Nové avantgardní divadlo: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(Automatická aktualizace šablony)
m
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
<ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress>
+
<ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress/>{{Infobox Instituce
<span id="PageFillProgress"></span>
+
</ee:progress>
+
{{Infobox Instituce
+
 
| název = <ee:label>Nové avantgardní divadlo</ee:label>
 
| název = <ee:label>Nové avantgardní divadlo</ee:label>
 
| letopočet = <ee:era>Praha 1933</ee:era>
 
| letopočet = <ee:era>Praha 1933</ee:era>
Řádka 9: Řádka 6:
 
</ee:alias>
 
</ee:alias>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
 +
| fotodesc = <ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 
| type = <ee:type>divadlo</ee:type>
 
| type = <ee:type>divadlo</ee:type>
 
| adresa = <ee:address>
 
| adresa = <ee:address>
Řádka 16: Řádka 14:
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
+
</ee:perex><ee:content>
 
Zrodilo se v názorové sféře Svazu DDOČ jako pokus o vzorovou scénu, vnášející do dělnického ochotnického hnutí nové ideové a tvůrčí impulzy. U jeho kolébky stála choreografka a tanečnice M. Holzbachová, člen výboru Svazu DDOČ herec a režisér A. Kurš, svazový režisér F. Spitzer, redaktor Rudého práva a vedoucí pražského souboru DDOČ Modrá bluza F. Němec, hudební skladatel J. Stanislav. V souboru se shromáždili absolventi a posluchači pražské konzervatoře (M. Matysová, E. Petrlíková, S. Strobachová, R. Harna) a členové pražských souborů DDOČ. Externě spolupracoval i básník V. Nezval. Přístřeší nalezli v Unitarii, modlitebním sále náboženské společnosti Čs. unitářů v Karlově ul., zařízeném po způsobu koncertních sálů (široké pódium opatřené oponou a elektrickými varhanami).
 
Zrodilo se v názorové sféře Svazu DDOČ jako pokus o vzorovou scénu, vnášející do dělnického ochotnického hnutí nové ideové a tvůrčí impulzy. U jeho kolébky stála choreografka a tanečnice M. Holzbachová, člen výboru Svazu DDOČ herec a režisér A. Kurš, svazový režisér F. Spitzer, redaktor Rudého práva a vedoucí pražského souboru DDOČ Modrá bluza F. Němec, hudební skladatel J. Stanislav. V souboru se shromáždili absolventi a posluchači pražské konzervatoře (M. Matysová, E. Petrlíková, S. Strobachová, R. Harna) a členové pražských souborů DDOČ. Externě spolupracoval i básník V. Nezval. Přístřeší nalezli v Unitarii, modlitebním sále náboženské společnosti Čs. unitářů v Karlově ul., zařízeném po způsobu koncertních sálů (široké pódium opatřené oponou a elektrickými varhanami).
  
Řádka 39: Řádka 37:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
</cshow>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2000{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů'', ed. E. Šormová, Praha: Divadelní ústav 2000, s. 367—368{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Bořivoj Srba]]{{break}}</ee:author>
<cshow logged="0">
+
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
+
</cshow>
+
<cshow logged="1">
+
<ee:source></ee:source><br/>
+
'''Publikováno:''' <ee:published>2000</ee:published><br/>
+
'''Autor:''' <ee:author>[[Bořivoj Srba]]</ee:author>
+
</cshow>
+
 
<ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category>
 
<ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category>
  
Řádka 55: Řádka 45:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
<cshow logged="1">
 
 
<references></references>
 
<references></references>
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 8. 2. 2017, 15:51

Nové avantgardní divadlo
Praha 1933
divadlo


Zrodilo se v názorové sféře Svazu DDOČ jako pokus o vzorovou scénu, vnášející do dělnického ochotnického hnutí nové ideové a tvůrčí impulzy. U jeho kolébky stála choreografka a tanečnice M. Holzbachová, člen výboru Svazu DDOČ herec a režisér A. Kurš, svazový režisér F. Spitzer, redaktor Rudého práva a vedoucí pražského souboru DDOČ Modrá bluza F. Němec, hudební skladatel J. Stanislav. V souboru se shromáždili absolventi a posluchači pražské konzervatoře (M. Matysová, E. Petrlíková, S. Strobachová, R. Harna) a členové pražských souborů DDOČ. Externě spolupracoval i básník V. Nezval. Přístřeší nalezli v Unitarii, modlitebním sále náboženské společnosti Čs. unitářů v Karlově ul., zařízeném po způsobu koncertních sálů (široké pódium opatřené oponou a elektrickými varhanami).

Scéna chtěla inscenačně navazovat na avantgardu, zejm. na počáteční fázi Osvobozeného divadla a divadla Dada, a přitom se hodlala stát divadlem ryze politickým, sloužícím zájmům dělnické třídy. Tento program usilovala vyjevit první inscenací, scénickým přepisem Mahenova filmového libreta Clown Čokoláda (ú: F. Němec, r: M. Holzbachová, 8. 12. 1933). Invenčně bohatá podívaná, v pohybu inspirovaná biomechanikou, akcentovala sociální téma hry. Formální avantgardní postupy a ideový záměr se však míjely. Mezi artisticky stylizovanými výkony jedině výkon Kuršův v tit. roli působil i vnitřním obsahem. Když Kurš, nejvýznamnější osobnost souboru, pověřený zastupovat DDOČ v Mezinárodním svazu revolučních divadel (MORT), odjel do Moskvy, NAD, neschopné překonat finanční obtíže, zaniklo. Jeho tvůrci se vrátili k práci v zavedených dělnických ochotnických souborech.


Literatura

-c-: N.A.D. nové avantgardní divadlo v Praze, Děln. divadlo 13, 1933, č. 11–12, s. 8; jv. [J. Vodák]: Ještě jedno avantgardní divadlo, ČS 10. 12. 1933; jtg [J. Träger]: Divadlo, Čin 5, 1933, s. 550; V. P.: NAD (Nové avantgardní divadlo), RA 9, 1933/34, s. 107; Paulík: NAD, tamtéž, s. 530; Č. J. [Č. Jeřábek]: Nové avantgardní divadlo pražské… LN 13. 3. 1934; B. Srba: Antonín Kurš a dělnické divadelní hnutí, Divadlo 12, 1961, s. 348.

Významné události

  • 1933: vznik (založení), Praha
  • 1933: zrušení (ukončení činnosti), Praha


Vznik: 2000
Zdroj: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, ed. E. Šormová, Praha: Divadelní ústav 2000, s. 367—368
Autor: Bořivoj Srba