Kaiser, Rudolf: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(Automatická aktualizace šablony)
(Automatická aktualizace šablony)
 
(Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
<span id="PageFillProgress">
+
<span id="PageFillProgress">4</span>
3
+
</ee:progress>{{Infobox Osoba
</span>
+
| jméno=<ee:firstname>Rudolf</ee:firstname>  
</ee:progress>
+
| příjmení=<ee:lastname>Kaiser</ee:lastname>
<cshow logged="1">{{Infobox Osoba
+
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
| jméno = <ee:firstname>Rudolf</ee:firstname> <ee:lastname>Kaiser</ee:lastname>
+
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
+
5. 5. 1881
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
+
5.5. 1881
+
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
+
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
Horoměřice
+
Horoměřice (CZ)
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
+
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
20.5. 1936
+
20. 5. 1936
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
+
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
Praha
+
Praha (CZ)
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
+
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
| povolání = <ee:profession>loutkář,</ee:profession>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
}}</cshow><ee:perex>
+
| povolání=<ee:profession>loutkář,</ee:profession>
 +
}}<ee:perex>
 +
Pokračovatel starého loutkářského rodu hrál nejprve po boku otce, po jeho smrti získal vlastní licenci (1897) a působil hlavně ve středních a jižních Čechách, od začátku 20. stol. i v Praze, kde hrál pro studenty středních škol i při významných událostech. Precizně ovládal loutky, v hlasovém projevu i v repertoáru se držel tradice. Postupně přidával loutkové adaptace činoher, oper (dle Sabinova libreta hrál ''Prodanou nevěstu'') i úpravy románů a epických básní. Často zařazoval hry se senzačními náměty.
 +
</ee:perex><ee:content>
 +
Pocházel ze starého loutkářského rodu. Jeho otec byl František K., děd Matěj K. (v zápise o '''K.''' narození oba uvedeni jako tělocviční herci) a praděd Matěj Pek (Beck) z Jimlína. Do širšího příbuzenstva patřil rod loutkářů Malečkových, Vinických, Lagronových a Kludských. Manželka Stanislava byla dcerou loutkáře K. Třísky, loutkářem byl i švagr D. Tříska. '''K.''' otec František (21. 4. 1844 Dolní Ročov – 1897), usazený v Úlovicích u Loun, hrával loutkové divadlo ve středních Čechách, 1878 dostal povolení k předvádění loutkových her a gymnastických produkcí pro celé Čechy a Moravu s výjimkou Prahy, Brna a Olomouce, pro 1887 také vyjma lázeňských měst. '''K. '''hrál nejprve po boku svého otce, po jeho smrti získal vlastní licenci (1897). Žil v obci Úlovice a působil hlavně ve středních a jižních Čechách. Od začátku 20. stol. hrával i v Praze pro žactvo středních škol. 1921 se stal z podnětu J. Veselého zakládajícím členem organizace spolumajitelů cestovních zábavních podniků Kotva, kde usiloval o zvýšení jejich úrovně. Byl členem Loutkářského soustředění, zastupoval tu kočující loutkáře a aktivně se účastnil nejrůznějších akcí. Když v dubnu 1923 vystupoval ve Vysočanech, navštívil jeho představení hry ''Hrabě Leopold a císař římský Konrád'' ruský literární vědec a etnograf P. Bogatyrev. Při příležitosti celostátního sjezdu loutkářských pracovníků v Praze 1924 '''K.''' uvedl několik představení (''Jan za chrta dán'', ''Zkrocení zlé ženy'', ''Psohlavci'') a společně s J. Skupou, V. Barthou z Říše loutek a V. Sojkou z Umělecké výchovy sehrál scénku ''Sbratření Kašpárků''. V rozhlase přednesl s členy své rodiny tradičního loutkářského ''Fausta'' (26. 11. 1927), během celostátní loutkářské výstavy v Praze (1929) hrál na výstavišti a speciální představení pořádal pro zahraniční členy právě ustavené mezinárodní organizace loutkářů UNIMA, během všesokolského sletu (1935) hrál v žižkovské sokolovně. Za účasti předních českých loutkářů byl pohřben na Olšanských hřbitovech.
  
</ee:perex>
+
Hrál s loutkovým divadlem zděděným po otci, jehož dekorace malovali J. Boška z Vlachova Březí a J. Vysekal z Kutné Hory. Některé loutky byly dílem pražského řezbáře italského původu J. Alessiho, část dílem novopackého A. Suchardy. '''K.''' měl rovněž sadu trikových loutek, s nimiž obvykle představení zakončoval. Loutky precizně ovládal a v hlasovém projevu se přidržoval tradice. Své samostatné působení zahájil Klicperovou hrou ''Jan za chrta dán'', která patřila k oblíbeným kusům českých loutkářů druhé poloviny 19. stol. Repertoár tvořily z velké části tradiční loutkové hry (''Faust'', ''Don Juan'', ''Herkules'', ''Obležení města Sibína'', ''Oldřich a Božena'', ''Loupežníci na Chlumu'', ''Jan Kovařík'', ''Pan Franz ze zámku'', ''Strejček Škrhola'', ''Život svaté Jenovéfy''), k nimž postupně přidával nové. Většinou šlo o loutkové adaptace činoher, zvláště starších (např. Tyl: ''Paličova dcera'', Šamberk: ''Karel Havlíček Borovský'', Hrouzek: ''Růže Lužanská ''/dle Dennery–Lemoine: ''Perla Savojská''/; Raupach: ''Mlynář a jeho dítě'', týž: ''Zapečetěný pan měšťanosta v almaře'', V. Lipovský /?/: ''Dívka z Podskalí''), ale i o úpravy románů a epických básní (''Psohlavci'', ''Lešetínský kovář''). Podle Sabinova libreta hrál ''Prodanou nevěstu'', na programu měl Jiráskova ''Pan Johanese ''a často zařazoval hry se senzačními náměty (''Babinský, vůdce loupežníků v Čechách'', ''Tragedie korunního prince Rudolfa aneb Mayerling 30. ledna 1889''). K. patřil do skupiny lidových loutkářů, kteří ve svých produkcích usilovali dostát novým požadavkům zejména obměnou tradičního repertoáru.
<cshow logged="1"><ee:content>
+
Pocházel ze starého a známého loutkářského rodu. Jeho otec byl František K., děd Matěj K. a praděd Matěj Pek z Jimlína. Do širšího příbuzenstva patřil rod loutkářů Malečkových, Vinických, Lagronových a Kludských. Jeho manželka Stanislava byla dcerou loutkáře K. Třísky, loutkářem byl i švagr D. Tříska.'''K.''' otec František (21. 4. 1844 ''Dolní Ročov - ''1897), usazený v Oulovicích (Úlovicích) u Loun, hrával loutkové divadlo ve středních Čechách, 1878 dostal povolení k předvádění loutkových her a gymnastických produkcí pro celé Čechy a Moravu s výjimkou Prahy, Brna a Olomouce, pro 1887 také vyjma lázeňských měst. '''K. '''hrál nejprve po boku svého otce, po jeho smrti získal vlastní licenci (1897). Žil v obci Oulovice u Loun, odkud rodina pocházela, a se svým loutkovým divadlem působil hlavně ve středních a jižních Čechách, od začátku 20. stol. hrával i v Praze pro žactvo středních škol. 1921 se stal z podnětu J. Veselého zakládajícím členem organizace spolumajitelů cestovních zábavních podniků Kotva, kde usiloval o zvýšení jejich úrovně. Byl členem Loutkářského soustředění, kde zastupoval kočující loutkáře a aktivně se účastnil nejrůznějších akcí. V dubnu 1923, v době kdy vystupoval ve Vysočanech, navštívil na doporučení J. Veselého jeho představení hry ''Hrabě Leopold a císař římský Konrád''ruský literární vědec a etnograf P. Bogatyrev. Při příležitosti celostátního sjezdu loutkářských pracovníků v Praze 1924 uvedl několik představení (''Jan za chrta dán, Zkrocení zlé ženy'','' Psohlavci''), a společně s J. Skupou, V. Barthou z Říše loutek a V. Sojkou z Umělecké výchovy sehrál scénku ''Sbratření Kašpárků.'' V rozhlase přednesl s členy své rodiny tradičního loutkářského ''Fausta'' (26. 11. 1927), po dobu celostátní loutkářské výstavy v Praze (1929) hrál na výstavišti a speciální představení pořádal pro zahraniční členy právě ustavené mezinárodní organizace loutkářů UNIMA, během všesokolského sletu (1935) v žižkovské sokolovně. Za účasti předních českých loutkářů byl pohřben na Olšanských hřbitovech.Hrál s loutkovým divadlem zděděným po otci, jehož dekorace malovali J. Boška z Vlachova Březí a J. Vysekal z Kutné Hory, kteří se specializovali na tuto činnost. Některé loutky byly dílem pražského řezbáře italského původu J. Alesssiho, část dílem A. Suchardy z Nové Paky. '''K.''' měl rovněž sadu trikových loutek, s nimiž obvykle představení zakončoval.  Loutky precizně ovládal a v hlasovém projevu se přidržoval tradice. Své samostatné působení zahájil oblíbeným kusem českých loutkářů druhé poloviny 19. stol., Klicperovou hrou ''Jan za chrta dán''. Repertoár tvořily z velké části tradiční loutkové hry (''Faust, Don Juan, Herkules, Obležení města Sibína, Oldřich a Božena, Loupežníci na Chlumu,'' ''Jan Kovařík, Pan Franz ze zámku, Strejček Škrhola, Život svaté Jenovéfy''), k nimž postupně přidával nové. Většinou šlo o loutkové adaptace činoher, zvláště starších (např. Tyl: ''Paličova dcera'', Šamberk: ''Karel Havlíček Borovský'', Hrouzek /dle Dennery – Lemoine: Perla Savojská/:'' Růže Lužanská''; Raupach: ''Mlynář a jeho dítě''Jirásek: ''Pan Johanes'', frašky ''Dívka z Podskalí, Zapečetěný pan měšťanosta v almaře''), ale i o úpravy  románů a epických básní (''Psohlavci'', ''Lešetínský kovář'',). Podle Sabinova libreta hrál také''Prodanou nevěstu.'' Často zařazoval hry s dobovými senzačními náměty (''Babinský, vůdce loupežníků v Čechách'',''Tragedie korunního prince Rudolfa aneb Mayerlink 30. ledna 1889''). '''K. '''snahu inovovat tradiční repertoár dokládá jeho knihovna, obsahující přes 300 svazků divadelních her. '''K. '''patřil do skupiny tradičních lidových loutkářů, kteří ve svých produkcích usilovali dostát novým požadavkům; silně se prosazující moderního pojetí loutkového divadla u předních ochotnických loutkářů je přimělo k rozšíření a obměně repertoáru.
+
 
</ee:content>
 
</ee:content>
 
<ee:bibliography>
 
<ee:bibliography>
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
+
== <ee:bibliography_label>Prameny</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>J. Veselý: Z památek loutkáře F. K., ''Loutkář'' 7, 1922/23, s. 36 + Hra Hrabě Leopold a císař římský hraná R. K., tamtéž, s. 116n. + Loutkář R. K., jeho rod, knihovna a plakáty, ''Loutkář ''12, 1925/26, s. 193-203;● nekrology: J. Veselý, ''Loutkář ''22, 1935/36, s. 149n.; nesign., ''Kotva'' 17, 15. 6. 1936; ● a.: Vzpomínka na Rudolfa Kaisera, ''Kotva''18, 15. 5. 1937; Mík [J. Malík]: Vzpomínáme na R. K., ''Loutková scéna ''2, 1945/46, s. 110; J. Bartoš: ''Loutkářská kronika'', 1963, s. 230n.; J. Malík: ''Úsměvy dřevěné Thalie'', 1965, s. 92, 258; M. Disman: Výzkum dětského posluchače rozhlasové hry, ''Československý loutkář ''19, 1969, s. 201; A. Dubská: ''Dvě století českého loutkářství'', 2004, s. 167.</ee:bibliography_content>
+
<ee:bibliography_content>SOA Praha: Sbírka matrik, Únětice 35, matrika narozených 1868–1896, s. 189.
 +
 
 +
SOA Litoměřice: Sbírka matrik, 32/7, Dolní Ročov 1784–1861, s. 108 (narození otce Franze K.).</ee:bibliography_content>
 +
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> ==
 +
<ee:bibliography_content>J. Veselý: Z památek loutkáře F. K., ''Loutkář'' 7, 1922/23, s. 36 + Hra Hrabě Leopold a císař římský hraná R. K., tamtéž, s. 116–117 + Loutkář R. K., jeho rod, knihovna a plakáty, ''Loutkář ''12, 1925/26, s. 193–203 ● nekrology: J. Veselý, tamtéž 22, 1935/36, s. 149–150; nesign., ''Kotva'' 17, 1936, č. 6–7, s. 1–2 -a.: Vzpomínka na R. K., ''Kotva ''18, 1937, č. 5, s. 3; Mík [J. Malík]: Vzpomínáme na R. K., ''Loutková scéna ''2, 1945/46, s. 110; J. Bartoš: ''Loutkářská kronika'', Praha 1963, s. 230–231; J. Malík: ''Úsměvy dřevěné Thalie'', Praha 1965, s. 92, 258; M. Disman: Výzkum dětského posluchače rozhlasové hry, ''Československý loutkář ''19, 1969, s. 201; A. Dubská: ''Dvě století českého loutkářství'', Praha 2004, s. 167.</ee:bibliography_content>
 
</ee:bibliography>
 
</ee:bibliography>
<ee:chronology>
+
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
== Životní události ==
 
== Životní události ==
* <ee:chronology_date_from>5.5. 1881</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Horoměřice</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
+
* <ee:chronology_date_from>5. 5. 1881</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Horoměřice (CZ)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
* <ee:chronology_date_from>20.5. 1936</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
+
* <ee:chronology_date_from>20. 5. 1936</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha (CZ)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
</ee:chronology>
+
</ee:chronology></div>
<ee:names>
+
<div class="names"><ee:names>
== Další jména ==
+
 
</ee:names>
+
</ee:names></div>
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
Řádka 47: Řádka 51:
 
   | resultsfooter=\n\n
 
   | resultsfooter=\n\n
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
}}</cshow>
+
}}
<cshow logged="0">
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2015{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Alice Dubská]]{{break}}</ee:author>
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné, až po [[Speciální:Přihlásit|přihlášení]].'''
+
</cshow>
+
  
'''Publikováno:''' <ee:published></ee:published><br/>
 
'''Autor:''' <ee:author>Alice Dubská</ee:author>
 
 
<ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]]
 
<ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]]
 
[[Category:Česká činohra 1900–1945]]</ee:category>
 
[[Category:Česká činohra 1900–1945]]</ee:category>
  
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
== Právní a technická dokumentace ==
 
 
<ee:documentation>
 
<ee:documentation>
 
+
<br/>
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 23. 1. 2017, 09:49

Rudolf Kaiser
* 5. 5. 1881 Horoměřice (CZ)
20. 5. 1936 Praha (CZ)
loutkář

Pokračovatel starého loutkářského rodu hrál nejprve po boku otce, po jeho smrti získal vlastní licenci (1897) a působil hlavně ve středních a jižních Čechách, od začátku 20. stol. i v Praze, kde hrál pro studenty středních škol i při významných událostech. Precizně ovládal loutky, v hlasovém projevu i v repertoáru se držel tradice. Postupně přidával loutkové adaptace činoher, oper (dle Sabinova libreta hrál Prodanou nevěstu) i úpravy románů a epických básní. Často zařazoval hry se senzačními náměty.

Pocházel ze starého loutkářského rodu. Jeho otec byl František K., děd Matěj K. (v zápise o K. narození oba uvedeni jako tělocviční herci) a praděd Matěj Pek (Beck) z Jimlína. Do širšího příbuzenstva patřil rod loutkářů Malečkových, Vinických, Lagronových a Kludských. Manželka Stanislava byla dcerou loutkáře K. Třísky, loutkářem byl i švagr D. Tříska. K. otec František (21. 4. 1844 Dolní Ročov – 1897), usazený v Úlovicích u Loun, hrával loutkové divadlo ve středních Čechách, 1878 dostal povolení k předvádění loutkových her a gymnastických produkcí pro celé Čechy a Moravu s výjimkou Prahy, Brna a Olomouce, pro 1887 také vyjma lázeňských měst. K. hrál nejprve po boku svého otce, po jeho smrti získal vlastní licenci (1897). Žil v obci Úlovice a působil hlavně ve středních a jižních Čechách. Od začátku 20. stol. hrával i v Praze pro žactvo středních škol. 1921 se stal z podnětu J. Veselého zakládajícím členem organizace spolumajitelů cestovních zábavních podniků Kotva, kde usiloval o zvýšení jejich úrovně. Byl členem Loutkářského soustředění, zastupoval tu kočující loutkáře a aktivně se účastnil nejrůznějších akcí. Když v dubnu 1923 vystupoval ve Vysočanech, navštívil jeho představení hry Hrabě Leopold a císař římský Konrád ruský literární vědec a etnograf P. Bogatyrev. Při příležitosti celostátního sjezdu loutkářských pracovníků v Praze 1924 K. uvedl několik představení (Jan za chrta dánZkrocení zlé ženyPsohlavci) a společně s J. Skupou, V. Barthou z Říše loutek a V. Sojkou z Umělecké výchovy sehrál scénku Sbratření Kašpárků. V rozhlase přednesl s členy své rodiny tradičního loutkářského Fausta (26. 11. 1927), během celostátní loutkářské výstavy v Praze (1929) hrál na výstavišti a speciální představení pořádal pro zahraniční členy právě ustavené mezinárodní organizace loutkářů UNIMA, během všesokolského sletu (1935) hrál v žižkovské sokolovně. Za účasti předních českých loutkářů byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Hrál s loutkovým divadlem zděděným po otci, jehož dekorace malovali J. Boška z Vlachova Březí a J. Vysekal z Kutné Hory. Některé loutky byly dílem pražského řezbáře italského původu J. Alessiho, část dílem novopackého A. Suchardy. K. měl rovněž sadu trikových loutek, s nimiž obvykle představení zakončoval. Loutky precizně ovládal a v hlasovém projevu se přidržoval tradice. Své samostatné působení zahájil Klicperovou hrou Jan za chrta dán, která patřila k oblíbeným kusům českých loutkářů druhé poloviny 19. stol. Repertoár tvořily z velké části tradiční loutkové hry (Faust, Don Juan, Herkules, Obležení města Sibína, Oldřich a BoženaLoupežníci na Chlumu, Jan KovaříkPan Franz ze zámku, Strejček ŠkrholaŽivot svaté Jenovéfy), k nimž postupně přidával nové. Většinou šlo o loutkové adaptace činoher, zvláště starších (např. Tyl: Paličova dcera, Šamberk: Karel Havlíček Borovský, Hrouzek: Růže Lužanská /dle Dennery–Lemoine: Perla Savojská/; Raupach: Mlynář a jeho dítě, týž: Zapečetěný pan měšťanosta v almaře, V. Lipovský /?/: Dívka z Podskalí), ale i o úpravy románů a epických básní (Psohlavci, Lešetínský kovář). Podle Sabinova libreta hrál Prodanou nevěstu, na programu měl Jiráskova Pan Johanese a často zařazoval hry se senzačními náměty (Babinský, vůdce loupežníků v Čechách, Tragedie korunního prince Rudolfa aneb Mayerling 30. ledna 1889). K. patřil do skupiny lidových loutkářů, kteří ve svých produkcích usilovali dostát novým požadavkům zejména obměnou tradičního repertoáru.


Prameny

SOA Praha: Sbírka matrik, Únětice 35, matrika narozených 1868–1896, s. 189.

SOA Litoměřice: Sbírka matrik, 32/7, Dolní Ročov 1784–1861, s. 108 (narození otce Franze K.).

Literatura

J. Veselý: Z památek loutkáře F. K., Loutkář 7, 1922/23, s. 36 + Hra Hrabě Leopold a císař římský hraná R. K., tamtéž, s. 116–117 + Loutkář R. K., jeho rod, knihovna a plakáty, Loutkář 12, 1925/26, s. 193–203 ● nekrology: J. Veselý, tamtéž 22, 1935/36, s. 149–150; nesign., Kotva 17, 1936, č. 6–7, s. 1–2 ● -a.: Vzpomínka na R. K., Kotva 18, 1937, č. 5, s. 3; Mík [J. Malík]: Vzpomínáme na R. K., Loutková scéna 2, 1945/46, s. 110; J. Bartoš: Loutkářská kronika, Praha 1963, s. 230–231; J. Malík: Úsměvy dřevěné Thalie, Praha 1965, s. 92, 258; M. Disman: Výzkum dětského posluchače rozhlasové hry, Československý loutkář 19, 1969, s. 201; A. Dubská: Dvě století českého loutkářství, Praha 2004, s. 167.

Životní události

  • 5. 5. 1881: narození, Horoměřice (CZ)
  • 20. 5. 1936: úmrtí, Praha (CZ)


Vznik: 2015
Autor: Alice Dubská