Chvála, Emanuel: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
−
</ee:progress>
+
</ee:progress>{{Infobox Osoba
−
{{Infobox Osoba
+
| jméno=<ee:firstname>Emanuel</ee:firstname>  
−
| jméno = <ee:firstname>Emanuel</ee:firstname> <ee:lastname>Chvála</ee:lastname>
+
| příjmení=<ee:lastname>Chvála</ee:lastname>
−
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
+
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
−
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
+
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
 
1. 1. 1851
 
1. 1. 1851
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
+
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
 
Praha
 
Praha
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
+
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
 
28. 10. 1924
 
28. 10. 1924
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
+
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
 
Praha
 
Praha
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
+
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
−
| povolání = <ee:profession>publicista, skladatel,</ee:profession>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 +
| povolání=<ee:profession>publicista, skladatel,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
−
</ee:perex>
+
</ee:perex><ee:content>
−
<cshow logged="1">
+
−
<ee:content>
+
 
<div>
 
<div>
 
Vystudoval reálku v Praze a techniku ve Vídni. Po celý život byl železničním úředníkem Buš­těhradské dráhy. Klavír studoval u C. Müllera a J. Cainera, hudební teorii a skladbu u J. För­stera a Z. Fibicha. Přestože jeho názory byly některými oponenty trvale zlehčovány s pouka­zem na údajně nedostatečnou estetickou a hu­debněvědnou průpravu, výrazně zasáhl jako kritik a organizátor do mnoha oblastí kulturní­ho života (člen správního výboru Umělecké be­sedy, České akademie výtvarných umění, Vý­boru pro Národopisnou výstavu 1895, Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách ad.). Působil jako hudební a divadelní kritik (šifra –la). Z po­pudu J. V. Sládka začal přispívat do ''Lumíru ''(1878–81), ''Posla z Prahy ''(1879), řadu let psal do ''Dalibora ''(od 1879), ''Národních listů'', ''Ná­rodní politiky ''(1880–1921), do ''Osvěty ''a od 1880 do německé ''Politik''. Redigoval ediční řadu Urbánkova nakladatelství ''Rozpravy hu­dební ''a přispíval do ''Ottova slovníku naučného''. Ředitel ND Šubert se ho snažil získat jako dra­maturga, '''Ch. '''však setrval v občanském za­městnání a působil v ND jako externí poradce s poměrně velkou pravomocí. Je autorem více než 35 komorních, sborových a orchestrálních skladeb. Jeho opera ''Záboj ''na libreto Vrchlické­ho (komp. 1905–09), uvedená v ND 9. 3. 1918, se setkala s negativním kritickým ohlasem jako dílo překonané estetiky i stylu.
 
Vystudoval reálku v Praze a techniku ve Vídni. Po celý život byl železničním úředníkem Buš­těhradské dráhy. Klavír studoval u C. Müllera a J. Cainera, hudební teorii a skladbu u J. För­stera a Z. Fibicha. Přestože jeho názory byly některými oponenty trvale zlehčovány s pouka­zem na údajně nedostatečnou estetickou a hu­debněvědnou průpravu, výrazně zasáhl jako kritik a organizátor do mnoha oblastí kulturní­ho života (člen správního výboru Umělecké be­sedy, České akademie výtvarných umění, Vý­boru pro Národopisnou výstavu 1895, Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách ad.). Působil jako hudební a divadelní kritik (šifra –la). Z po­pudu J. V. Sládka začal přispívat do ''Lumíru ''(1878–81), ''Posla z Prahy ''(1879), řadu let psal do ''Dalibora ''(od 1879), ''Národních listů'', ''Ná­rodní politiky ''(1880–1921), do ''Osvěty ''a od 1880 do německé ''Politik''. Redigoval ediční řadu Urbánkova nakladatelství ''Rozpravy hu­dební ''a přispíval do ''Ottova slovníku naučného''. Ředitel ND Šubert se ho snažil získat jako dra­maturga, '''Ch. '''však setrval v občanském za­městnání a působil v ND jako externí poradce s poměrně velkou pravomocí. Je autorem více než 35 komorních, sborových a orchestrálních skladeb. Jeho opera ''Záboj ''na libreto Vrchlické­ho (komp. 1905–09), uvedená v ND 9. 3. 1918, se setkala s negativním kritickým ohlasem jako dílo překonané estetiky i stylu.
  
−
Brožurou ''Čtvrtstoletí české hudby ''se '''Ch.''' za­řadil mezi první autory, kteří podali ucelený, byť stručný nástin dějin hudební (včetně oper­ní) tvorby v českých zemích, počínaje J. Mysli­večkem. Podrobněji psal o Smetanovi, Dvořá­kovi a Fibichovi, stručně se zmínil o jejich současnících. Vyslovil názor, že dějiny české hudby začínají až v 60. letech 19. stol. nástu­pem generace autorů s programově národní orientací. (S tímto názorem polemizoval po­zději zvl. V. Helfert, který viděl kontinuitu v ce­lém vývoji české hudby.) V souladu se svým přesvědčením náležel '''Ch.''' k předním zastán­cům díla Smetanova (publikoval mj. rozbor ''Mé vlasti'', ''Dalibor ''1880) a zvl. Fibichova, které horlivě prosazoval na repertoár ND. Do denní­ho tisku psal i operetní kritiky. Na prvních ope­retách ocenil melodickou invenci, postupně však ostře napadal inscenační klišé a zejména, podobně jako v opeře, taneční složku, kterou považoval za umělecky neorganickou. Byl vý­znamnou osobností české hudební a divadelní publicistiky 80. a 90. let 19. stol.
+
Brožurou ''Čtvrtstoletí české hudby ''se '''Ch.''' za­řadil mezi první autory, kteří podali ucelený, byť stručný nástin dějin hudební (včetně oper­ní) tvorby v českých zemích, počínaje J. Mysli­večkem. Podrobněji psal o Smetanovi, Dvořá­kovi a Fibichovi, stručně se zmínil o jejich současnících. Vyslovil názor, že dějiny české hudby začínají až v 60. letech 19. stol. nástu­pem generace autorů s programově národní orientací. (S tímto názorem polemizoval po­zději zvl. V. Helfert, který viděl kontinuitu v ce­lém vývoji české hudby.) V souladu se svým přesvědčením náležel '''Ch.''' k předním zastán­cům díla Smetanova (publikoval mj. rozbor ''Mé vlasti'', ''Dalibor ''1880) a zvl. Fibichova, které horlivě prosazoval na repertoár ND. Do denní­ho tisku psal i operetní kritiky. Na prvních ope­retách ocenil melodickou invenci, postupně však ostře napadal inscenační klišé a zejména, podobně jako v opeře, taneční složku, kterou považoval za umělecky neorganickou. Byl významnou osobností české hudební a divadelní publicistiky 80. a 90. let 19. stol.
 
</div>
 
</div>
 
</ee:content>
 
</ee:content>
Řádka 33: Řádka 32:
 
== <ee:bibliography_label>Dílo</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Dílo</ee:bibliography_label> ==
 
<ee:bibliography_content>Soupis skladatelského a publicistického díla v ČHS.</ee:bibliography_content>
 
<ee:bibliography_content>Soupis skladatelského a publicistického díla v ČHS.</ee:bibliography_content>
−
== <ee:bibliography_label>Texty o divadle</ee:bibliography_label> ==
+
== <ee:bibliography_label>Texty o divadle (výběr, kromě kritik)</ee:bibliography_label> ==
−
<ee:bibliography_content>(výběr, kromě kritik): ''Dalibor ''7, 1885, s. 172–173 a 8, 1886, s. 174–175 [B. Sme­tana]; 8, 1886, s. 301–305 [Fibichova předehra k Vrchlického Noci na Karlštejně]; 8, 1886, s. 362 [150. předst. Prodané nevěsty]; 8, 1886, s. 453–455 M. Weber]; 23, 1901, s. 276–277 [Dvořákovy zpěvohry]; Don Juan. Vznik a osud veledíla Mozar­tova, ''Památce Mozartově 1787–1887, sborník ku stoletému jubileu opery, ''1887, s. 5–7; čtvrtstoletí české hudby, 1888 [vyšlo 1886 v ''Politik'': Ein Viertel­jahrhundert der böhmischen Musik, 1887 česky v ''Daliboru'']; Skladba smíšená. Zpěvohra, ''Padesát let české hudby'', sb., 1898, s. 33–42; Zdeněk Fibich a je­ho díla v mých vzpomínkách a posudcích, ''Národní a Stavovské divadlo ''3, 1925/1926, č. 8; ''Antonín Dvo­řák v zrcadle vzpomínek. Črta povahopisná'', 1949; Rektorys (vyd.): ''Zdeněk Fibich ''– ''Sborník doku­mentů a studií'', 1951 [přetisk recenzí a koresp.].</ee:bibliography_content>
+
<ee:bibliography_content>''Dalibor ''7, 1885, s. 172–173 a 8, 1886, s. 174–175 [B. Sme­tana]; 8, 1886, s. 301–305 [Fibichova předehra k Vrchlického Noci na Karlštejně]; 8, 1886, s. 362 [150. předst. Prodané nevěsty]; 8, 1886, s. 453–455 M. Weber]; 23, 1901, s. 276–277 [Dvořákovy zpěvohry]; Don Juan. Vznik a osud veledíla Mozar­tova, ''Památce Mozartově 1787–1887, sborník ku stoletému jubileu opery, ''1887, s. 5–7; čtvrtstoletí české hudby, 1888 [vyšlo 1886 v ''Politik'': Ein Viertel­jahrhundert der böhmischen Musik, 1887 česky v ''Daliboru'']; Skladba smíšená. Zpěvohra, ''Padesát let české hudby'', sb., 1898, s. 33–42; Zdeněk Fibich a je­ho díla v mých vzpomínkách a posudcích, ''Národní a Stavovské divadlo ''3, 1925/1926, č. 8; ''Antonín Dvo­řák v zrcadle vzpomínek. Črta povahopisná'', 1949; Rektorys (vyd.): ''Zdeněk Fibich ''– ''Sborník doku­mentů a studií'', 1951 [přetisk recenzí a koresp.].</ee:bibliography_content>
 
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
 
<ee:bibliography_content>Opis partitury a klav. výtahu ''Záboje ''a provozovací materiál v archivu ND. – Koresp., paměti, skladby v ČMH a na Konzervatoři v Praze. • J. Neruda: Recenzent operní pan E. Ch. vy­pravuje, ''Národní listy ''13. 11. 1880, přetisk in: J. Ne­ruda: ''České divadlo'', sv. 6, 1973, s. 88–92; ''Dalibor ''23, 1901, s. 2–3 [K. Hoffmeister k padesátinám]; 27, 1905, s. 174; 29, 1907, s. 7, 62, 310; 30, 1908, s. 314; 33, 1911, s. 73–74 [J. Boleška]; O. Nebuška: E. Ch., ''Hudební revue ''4, 1911, s. 1–3; V. Helfert: Ch. přehled české hudby'', Smetana ''3, 1911, s. 399; Z. Nejedlý: Zapomenutá kniha E. Ch.'', Smetana ''6, 1916, s. 7–8; V. Štěpán: E. Ch.: Záboj, ''Hudební revue ''11, 1918, s. 133–138; Z. Nejedlý: Ch. Záboj'', Smetana ''8, 1918, s. 73–75; L. Dolanský: ''Hudební paměti'', 1918, 2. vyd. 1949. – Nekrology: ''Listy Hudební matice ''4, 1924–25, s. 74–77'', Dalibor ''41, 1925, s. 4. – Nejedlý: Opera ND I a II; P. Pražák: ''Smetanovy zpěvohry, ''I–IV, 1948, rejstřík ve sv. IV; Němeček: Kovařovic; ''Zdeněk Nejedlý–Otakar Ostrčil. Korespondence, ''1982; Dvo­řák: Korespondence; J. Šebesta: ''E. Ch. Stav bádání o českém hudebním skladateli a hudebním teoretiko­vi, ''prosemin. práce FF UK Praha, hud. věda, 1998 [lit.]; Šulc: Opereta. • Obsah opery: Tvrdek 2; Bran­berger. • Otto; ČHS [lit.]; Grove 1980.</ee:bibliography_content>
 
<ee:bibliography_content>Opis partitury a klav. výtahu ''Záboje ''a provozovací materiál v archivu ND. – Koresp., paměti, skladby v ČMH a na Konzervatoři v Praze. • J. Neruda: Recenzent operní pan E. Ch. vy­pravuje, ''Národní listy ''13. 11. 1880, přetisk in: J. Ne­ruda: ''České divadlo'', sv. 6, 1973, s. 88–92; ''Dalibor ''23, 1901, s. 2–3 [K. Hoffmeister k padesátinám]; 27, 1905, s. 174; 29, 1907, s. 7, 62, 310; 30, 1908, s. 314; 33, 1911, s. 73–74 [J. Boleška]; O. Nebuška: E. Ch., ''Hudební revue ''4, 1911, s. 1–3; V. Helfert: Ch. přehled české hudby'', Smetana ''3, 1911, s. 399; Z. Nejedlý: Zapomenutá kniha E. Ch.'', Smetana ''6, 1916, s. 7–8; V. Štěpán: E. Ch.: Záboj, ''Hudební revue ''11, 1918, s. 133–138; Z. Nejedlý: Ch. Záboj'', Smetana ''8, 1918, s. 73–75; L. Dolanský: ''Hudební paměti'', 1918, 2. vyd. 1949. – Nekrology: ''Listy Hudební matice ''4, 1924–25, s. 74–77'', Dalibor ''41, 1925, s. 4. – Nejedlý: Opera ND I a II; P. Pražák: ''Smetanovy zpěvohry, ''I–IV, 1948, rejstřík ve sv. IV; Němeček: Kovařovic; ''Zdeněk Nejedlý–Otakar Ostrčil. Korespondence, ''1982; Dvo­řák: Korespondence; J. Šebesta: ''E. Ch. Stav bádání o českém hudebním skladateli a hudebním teoretiko­vi, ''prosemin. práce FF UK Praha, hud. věda, 1998 [lit.]; Šulc: Opereta. • Obsah opery: Tvrdek 2; Bran­berger. • Otto; ČHS [lit.]; Grove 1980.</ee:bibliography_content>
Řádka 53: Řádka 52:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
−
</cshow>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století,'' ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 228–229{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Pavel Petráněk]]{{break}}</ee:author>
−
<cshow logged="0">
+
 
−
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
+
−
</cshow>
+
−
<cshow logged="1">
+
−
'''Publikováno:''' <ee:published>2006</ee:published><br/>
+
−
'''Autor:''' <ee:author>[[Pavel Petráněk]]</ee:author>
+
−
</cshow>
+
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 69: Řádka 62:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
−
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
−
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 8. 2. 2017, 21:18

Emanuel Chvála
* 1. 1. 1851 Praha
† 28. 10. 1924 Praha
publicista, skladatel


Vystudoval reálku v Praze a techniku ve Vídni. Po celý život byl železničním úředníkem Buš­těhradské dráhy. Klavír studoval u C. Müllera a J. Cainera, hudební teorii a skladbu u J. För­stera a Z. Fibicha. Přestože jeho názory byly některými oponenty trvale zlehčovány s pouka­zem na údajně nedostatečnou estetickou a hu­debněvědnou průpravu, výrazně zasáhl jako kritik a organizátor do mnoha oblastí kulturní­ho života (člen správního výboru Umělecké be­sedy, České akademie výtvarných umění, Vý­boru pro Národopisnou výstavu 1895, Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách ad.). Působil jako hudební a divadelní kritik (šifra –la). Z po­pudu J. V. Sládka začal přispívat do Lumíru (1878–81), Posla z Prahy (1879), řadu let psal do Dalibora (od 1879), Národních listů, Ná­rodní politiky (1880–1921), do Osvěty a od 1880 do německé Politik. Redigoval ediční řadu Urbánkova nakladatelství Rozpravy hu­dební a přispíval do Ottova slovníku naučného. Ředitel ND Šubert se ho snažil získat jako dra­maturga, Ch. však setrval v občanském za­městnání a působil v ND jako externí poradce s poměrně velkou pravomocí. Je autorem více než 35 komorních, sborových a orchestrálních skladeb. Jeho opera Záboj na libreto Vrchlické­ho (komp. 1905–09), uvedená v ND 9. 3. 1918, se setkala s negativním kritickým ohlasem jako dílo překonané estetiky i stylu.

Brožurou Čtvrtstoletí české hudby se Ch. za­řadil mezi první autory, kteří podali ucelený, byť stručný nástin dějin hudební (včetně oper­ní) tvorby v českých zemích, počínaje J. Mysli­večkem. Podrobněji psal o Smetanovi, Dvořá­kovi a Fibichovi, stručně se zmínil o jejich současnících. Vyslovil názor, že dějiny české hudby začínají až v 60. letech 19. stol. nástu­pem generace autorů s programově národní orientací. (S tímto názorem polemizoval po­zději zvl. V. Helfert, který viděl kontinuitu v ce­lém vývoji české hudby.) V souladu se svým přesvědčením náležel Ch. k předním zastán­cům díla Smetanova (publikoval mj. rozbor Mé vlasti, Dalibor 1880) a zvl. Fibichova, které horlivě prosazoval na repertoár ND. Do denní­ho tisku psal i operetní kritiky. Na prvních ope­retách ocenil melodickou invenci, postupně však ostře napadal inscenační klišé a zejména, podobně jako v opeře, taneční složku, kterou považoval za umělecky neorganickou. Byl významnou osobností české hudební a divadelní publicistiky 80. a 90. let 19. stol.


Dílo

Soupis skladatelského a publicistického díla v ČHS.

Texty o divadle (výběr, kromě kritik)

Dalibor 7, 1885, s. 172–173 a 8, 1886, s. 174–175 [B. Sme­tana]; 8, 1886, s. 301–305 [Fibichova předehra k Vrchlického Noci na Karlštejně]; 8, 1886, s. 362 [150. předst. Prodané nevěsty]; 8, 1886, s. 453–455 M. Weber]; 23, 1901, s. 276–277 [Dvořákovy zpěvohry]; Don Juan. Vznik a osud veledíla Mozar­tova, Památce Mozartově 1787–1887, sborník ku stoletému jubileu opery, 1887, s. 5–7; čtvrtstoletí české hudby, 1888 [vyšlo 1886 v Politik: Ein Viertel­jahrhundert der böhmischen Musik, 1887 česky v Daliboru]; Skladba smíšená. Zpěvohra, Padesát let české hudby, sb., 1898, s. 33–42; Zdeněk Fibich a je­ho díla v mých vzpomínkách a posudcích, Národní a Stavovské divadlo 3, 1925/1926, č. 8; Antonín Dvo­řák v zrcadle vzpomínek. Črta povahopisná, 1949; Rektorys (vyd.): Zdeněk Fibich – Sborník doku­mentů a studií, 1951 [přetisk recenzí a koresp.].

Prameny a literatura

Opis partitury a klav. výtahu Záboje a provozovací materiál v archivu ND. – Koresp., paměti, skladby v ČMH a na Konzervatoři v Praze. • J. Neruda: Recenzent operní pan E. Ch. vy­pravuje, Národní listy 13. 11. 1880, přetisk in: J. Ne­ruda: České divadlo, sv. 6, 1973, s. 88–92; Dalibor 23, 1901, s. 2–3 [K. Hoffmeister k padesátinám]; 27, 1905, s. 174; 29, 1907, s. 7, 62, 310; 30, 1908, s. 314; 33, 1911, s. 73–74 [J. Boleška]; O. Nebuška: E. Ch., Hudební revue 4, 1911, s. 1–3; V. Helfert: Ch. přehled české hudby, Smetana 3, 1911, s. 399; Z. Nejedlý: Zapomenutá kniha E. Ch., Smetana 6, 1916, s. 7–8; V. Štěpán: E. Ch.: Záboj, Hudební revue 11, 1918, s. 133–138; Z. Nejedlý: Ch. Záboj, Smetana 8, 1918, s. 73–75; L. Dolanský: Hudební paměti, 1918, 2. vyd. 1949. – Nekrology: Listy Hudební matice 4, 1924–25, s. 74–77, Dalibor 41, 1925, s. 4. – Nejedlý: Opera ND I a II; P. Pražák: Smetanovy zpěvohry, I–IV, 1948, rejstřík ve sv. IV; Němeček: Kovařovic; Zdeněk Nejedlý–Otakar Ostrčil. Korespondence, 1982; Dvo­řák: Korespondence; J. Šebesta: E. Ch. Stav bádání o českém hudebním skladateli a hudebním teoretiko­vi, prosemin. práce FF UK Praha, hud. věda, 1998 [lit.]; Šulc: Opereta. • Obsah opery: Tvrdek 2; Bran­berger. • Otto; ČHS [lit.]; Grove 1980.

Životní události

  • 1. 1. 1851: narození, Praha
  • 28. 10. 1924: úmrtí, Praha


Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 228–229
Autor: Pavel Petráněk



Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Chvála,_Emanuel&oldid=20782“