Kott, František Bedřich: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
−
</ee:progress>
+
</ee:progress>{{Infobox Osoba
−
{{Infobox Osoba
+
| jméno=<ee:firstname>František Bedřich</ee:firstname>  
−
| jméno = <ee:firstname>František Bedřich</ee:firstname> <ee:lastname>Kott</ee:lastname>
+
| příjmení=<ee:lastname>Kott</ee:lastname>
−
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
+
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
−
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
+
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
 
15. 4. 1808
 
15. 4. 1808
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
+
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
 
Zběšičky u Písku
 
Zběšičky u Písku
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
+
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
 
29. 4. 1884
 
29. 4. 1884
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
+
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
 
Brno
 
Brno
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
+
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
−
| povolání = <ee:profession>skladatel,</ee:profession>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 +
| povolání=<ee:profession>skladatel,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
−
</ee:perex>
+
</ee:perex><ee:content>
−
<cshow logged="1">
+
−
<ee:content>
+
 
Psán též Franz Friedrich, v matrice fary Berna­tice zapsán jako Goth. Byl určen k učitelskému povolání. Traduje se, že studoval na pražské konzervatoři, archiv ústavu však žádné infor­mace neobsahuje. Byl v Brně učitelem klavíru a tenoristou, později varhaníkem u sv. Petra a Pavla (psal chrámové skladby) a členem diva­delního orchestru. Jeho jediná úplně provedená opera ''Žižkův dub'', romantická hříčka s loupež­nickou zápletkou bez vztahu k osobě J. Žižky, dokládá počátky obrozenského hnutí v brněn­ském divadle. Libreto upravil M. Mikšíček podle veselohry V. K. Klicpery. Premiéru (28. 11. 1841, nikoli 28. 10.) a jednu reprízu 4. 1. 1842 dirigoval autor v brněnském měst­ském divadle v budově Reduty (obě představení byla česká). Kritika v ''Moravii ''kvituje s uznáním výkony zpěváků, mezi nimiž se objevují jména známá z českých brněnských zpěvoherních představení ve 30. letech 19. stol. (sl. Linggová, pí Martincová, pánové Wolff, Scharf, Diška, Kraus, Ruber, Sinetti; za odřeknuvšího J. Dvo­řáka převzal roli kováře Darovína kapelník K. F. Rafael). V hudbě opery shledala kritika zejm. vlivy Weberovy a občasné ohlasy velko­operního patosu z děl, která byla v brněnském divadle na repertoáru. Ač ''Žižkův dub ''neprokázal autorovy originální tvůrčí schopnosti, podržel si význam první české práce místního autora, jež byla uvedena na brněnské scéně.
 
Psán též Franz Friedrich, v matrice fary Berna­tice zapsán jako Goth. Byl určen k učitelskému povolání. Traduje se, že studoval na pražské konzervatoři, archiv ústavu však žádné infor­mace neobsahuje. Byl v Brně učitelem klavíru a tenoristou, později varhaníkem u sv. Petra a Pavla (psal chrámové skladby) a členem diva­delního orchestru. Jeho jediná úplně provedená opera ''Žižkův dub'', romantická hříčka s loupež­nickou zápletkou bez vztahu k osobě J. Žižky, dokládá počátky obrozenského hnutí v brněn­ském divadle. Libreto upravil M. Mikšíček podle veselohry V. K. Klicpery. Premiéru (28. 11. 1841, nikoli 28. 10.) a jednu reprízu 4. 1. 1842 dirigoval autor v brněnském měst­ském divadle v budově Reduty (obě představení byla česká). Kritika v ''Moravii ''kvituje s uznáním výkony zpěváků, mezi nimiž se objevují jména známá z českých brněnských zpěvoherních představení ve 30. letech 19. stol. (sl. Linggová, pí Martincová, pánové Wolff, Scharf, Diška, Kraus, Ruber, Sinetti; za odřeknuvšího J. Dvo­řáka převzal roli kováře Darovína kapelník K. F. Rafael). V hudbě opery shledala kritika zejm. vlivy Weberovy a občasné ohlasy velko­operního patosu z děl, která byla v brněnském divadle na repertoáru. Ač ''Žižkův dub ''neprokázal autorovy originální tvůrčí schopnosti, podržel si význam první české práce místního autora, jež byla uvedena na brněnské scéně.
 
</ee:content>
 
</ee:content>
Řádka 52: Řádka 51:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
−
</cshow>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století,'' ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 280{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jan Trojan]]{{break}}</ee:author>
−
<cshow logged="0">
+
 
−
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
+
−
</cshow>
+
−
<cshow logged="1">
+
−
'''Publikováno:''' <ee:published>2006</ee:published><br/>
+
−
'''Autor:''' <ee:author>[[Jan Trojan]]</ee:author>
+
−
</cshow>
+
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 68: Řádka 61:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
−
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
−
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 9. 2. 2017, 12:00

František Bedřich Kott
* 15. 4. 1808 Zběšičky u Písku
† 29. 4. 1884 Brno
skladatel


Psán též Franz Friedrich, v matrice fary Berna­tice zapsán jako Goth. Byl určen k učitelskému povolání. Traduje se, že studoval na pražské konzervatoři, archiv ústavu však žádné infor­mace neobsahuje. Byl v Brně učitelem klavíru a tenoristou, později varhaníkem u sv. Petra a Pavla (psal chrámové skladby) a členem diva­delního orchestru. Jeho jediná úplně provedená opera Žižkův dub, romantická hříčka s loupež­nickou zápletkou bez vztahu k osobě J. Žižky, dokládá počátky obrozenského hnutí v brněn­ském divadle. Libreto upravil M. Mikšíček podle veselohry V. K. Klicpery. Premiéru (28. 11. 1841, nikoli 28. 10.) a jednu reprízu 4. 1. 1842 dirigoval autor v brněnském měst­ském divadle v budově Reduty (obě představení byla česká). Kritika v Moravii kvituje s uznáním výkony zpěváků, mezi nimiž se objevují jména známá z českých brněnských zpěvoherních představení ve 30. letech 19. stol. (sl. Linggová, pí Martincová, pánové Wolff, Scharf, Diška, Kraus, Ruber, Sinetti; za odřeknuvšího J. Dvo­řáka převzal roli kováře Darovína kapelník K. F. Rafael). V hudbě opery shledala kritika zejm. vlivy Weberovy a občasné ohlasy velko­operního patosu z děl, která byla v brněnském divadle na repertoáru. Ač Žižkův dub neprokázal autorovy originální tvůrčí schopnosti, podržel si význam první české práce místního autora, jež byla uvedena na brněnské scéně.


Dílo

Soupis uvádí ČHS.

Práce pro divadlo

Žižkův dub, romant. zpě­vohra, 2 jedn., t: Mikšíček podle Klicpery, komp. 1840/41, 28. 11. 1841 Brno, autograf v ČMH, v pře­prac. jako Poklad (3 jedn.) byla opera zadána do sou­těže o cenu hraběte Harracha, vypsané 10. 2. 1861, not. mat. v archivu Konzervatoře v Praze; Dalibor (Die Gefängnisse auf dem Hradschin in Prag), hist. opera, t: A. Ritter von Perger, patrně nedok., jedna scéna prov. 1844.

Prameny a literatura

Verzeichnis derjeni­gen Zöglinge des Conservatoriums der Musik […],I. Instrumentalisten, archiv Konzervatoře v Praze. • Moravia 4, 1841, s. 385–386, 389–390 [Žižkův dub, prem.]; Česká včela 9, 1842, s. 64 [Žižkův dub, re­príza], Allgemeine Theaterzeitung [Wien] 13. 11. 1844, č. 273, s. 1120 [Dalibor]; Lumír 1, 1851, s. 933 [Dalibor]; Dalibor 6, 1884, s. 168 [nekrolog]; Mäh­risch-Schlesischer Correspondent 6. 5. 1884, č. 105, s. 2 [úmrtí]; d’Elvert: Musik; M. Hýsek: Dějiny čes­kého divadla v Brně, Brno 1907, s. 19; E. Axman: Morava v české hudbě 19. stol., 1920, s. 26–28; Očadlík: Libreta; DČD II; A. Bezdíčková-Inglerová: F. B. K. a jeho zpěvohra Žižkův dub, dipl. práce fil. fak. brněnské univ. 1975; V. Gregor: Obrozenská hudba na Moravě a ve Slezsku, 1983, s. 61–65; P. Daněk–J. Vyšohlídová: Dokumenty k operní sou­těži o cenu hraběte Harracha, Miscellanea musicolo­gica 30, 1983, s. 147–176; J. Trojan: Z lásky k řeči své mateřské. Jak usilovali obrozenci o českou operu v Brně, Program Stát. divadla v Brně, září 1984, s. 5–7; M. Wurmová: Přehled českých divadelních představení v Brně v 1. pol. 19. stol., Vlastivědný věstník moravský, 36, 1984, s. 210; Wurmová 1996 [český záznam prem. Žižkova dubu]; J. Trojan: Lo­kální hry ve staré brněnské Redutě na náměty z his­torie a lidových pověstí, Vlastivědný věstník morav­ský 53, 2001, s. 333–352; Dějiny hudby na Moravě.

Životní události

  • 15. 4. 1808: narození, Zběšičky u Písku
  • 29. 4. 1884: úmrtí, Brno

Další jména

Goth Franz Friedrich


Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 280
Autor: Jan Trojan



Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Kott,_František_Bedřich&oldid=20839“