Škola Elisabeth Duncanové v Praze: Porovnání verzí
(založení hesla) |
m |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
− | <ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress/> | + | <ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress/>{{Infobox Instituce |
− | {{Infobox Instituce | + | |
| název = <ee:label>Škola Elisabeth Duncanové v Praze</ee:label> | | název = <ee:label>Škola Elisabeth Duncanové v Praze</ee:label> | ||
| letopočet = <ee:era></ee:era> | | letopočet = <ee:era></ee:era> | ||
Řádka 7: | Řádka 6: | ||
</ee:alias> | </ee:alias> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
+ | | fotodesc = <ee:imagedesc></ee:imagedesc> | ||
| type = <ee:type>škola</ee:type> | | type = <ee:type>škola</ee:type> | ||
| adresa = <ee:address> | | adresa = <ee:address> | ||
Řádka 14: | Řádka 14: | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
− | </ee:perex | + | </ee:perex><ee:content> |
Elisabeth (Alžběta) Duncanová (sestra Isadory Duncanové) spojila ve své metodě estetický pojem krásy s prvky delsartismu G. Stebbinsonové a vycházela ze systému G. Demenyho (před 1. svět. válkou byla Demenyho a Dalcrozova rytmika propagovaná v Sokole např. A. Očenáškem a F. Pospíšilem). 1930 absolvovalo letní stáž v Klessheimu 1930 osm českých cvičitelek a 16 žaček – V. Černohorská, M. Vébrová, O. Barbierová, Y. Rentschová, M. Hodurová, J. Vávrová, L. Burkičáková, E. Helmanová a zejm. J. Jeřábková se po návratu do Prahy představily na taneční akademii v Divadle na Vinohradech. Pražskou větev školy vedli Ve Smečkách v Praze učitelé školy Elisabeth Duncanové – G. Drücková a M. Merz v letech 1931–35 a poté předali školu J. Jeřábkové. Ta mj. pořádala letní kurzy na zámku ve Velkých Opatovicích, vyučovala až do 60. let. Vedle J. Jeřábkové se odkazu systému I. a E. Duncanové věnovaly i další jejich žačky, např. I. Grégrová („Salome duncanismu“), E. Kupferová, R. Pluhařová-Prášková, M. Úlehlová, V. Vratislava. | Elisabeth (Alžběta) Duncanová (sestra Isadory Duncanové) spojila ve své metodě estetický pojem krásy s prvky delsartismu G. Stebbinsonové a vycházela ze systému G. Demenyho (před 1. svět. válkou byla Demenyho a Dalcrozova rytmika propagovaná v Sokole např. A. Očenáškem a F. Pospíšilem). 1930 absolvovalo letní stáž v Klessheimu 1930 osm českých cvičitelek a 16 žaček – V. Černohorská, M. Vébrová, O. Barbierová, Y. Rentschová, M. Hodurová, J. Vávrová, L. Burkičáková, E. Helmanová a zejm. J. Jeřábková se po návratu do Prahy představily na taneční akademii v Divadle na Vinohradech. Pražskou větev školy vedli Ve Smečkách v Praze učitelé školy Elisabeth Duncanové – G. Drücková a M. Merz v letech 1931–35 a poté předali školu J. Jeřábkové. Ta mj. pořádala letní kurzy na zámku ve Velkých Opatovicích, vyučovala až do 60. let. Vedle J. Jeřábkové se odkazu systému I. a E. Duncanové věnovaly i další jejich žačky, např. I. Grégrová („Salome duncanismu“), E. Kupferová, R. Pluhařová-Prášková, M. Úlehlová, V. Vratislava. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
Řádka 28: | Řádka 28: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
− | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima,'' ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 317{{break}}</ee:source><ee:author></ee:author> |
− | + | <ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]</ee:category> | |
− | ''' | + | |
− | < | + | |
− | + | ||
− | '''Zdroj:''' | + | |
− | + | ||
− | + | ||
− | <ee:category>[[Category:Český taneční slovník | + | |
− | + | ||
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | <cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | ||
Řádka 44: | Řádka 36: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
− | |||
<references></references> | <references></references> | ||
− | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> |
Aktuální verze z 17. 2. 2017, 13:58
Elisabeth (Alžběta) Duncanová (sestra Isadory Duncanové) spojila ve své metodě estetický pojem krásy s prvky delsartismu G. Stebbinsonové a vycházela ze systému G. Demenyho (před 1. svět. válkou byla Demenyho a Dalcrozova rytmika propagovaná v Sokole např. A. Očenáškem a F. Pospíšilem). 1930 absolvovalo letní stáž v Klessheimu 1930 osm českých cvičitelek a 16 žaček – V. Černohorská, M. Vébrová, O. Barbierová, Y. Rentschová, M. Hodurová, J. Vávrová, L. Burkičáková, E. Helmanová a zejm. J. Jeřábková se po návratu do Prahy představily na taneční akademii v Divadle na Vinohradech. Pražskou větev školy vedli Ve Smečkách v Praze učitelé školy Elisabeth Duncanové – G. Drücková a M. Merz v letech 1931–35 a poté předali školu J. Jeřábkové. Ta mj. pořádala letní kurzy na zámku ve Velkých Opatovicích, vyučovala až do 60. let. Vedle J. Jeřábkové se odkazu systému I. a E. Duncanové věnovaly i další jejich žačky, např. I. Grégrová („Salome duncanismu“), E. Kupferová, R. Pluhařová-Prášková, M. Úlehlová, V. Vratislava.
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 317