Rückauf, Anton: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(založení hesla)
 
m
 
(Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
−
</ee:progress>
+
</ee:progress>{{Infobox Osoba
−
{{Infobox Osoba
+
| jméno=<ee:firstname>Anton</ee:firstname>  
−
| jméno = <ee:firstname>Anton</ee:firstname> <ee:lastname>Rückauf</ee:lastname>
+
| příjmení=<ee:lastname>Rückauf</ee:lastname>
−
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
+
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
−
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
+
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
 
13. 3. 1855
 
13. 3. 1855
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
+
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
 
Praha
 
Praha
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
+
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
 
19. 9. 1903
 
19. 9. 1903
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
+
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
 
zámek Alt–Erlaa, Vídeň
 
zámek Alt–Erlaa, Vídeň
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
+
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
−
| povolání = <ee:profession>pianista, skladatel</ee:profession>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 +
| povolání=<ee:profession>pianista, skladatel</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
−
<br/>
+
 
−
</ee:perex>
+
</ee:perex><ee:content>
−
<cshow logged="1">
+
Bratr zpěvačky PD Terezie R. (1846?–1908). Pocházel z rodiny pražského obchodníka a ka­várníka. Od 1867 navštěvoval v Praze Prok­schův hudební ústav, 1872 absolvoval varhanic­kou školu u F. Z. Skuherského a poté u Proksche krátce sám vyučoval. Ucházel se bezvýsledně o rakouské státní stipendium, ale jeho práce zaujaly člena komise J. Brahmse, který mu zprostředkoval studium u G. Nottebohma. Od 1879 žil ve Vídni, kde byla již téhož roku provedena jeho první skladba. Jako stálý doprova­zeč tenoristy G. Waltera podnikl 1882–84 turné po Německu. 1885 se zdokonaloval ve hře na klavír u T. Leszetického. Usadil se ve Vídni ja­ko doprovazeč významných instrumentalistů a pěvců a učitel hudby ve vyšších společen­ských kruzích (jedním z jeho žáků byl dramatik A. Schnitzler). 1899–1901 byl též sbormistrem v evangelickém pěveckém spolku. Vedle ko­morních skladeb s klavírem napsal asi sto písní, z nichž více než polovina byla vydána. K jeho příznivcům patřil zvl. vévoda Elimar von Oldenburg, na jehož zámku '''R. '''často pobýval a kde také zemřel.
−
<ee:content>
+
 
−
<p style="text-align: justify;">Bratr zpěvačky PD Terezie R. (1846?–1908). Pocházel z rodiny pražského obchodníka a ka­várníka. Od 1867 navštěvoval v Praze Prok­schův hudební ústav, 1872 absolvoval varhanic­kou školu u F. Z. Skuherského a poté u Proksche krátce sám vyučoval. Ucházel se bezvýsledně o rakouské státní stipendium, ale jeho práce zaujaly člena komise J. Brahmse, který mu zprostředkoval studium u G. Nottebohma. Od 1879 žil ve Vídni, kde byla již téhož roku pro­vedena jeho první skladba. Jako stálý doprova­zeč tenoristy G. Waltera podnikl 1882–84 turné po Německu. 1885 se zdokonaloval ve hře na klavír u T. Leszetického. Usadil se ve Vídni ja­ko doprovazeč významných instrumentalistů a pěvců a učitel hudby ve vyšších společen­ských kruzích (jedním z jeho žáků byl dramatik A. Schnitzler). 1899–1901 byl též sbormistrem v evangelickém pěveckém spolku. Vedle ko­morních skladeb s klavírem napsal asi sto písní, z nichž více než polovina byla vydána. K jeho příznivcům patřil zvl. vévoda Elimar von Oldenburg, na jehož zámku '''R. '''často pobýval a kde také zemřel.</p><p style="text-align: justify;">V 90. letech obnovil přerušený kontakt s praž­ským prostředím a stal se dopisujícím členem Společnosti pro podporu německé vědy a umění v českých zemích [Die Gesellschaft zur Förde­rung deutscher Wissenschaft und Kunst in Böh­men]. Společnost u něj objednala k 60. výročí nástupu Františka Josefa I. na trůn hudebnědramatické pásmo ''Des Kaisers Traum'', uvedené v Praze 2. 12. 1908 a několikrát reprízované (dir. P. Ottenheimer, r: P. Eger). '''R. '''zkomponoval ope­ru ''Die Rosenthalerin'', která měla premiéru v Drážďanech 1897 (dir. E. von Schuch) a byla s dobrým ohlasem dávána ve Štrasburku, Frei­burku a Karlsruhe. 23. 1. 1902 ji uvedlo němec­ké divadlo v Praze (dir. J. Stransky, režie J. Grevenberg, vrchní dohled A. Neumann, scéna P. de Vry, 3 reprízy; předehra se v Praze vícekrát hrá­la koncertně). Námětem jsou scény ze života malíře A. Dürera v prostředí královského dvora a městské společnosti v Norimberku 16. stol. Modelem pro zpracování námětu byli Wagnero­vi ''Mistři pěvci norimberští ''a hudebním řešením se '''R. '''přiřadil k vlně Wagnerových epigonů.</p>
+
V 90. letech obnovil přerušený kontakt s praž­ským prostředím a stal se dopisujícím členem Společnosti pro podporu německé vědy a umění v českých zemích [Die Gesellschaft zur Förde­rung deutscher Wissenschaft und Kunst in Böhmen]. Společnost u něj objednala k 60. výročí nástupu Františka Josefa I. na trůn hudebnědramatické pásmo ''Des Kaisers Traum'', uvedené v Praze 2. 12. 1908 a několikrát reprízované (dir. P. Ottenheimer, r: P. Eger). '''R. '''zkomponoval ope­ru ''Die Rosenthalerin'', která měla premiéru v Drážďanech 1897 (dir. E. von Schuch) a byla s dobrým ohlasem dávána ve Štrasburku, Frei­burku a Karlsruhe. 23. 1. 1902 ji uvedlo němec­ké divadlo v Praze (dir. J. Stransky, režie J. Grevenberg, vrchní dohled A. Neumann, scéna P. de Vry, 3 reprízy; předehra se v Praze vícekrát hrá­la koncertně). Námětem jsou scény ze života malíře A. Dürera v prostředí královského dvora a městské společnosti v Norimberku 16. stol. Modelem pro zpracování námětu byli Wagnero­vi ''Mistři pěvci norimberští ''a hudebním řešením se '''R. '''přiřadil k vlně Wagnerových epigonů.
 
</ee:content>
 
</ee:content>
 
<ee:bibliography>
 
<ee:bibliography>
 
== <ee:bibliography_label>Práce pro divadlo</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Práce pro divadlo</ee:bibliography_label> ==
−
<ee:bibliography_content><p style="text-align: justify;">''Die Rosenthalerin'', opera, 4 jedn., t: Lemmermayer, 7. 5. 1897, dvorní opera Drážďany, klav. výtah R. Raimann, vyd. E. Berté Paris; ''Des Kaisers Traum'', 10 scén pro recitátora, sbor a orch., t: Ch. hraběnka Thun-Salmová, 2. 12. 1908 Nové něm. divadlo, nevyd.</p></ee:bibliography_content>
+
<ee:bibliography_content>''Die Rosenthalerin'', opera, 4 jedn., t: Lemmermayer, 7. 5. 1897, dvorní opera Drážďany, klav. výtah R. Raimann, vyd. E. Berté Paris; ''Des Kaisers Traum'', 10 scén pro recitátora, sbor a orch., t: Ch. hraběnka Thun-Salmová, 2. 12. 1908 Nové něm. divadlo, nevyd.</ee:bibliography_content>
 
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
−
<ee:bibliography_content><p style="text-align: justify;">G. S.: ''Neue musika­lische Presse ''29. 3. 1896 [biogr.]; ''Bohemia ''25. 1. 1902 [Die Rosenthalerin]; ''Deutsche Arbeit ''1, 1901/02, s. 430–431 [Die Rosenthalerin]; 3, 1903/04, s. 147–152 [nekrolog]; Společnost pro podporu ně­mecké vědy [arch. materiál 1894–1901]; Lomnäs– Strauss, rejstřík ve sv. I, s. 348 [skladby na pražských koncertech]. • ÖBL [lit.]; Lexikon zur deutschen Musik.</p></ee:bibliography_content>
+
<ee:bibliography_content>G. S.: ''Neue musika­lische Presse ''29. 3. 1896 [biogr.]; ''Bohemia ''25. 1. 1902 [Die Rosenthalerin]; ''Deutsche Arbeit ''1, 1901/02, s. 430–431 [Die Rosenthalerin]; 3, 1903/04, s. 147–152 [nekrolog]; Společnost pro podporu ně­mecké vědy [arch. materiál 1894–1901]; Lomnäs– Strauss, rejstřík ve sv. I, s. 348 [skladby na pražských koncertech]. • ÖBL [lit.]; Lexikon zur deutschen Musik.</ee:bibliography_content>
 
</ee:bibliography>
 
</ee:bibliography>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
Řádka 47: Řádka 48:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
−
</cshow>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století,'' ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 454{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jitka Ludvová]]{{break}}</ee:author>
−
<cshow logged="0">
+
 
−
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
+
−
</cshow>
+
−
<cshow logged="1">
+
−
'''Publikováno:''' <ee:published>2006</ee:published><br/>
+
−
'''Autor:''' <ee:author>[[Jitka Ludvová]]</ee:author>
+
−
</cshow>
+
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 60: Řádka 55:
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<ee:documentation>
 
<ee:documentation>
−
<br/>
+
 
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
−
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
−
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 10. 2. 2017, 14:07

Anton Rückauf
* 13. 3. 1855 Praha
† 19. 9. 1903 zámek Alt–Erlaa, Vídeň
pianista, skladatel


Bratr zpěvačky PD Terezie R. (1846?–1908). Pocházel z rodiny pražského obchodníka a ka­várníka. Od 1867 navštěvoval v Praze Prok­schův hudební ústav, 1872 absolvoval varhanic­kou školu u F. Z. Skuherského a poté u Proksche krátce sám vyučoval. Ucházel se bezvýsledně o rakouské státní stipendium, ale jeho práce zaujaly člena komise J. Brahmse, který mu zprostředkoval studium u G. Nottebohma. Od 1879 žil ve Vídni, kde byla již téhož roku provedena jeho první skladba. Jako stálý doprova­zeč tenoristy G. Waltera podnikl 1882–84 turné po Německu. 1885 se zdokonaloval ve hře na klavír u T. Leszetického. Usadil se ve Vídni ja­ko doprovazeč významných instrumentalistů a pěvců a učitel hudby ve vyšších společen­ských kruzích (jedním z jeho žáků byl dramatik A. Schnitzler). 1899–1901 byl též sbormistrem v evangelickém pěveckém spolku. Vedle ko­morních skladeb s klavírem napsal asi sto písní, z nichž více než polovina byla vydána. K jeho příznivcům patřil zvl. vévoda Elimar von Oldenburg, na jehož zámku R. často pobýval a kde také zemřel.

V 90. letech obnovil přerušený kontakt s praž­ským prostředím a stal se dopisujícím členem Společnosti pro podporu německé vědy a umění v českých zemích [Die Gesellschaft zur Förde­rung deutscher Wissenschaft und Kunst in Böhmen]. Společnost u něj objednala k 60. výročí nástupu Františka Josefa I. na trůn hudebnědramatické pásmo Des Kaisers Traum, uvedené v Praze 2. 12. 1908 a několikrát reprízované (dir. P. Ottenheimer, r: P. Eger). R. zkomponoval ope­ru Die Rosenthalerin, která měla premiéru v Drážďanech 1897 (dir. E. von Schuch) a byla s dobrým ohlasem dávána ve Štrasburku, Frei­burku a Karlsruhe. 23. 1. 1902 ji uvedlo němec­ké divadlo v Praze (dir. J. Stransky, režie J. Grevenberg, vrchní dohled A. Neumann, scéna P. de Vry, 3 reprízy; předehra se v Praze vícekrát hrá­la koncertně). Námětem jsou scény ze života malíře A. Dürera v prostředí královského dvora a městské společnosti v Norimberku 16. stol. Modelem pro zpracování námětu byli Wagnero­vi Mistři pěvci norimberští a hudebním řešením se R. přiřadil k vlně Wagnerových epigonů.


Práce pro divadlo

Die Rosenthalerin, opera, 4 jedn., t: Lemmermayer, 7. 5. 1897, dvorní opera Drážďany, klav. výtah R. Raimann, vyd. E. Berté Paris; Des Kaisers Traum, 10 scén pro recitátora, sbor a orch., t: Ch. hraběnka Thun-Salmová, 2. 12. 1908 Nové něm. divadlo, nevyd.

Prameny a literatura

G. S.: Neue musika­lische Presse 29. 3. 1896 [biogr.]; Bohemia 25. 1. 1902 [Die Rosenthalerin]; Deutsche Arbeit 1, 1901/02, s. 430–431 [Die Rosenthalerin]; 3, 1903/04, s. 147–152 [nekrolog]; Společnost pro podporu ně­mecké vědy [arch. materiál 1894–1901]; Lomnäs– Strauss, rejstřík ve sv. I, s. 348 [skladby na pražských koncertech]. • ÖBL [lit.]; Lexikon zur deutschen Musik.

Životní události

  • 13. 3. 1855: narození, Praha
  • 19. 9. 1903: úmrtí, zámek Alt–Erlaa, Vídeň


Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 454
Autor: Jitka Ludvová



Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Rückauf,_Anton&oldid=21163“