu si ke svým choreografiím vybrali např. S. Remar (''Čtyři mušketýři ''a ''Dívčí válka'', Brno, Reduta 1946) a J. Smoláková (''Obrázky z venkova'', Taneční divadlo, 1949), M. Blahoutová získala v Olomouci na celostátní choreografické soutěži 1998 cenu za taneční provedení jeho symfonické básně ''Toman a lesní panna''.
 
</ee:content>
 
</ee:content>
Řádka 36: Řádka 34:
 
* <ee:chronology_date_from>15. 10. 1900</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
* <ee:chronology_date_from>15. 10. 1900</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
</ee:chronology></div>
 
</ee:chronology></div>
−
<div class="names"><ee:names>
+
<div class="names"><ee:names/></div>
−
 
+
−
</ee:names></div>
+
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
Řádka 48: Řádka 44:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
−
</cshow>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima,'' ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 73{{break}}</ee:source><ee:author></ee:author>
−
<cshow logged="0">
+
 
−
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
+
−
</cshow>
+
−
<cshow logged="1">
+
−
'''Zdroj:''' <ee:published>2001</ee:published><br/>
+
−
'''Autor:''' <ee:author></ee:author>
+
−
</cshow>
+
 
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]
 
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 64: Řádka 54:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
−
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
−
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 30. 1. 2017, 09:57

Zdeněk Fibich
* 21. 12. 1850 Všebořice u Dolních Kralovic
† 15. 10. 1900 Praha
skladatel


Kompozici studoval 1864–65 u Z. Kolešovského a krátce v letech 1865–66 u B. Smetany, 1865–67 na konzervatoři v Lipsku klavír u I. Moschelese, 1868–69 vyučoval a koncertoval v Paříži, 1870 studoval v Mannheimu u V. Lachnera. 1873–74 učitel zpěvu na středních školách ve Vilně. 1875–78 byl druhým kapelníkem Prozatímního divadla v Praze, 1878–81 sbormistrem pravoslavného chrámu v Praze 1, 1899–1900 dramaturgem ND Praha. Soukromě vyučoval hudbě, napsal klavírní školu. Byl činný v Umělecké besedě, publikoval v časopise Dalibor a mj. napsal monografii k otevření Národního divadla. Zasáhl do všech hudebních oborů, zakladatelský význam má jeho tvorba melodramů a scénických melodramů, nově přinesl také baladický charakter hudby. Snivost, idylismus námětů i hudební řeči ho zařazují mezi typické romantiky s wagnerovskou technikou příznačného motivu, melodicky vycházel z české lidové písně. Složil ouvertury k Vrchlického Noci na Karlštejně, Shakespearově Romeovi a Julii, Kollárově Pražskému židovi, Prolog k otevření Nového českého divadla, Hudbu k živému obrazu Komenský aj. Autor třídílného scénického melodramu Hippodamie na slova J. Vrchlického, oper Bukovín, Blaník, Nevěsta messinská, Bouře, Hedy, Šárka, Pád Arkuna aj. Jeho původně nebaletní hudbu si ke svým choreografiím vybrali např. S. Remar (Čtyři mušketýři a Dívčí válka, Brno, Reduta 1946) a J. Smoláková (Obrázky z venkova, Taneční divadlo, 1949), M. Blahoutová získala v Olomouci na celostátní choreografické soutěži 1998 cenu za taneční provedení jeho symfonické básně Toman a lesní panna.


Literatura

Jiránek, J.: Zdeněk Fibich, Praha 1963, 2. vydání 2000 • Nejedlý, Z.: Česká moderní zpěvohra po Smetanovi, Praha 1910

Životní události

  • 21. 12. 1850: narození, Všebořice u Dolních Kralovic
  • 15. 10. 1900: úmrtí, Praha


Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 73



Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Fibich,_Zdeněk_(Tanec)&oldid=19607“