Studio pohybového divadla (Tanec): Porovnání verzí
nahoru...
(založení hesla) |
m |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | <ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress/> | + | <ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress/>{{Infobox Instituce |
| − | {{Infobox Instituce | + | |
| název = <ee:label>Studio pohybového divadla (Tanec)</ee:label> | | název = <ee:label>Studio pohybového divadla (Tanec)</ee:label> | ||
| letopočet = <ee:era></ee:era> | | letopočet = <ee:era></ee:era> | ||
| Řádka 7: | Řádka 6: | ||
</ee:alias> | </ee:alias> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| + | | fotodesc = <ee:imagedesc></ee:imagedesc> | ||
| type = <ee:type>sdružení</ee:type> | | type = <ee:type>sdružení</ee:type> | ||
| adresa = <ee:address> | | adresa = <ee:address> | ||
| Řádka 14: | Řádka 14: | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | </ee:perex | + | </ee:perex><ee:content> |
Poloprofesionální soubor 1976–91, vznikl po zákazu (1975) divadla Křesadlo. Soubor bez stálého sídla a podpory působil mj. pod hlavičkou ČSM ČVUT, posledních pět let své činnosti v Branickém divadle pantomimy. Inscenace ''Proměn'' (Martin 1975, Praha 1976) a ''Knihy mrtvých'' (1978) vznikaly ve spolupráci s V. Martincem, další vytvořila vedoucí studia N. Vangeli v duchu politicky protestně zaměřeného pohybového divadla. Inscenace ''Labyrint světa, ráj teď'' (1981) byla inspirována stylem Living Theatre a východním divadlem v ''Nó'' (1989). Základ poetiky tvořila myšlenka novodobého divadla rituálu a pěstování improvizace členů souboru, která byla zřejmá v závěrečném triptychu: ''Mezopotámie'' (1986), ''Rekviem'' (na hudbu A. Dvořáka, 1987) a ''Bardo Thedol'' (1991). | Poloprofesionální soubor 1976–91, vznikl po zákazu (1975) divadla Křesadlo. Soubor bez stálého sídla a podpory působil mj. pod hlavičkou ČSM ČVUT, posledních pět let své činnosti v Branickém divadle pantomimy. Inscenace ''Proměn'' (Martin 1975, Praha 1976) a ''Knihy mrtvých'' (1978) vznikaly ve spolupráci s V. Martincem, další vytvořila vedoucí studia N. Vangeli v duchu politicky protestně zaměřeného pohybového divadla. Inscenace ''Labyrint světa, ráj teď'' (1981) byla inspirována stylem Living Theatre a východním divadlem v ''Nó'' (1989). Základ poetiky tvořila myšlenka novodobého divadla rituálu a pěstování improvizace členů souboru, která byla zřejmá v závěrečném triptychu: ''Mezopotámie'' (1986), ''Rekviem'' (na hudbu A. Dvořáka, 1987) a ''Bardo Thedol'' (1991). | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
| Řádka 31: | Řádka 31: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima,'' ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 306{{break}}</ee:source><ee:author></ee:author> |
| − | + | <ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]</ee:category> | |
| − | ''' | + | |
| − | < | + | |
| − | + | ||
| − | '''Zdroj:''' | + | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | <ee:category>[[Category:Český taneční slovník | + | |
| − | + | ||
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | <cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | ||
| Řádka 47: | Řádka 39: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | |||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> | ||
Aktuální verze z 16. 2. 2017, 15:25
Poloprofesionální soubor 1976–91, vznikl po zákazu (1975) divadla Křesadlo. Soubor bez stálého sídla a podpory působil mj. pod hlavičkou ČSM ČVUT, posledních pět let své činnosti v Branickém divadle pantomimy. Inscenace Proměn (Martin 1975, Praha 1976) a Knihy mrtvých (1978) vznikaly ve spolupráci s V. Martincem, další vytvořila vedoucí studia N. Vangeli v duchu politicky protestně zaměřeného pohybového divadla. Inscenace Labyrint světa, ráj teď (1981) byla inspirována stylem Living Theatre a východním divadlem v Nó (1989). Základ poetiky tvořila myšlenka novodobého divadla rituálu a pěstování improvizace členů souboru, která byla zřejmá v závěrečném triptychu: Mezopotámie (1986), Rekviem (na hudbu A. Dvořáka, 1987) a Bardo Thedol (1991).
Literatura
Petišková L.: Meditace o smrti, Taneční listy 1991, č. 5, str. 14 • Petišková, L.: Studio pohybového divadla, Divadelní revue 1992, č. 4
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 306
