Balet ČST: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(Automatická aktualizace šablony)
m
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
<ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress>
+
<ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress/>{{Infobox Instituce
<span id="PageFillProgress"></span>
+
</ee:progress>
+
{{Infobox Instituce
+
 
| název = <ee:label>Balet ČST</ee:label>
 
| název = <ee:label>Balet ČST</ee:label>
 
| letopočet = <ee:era></ee:era>
 
| letopočet = <ee:era></ee:era>
Řádka 9: Řádka 6:
 
</ee:alias>
 
</ee:alias>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
 +
| fotodesc = <ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 
| type = <ee:type>divadlo</ee:type>
 
| type = <ee:type>divadlo</ee:type>
 
| adresa = <ee:address>
 
| adresa = <ee:address>
Řádka 16: Řádka 14:
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
+
</ee:perex><ee:content>
 
Balet Československé televize vznikl 1974 spolu s orchestrem ČST jako samostatné umělecké těleso. Uměleckými šéfy byli Josef Bádal 1974–83, František Pokorný 1984–87, Radomil Čech 1987–90. Do baletu ČST přešli tanečníci převážně z Laterny magiky, vyučovali zde pedagogové I. Kubicová (Graham technika) a J. Hartmann (jazz). Balet ČST se uplatnil především v pořadech redakce zábavy a hudebního vysílání (Televarieté, Z melodie do melodie, Písničky z obrazovky, Zlatá Praha, Kabaret u dobré pohody, Haló – tady Orchestr a Balet ČST, Sejdeme se na výsluní a mj. silvestrovské pořady). S Baletem ČST spolupracovali např. I. Kubicová, J. Hartmann, J. Koníček, D. Wiesner, L. Ogoun, Z. Prokeš, T. Hanták; ze zahraničních choreografů G. Jätzlau, E. Pöstenyi aj. Vedle množství čísel s taneční, jazzovou, rockovou aj. hudbou vytvářel soubor i vlastní profilové pořady (''Kočka přes cestu'', 1981; ''Barevné sny Žofie z bufetu'', 1982; ''Lidi – já mám talent'', 1983; ''Svatba'', 1985 aj.). Soubor měl okolo 19 tanečnic a 9 tanečníků, v sólech se uplatnili např. E. Březinová, A. Hantáková, I. Kubicová, R. Čech, T. Hanták, E. Valko. Soubor zanikl 1990. 
 
Balet Československé televize vznikl 1974 spolu s orchestrem ČST jako samostatné umělecké těleso. Uměleckými šéfy byli Josef Bádal 1974–83, František Pokorný 1984–87, Radomil Čech 1987–90. Do baletu ČST přešli tanečníci převážně z Laterny magiky, vyučovali zde pedagogové I. Kubicová (Graham technika) a J. Hartmann (jazz). Balet ČST se uplatnil především v pořadech redakce zábavy a hudebního vysílání (Televarieté, Z melodie do melodie, Písničky z obrazovky, Zlatá Praha, Kabaret u dobré pohody, Haló – tady Orchestr a Balet ČST, Sejdeme se na výsluní a mj. silvestrovské pořady). S Baletem ČST spolupracovali např. I. Kubicová, J. Hartmann, J. Koníček, D. Wiesner, L. Ogoun, Z. Prokeš, T. Hanták; ze zahraničních choreografů G. Jätzlau, E. Pöstenyi aj. Vedle množství čísel s taneční, jazzovou, rockovou aj. hudbou vytvářel soubor i vlastní profilové pořady (''Kočka přes cestu'', 1981; ''Barevné sny Žofie z bufetu'', 1982; ''Lidi – já mám talent'', 1983; ''Svatba'', 1985 aj.). Soubor měl okolo 19 tanečnic a 9 tanečníků, v sólech se uplatnili např. E. Březinová, A. Hantáková, I. Kubicová, R. Čech, T. Hanták, E. Valko. Soubor zanikl 1990. 
 
</ee:content>
 
</ee:content>
<ee:bibliography>
+
<ee:bibliography/>
 
+
<div class="chronology"><ee:chronology/></div>
</ee:bibliography>
+
<div class="chronology"><ee:chronology>
+
 
+
</ee:chronology></div>
+
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
Řádka 34: Řádka 28:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
</cshow>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima,'' ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 10{{break}}</ee:source><ee:author></ee:author>
<cshow logged="0">
+
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]</ee:category>
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
+
</cshow>
+
<cshow logged="1">
+
<ee:source></ee:source><br/>
+
'''Publikováno:''' <ee:published>2001</ee:published><br/>
+
'''Autor:''' <ee:author></ee:author>
+
</cshow>
+
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]
+
[[Category:Česká divadla]]</ee:category>
+
  
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
Řádka 51: Řádka 36:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
<cshow logged="1">
 
 
<references></references>
 
<references></references>
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 25. 1. 2017, 11:31

Balet ČST
divadlo


Balet Československé televize vznikl 1974 spolu s orchestrem ČST jako samostatné umělecké těleso. Uměleckými šéfy byli Josef Bádal 1974–83, František Pokorný 1984–87, Radomil Čech 1987–90. Do baletu ČST přešli tanečníci převážně z Laterny magiky, vyučovali zde pedagogové I. Kubicová (Graham technika) a J. Hartmann (jazz). Balet ČST se uplatnil především v pořadech redakce zábavy a hudebního vysílání (Televarieté, Z melodie do melodie, Písničky z obrazovky, Zlatá Praha, Kabaret u dobré pohody, Haló – tady Orchestr a Balet ČST, Sejdeme se na výsluní a mj. silvestrovské pořady). S Baletem ČST spolupracovali např. I. Kubicová, J. Hartmann, J. Koníček, D. Wiesner, L. Ogoun, Z. Prokeš, T. Hanták; ze zahraničních choreografů G. Jätzlau, E. Pöstenyi aj. Vedle množství čísel s taneční, jazzovou, rockovou aj. hudbou vytvářel soubor i vlastní profilové pořady (Kočka přes cestu, 1981; Barevné sny Žofie z bufetu, 1982; Lidi – já mám talent, 1983; Svatba, 1985 aj.). Soubor měl okolo 19 tanečnic a 9 tanečníků, v sólech se uplatnili např. E. Březinová, A. Hantáková, I. Kubicová, R. Čech, T. Hanták, E. Valko. Soubor zanikl 1990. 



Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 10