Kolman, Karel: Porovnání verzí
nahoru...
(Automatická aktualizace šablony) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">4</span> | <span id="PageFillProgress">4</span> | ||
| − | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
| − | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Karel</ee:firstname> |
| − | | jméno = <ee:firstname>Karel</ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>KOLMAN</ee:lastname> |
| − | | příjmení = <ee:lastname>KOLMAN</ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
| − | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
| − | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | |
19. 3. 1878 | 19. 3. 1878 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
Stará Skřeněř (Nový Bydžov – Stará Skřeněř) (CZ) | Stará Skřeněř (Nový Bydžov – Stará Skřeněř) (CZ) | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
21. 7. 1948 | 21. 7. 1948 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
Praha (CZ) | Praha (CZ) | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
| − | | povolání = <ee:profession>dramatik, překladatel, prozaik, kritik,</ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
| + | | povolání=<ee:profession>dramatik, překladatel, prozaik, kritik,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
Po dramatickém debutu ''Mušky'' (společenské drama ze současnosti) byl s nadějemi vyhlížen jako budoucí Čechov. Přes dobře odpozorované detaily a přiléhavou kresbu postav však jeho tvorba strádala kompozičními slabinami a chabou dramatičností. Trpěly jimi jak psychologické hry ze současnosti, tak rozvleklá historická dramata. | Po dramatickém debutu ''Mušky'' (společenské drama ze současnosti) byl s nadějemi vyhlížen jako budoucí Čechov. Přes dobře odpozorované detaily a přiléhavou kresbu postav však jeho tvorba strádala kompozičními slabinami a chabou dramatičností. Trpěly jimi jak psychologické hry ze současnosti, tak rozvleklá historická dramata. | ||
| − | </ee:perex> | + | </ee:perex><ee:content> |
| − | + | ||
| − | <ee:content> | + | |
Vlastním jménem Kohlmann. Byl synem hospodářského správce, který pracoval na různých statcích, a starším bratrem básníka Jaroslava K. Cassia. Rodina žila od 1891 v Praze, kde '''K.''' po dokončení gymnaziálních studií v Křemencové ul. vystudoval práva (1896–1901) a 1909 si otevřel advokátní kancelář. Literatuře se věnoval od konce devadesátých let. Vedle vlastní tvorby (romány ''Dominik'', 1904; ''Sedláci'', 1906; ''Kmotřička revoluce'', 1923) překládal z ruštiny (Bělinskij, Puškin, Turgeněv) a angličtiny (Twain, Jerome) a byl publicisticky činný. Živě se zajímal o ruskou literaturu, především o L. N. Tolstého. Články o literatuře, referáty a divadelní kritiky publikoval v Hlasu národa, Národním obzoru, Rozhledech aj. Advokátní praxe jej však od uměleckých a publicistických aktivit odvedla; po 1910 se k nim vracel jen zcela výjimečně. | Vlastním jménem Kohlmann. Byl synem hospodářského správce, který pracoval na různých statcích, a starším bratrem básníka Jaroslava K. Cassia. Rodina žila od 1891 v Praze, kde '''K.''' po dokončení gymnaziálních studií v Křemencové ul. vystudoval práva (1896–1901) a 1909 si otevřel advokátní kancelář. Literatuře se věnoval od konce devadesátých let. Vedle vlastní tvorby (romány ''Dominik'', 1904; ''Sedláci'', 1906; ''Kmotřička revoluce'', 1923) překládal z ruštiny (Bělinskij, Puškin, Turgeněv) a angličtiny (Twain, Jerome) a byl publicisticky činný. Živě se zajímal o ruskou literaturu, především o L. N. Tolstého. Články o literatuře, referáty a divadelní kritiky publikoval v Hlasu národa, Národním obzoru, Rozhledech aj. Advokátní praxe jej však od uměleckých a publicistických aktivit odvedla; po 1910 se k nim vracel jen zcela výjimečně. | ||
| Řádka 33: | Řádka 31: | ||
<ee:bibliography_content>''Mušky'', Švandovo divadlo 1906, i t.; ''Vychovatel'', VD 1909, i t.; ''Zimní král'', t. 1909, MD Plzeň 1913; ''Šlechtici'', t. 1909, VD 1916; ''Svatí'', t. 1910; ''Táboři'', t. 1910, Uranie 1924.</ee:bibliography_content> | <ee:bibliography_content>''Mušky'', Švandovo divadlo 1906, i t.; ''Vychovatel'', VD 1909, i t.; ''Zimní král'', t. 1909, MD Plzeň 1913; ''Šlechtici'', t. 1909, VD 1916; ''Svatí'', t. 1910; ''Táboři'', t. 1910, Uranie 1924.</ee:bibliography_content> | ||
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> == | ||
| − | <ee:bibliography_content>Ref. Mušky: O. Theer, ''Lumír'' 34, 1905/06, s. 240; -ll-, ''Máj'' 4, 1905/06, s. 431; J. Hilbert, ''Moderní revue'' 12, 1905/06, sv. 17, s. 179; A. B. D.: ''Pokroková revue'' 2, 1905/06, s. 396–397; nesign. [V. Tille], ''Přehled'' 4, 1905/06, s. 357, 428 → ''Kouzelná moc divadla'', Praha 2007; M. Hýsek, ''Lidová revue moravskoslezská'' 2, 1905/06, s. 287; D., ''Zlatá Praha'' 23, 1905/06, s. 274; J. Lý [Ladecký], ''Zvon'' 6, 1905/06, s. 430 ● | + | <ee:bibliography_content>Ref. Mušky: O. Theer, ''Lumír'' 34, 1905/06, s. 240; -ll-, ''Máj'' 4, 1905/06, s. 431; J. Hilbert, ''Moderní revue'' 12, 1905/06, sv. 17, s. 179; A. B. D.: ''Pokroková revue'' 2, 1905/06, s. 396–397; nesign. [V. Tille], ''Přehled'' 4, 1905/06, s. 357, 428 → ''Kouzelná moc divadla'', Praha 2007; M. Hýsek, ''Lidová revue moravskoslezská'' 2, 1905/06, s. 287; D., ''Zlatá Praha'' 23, 1905/06, s. 274; J. Lý [Ladecký], ''Zvon'' 6, 1905/06, s. 430 ● ref. Vychovatel: E., ''Máj ''7, 1908/09, s. 532; O. Fischer, ''Přehled'' 7, 1908/09, s. 782; Tristan [S. V. Friedl], ''Zvon'' 9, 1908/09, s. 670; K. Čvančara: ''Osvěta ''39, 1909, s. 849–850 ● ref. Zimní král: R. [V. Červinka], ''Zlatá Praha'' 26, 1908/09, s. 312; nesign., ''Český denník'' 15., 17. a 26. 10. 1913; Z. Knittl, ''Máj'' 12, 1913/14, s. 35 ● R. [V. Červinka], ''Zlatá Praha'' 27, 1909/10, s. 580 [ref. Šlechtici + Svatí] ● ref. Šlechtici: J. Bartoš, ''Národní obzor'' 20. 8. 1910; K. [F. V. Krejčí], ''Právo lidu'' 12. 10. 1916; jv [Vodák], ''Lidové noviny'' 13. 10. 1916; -oe-, ''Topičův sborník'' 4, 1916/17, s. 94; nesign., ''Zvon'' 17, 1916/17, s. 55 ● ref. Táboři: K. Engelmüller, ''Národní politika ''18. 10. 1924, ráno; Et., ''Zvon'' 25, 1924/25, s. 98.<br/>LČL, Otto; Plzeň</ee:bibliography_content> |
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
| Řádka 53: | Řádka 51: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2015{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Magdaléna Jacková]]{{break}}</ee:author> | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | <ee:published>'''Vznik:''' 2015</ee:published> | + | |
| − | <ee:source></ee:source> | + | |
| − | <ee:author>'''Autor:''' [[Magdaléna Jacková]]</ee:author> | + | |
| − | + | ||
<ee:category>[[Category:Česká činohra 1900–1945]] | <ee:category>[[Category:Česká činohra 1900–1945]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
| Řádka 67: | Řádka 58: | ||
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | <cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | ||
<ee:documentation> | <ee:documentation> | ||
| − | + | <br/> | |
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> | ||
Aktuální verze z 23. 1. 2017, 09:53
Po dramatickém debutu Mušky (společenské drama ze současnosti) byl s nadějemi vyhlížen jako budoucí Čechov. Přes dobře odpozorované detaily a přiléhavou kresbu postav však jeho tvorba strádala kompozičními slabinami a chabou dramatičností. Trpěly jimi jak psychologické hry ze současnosti, tak rozvleklá historická dramata.
Vlastním jménem Kohlmann. Byl synem hospodářského správce, který pracoval na různých statcích, a starším bratrem básníka Jaroslava K. Cassia. Rodina žila od 1891 v Praze, kde K. po dokončení gymnaziálních studií v Křemencové ul. vystudoval práva (1896–1901) a 1909 si otevřel advokátní kancelář. Literatuře se věnoval od konce devadesátých let. Vedle vlastní tvorby (romány Dominik, 1904; Sedláci, 1906; Kmotřička revoluce, 1923) překládal z ruštiny (Bělinskij, Puškin, Turgeněv) a angličtiny (Twain, Jerome) a byl publicisticky činný. Živě se zajímal o ruskou literaturu, především o L. N. Tolstého. Články o literatuře, referáty a divadelní kritiky publikoval v Hlasu národa, Národním obzoru, Rozhledech aj. Advokátní praxe jej však od uměleckých a publicistických aktivit odvedla; po 1910 se k nim vracel jen zcela výjimečně.
Debutoval společenským dramatem ze současnosti Mušky (původně dialogizovaná povídka), jímž se přihlásil ke snahám o „prostou reprodukci života“. Hra byla přirovnávána ke Kvapilovým Oblakům a autor označen za nadějného debutanta a možného budoucího Čechova; kritika ocenila pozorovací talent a kresbu postav, zároveň poukázala na kompoziční slabiny a chabou dramatičnost. Hrdiny K. dramat ze současnosti (Vychovatel, Svatí) jsou citově labilní, rozpolcené osobnosti, prožívající neustále rozpor mezi ideálem a skutečností. K. hry se vřazují do dobového proudu psychologické dramatiky úsilím o postižení niterných stavů a pocitů, avšak jejich dramatičnost nejsou schopny uchopit a vyjevit. Rozvleklostí a nedramatičností trpěla i historická dramata Šlechtici z doby Rudolfa II. a Táboři, líčící náboženské různice po smrti kněze Jana Želivského. Ostřejší kresbou postav a vyhrocenějšími privátními i mocenskými konflikty se vyznačuje předbělohorské drama Zimní král, zobrazující Friedricha Falckého jako nerozhodného a váhavého slabocha, který selhává jako vladař i jako manžel.
Hry
Mušky, Švandovo divadlo 1906, i t.; Vychovatel, VD 1909, i t.; Zimní král, t. 1909, MD Plzeň 1913; Šlechtici, t. 1909, VD 1916; Svatí, t. 1910; Táboři, t. 1910, Uranie 1924.
Literatura
Ref. Mušky: O. Theer, Lumír 34, 1905/06, s. 240; -ll-, Máj 4, 1905/06, s. 431; J. Hilbert, Moderní revue 12, 1905/06, sv. 17, s. 179; A. B. D.: Pokroková revue 2, 1905/06, s. 396–397; nesign. [V. Tille], Přehled 4, 1905/06, s. 357, 428 → Kouzelná moc divadla, Praha 2007; M. Hýsek, Lidová revue moravskoslezská 2, 1905/06, s. 287; D., Zlatá Praha 23, 1905/06, s. 274; J. Lý [Ladecký], Zvon 6, 1905/06, s. 430 ● ref. Vychovatel: E., Máj 7, 1908/09, s. 532; O. Fischer, Přehled 7, 1908/09, s. 782; Tristan [S. V. Friedl], Zvon 9, 1908/09, s. 670; K. Čvančara: Osvěta 39, 1909, s. 849–850 ● ref. Zimní král: R. [V. Červinka], Zlatá Praha 26, 1908/09, s. 312; nesign., Český denník 15., 17. a 26. 10. 1913; Z. Knittl, Máj 12, 1913/14, s. 35 ● R. [V. Červinka], Zlatá Praha 27, 1909/10, s. 580 [ref. Šlechtici + Svatí] ● ref. Šlechtici: J. Bartoš, Národní obzor 20. 8. 1910; K. [F. V. Krejčí], Právo lidu 12. 10. 1916; jv [Vodák], Lidové noviny 13. 10. 1916; -oe-, Topičův sborník 4, 1916/17, s. 94; nesign., Zvon 17, 1916/17, s. 55 ● ref. Táboři: K. Engelmüller, Národní politika 18. 10. 1924, ráno; Et., Zvon 25, 1924/25, s. 98.
LČL, Otto; Plzeň
Životní události
- 19. 3. 1878: narození, Stará Skřeněř (Nový Bydžov – Stará Skřeněř) (CZ)
- 21. 7. 1948: úmrtí, Praha (CZ)
Další jména
Kohlmann
Vznik: 2015
Autor: Magdaléna Jacková
