Rainoldi, Paolo: Porovnání verzí
(založení hesla) |
m |
||
(Není zobrazeno 14 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">3</span> | <span id="PageFillProgress">3</span> | ||
− | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
− | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Paolo</ee:firstname> |
− | | jméno = <ee:firstname>Paolo</ee:firstname> <ee:lastname>Rainoldi</ee:lastname> | + | | příjmení=<ee:lastname>Rainoldi</ee:lastname> |
− | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
− | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
18. 4. 1784 | 18. 4. 1784 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
Milán, Itálie | Milán, Itálie | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
1. 1. 1853 | 1. 1. 1853 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
Praha | Praha | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
− | | povolání = <ee:profession>tanečník, mim, baletní mistr</ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
+ | | povolání=<ee:profession>tanečník, mim, baletní mistr</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
− | + | ||
− | </ee:perex> | + | </ee:perex><ee:content> |
− | + | Psán též Pavel, Paul. Manžel tanečnice Angioliny R., roz. Martignoni. Syn pekaře. Projevoval výtvarné nadání, ale finanční situace rodiny po krachu živnosti mu neumožnila studovat. Otec, ochotnický herec, ho přivedl k divadlu. Výuku tance u baletního mistra F. Sediniho v Miláně si '''R. '''financoval prací pro výrobce divadelních paruk. Ve 14 letech se stal prvním tanečníkem dětského baletu v Bergamu. 1798–1804 vystřídal Milán, Monzu, Lodi, Turín, Bolognu a Cremonu. 1804 byl na Sediniho doporučení přijat jako figurant do vídeňského dvorního divadla, kde se specializoval na groteskní tance a pod vedením tanečníka P. Angioliniho se 1805 stal sólistou. Po sňatku s A. Martignoniovou (1813) a po rozpuštění baletu dvorního divadla přešli manželé do Theater in der Leopoldstadt; v následujících letech rostla '''R. '''popularita a další scény, zejména Theater an der Wien, ho zvaly k hostování. 1813–30 byl baletním mistrem, tanečníkem, choreografem a libretistou v Theater in der Leopoldstadt. 1830/31 vystupoval ve vídeňském Theater in der Josefstadt. Pak odešel s manželkou do soukromí, ale již 1833 se oba pokusili o návrat na scénu hostováním v Prešpurku [Bratislava] a Badenu, znovu v Prešpurku, Olomouci a Opavě (1835), Těšíně a v St. Pöltenu (1836), kde uváděli vídeňský repertoár. Turné je však finančně vyčerpalo a 1837–40 se vrátili do Theater in der Josefstadt, kde se '''R. '''stal baletním mistrem. Na období 1840–46 přijal nabídku ředitele J. A. Stögera na funkci baletního mistra v pražském StD po J. Raabovi. 1846–48 a 1849/50 vystupoval opět v Theater in der Josefstadt, 1850–52 v Theater an der Wien. Nedosáhl však dřívějších úspěchů a dostal se do finančních problémů. O Velikonocích 1852 se vrátil spolu se Stögerem do Prahy, záhy však zemřel. | |
− | <ee:content> | + | |
− | + | Jeho umělecký obzor formovalo prostředí vídeňského dvorního divadla s tanečníky evropského významu. Se svou schopností karikatury a parodie se stal vynikajícím komickým tanečníkem. Svůj komický typ vypracovával ve dvorním divadle na pantomimách ''Harlekin und Colombine auf den Alpen ''od hostujícího A. Schlotthauera (1810) či ''Der blöde Ritter ''od choreografa L. Duporta (1812). V Theater in der Leopoldstadt tančil i milovníky, komické postavy a posléze charakterní role. Jako baletní mistr studoval tance do kouzelných pohádek, frašek a parodií (Raimund, Bäuerle) a na scénu uvedl asi 70 pantomim, z nichž mnohé sám napsal a pod různými názvy uváděl i jinde (mj. ''Der betrogene Vormund'', 1813; ''Die Unterhaltung in der Ukraine'', 1814; ''Perseus und Andromeda'', 1815; ''Der Teufel in allen Ecken'', 1818; ''Columbinens und Arlequins Entführung'', 1820; ''Der Zaubervogel'', 1823). Byl spolutvůrcem vrcholné fáze vývoje vídeňské pantomimy, jejíž drastickou komiku a dějovou nelogičnost začaly koncem 30. let vytěsňovat výpravné hry se zpěvy a tanci a romantické balety. '''R. '''sice vyhověl proměně vkusu nastudováním Toldovy frašky ''Die schlimmen Frauen im Serail ''(Theater in der Josefstadt), 1840 však přijal nabídku z Prahy, protože doufal, že zde se jeho pantomima ještě uplatní. | |
+ | |||
+ | Působení ve StD zahájil německou a pak českou verzí Toldovy frašky ''Spurné ženské v serailu ''a vybavil ji kopiemi vídeňských kostýmů, orientálními tanci bajadér a maurskými bitvami. Četné taneční scény připravil i pro Štěpánkovy adaptace Bäuerleho hry ''Alína aneb Praha v jiném dílu světa ''a Toldova ''Čarovného závoje'', obě opakované pro české i německé obecenstvo. K jeho funkci patřilo aranžování tanečních scén do oper a činoher, do kterých vkládal stylizované národní tance (mazurky, polky, čardáše, tance tyrolské, štýrské, cikánské, indiánské, z českých mj. strašáka, zákolanskou polku ad.)''. ''V krátké době se však vrátil k pantomimám. V Novém divadle v Růžové ulici, které Stöger provozoval jako soukromou scénu, '''R. '''zopakoval pod českými i německými názvy většinu svých starších prací. Ani pražské prostředí již však nepřijalo profesionálně nedokonalé výkony a stále obhroublejší pantomimy, jež měly blíže k parodii než ke komice. '''R. '''ve své autobiografii soudí, že příčina byla v návštěvnické krizi po otevření divadla v Růžové ulici, jež ho nutila spěšně produkovat stále nové krátké tituly. Hlubším důvodem však bylo rozšíření romantických výpravných her s tanci i do Prahy. '''R. '''nezachytil nastupující trend romantických baletů, jejichž interpretace i choreografie vyžadovaly klasickou taneční techniku. Soubor StD, nepočetný a málo vyškolený, nový balet ani nemohl realizovat. Poslední pantomima ''Die Verwirrung in der Schusterwerkstatt'', kterou '''R. '''uvedl po návratu do Prahy 1852, již zcela propadla. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
== <ee:bibliography_label>Choreografie (vlastních baletů), Role (ve StD a v Novém divadle v Růžové ulici)</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Choreografie (vlastních baletů), Role (ve StD a v Novém divadle v Růžové ulici)</ee:bibliography_label> == | ||
− | <ee:bibliography_content | + | <ee:bibliography_content>u některých titulů nelze identifikovat hudbu: '''1840: '''''Venkovská kratochvíle aneb Tyrolové, ''pant., h: Karmasin; ''Arlequin und Colombine auf den Alpen oder Der Zaubergarten'', čes. ''Arlekin a Kolumbinka na Alpách aneb Kouzelná zahrada'', pant., h: směs; ''Die lustigen Bäckerinnen oder Der im Backofen verbrannte Harlekin'', čes. ''Veselé pekařky aneb V peci upálený Arlekýn'', pant., h: směs; '''1841: '''''Medvěd a zamilovaný Pierot aneb Posvícení v Hloupětíně'', pant., h: F. Vinař, role: Jiljí; ''Die glückliche Schusterin'', česky ''Šťastná ševcová aneb Statku majitel jakožto ševcovský tovaryš'', role: Mistr Kopyto, 1845 hráno jako ''Ďábel v každém koutě aneb Proměněné ženy'', bal. pantomima; ''Die Riesen- und Zwergenfamilien'', čes. ''Rodina velikánů a trpaslíků'', pant.; ''Der lustige Schuster oder Der Teufel in allen Ecken'', česky jako ''Veselý švec aneb Ďábel ve všech koutech'', pant., role: Švec; '''1842: '''''Lov na medvědy a hloupý Petr jakožto rekruta aneb Kratochvíle v Ukrajině'', pant., h: Volkert; ''Rulík z vlasů aneb Slavnost v Hloupětíně'', pant.; ''Arlekýn co ďábel, Pierot co strašidlo a slepý muzikant co šrák'', pant., role: Skřípálek; ''Perseus und Andromeda oder Zauberadler'',čes. ''Perseus a Andromeda aneb Kouzelný orel'', pant., h: F. Vinař; ''Slavnost ožínku aneb Tyrolové'', tan. pantomima; '''1843: '''''Die Zigeuner im Schwarzwalde oder Amor als Medicus'', čes. ''Cikáni v černém lese aneb Mílek jako hojič'', balet, h: V. Fischer, role: Adam, chromý lazebník; '''1844: '''''Harlekin als Spinne'', pant.; '''1845: '''''České národní tance'', tan. quodlibet, h: směs; '''1852:''' ''Die Verwirrung in der Schusterwerkstatt'', pant.; tan. divertissement (krakoviak, mazurka, tanec námořníků).</ee:bibliography_content> |
== <ee:bibliography_label>Choreografie (tance v kouzelných hrách a operách)</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Choreografie (tance v kouzelných hrách a operách)</ee:bibliography_label> == | ||
− | <ee:bibliography_content | + | <ee:bibliography_content>'''1840: '''Told: ''Die schlimmen Frauen im Serail'', h: Proch, čes. 1841, ''Spurné ženské v serailu''; '''1841: '''Th. Krones: ''Silfída, žínka vodní'', výprav. hra, upr. J. K[aška], h: Drechsler; '''1843: '''Told: ''Der Zauberschleier oder Maler, Fee und Wirthin'', čes. jako ''Čarovný závoj aneb Malíř, víla a hospodská'', kouzel. hra, h: Titl; Told–Klicpera, upr. Tyl: ''Nové Amazonky aneb Ženy a muži v rozbroji'', fraška, h: Titl, Labler, Drechsler, Čapek; Bäuerle, upr. Štěpánek: ''Alína aneb Praha v jiném dílu světa'', h: W. Müller; '''1844:''' Novotný: ''Čarodějná věž v horách Krkonošských aneb Náramek, zvon a ostruha''; '''1846:''' Nestroy, upr. Tyl: ''Děvče z Karlína čili Všechno přijde najevo'', fraška, h: Ad. Müller.</ee:bibliography_content> |
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == | ||
− | <ee:bibliography_content | + | <ee:bibliography_content>Cedule StD 1840–46, NMd. • ''Allgemeine Theaterzeitung ''[Wien] 1833, s. 231 [Prešpurk]; ''Květy ''8, 1841, s. 40, 71, 414; ''Bohemia ''10., 17. a 26. 5., 4. 8., 8. 12. 1840; 26. 1., 18. 4., 24. 8. 1841; 11. 1., 5. 4. 1842; 12. 8. 1852 [posl. pantomima]; B. Gutt: Theater im Stögerschen Hause, ''Bohemia ''18. 12. 1842; Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1847, s. 15 [odchod]; 1854, s. 19, 20; V. J. Tomášek: ''Vlastní životopis'', 1941; P. R., Ballett- und Pantomimenmeister, eine autobiographische Skizze, ''Jahrbuch der Gesellschaft für Wiener Theaterforschung'', 1946/47, s. 60–88; O. Rommel: ''Die Alt-Wiener Volkskomödie'', Wien 1952; H. A. Mannsfeld: Theaterleute in den Akten der k. k. Obersten Hoftheaterverwaltung von 1792 bis 1867, ''Jahrbuch der Gesellschaft für Wiener Theaterforschung'',XIII'', ''Wien 1962; DČD II; M. H. Winter: ''Pre-Romantic Ballet'', London 1974; B. Brodská: ''Dějiny českého baletu do roku 1918'', skripta HAMU, 1983; R. Raab: ''Biographisches Index des Wiener Opernballets von 1631 bis zur Gegenwart'', Wien 1996; L. Petišková: Pantomime–internationale Kunst auf der Bühne des Ständetheaters in Prag in der ersten Hälfte des 19. Jhs., in: Deutschsprachiges Theater in Prag, 2001, s. 227, 228. • Wurzbach; ÖBL; Schneider: Tanzlexikon; Oxford Dictionary of Ballet; NDp; Český taneční slovník.</ee:bibliography_content> |
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
Řádka 52: | Řádka 55: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
− | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století,'' ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 429–432{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Alice Dubská]], [[Jana Holeňová]]{{break}}</ee:author> |
− | + | ||
− | ''' | + | |
− | < | + | |
− | + | ||
− | ''' | + | |
− | '''Autor:''' | + | |
− | + | ||
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | <ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
Řádka 65: | Řádka 62: | ||
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | <cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | ||
<ee:documentation> | <ee:documentation> | ||
− | + | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
− | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
− | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> |
Aktuální verze z 10. 2. 2017, 12:16
Psán též Pavel, Paul. Manžel tanečnice Angioliny R., roz. Martignoni. Syn pekaře. Projevoval výtvarné nadání, ale finanční situace rodiny po krachu živnosti mu neumožnila studovat. Otec, ochotnický herec, ho přivedl k divadlu. Výuku tance u baletního mistra F. Sediniho v Miláně si R. financoval prací pro výrobce divadelních paruk. Ve 14 letech se stal prvním tanečníkem dětského baletu v Bergamu. 1798–1804 vystřídal Milán, Monzu, Lodi, Turín, Bolognu a Cremonu. 1804 byl na Sediniho doporučení přijat jako figurant do vídeňského dvorního divadla, kde se specializoval na groteskní tance a pod vedením tanečníka P. Angioliniho se 1805 stal sólistou. Po sňatku s A. Martignoniovou (1813) a po rozpuštění baletu dvorního divadla přešli manželé do Theater in der Leopoldstadt; v následujících letech rostla R. popularita a další scény, zejména Theater an der Wien, ho zvaly k hostování. 1813–30 byl baletním mistrem, tanečníkem, choreografem a libretistou v Theater in der Leopoldstadt. 1830/31 vystupoval ve vídeňském Theater in der Josefstadt. Pak odešel s manželkou do soukromí, ale již 1833 se oba pokusili o návrat na scénu hostováním v Prešpurku [Bratislava] a Badenu, znovu v Prešpurku, Olomouci a Opavě (1835), Těšíně a v St. Pöltenu (1836), kde uváděli vídeňský repertoár. Turné je však finančně vyčerpalo a 1837–40 se vrátili do Theater in der Josefstadt, kde se R. stal baletním mistrem. Na období 1840–46 přijal nabídku ředitele J. A. Stögera na funkci baletního mistra v pražském StD po J. Raabovi. 1846–48 a 1849/50 vystupoval opět v Theater in der Josefstadt, 1850–52 v Theater an der Wien. Nedosáhl však dřívějších úspěchů a dostal se do finančních problémů. O Velikonocích 1852 se vrátil spolu se Stögerem do Prahy, záhy však zemřel.
Jeho umělecký obzor formovalo prostředí vídeňského dvorního divadla s tanečníky evropského významu. Se svou schopností karikatury a parodie se stal vynikajícím komickým tanečníkem. Svůj komický typ vypracovával ve dvorním divadle na pantomimách Harlekin und Colombine auf den Alpen od hostujícího A. Schlotthauera (1810) či Der blöde Ritter od choreografa L. Duporta (1812). V Theater in der Leopoldstadt tančil i milovníky, komické postavy a posléze charakterní role. Jako baletní mistr studoval tance do kouzelných pohádek, frašek a parodií (Raimund, Bäuerle) a na scénu uvedl asi 70 pantomim, z nichž mnohé sám napsal a pod různými názvy uváděl i jinde (mj. Der betrogene Vormund, 1813; Die Unterhaltung in der Ukraine, 1814; Perseus und Andromeda, 1815; Der Teufel in allen Ecken, 1818; Columbinens und Arlequins Entführung, 1820; Der Zaubervogel, 1823). Byl spolutvůrcem vrcholné fáze vývoje vídeňské pantomimy, jejíž drastickou komiku a dějovou nelogičnost začaly koncem 30. let vytěsňovat výpravné hry se zpěvy a tanci a romantické balety. R. sice vyhověl proměně vkusu nastudováním Toldovy frašky Die schlimmen Frauen im Serail (Theater in der Josefstadt), 1840 však přijal nabídku z Prahy, protože doufal, že zde se jeho pantomima ještě uplatní.
Působení ve StD zahájil německou a pak českou verzí Toldovy frašky Spurné ženské v serailu a vybavil ji kopiemi vídeňských kostýmů, orientálními tanci bajadér a maurskými bitvami. Četné taneční scény připravil i pro Štěpánkovy adaptace Bäuerleho hry Alína aneb Praha v jiném dílu světa a Toldova Čarovného závoje, obě opakované pro české i německé obecenstvo. K jeho funkci patřilo aranžování tanečních scén do oper a činoher, do kterých vkládal stylizované národní tance (mazurky, polky, čardáše, tance tyrolské, štýrské, cikánské, indiánské, z českých mj. strašáka, zákolanskou polku ad.). V krátké době se však vrátil k pantomimám. V Novém divadle v Růžové ulici, které Stöger provozoval jako soukromou scénu, R. zopakoval pod českými i německými názvy většinu svých starších prací. Ani pražské prostředí již však nepřijalo profesionálně nedokonalé výkony a stále obhroublejší pantomimy, jež měly blíže k parodii než ke komice. R. ve své autobiografii soudí, že příčina byla v návštěvnické krizi po otevření divadla v Růžové ulici, jež ho nutila spěšně produkovat stále nové krátké tituly. Hlubším důvodem však bylo rozšíření romantických výpravných her s tanci i do Prahy. R. nezachytil nastupující trend romantických baletů, jejichž interpretace i choreografie vyžadovaly klasickou taneční techniku. Soubor StD, nepočetný a málo vyškolený, nový balet ani nemohl realizovat. Poslední pantomima Die Verwirrung in der Schusterwerkstatt, kterou R. uvedl po návratu do Prahy 1852, již zcela propadla.
Obsah
Choreografie (vlastních baletů), Role (ve StD a v Novém divadle v Růžové ulici)
u některých titulů nelze identifikovat hudbu: 1840: Venkovská kratochvíle aneb Tyrolové, pant., h: Karmasin; Arlequin und Colombine auf den Alpen oder Der Zaubergarten, čes. Arlekin a Kolumbinka na Alpách aneb Kouzelná zahrada, pant., h: směs; Die lustigen Bäckerinnen oder Der im Backofen verbrannte Harlekin, čes. Veselé pekařky aneb V peci upálený Arlekýn, pant., h: směs; 1841: Medvěd a zamilovaný Pierot aneb Posvícení v Hloupětíně, pant., h: F. Vinař, role: Jiljí; Die glückliche Schusterin, česky Šťastná ševcová aneb Statku majitel jakožto ševcovský tovaryš, role: Mistr Kopyto, 1845 hráno jako Ďábel v každém koutě aneb Proměněné ženy, bal. pantomima; Die Riesen- und Zwergenfamilien, čes. Rodina velikánů a trpaslíků, pant.; Der lustige Schuster oder Der Teufel in allen Ecken, česky jako Veselý švec aneb Ďábel ve všech koutech, pant., role: Švec; 1842: Lov na medvědy a hloupý Petr jakožto rekruta aneb Kratochvíle v Ukrajině, pant., h: Volkert; Rulík z vlasů aneb Slavnost v Hloupětíně, pant.; Arlekýn co ďábel, Pierot co strašidlo a slepý muzikant co šrák, pant., role: Skřípálek; Perseus und Andromeda oder Zauberadler,čes. Perseus a Andromeda aneb Kouzelný orel, pant., h: F. Vinař; Slavnost ožínku aneb Tyrolové, tan. pantomima; 1843: Die Zigeuner im Schwarzwalde oder Amor als Medicus, čes. Cikáni v černém lese aneb Mílek jako hojič, balet, h: V. Fischer, role: Adam, chromý lazebník; 1844: Harlekin als Spinne, pant.; 1845: České národní tance, tan. quodlibet, h: směs; 1852: Die Verwirrung in der Schusterwerkstatt, pant.; tan. divertissement (krakoviak, mazurka, tanec námořníků).
Choreografie (tance v kouzelných hrách a operách)
1840: Told: Die schlimmen Frauen im Serail, h: Proch, čes. 1841, Spurné ženské v serailu; 1841: Th. Krones: Silfída, žínka vodní, výprav. hra, upr. J. K[aška], h: Drechsler; 1843: Told: Der Zauberschleier oder Maler, Fee und Wirthin, čes. jako Čarovný závoj aneb Malíř, víla a hospodská, kouzel. hra, h: Titl; Told–Klicpera, upr. Tyl: Nové Amazonky aneb Ženy a muži v rozbroji, fraška, h: Titl, Labler, Drechsler, Čapek; Bäuerle, upr. Štěpánek: Alína aneb Praha v jiném dílu světa, h: W. Müller; 1844: Novotný: Čarodějná věž v horách Krkonošských aneb Náramek, zvon a ostruha; 1846: Nestroy, upr. Tyl: Děvče z Karlína čili Všechno přijde najevo, fraška, h: Ad. Müller.
Prameny a literatura
Cedule StD 1840–46, NMd. • Allgemeine Theaterzeitung [Wien] 1833, s. 231 [Prešpurk]; Květy 8, 1841, s. 40, 71, 414; Bohemia 10., 17. a 26. 5., 4. 8., 8. 12. 1840; 26. 1., 18. 4., 24. 8. 1841; 11. 1., 5. 4. 1842; 12. 8. 1852 [posl. pantomima]; B. Gutt: Theater im Stögerschen Hause, Bohemia 18. 12. 1842; Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1847, s. 15 [odchod]; 1854, s. 19, 20; V. J. Tomášek: Vlastní životopis, 1941; P. R., Ballett- und Pantomimenmeister, eine autobiographische Skizze, Jahrbuch der Gesellschaft für Wiener Theaterforschung, 1946/47, s. 60–88; O. Rommel: Die Alt-Wiener Volkskomödie, Wien 1952; H. A. Mannsfeld: Theaterleute in den Akten der k. k. Obersten Hoftheaterverwaltung von 1792 bis 1867, Jahrbuch der Gesellschaft für Wiener Theaterforschung,XIII, Wien 1962; DČD II; M. H. Winter: Pre-Romantic Ballet, London 1974; B. Brodská: Dějiny českého baletu do roku 1918, skripta HAMU, 1983; R. Raab: Biographisches Index des Wiener Opernballets von 1631 bis zur Gegenwart, Wien 1996; L. Petišková: Pantomime–internationale Kunst auf der Bühne des Ständetheaters in Prag in der ersten Hälfte des 19. Jhs., in: Deutschsprachiges Theater in Prag, 2001, s. 227, 228. • Wurzbach; ÖBL; Schneider: Tanzlexikon; Oxford Dictionary of Ballet; NDp; Český taneční slovník.
Životní události
- 18. 4. 1784: narození, Milán, Itálie
- 1. 1. 1853: úmrtí, Praha
Další jména
Pavel, Paul
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 429–432
Autor: Alice Dubská, Jana Holeňová