Divadlo na forbíně: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(Automatická aktualizace šablony)
m
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
<ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress>
+
<ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress/>{{Infobox Instituce
<span id="PageFillProgress"></span>
+
</ee:progress>
+
{{Infobox Instituce
+
 
| název = <ee:label>Divadlo na forbíně</ee:label>
 
| název = <ee:label>Divadlo na forbíně</ee:label>
 
| letopočet = <ee:era>Praha 1969–1970</ee:era>
 
| letopočet = <ee:era>Praha 1969–1970</ee:era>
Řádka 9: Řádka 6:
 
</ee:alias>
 
</ee:alias>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
 +
| fotodesc = <ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 
| type = <ee:type>divadlo</ee:type>
 
| type = <ee:type>divadlo</ee:type>
 
| adresa = <ee:address>
 
| adresa = <ee:address>
Řádka 16: Řádka 14:
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
+
</ee:perex><ee:content>
 
Vzniklo při PKS (agentura Akord) z iniciativy režiséra Z. Pošívala a dramaturga M. Klímy jako tzv. herecký kabaretní klub. Jeho stálým působištěm byla Malostranská beseda. DnF zahájilo inscenací Longenových frašek ''Už mou milou… ''a ''Dezertér z Volšan, ''uváděnou pod názvem ''Dezertéři z Volšan ''(1969), jíž manifestovalo programovou návaznost na tradici někdejších, zejm. meziválečných kabaretů. Rovněž další titul byl dramaturgicky příznačný: ''Pražská žebranda aneb Batalion aneb Životopis doktora Uhra ''od J. Haise-Týneckého (1970). Reminiscenčně založený program se ukázal jako problematické východisko kabaretního divadélka; oživování kdysi populárních textů potvrdilo jejich dobovou zakotvenost a obtížnost přenosu do odlišného kontextu. Rovněž pokusy o současnou kabaretní hru (Bednář: ''Jack Škrtič zvaný Zpěvák''; Pošíval: ''Zabraňte neřestem, pánové ''– 1970) vyzněly rozpačitě. Navzdory herecky dobře propracovaným inscenacím, v nichž vedle postupně se tvořícího jádra souboru (M. Pošívalová, K. Augusta, J. Haukvic, J. Wágner-Klenka) hostovala řada populárních herců a komiků (V. Bedrna, J. Lír, A. Hegerlíková aj.), nemělo DnF výraznější ohlas u publika. Výtvarně se na inscenacích podíleli V. Kolařík a J. Jochman.
 
Vzniklo při PKS (agentura Akord) z iniciativy režiséra Z. Pošívala a dramaturga M. Klímy jako tzv. herecký kabaretní klub. Jeho stálým působištěm byla Malostranská beseda. DnF zahájilo inscenací Longenových frašek ''Už mou milou… ''a ''Dezertér z Volšan, ''uváděnou pod názvem ''Dezertéři z Volšan ''(1969), jíž manifestovalo programovou návaznost na tradici někdejších, zejm. meziválečných kabaretů. Rovněž další titul byl dramaturgicky příznačný: ''Pražská žebranda aneb Batalion aneb Životopis doktora Uhra ''od J. Haise-Týneckého (1970). Reminiscenčně založený program se ukázal jako problematické východisko kabaretního divadélka; oživování kdysi populárních textů potvrdilo jejich dobovou zakotvenost a obtížnost přenosu do odlišného kontextu. Rovněž pokusy o současnou kabaretní hru (Bednář: ''Jack Škrtič zvaný Zpěvák''; Pošíval: ''Zabraňte neřestem, pánové ''– 1970) vyzněly rozpačitě. Navzdory herecky dobře propracovaným inscenacím, v nichž vedle postupně se tvořícího jádra souboru (M. Pošívalová, K. Augusta, J. Haukvic, J. Wágner-Klenka) hostovala řada populárních herců a komiků (V. Bedrna, J. Lír, A. Hegerlíková aj.), nemělo DnF výraznější ohlas u publika. Výtvarně se na inscenacích podíleli V. Kolařík a J. Jochman.
  
Řádka 39: Řádka 37:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
</cshow>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2000{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů'', ed. E. Šormová, Praha: Divadelní ústav 2000, s. 108—109{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Vladimír Just]]{{break}}</ee:author>
<cshow logged="0">
+
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
+
</cshow>
+
<cshow logged="1">
+
<ee:source></ee:source><br/>
+
'''Publikováno:''' <ee:published>2000</ee:published><br/>
+
'''Autor:''' <ee:author>[[Vladimír Just]]</ee:author>
+
</cshow>
+
 
<ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category>
 
<ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category>
  
Řádka 55: Řádka 45:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
<cshow logged="1">
 
 
<references></references>
 
<references></references>
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 3. 2. 2017, 14:32

Divadlo na forbíně
Praha 1969–1970
divadlo


Vzniklo při PKS (agentura Akord) z iniciativy režiséra Z. Pošívala a dramaturga M. Klímy jako tzv. herecký kabaretní klub. Jeho stálým působištěm byla Malostranská beseda. DnF zahájilo inscenací Longenových frašek Už mou milou… a Dezertér z Volšan, uváděnou pod názvem Dezertéři z Volšan (1969), jíž manifestovalo programovou návaznost na tradici někdejších, zejm. meziválečných kabaretů. Rovněž další titul byl dramaturgicky příznačný: Pražská žebranda aneb Batalion aneb Životopis doktora Uhra od J. Haise-Týneckého (1970). Reminiscenčně založený program se ukázal jako problematické východisko kabaretního divadélka; oživování kdysi populárních textů potvrdilo jejich dobovou zakotvenost a obtížnost přenosu do odlišného kontextu. Rovněž pokusy o současnou kabaretní hru (Bednář: Jack Škrtič zvaný Zpěvák; Pošíval: Zabraňte neřestem, pánové – 1970) vyzněly rozpačitě. Navzdory herecky dobře propracovaným inscenacím, v nichž vedle postupně se tvořícího jádra souboru (M. Pošívalová, K. Augusta, J. Haukvic, J. Wágner-Klenka) hostovala řada populárních herců a komiků (V. Bedrna, J. Lír, A. Hegerlíková aj.), nemělo DnF výraznější ohlas u publika. Výtvarně se na inscenacích podíleli V. Kolařík a J. Jochman.

DnF během svého krátkého trvání nenalezlo stálý divácký okruh; jeho obecenstvo svou generační i sociálně-kulturní nezainteresovaností a nesjednoceností kontrastovalo se spontánně reagujícím obecenstvem Divadla Járy Cimrmana, amatérského Dostavníku a dalších souborů, působících též v Malostranské besedě.


Literatura

I. Škapa: Chceme hrát lidi (rozhovor se zakladateli nového divadla), DN 12, 1968/69, č. 18, s. 6; V. Sochorovská: Jak se hraje z libosti, DN 13, 1969/70, č. 5, s. 6.

Významné události

  • 1969: vznik (založení), Praha
    Založeno Z. Pošívalem a dramaturgem M. Klímou jako tzv. herecký kabaretní klub
  • 1970: zrušení (ukončení činnosti), Praha


Vznik: 2000
Zdroj: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, ed. E. Šormová, Praha: Divadelní ústav 2000, s. 108—109
Autor: Vladimír Just