Reznicek, Emil Nikolaus: Porovnání verzí
m (založení hesla) |
m |
||
(Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
− | <span id="PageFillProgress"> | + | <span id="PageFillProgress">3</span> |
− | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
− | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Emil Nikolaus</ee:firstname> |
− | | jméno = <ee:firstname>Emil Nikolaus</ee:firstname> <ee:lastname>Reznicek</ee:lastname> | + | | příjmení=<ee:lastname>Reznicek</ee:lastname> |
− | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
− | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
4. 5. 1860 | 4. 5. 1860 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
Vídeň, Rakousko | Vídeň, Rakousko | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
2. 8. 1945 | 2. 8. 1945 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
Berlín, Německo | Berlín, Německo | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
− | | povolání = <ee:profession></ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
+ | | povolání=<ee:profession>vojenský kapelník, skladatel</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
− | </ee:perex> | + | </ee:perex><ee:content> |
− | + | Syn vysokého důstojníka. Studoval práva a hudbu na lipské konzervatoři (učitelé: S. Jadasson, C. Reinecke). Jako důstojník prošel mnoha německými a rakouskými městy. Od 1902 působil v Berlíně, kde mj. pořádal komorní koncerty, 1906–09 ve Varšavě jako operní a koncertní dirigent, 1909–11 byl kapelníkem berlínské Komické opery a krátce i italské operní stagiony. 1919 se stal členem berlínské Akademie der Künste a zanechal veřejné dirigentské činnosti. | |
− | <ee:content> | + | |
− | + | 1887–95 byl vojenským kapelníkem v Praze. 1892 musel nakrátko Prahu opustit po ozbrojeném incidentu s německým studentem v pražském německém kasinu (''Dalibor ''1892, s. 248). Spolupráce s ředitelem pražského německého divadla A. Neumannem mu umožnila vyvázat se načas z vojenských povinností a věnovat se kompozici. Na filharmonických koncertech německého divadla zaznělo mj. jeho ''Requiem ''(18. 11. 1894, dir. R. Krzyzanowski) a ''Missa F Dur ''(13. 5. 1899, dir. autor, k 50. výročí panování Františka Josefa I.). Udržoval dlouhodobé kontakty s českými hudebníky a literáty (přátelil se zvl. s Vrchlickým). Český tisk soustavně sledoval jeho zahraniční působení a ND uvedlo 22. 6. 1911 jeho úpravu Gounodovy opery ''Lékař z donucení'', pořízenou pro premiéru v Komické opeře Berlín 1910. | |
+ | |||
+ | V pražském německém divadle bylo 1887–1931 provedeno šest jeho oper, z toho čtyři poprvé: ''Jungfrau von Orleans ''(1887) s M. Rochelle v hlavní roli Johanky z Arku; ''Satanella ''podle Vrchlického (1888) s námětem ze 14. stol. z prostředí Řádu johanitů na ostrově Rhodos; ''Emerich Fortunat ''(1894) o křesťansko–židovském konfliktu z období uherského středověku a komická opera ''Donna Diana oder Stolz und Liebe ''(1894), jež se stala '''R. '''nejúspěšnějším dílem. Později byla hrána opera ''Ritter Blaubart ''(30. 11. 1922) na modifikovaný námět Modrovouse a satirická komedie z divadelního prostředí ''Spiel oder Ernst ''(7. 3. 1931). | ||
+ | |||
+ | '''R. '''operní díla, vycházející ze slohových podnětů druhé poloviny 19. stol. (Wagner, verismus, Strauss), osvědčila i v Praze svou hudební nápaditost a divadelně velmi účinnou instrumentaci, opřenou o kapelnickou zkušenost. Ač měly všechny premiéry živý ohlas, udržely se v repertoáru pouze komické opery. V dějinách pražského německého divadla tvoří '''R. '''tvorba významnou, byť časově ohraničenou kapitolu. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
== <ee:bibliography_label>Práce pro divadlo</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Práce pro divadlo</ee:bibliography_label> == | ||
− | <ee:bibliography_content | + | <ee:bibliography_content>''Jungfrau von Orleans'', velká opera, 4 jedn., t: R. podle Schillera, 19. 6. 1887 StD; ''Satanella'', 3 jedn., t: R. podle Vrchlického, 13. 5. 1888 Nové něm. divadlo; ''Emerich Fortunat'', 3 jedn., t: von Dubsky a R., 8. 11. 1889 Nové něm. divadlo; ''Donna Diana oder Stolz und Liebe'', kom. opera, 3 jedn., t: R. podle stejnojm. Moretovy komedie ve Westově překladu, 16. 12. 1894 Nové něm. divadlo (při premiéře byly k Moretovu textu přidány dvě básně pražského básníka H. Saluse, ''Schlummerlied ''ve 2. jedn., a ''Narrenlied ''ve 3. jedn., a romance Donny Diany na text Geibela a A. F. Schacka); ''Die Angst vor der Ehe'', opereta, t: Taufstein a Urban, 1913 Frankfurt n. O.; ''Ritter Blaubart'', pohádková opera, 3 jedn., t: Eulenberg, 1920 Darmstadt; ''Die wunderliche Geschichte des Kapellmeisters Kreisler'', melodram, 4 části, t: Meinhard, Bernauer, 11. 2. 1922 Berlin, Theater in der Königgrätzergasse; ''Till Eulenspiegel'', t: R. podle Fischarta, 1902 Karlsruhe, nové znění 1937 Kolín n. R.; ''Holofernes'', t: R. podle Hebbela, 1923 Berlin–Charlottenburg; ''Satuala'', opera, 3 jedn., t: Laucker, 1927 Lipsko [1926/27 v Teplicích, not. materiál v hist. archivu ČMH]; ''Spiel oder Ernst?'', kom. opera, 1 jedn., t: Knudsen, 1930 Drážďany; ''Der Gondolier des Dogen'', 3 jedn., t: Knudsen, 1931 Stuttgart. ''– ''Hudba k činohře: Strindberg: ''Ein Traumspiel'', Berlín 1916.</ee:bibliography_content> |
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == | ||
− | <ee:bibliography_content | + | <ee:bibliography_content>Archivní materiál 1894–1935 ve fondu Společnosti pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách, archiv AV ČR. • ''Prager Zwischenactszeitung ''9. 11. 1889 [E. Fortunat]; ''Bohemia ''18. 12. 1894 [Donna Diana]; 1. 12. 1922 [Ritter Blaubart]; E. N. von R., ''Neue musikalische Presse ''4, 1895, č. 16, s. 1–3; O. Taubmann: ''E. N. von R''., Leipzig 1907; M. Chop: ''E. R., sein Leben und seine Werke'', Wien 1920; F. von Reznicek: ''Gegen den Strom'', Zürich, Leipzig, Wien 1960. • MGG 1963; Grove 1980, 2001; Piper [Donna Diana]; Neues deutsches Theater.</ee:bibliography_content> |
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
Řádka 47: | Řádka 52: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
− | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století,'' ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 444–445{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jitka Ludvová]]{{break}}</ee:author> |
− | + | ||
− | ''' | + | |
− | < | + | |
− | + | ||
− | ''' | + | |
− | '''Autor:''' | + | |
− | + | ||
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | <ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
Řádka 63: | Řádka 62: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
− | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
− | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> |
Aktuální verze z 10. 2. 2017, 12:59
Syn vysokého důstojníka. Studoval práva a hudbu na lipské konzervatoři (učitelé: S. Jadasson, C. Reinecke). Jako důstojník prošel mnoha německými a rakouskými městy. Od 1902 působil v Berlíně, kde mj. pořádal komorní koncerty, 1906–09 ve Varšavě jako operní a koncertní dirigent, 1909–11 byl kapelníkem berlínské Komické opery a krátce i italské operní stagiony. 1919 se stal členem berlínské Akademie der Künste a zanechal veřejné dirigentské činnosti.
1887–95 byl vojenským kapelníkem v Praze. 1892 musel nakrátko Prahu opustit po ozbrojeném incidentu s německým studentem v pražském německém kasinu (Dalibor 1892, s. 248). Spolupráce s ředitelem pražského německého divadla A. Neumannem mu umožnila vyvázat se načas z vojenských povinností a věnovat se kompozici. Na filharmonických koncertech německého divadla zaznělo mj. jeho Requiem (18. 11. 1894, dir. R. Krzyzanowski) a Missa F Dur (13. 5. 1899, dir. autor, k 50. výročí panování Františka Josefa I.). Udržoval dlouhodobé kontakty s českými hudebníky a literáty (přátelil se zvl. s Vrchlickým). Český tisk soustavně sledoval jeho zahraniční působení a ND uvedlo 22. 6. 1911 jeho úpravu Gounodovy opery Lékař z donucení, pořízenou pro premiéru v Komické opeře Berlín 1910.
V pražském německém divadle bylo 1887–1931 provedeno šest jeho oper, z toho čtyři poprvé: Jungfrau von Orleans (1887) s M. Rochelle v hlavní roli Johanky z Arku; Satanella podle Vrchlického (1888) s námětem ze 14. stol. z prostředí Řádu johanitů na ostrově Rhodos; Emerich Fortunat (1894) o křesťansko–židovském konfliktu z období uherského středověku a komická opera Donna Diana oder Stolz und Liebe (1894), jež se stala R. nejúspěšnějším dílem. Později byla hrána opera Ritter Blaubart (30. 11. 1922) na modifikovaný námět Modrovouse a satirická komedie z divadelního prostředí Spiel oder Ernst (7. 3. 1931).
R. operní díla, vycházející ze slohových podnětů druhé poloviny 19. stol. (Wagner, verismus, Strauss), osvědčila i v Praze svou hudební nápaditost a divadelně velmi účinnou instrumentaci, opřenou o kapelnickou zkušenost. Ač měly všechny premiéry živý ohlas, udržely se v repertoáru pouze komické opery. V dějinách pražského německého divadla tvoří R. tvorba významnou, byť časově ohraničenou kapitolu.
Práce pro divadlo
Jungfrau von Orleans, velká opera, 4 jedn., t: R. podle Schillera, 19. 6. 1887 StD; Satanella, 3 jedn., t: R. podle Vrchlického, 13. 5. 1888 Nové něm. divadlo; Emerich Fortunat, 3 jedn., t: von Dubsky a R., 8. 11. 1889 Nové něm. divadlo; Donna Diana oder Stolz und Liebe, kom. opera, 3 jedn., t: R. podle stejnojm. Moretovy komedie ve Westově překladu, 16. 12. 1894 Nové něm. divadlo (při premiéře byly k Moretovu textu přidány dvě básně pražského básníka H. Saluse, Schlummerlied ve 2. jedn., a Narrenlied ve 3. jedn., a romance Donny Diany na text Geibela a A. F. Schacka); Die Angst vor der Ehe, opereta, t: Taufstein a Urban, 1913 Frankfurt n. O.; Ritter Blaubart, pohádková opera, 3 jedn., t: Eulenberg, 1920 Darmstadt; Die wunderliche Geschichte des Kapellmeisters Kreisler, melodram, 4 části, t: Meinhard, Bernauer, 11. 2. 1922 Berlin, Theater in der Königgrätzergasse; Till Eulenspiegel, t: R. podle Fischarta, 1902 Karlsruhe, nové znění 1937 Kolín n. R.; Holofernes, t: R. podle Hebbela, 1923 Berlin–Charlottenburg; Satuala, opera, 3 jedn., t: Laucker, 1927 Lipsko [1926/27 v Teplicích, not. materiál v hist. archivu ČMH]; Spiel oder Ernst?, kom. opera, 1 jedn., t: Knudsen, 1930 Drážďany; Der Gondolier des Dogen, 3 jedn., t: Knudsen, 1931 Stuttgart. – Hudba k činohře: Strindberg: Ein Traumspiel, Berlín 1916.
Prameny a literatura
Archivní materiál 1894–1935 ve fondu Společnosti pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách, archiv AV ČR. • Prager Zwischenactszeitung 9. 11. 1889 [E. Fortunat]; Bohemia 18. 12. 1894 [Donna Diana]; 1. 12. 1922 [Ritter Blaubart]; E. N. von R., Neue musikalische Presse 4, 1895, č. 16, s. 1–3; O. Taubmann: E. N. von R., Leipzig 1907; M. Chop: E. R., sein Leben und seine Werke, Wien 1920; F. von Reznicek: Gegen den Strom, Zürich, Leipzig, Wien 1960. • MGG 1963; Grove 1980, 2001; Piper [Donna Diana]; Neues deutsches Theater.
Životní události
- 4. 5. 1860: narození, Vídeň, Rakousko
- 2. 8. 1945: úmrtí, Berlín, Německo
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 444–445
Autor: Jitka Ludvová