Kliment, Václav: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(založení hesla)
 
m
 
(Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
</ee:progress>
+
</ee:progress>{{Infobox Osoba
{{Infobox Osoba
+
| jméno=<ee:firstname>Václav</ee:firstname>  
| jméno = <ee:firstname>Václav </ee:firstname> <ee:lastname>Kliment </ee:lastname>
+
| příjmení=<ee:lastname>Kliment</ee:lastname>
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
+
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
+
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
 
12. 8. 1863
 
12. 8. 1863
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
+
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
Praha  
+
Praha
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
+
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
 
7. 3. 1918
 
7. 3. 1918
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
+
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
Praha  
+
Praha
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
+
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
| povolání = <ee:profession>zpěvák, </ee:profession>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 +
| povolání=<ee:profession>zpěvák,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
<br/>
 
</ee:perex>
 
<cshow logged="1">
 
<ee:content>
 
Původně typograf a faktor knihtiskárny v Pra­ze. Pěvecké školení získal u basisty ND K. Če­cha, doškolil se 1897–98 u manželů M. Destin­nové a T. Löweho a u M. Wallersteina v Praze. V ND poprvé vystoupil 1884 (Fernando, Verdi: ''Troubadour''), pak znovu v letech 1889 a 1891, v sezoně 1892/93 se ucházel o angažmá (Pous­tevník, Weber: ''Čarostřelec'', Král, Verdi: ''Aida''), kterého 1893 dosáhl. V ND setrval jako zpěvák až do své smrti (vystupoval do 30. 6. 1917, na­posledy jako Přibek v Kovařovicových ''Pso­hlavcích''). Zajímal se i o režijní práci, nebyla mu však nikdy svěřena. 1903 byl pozván do Bayreuthu do kurzu wagnerovské interpretace, kde se měl připravovat na roli Hagena (Wagner: ''Das Rheingold''). Studoval deklamaci a mimiku s C. Wagnerovou, dcerou skladatele, jeho zna­lost němčiny však nepostačovala a z plánu se­šlo. 1904 hostoval v Brně (Kecal, Smetana: ''Prodaná nevěsta''), 1906 v Plzni (mj. Mefisto, Gounod: ''Faust a Markéta'', Marcel, Meyerbeer: ''Hugenoti''). Od 1905 soukromě vyučoval. 1909 se jako předseda Ústřední jednoty českého he­rectva staral o sociální postavení umělců, což vedlo k napětí mezi ním a vedením ND. Na je­ho pohřbu došlo k demonstracím umělců proti Společnosti ND.
 
  
V konkurenci basistů F. Hynka a V. Heše se '''K. '''v ND zpočátku nemohl prosadit. Teprve Hynkův přechod k režijním úkolům a Hešův odchod z ND mu otevřely cestu. Patřil k nejza­městnanějším členům souboru a v roce 1903zpíval své tisící představení. Některé role si po­nechal více než 10 let. Jeho hlasový fond neměl zvláštní mohutnost ani techniku (jeho tón po­měrně brzy získal tremolo) a postrádal i znělou hlubokou polohu; virtuózní role (Marcel, Meyer­beer: ''Hugenoti'') přesahovaly jeho možnosti. Měl však vzornou deklamaci a zřetelně artiku­loval zpívaný text, což jeho přednesu dodávalo důstojnost, vznos a patos. Zprvu proto inkli­noval k hrdinným rolím Chrudoše (Smetana: ''Libuše''), chodského sedláka Matěje Přibka (Ko­vařovic: ''Psohlavci'') nebo mytologického Dar­guna (Fibich: ''Pád Arkuna''). Zpíval též Poustev­níka Ivana ve scénickém provedení Dvořákova oratoria ''Svatá Ludmila'', 1901). Role Kalibana (Fibich: ''Bouře'') ho zaměřila k bizarním, démo­nickým a pohádkovým postavám čertů, netvo­rů, obrů, vodníků (též ve Dvořákově ''Rusalce'') a bohatých starců. Odtud přešel i ke komickým typům (jako Kecal udržoval spíše drsně fraško­vitou interpretační tradici). Zpíval v premié­rách dvou generací českých skladatelů (Dvo­řák, Kovařovic, Piskáček, Picka). Při tvorbě rolí bohatě uplatňoval své herecké dispozice a po­stavu charakterizoval propracovaným pohybo­vým a mimickým výrazem, hereckou maskou i kostýmem. Jeho herectví stylově souznělo se soudobými realistickými až naturalistickými tendencemi, bylo souměřitelné s výkony čino­herců (např. jako Shylock ve Foersterově ''Jessi­ce'') a představovalo svébytný přínos interpre­tační praxi opery ND.
+
</ee:perex><ee:content>
 +
Původně typograf a faktor knihtiskárny v Pra­ze. Pěvecké školení získal u basisty ND K. Če­cha, doškolil se 1897–98 u manželů M. Destin­nové a T. Löweho a u M. Wallersteina v Praze. V ND poprvé vystoupil 1884 (Fernando, Verdi: ''Troubadour''), pak znovu v letech 1889 a 1891, v sezoně 1892/93 se ucházel o angažmá (Pous­tevník, Weber: ''Čarostřelec'', Král, Verdi: ''Aida''), kterého 1893 dosáhl. V ND setrval jako zpěvák až do své smrti (vystupoval do 30. 6. 1917, na­posledy jako Přibek v Kovařovicových ''Pso­hlavcích''). Zajímal se i o režijní práci, nebyla mu však nikdy svěřena. 1903 byl pozván do Bayreuthu do kurzu wagnerovské interpretace, kde se měl připravovat na roli Hagena (Wagner: ''Das Rheingold''). Studoval deklamaci a mimiku s C. Wagnerovou, dcerou skladatele, jeho zna­lost němčiny však nepostačovala a z plánu se­šlo. 1904 hostoval v Brně (Kecal, Smetana: ''Prodaná nevěsta''), 1906 v Plzni (mj. Mefisto, Gounod: ''Faust a Markéta'', Marcel, Meyerbeer: ''Hugenoti''). Od 1905 soukromě vyučoval. 1909 se jako předseda Ústřední jednoty českého he­rectva staral o sociální postavení umělců, což vedlo k napětí mezi ním a vedením ND. Na je­ho pohřbu došlo k demonstracím umělců proti Společnosti ND.
 +
 
 +
V konkurenci basistů F. Hynka a V. Heše se '''K. '''v ND zpočátku nemohl prosadit. Teprve Hynkův přechod k režijním úkolům a Hešův odchod z ND mu otevřely cestu. Patřil k nejza­městnanějším členům souboru a v roce 1903 zpíval své tisící představení. Některé role si po­nechal více než 10 let. Jeho hlasový fond neměl zvláštní mohutnost ani techniku (jeho tón po­měrně brzy získal tremolo) a postrádal i znělou hlubokou polohu; virtuózní role (Marcel, Meyer­beer: ''Hugenoti'') přesahovaly jeho možnosti. Měl však vzornou deklamaci a zřetelně artiku­loval zpívaný text, což jeho přednesu dodávalo důstojnost, vznos a patos. Zprvu proto inkli­noval k hrdinným rolím Chrudoše (Smetana: ''Libuše''), chodského sedláka Matěje Přibka (Kovařovic: ''Psohlavci'') nebo mytologického Dar­guna (Fibich: ''Pád Arkuna''). Zpíval též Poustev­níka Ivana ve scénickém provedení Dvořákova oratoria ''Svatá Ludmila'', 1901). Role Kalibana (Fibich: ''Bouře'') ho zaměřila k bizarním, démo­nickým a pohádkovým postavám čertů, netvo­rů, obrů, vodníků (též ve Dvořákově ''Rusalce'') a bohatých starců. Odtud přešel i ke komickým typům (jako Kecal udržoval spíše drsně fraško­vitou interpretační tradici). Zpíval v premié­rách dvou generací českých skladatelů (Dvo­řák, Kovařovic, Piskáček, Picka). Při tvorbě rolí bohatě uplatňoval své herecké dispozice a po­stavu charakterizoval propracovaným pohybo­vým a mimickým výrazem, hereckou maskou i kostýmem. Jeho herectví stylově souznělo se soudobými realistickými až naturalistickými tendencemi, bylo souměřitelné s výkony čino­herců (např. jako Shylock ve Foersterově ''Jessi­ce'') a představovalo svébytný přínos interpre­tační praxi opery ND.
 
</ee:content>
 
</ee:content>
 
<ee:bibliography>
 
<ee:bibliography>
== <ee:bibliography_label>Role </ee:bibliography_label> ==
+
== <ee:bibliography_label>Role (v ND)</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>'''1892''', vše j. h. i později v angažmá: Poustevník (Weber: ''Č''''arostřelec''), Don Diego, pozdě­ji Pedro (Meyerbeer: ''Afričanka''), Matouš, později Otec Paloucký (Smetana: ''Hubička''); '''1893: '''Král (Verdi: ''Aida''), Velekněz (Goldmark: ''Královna ze Sá­by''), Hans Schwarz (Wagner: ''Mistři pěvci norimber­ští''); '''1894: '''Oldřich z Rožmberka (Fibich: ''Blaník''), Salviati (Berlioz: ''Benvenuto Cellini''), Patriarcha Jov (Dvořák: ''Dimitrij'', přeprac. verze), Jindřich Ptáčník (Wagner: ''Lohengrin''), Bernardo Bandini (Leoncaval­lo: ''Medici''); '''1895: '''Pietro (Auber: ''Němá z Portici''), Kaliban (Fibich: ''Bouře''), Marcel (Meyerbeer: ''Huge­noti''), Bartoš (Bendl: ''Starý ženich''), Mefisto (Gounod: ''Faust a Markéta''); '''1896: '''Sarastro (Mozart: ''Kouzelná flétna''), Janek (Blodek: ''V studni''), Antonio (Weis: ''Viola''), Jarno (Thomas: ''Mignon''), Guilbert de St Mars, v orig. verzi Kardinál Brogni (Halévy: ''Židov­ka''), Crespel (Offenbach: ''Hoffmannovy povídky''), Don Roldano (Franchetti: ''Krištof Kolumbus''), Sta­rosta (Rimskij-Korsakov: ''Májová noc''), Bara Menico (Smareglia: ''Istarská svatba''), Bratr Lorenco (Gou­nod: ''Romeo a Julie''), Mefistofeles (Boito: ''Mefisto­feles''), Andrej Dubrovský (Nápravník: ''Dubrovský''); '''1897:''' Král Leontes (Nešvera: ''Perdita'', prem.), Chru­doš (Smetana: ''Libuše''), Vitoraz (Fibich: ''Š''''árka'', prem.); '''1898: '''Berka (Suda: ''U božích muk''), Collin (Puccini: ''Bohéma''), Kmotr Řeřicha (Dvořák: ''Tvrdé palice''), Matěj Příbek (Kovařovic: ''Psohlavci'', prem.), Správce Soukup (A. V. Horák: ''Na večer Bílé soboty'', prem.), Satan (Rozkošný: ''Satanella''), Nilakantha (Delibes: ''Lakmé''), Senešal (Liszt: ''Svatá Alžběta''), Monterone (Verdi: ''Rigoletto''); '''1899: '''Rúbač (Foer­ster: ''Eva'', prem.), Rychtář Matouš (Lošťák: ''Selská bouře'', prem.), Končak (Borodin: ''Kníže Igor''), Kou­kal (Malát: ''Stáňa'', prem.), Rarach (Smetana: '''Č'''''ertova stěna''), Čert Marbuel (Dvořák: ''Č''e''rt a Káča'', prem.), Vít Pogner (Wagner: ''Mistři pěvci norimberští''); '''1900:''' Kapitán vojska benátského (Trneček: ''Andrea Crini'', prem.), Pan otec (A. V. Horák: ''Babička'', prem.), Gessler (Rossini: ''Vilém Tell''), Lord Kookburn (Auber: ''Fra Diavolo''), Zuniga (Bizet: ''Carmen''), Dar­gun (Fibich: ''Pád Arkuna'', prem.), Rocco (Beethoven: ''Fidelio''); '''1901: '''Figaro (Mozart: ''Figarova svatba''), Vodník (Dvořák: ''Rusalka'', prem.), Bonifác (Smeta­na: ''Tajemství''), Poustevník Ivan (Dvořák: ''Svatá Lud­mila''), Pan otec (Kovařovic: ''Na starém bělidle'', prem.); '''1902:''' Leporello (Mozart: ''Don Juan''), John Falstaff (Nicolai: ''Veselé ženy windsorské''), Kníže Gremin (Čajkovskij: ''Eugen Oněgin''), Radoslav (Rozkošný: ''Popelka''), Grigorij Skuratov (Rimskij­-Korsakov: ''Carská nevěsta''), Ludovico (Verdi: ''Otel­lo''); '''1903:''' Otec (Charpentier: ''Louisa''), Gaveston (Boieldieu: ''Bílá paní''), Heřman (Wagner: ''Tannhäu­ser''); '''1904: '''Orovist (Bellini: ''Norma''), Petr (Dvořák: ''Armida'', prem.); '''1905:''' Kazatel (Planquette: ''Poustev­níkův zvonek''), Shylock (Foerster: ''Jessika'', prem.), Oernuf (Moor: ''Hjördis'', prem.); '''1906:''' Don Pizzaro (Beethoven: ''Fidelio''); '''1907: '''Satyr (Prokop: ''Sen lesa'', prem.), Cesare Sforza (Leroux: ''Královna Fiammet­ta''), Daland (Wagner: ''Bludný Holanďan''); '''1908: '''Aso­ka (Ostrčil: ''Kunálovy oči'', prem.); '''1909:''' François (Leroux: ''Tulák''), Kajetán (Fibich: ''Nevěsta messin­ská''), Baptista (Goetz: ''Zkrocení zlé ženy''); '''1910:''' Fa­rář (Piskáček: ''Divá Bára'', prem.), Hrabě des Grieux (Massenet: ''Manon''), Rangoni (Musorgskij: ''Boris Godunov''); '''1911:''' Hardiburda (Picka: ''Malíř Rainer'', prem.), Jan Weiring (Neumann: ''Milkování''); '''1912: '''Pruský setník (Weis: ''Útok na mlýn'', prem.), Kofl (Strauss: ''Ohně zmar''); '''1914: '''Rytíř Grálu (Wag­ner: ''Parsifal''), Macroton (E. Wolf-Ferrari: ''Láska lékařem''), Björn (Piskáček: ''Ughlu'', prem.); '''1915:''' Fafner (Wagner: ''Zlato Rýna''); 1916: Archibald (Montemezzi: ''Láska tří králů)''.</ee:bibliography_content>
+
<ee:bibliography_content>'''1892''', vše j. h. i později v angažmá: Poustevník (Weber: ''Čarostřelec''), Don Diego, pozdě­ji Pedro (Meyerbeer: ''Afričanka''), Matouš, později Otec Paloucký (Smetana: ''Hubička''); '''1893:''' Král (Verdi: ''Aida''), Velekněz (Goldmark: ''Královna ze Sá­by''), Hans Schwarz (Wagner: ''Mistři pěvci norimber­ští''); '''1894: '''Oldřich z Rožmberka (Fibich: ''Blaník''), Salviati (Berlioz: ''Benvenuto Cellini''), Patriarcha Jov (Dvořák: ''Dimitrij'', přeprac. verze), Jindřich Ptáčník (Wagner: ''Lohengrin''), Bernardo Bandini (Leoncaval­lo: ''Medici''); '''1895:''' Pietro (Auber: ''Němá z Portici''), Kaliban (Fibich: ''Bouře''), Marcel (Meyerbeer: ''Huge­noti''), Bartoš (Bendl: ''Starý ženich''), Mefisto (Gounod: ''Faust a Markéta''); '''1896:''' Sarastro (Mozart: ''Kouzelná flétna''), Janek (Blodek: ''V studni''), Antonio (Weis: ''Viola''), Jarno (Thomas: ''Mignon''), Guilbert de St Mars, v orig. verzi Kardinál Brogni (Halévy: ''Židov­ka''), Crespel (Offenbach: ''Hoffmannovy povídky''), Don Roldano (Franchetti: ''Krištof Kolumbus''), Sta­rosta (Rimskij-Korsakov: ''Májová noc''), Bara Menico (Smareglia: ''Istarská svatba''), Bratr Lorenco (Gou­nod: ''Romeo a Julie''), Mefistofeles (Boito: ''Mefisto­feles''), Andrej Dubrovský (Nápravník: ''Dubrovský''); '''1897:''' Král Leontes (Nešvera: ''Perdita'', prem.), Chru­doš (Smetana: ''Libuše''), Vitoraz (Fibich: ''Š'árka'', prem.); '''1898: '''Berka (Suda: ''U božích muk''), Collin (Puccini: ''Bohéma''), Kmotr Řeřicha (Dvořák: ''Tvrdé palice''), Matěj Příbek (Kovařovic: ''Psohlavci'', prem.), Správce Soukup (A. V. Horák: ''Na večer Bílé soboty'', prem.), Satan (Rozkošný: ''Satanella''), Nilakantha (Delibes: ''Lakmé''), Senešal (Liszt: ''Svatá Alžběta''), Monterone (Verdi: ''Rigoletto''); '''1899: '''Rúbač (Foer­ster: ''Eva'', prem.), Rychtář Matouš (Lošťák: ''Selská bouře'', prem.), Končak (Borodin: ''Kníže Igor''), Kou­kal (Malát: ''Stáňa'', prem.), Rarach (Smetana: ''Čertova stěna''), Čert Marbuel (Dvořák: ''Č''e''rt a Káča'', prem.), Vít Pogner (Wagner: ''Mistři pěvci norimberští''); '''1900:''' Kapitán vojska benátského (Trneček: ''Andrea Crini'', prem.), Pan otec (A. V. Horák: ''Babička'', prem.), Gessler (Rossini: ''Vilém Tell''), Lord Kookburn (Auber: ''Fra Diavolo''), Zuniga (Bizet: ''Carmen''), Dar­gun (Fibich: ''Pád Arkuna'', prem.), Rocco (Beethoven: ''Fidelio''); '''1901: '''Figaro (Mozart: ''Figarova svatba''), Vodník (Dvořák: ''Rusalka'', prem.), Bonifác (Smeta­na: ''Tajemství''), Poustevník Ivan (Dvořák: ''Svatá Ludmila''), Pan otec (Kovařovic: ''Na starém bělidle'', prem.); '''1902:''' Leporello (Mozart: ''Don Juan''), John Falstaff (Nicolai: ''Veselé ženy windsorské''), Kníže Gremin (Čajkovskij: ''Eugen Oněgin''), Radoslav (Rozkošný: ''Popelka''), Grigorij Skuratov (Rimskij­-Korsakov: ''Carská nevěsta''), Ludovico (Verdi: ''Otel­lo''); '''1903:''' Otec (Charpentier: ''Louisa''), Gaveston (Boieldieu: ''Bílá paní''), Heřman (Wagner: ''Tannhäu­ser''); '''1904: '''Orovist (Bellini: ''Norma''), Petr (Dvořák: ''Armida'', prem.); '''1905:''' Kazatel (Planquette: ''Poustev­níkův zvonek''), Shylock (Foerster: ''Jessika'', prem.), Oernuf (Moor: ''Hjördis'', prem.); '''1906:''' Don Pizzaro (Beethoven: ''Fidelio''); '''1907: '''Satyr (Prokop: ''Sen lesa'', prem.), Cesare Sforza (Leroux: ''Královna Fiammet­ta''), Daland (Wagner: ''Bludný Holanďan''); '''1908: '''Aso­ka (Ostrčil: ''Kunálovy oči'', prem.); '''1909:''' François (Leroux: ''Tulák''), Kajetán (Fibich: ''Nevěsta messin­ská''), Baptista (Goetz: ''Zkrocení zlé ženy''); '''1910:''' Farář (Piskáček: ''Divá Bára'', prem.), Hrabě des Grieux (Massenet: ''Manon''), Rangoni (Musorgskij: ''Boris Godunov''); '''1911:''' Hardiburda (Picka: ''Malíř Rainer'', prem.), Jan Weiring (Neumann: ''Milkování''); '''1912: '''Pruský setník (Weis: ''Útok na mlýn'', prem.), Kofl (Strauss: ''Ohně zmar''); '''1914: '''Rytíř Grálu (Wag­ner: ''Parsifal''), Macroton (E. Wolf-Ferrari: ''Láska lékařem''), Björn (Piskáček: ''Ughlu'', prem.); '''1915:''' Fafner (Wagner: ''Zlato Rýna''); 1916: Archibald (Montemezzi: ''Láska tří králů)''.</ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura </ee:bibliography_label> ==
+
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>''Národní listy ''15. 11. 1892; 19. 5. a 30. 6. 1917; 7. až 11. 3. 1918 [nekrolog, pohřeb]; ''Dalibor ''15, 1893, s. 68; 24, 1902, s. 288, 347; 28, 1906, s. 80, 330; ''Obzor literární a umělecký ''2, 1900, s. 270 [Z. Nejedlý]; ''Divadelní listy ''4, 1903, s. 1 [10 let členství v ND]; ''Meziaktí ND ''3, 1903, s. 340, 344; ''Divadelní kalendář ''29, 1910, s. 55; ''Sme­tana ''2, 1911/12, s. 39 [Z. Nejedlý]; 7, 1916/17, s. 138 [Z. Nejedlý]; 8, 1917/18, s. 75; ''Hudební revue ''10, 1917, s. 427 [výčet rolí]; ''Venkov ''8. 3. 1918; B. Beno­ni: ''Nová kniha vzpomínek a dojmů'', II, 1919; Nejedlý: Opera ND II; J. Cavallar-Weissová: Umělci v řevni­cích, ''Národní listy ''12. 3. 1939; Z. Nejedlý: ''Kritiky'', 1954; A. Rektorys: ''Naši operní pěvci, ''1958; Něme­ček: Kovařovic; ND po 1883. • ČHS; NDp.</ee:bibliography_content>
+
<ee:bibliography_content>''Národní listy ''15. 11. 1892; 19. 5. a 30. 6. 1917; 7. až 11. 3. 1918 [nekrolog, pohřeb]; ''Dalibor ''15, 1893, s. 68; 24, 1902, s. 288, 347; 28, 1906, s. 80, 330; ''Obzor literární a umělecký ''2, 1900, s. 270 [Z. Nejedlý]; ''Divadelní listy ''4, 1903, s. 1 [10 let členství v ND]; ''Meziaktí ND ''3, 1903, s. 340, 344; ''Divadelní kalendář ''29, 1910, s. 55; ''Sme­tana ''2, 1911/12, s. 39 [Z. Nejedlý]; 7, 1916/17, s. 138 [Z. Nejedlý]; 8, 1917/18, s. 75; ''Hudební revue ''10, 1917, s. 427 [výčet rolí]; ''Venkov ''8. 3. 1918; B. Beno­ni: ''Nová kniha vzpomínek a dojmů'', II, 1919; Nejedlý: Opera ND II; J. Cavallar-Weissová: Umělci v Řevnicích, ''Národní listy ''12. 3. 1939; Z. Nejedlý: ''Kritiky'', 1954; A. Rektorys: ''Naši operní pěvci, ''1958; Něme­ček: Kovařovic; ND po 1883. • ČHS; NDp.</ee:bibliography_content>
 
</ee:bibliography>
 
</ee:bibliography>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
== Životní události ==
 
== Životní události ==
* <ee:chronology_date_from>12. 8. 1863</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha </ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
+
* <ee:chronology_date_from>12. 8. 1863</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
* <ee:chronology_date_from>7. 3. 1918</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha </ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
+
* <ee:chronology_date_from>7. 3. 1918</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
</ee:chronology></div>
 
</ee:chronology></div>
 
<div class="names"><ee:names/></div>
 
<div class="names"><ee:names/></div>
Řádka 49: Řádka 48:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
</cshow>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století,'' ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 268–269{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Pavel Petráněk]]{{break}}</ee:author>
<cshow logged="0">
+
 
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
+
</cshow>
+
<cshow logged="1">
+
'''Publikováno:''' <ee:published>2006</ee:published><br/>
+
'''Autor:''' <ee:author>[[Pavel Petráněk]]</ee:author>
+
</cshow>
+
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 62: Řádka 55:
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<ee:documentation>
 
<ee:documentation>
<br/>
+
 
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 9. 2. 2017, 11:35

Václav Kliment
* 12. 8. 1863 Praha
7. 3. 1918 Praha
zpěvák


Původně typograf a faktor knihtiskárny v Pra­ze. Pěvecké školení získal u basisty ND K. Če­cha, doškolil se 1897–98 u manželů M. Destin­nové a T. Löweho a u M. Wallersteina v Praze. V ND poprvé vystoupil 1884 (Fernando, Verdi: Troubadour), pak znovu v letech 1889 a 1891, v sezoně 1892/93 se ucházel o angažmá (Pous­tevník, Weber: Čarostřelec, Král, Verdi: Aida), kterého 1893 dosáhl. V ND setrval jako zpěvák až do své smrti (vystupoval do 30. 6. 1917, na­posledy jako Přibek v Kovařovicových Pso­hlavcích). Zajímal se i o režijní práci, nebyla mu však nikdy svěřena. 1903 byl pozván do Bayreuthu do kurzu wagnerovské interpretace, kde se měl připravovat na roli Hagena (Wagner: Das Rheingold). Studoval deklamaci a mimiku s C. Wagnerovou, dcerou skladatele, jeho zna­lost němčiny však nepostačovala a z plánu se­šlo. 1904 hostoval v Brně (Kecal, Smetana: Prodaná nevěsta), 1906 v Plzni (mj. Mefisto, Gounod: Faust a Markéta, Marcel, Meyerbeer: Hugenoti). Od 1905 soukromě vyučoval. 1909 se jako předseda Ústřední jednoty českého he­rectva staral o sociální postavení umělců, což vedlo k napětí mezi ním a vedením ND. Na je­ho pohřbu došlo k demonstracím umělců proti Společnosti ND.

V konkurenci basistů F. Hynka a V. Heše se K. v ND zpočátku nemohl prosadit. Teprve Hynkův přechod k režijním úkolům a Hešův odchod z ND mu otevřely cestu. Patřil k nejza­městnanějším členům souboru a v roce 1903 zpíval své tisící představení. Některé role si po­nechal více než 10 let. Jeho hlasový fond neměl zvláštní mohutnost ani techniku (jeho tón po­měrně brzy získal tremolo) a postrádal i znělou hlubokou polohu; virtuózní role (Marcel, Meyer­beer: Hugenoti) přesahovaly jeho možnosti. Měl však vzornou deklamaci a zřetelně artiku­loval zpívaný text, což jeho přednesu dodávalo důstojnost, vznos a patos. Zprvu proto inkli­noval k hrdinným rolím Chrudoše (Smetana: Libuše), chodského sedláka Matěje Přibka (Kovařovic: Psohlavci) nebo mytologického Dar­guna (Fibich: Pád Arkuna). Zpíval též Poustev­níka Ivana ve scénickém provedení Dvořákova oratoria Svatá Ludmila, 1901). Role Kalibana (Fibich: Bouře) ho zaměřila k bizarním, démo­nickým a pohádkovým postavám čertů, netvo­rů, obrů, vodníků (též ve Dvořákově Rusalce) a bohatých starců. Odtud přešel i ke komickým typům (jako Kecal udržoval spíše drsně fraško­vitou interpretační tradici). Zpíval v premié­rách dvou generací českých skladatelů (Dvo­řák, Kovařovic, Piskáček, Picka). Při tvorbě rolí bohatě uplatňoval své herecké dispozice a po­stavu charakterizoval propracovaným pohybo­vým a mimickým výrazem, hereckou maskou i kostýmem. Jeho herectví stylově souznělo se soudobými realistickými až naturalistickými tendencemi, bylo souměřitelné s výkony čino­herců (např. jako Shylock ve Foersterově Jessi­ce) a představovalo svébytný přínos interpre­tační praxi opery ND.


Role (v ND)

1892, vše j. h. i později v angažmá: Poustevník (Weber: Čarostřelec), Don Diego, pozdě­ji Pedro (Meyerbeer: Afričanka), Matouš, později Otec Paloucký (Smetana: Hubička); 1893: Král (Verdi: Aida), Velekněz (Goldmark: Královna ze Sá­by), Hans Schwarz (Wagner: Mistři pěvci norimber­ští); 1894: Oldřich z Rožmberka (Fibich: Blaník), Salviati (Berlioz: Benvenuto Cellini), Patriarcha Jov (Dvořák: Dimitrij, přeprac. verze), Jindřich Ptáčník (Wagner: Lohengrin), Bernardo Bandini (Leoncaval­lo: Medici); 1895: Pietro (Auber: Němá z Portici), Kaliban (Fibich: Bouře), Marcel (Meyerbeer: Huge­noti), Bartoš (Bendl: Starý ženich), Mefisto (Gounod: Faust a Markéta); 1896: Sarastro (Mozart: Kouzelná flétna), Janek (Blodek: V studni), Antonio (Weis: Viola), Jarno (Thomas: Mignon), Guilbert de St Mars, v orig. verzi Kardinál Brogni (Halévy: Židov­ka), Crespel (Offenbach: Hoffmannovy povídky), Don Roldano (Franchetti: Krištof Kolumbus), Sta­rosta (Rimskij-Korsakov: Májová noc), Bara Menico (Smareglia: Istarská svatba), Bratr Lorenco (Gou­nod: Romeo a Julie), Mefistofeles (Boito: Mefisto­feles), Andrej Dubrovský (Nápravník: Dubrovský); 1897: Král Leontes (Nešvera: Perdita, prem.), Chru­doš (Smetana: Libuše), Vitoraz (Fibich: Š'árka, prem.); 1898: Berka (Suda: U božích muk), Collin (Puccini: Bohéma), Kmotr Řeřicha (Dvořák: Tvrdé palice), Matěj Příbek (Kovařovic: Psohlavci, prem.), Správce Soukup (A. V. Horák: Na večer Bílé soboty, prem.), Satan (Rozkošný: Satanella), Nilakantha (Delibes: Lakmé), Senešal (Liszt: Svatá Alžběta), Monterone (Verdi: Rigoletto); 1899: Rúbač (Foer­ster: Eva, prem.), Rychtář Matouš (Lošťák: Selská bouře, prem.), Končak (Borodin: Kníže Igor), Kou­kal (Malát: Stáňa, prem.), Rarach (Smetana: Čertova stěna), Čert Marbuel (Dvořák: Čert a Káča, prem.), Vít Pogner (Wagner: Mistři pěvci norimberští); 1900: Kapitán vojska benátského (Trneček: Andrea Crini, prem.), Pan otec (A. V. Horák: Babička, prem.), Gessler (Rossini: Vilém Tell), Lord Kookburn (Auber: Fra Diavolo), Zuniga (Bizet: Carmen), Dar­gun (Fibich: Pád Arkuna, prem.), Rocco (Beethoven: Fidelio); 1901: Figaro (Mozart: Figarova svatba), Vodník (Dvořák: Rusalka, prem.), Bonifác (Smeta­na: Tajemství), Poustevník Ivan (Dvořák: Svatá Ludmila), Pan otec (Kovařovic: Na starém bělidle, prem.); 1902: Leporello (Mozart: Don Juan), John Falstaff (Nicolai: Veselé ženy windsorské), Kníže Gremin (Čajkovskij: Eugen Oněgin), Radoslav (Rozkošný: Popelka), Grigorij Skuratov (Rimskij­-Korsakov: Carská nevěsta), Ludovico (Verdi: Otel­lo); 1903: Otec (Charpentier: Louisa), Gaveston (Boieldieu: Bílá paní), Heřman (Wagner: Tannhäu­ser); 1904: Orovist (Bellini: Norma), Petr (Dvořák: Armida, prem.); 1905: Kazatel (Planquette: Poustev­níkův zvonek), Shylock (Foerster: Jessika, prem.), Oernuf (Moor: Hjördis, prem.); 1906: Don Pizzaro (Beethoven: Fidelio); 1907: Satyr (Prokop: Sen lesa, prem.), Cesare Sforza (Leroux: Královna Fiammet­ta), Daland (Wagner: Bludný Holanďan); 1908: Aso­ka (Ostrčil: Kunálovy oči, prem.); 1909: François (Leroux: Tulák), Kajetán (Fibich: Nevěsta messin­ská), Baptista (Goetz: Zkrocení zlé ženy); 1910: Farář (Piskáček: Divá Bára, prem.), Hrabě des Grieux (Massenet: Manon), Rangoni (Musorgskij: Boris Godunov); 1911: Hardiburda (Picka: Malíř Rainer, prem.), Jan Weiring (Neumann: Milkování); 1912: Pruský setník (Weis: Útok na mlýn, prem.), Kofl (Strauss: Ohně zmar); 1914: Rytíř Grálu (Wag­ner: Parsifal), Macroton (E. Wolf-Ferrari: Láska lékařem), Björn (Piskáček: Ughlu, prem.); 1915: Fafner (Wagner: Zlato Rýna); 1916: Archibald (Montemezzi: Láska tří králů).

Prameny a literatura

Národní listy 15. 11. 1892; 19. 5. a 30. 6. 1917; 7. až 11. 3. 1918 [nekrolog, pohřeb]; Dalibor 15, 1893, s. 68; 24, 1902, s. 288, 347; 28, 1906, s. 80, 330; Obzor literární a umělecký 2, 1900, s. 270 [Z. Nejedlý]; Divadelní listy 4, 1903, s. 1 [10 let členství v ND]; Meziaktí ND 3, 1903, s. 340, 344; Divadelní kalendář 29, 1910, s. 55; Sme­tana 2, 1911/12, s. 39 [Z. Nejedlý]; 7, 1916/17, s. 138 [Z. Nejedlý]; 8, 1917/18, s. 75; Hudební revue 10, 1917, s. 427 [výčet rolí]; Venkov 8. 3. 1918; B. Beno­ni: Nová kniha vzpomínek a dojmů, II, 1919; Nejedlý: Opera ND II; J. Cavallar-Weissová: Umělci v Řevnicích, Národní listy 12. 3. 1939; Z. Nejedlý: Kritiky, 1954; A. Rektorys: Naši operní pěvci, 1958; Něme­ček: Kovařovic; ND po 1883. • ČHS; NDp.

Životní události

  • 12. 8. 1863: narození, Praha
  • 7. 3. 1918: úmrtí, Praha


Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 268–269
Autor: Pavel Petráněk