Grimaldi, Enrichetta: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(založení hesla)
 
m
 
(Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
</ee:progress>
+
</ee:progress>{{Infobox Osoba
{{Infobox Osoba
+
| jméno=<ee:firstname>Enrichetta</ee:firstname>  
| jméno = <ee:firstname>Enrichetta </ee:firstname> <ee:lastname>Grimaldi </ee:lastname>
+
| příjmení=<ee:lastname>Grimaldi</ee:lastname>
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
+
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
+
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
 
1874
 
1874
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
+
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
Turín, Itálie  
+
Turín, Itálie
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
+
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
po 1924  
+
po 1924
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
+
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
Pegli u Janova [?], Itálie  
+
Pegli u Janova (?), Itálie
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
+
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
| povolání = <ee:profession>tanečnice, </ee:profession>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 +
| povolání=<ee:profession>tanečnice,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
<br/>
+
 
</ee:perex>
+
</ee:perex><ee:content>
<cshow logged="1">
+
<ee:content>
+
 
<div>
 
<div>
Provd. Ramognino. Původem Italka. Školila ji baletní mistryně V. Legraine v Turíně, kde '''G. '''krátce působila v Teatro Carignano. V Praze poprvé vystoupila 1883 v ND jako jedna z ta­nečnic Polky ve Smetanově ''Prodané nevěstě. ''1885 v ND pohostinsky alternovala s primaba­lerínou G. Paltrinieriovou jako ústřední postava Civilisace v Marencově alegorickém baletu ''Excelsior'', vzdávajícím hold technickému a vě­deckému pokroku. Hostovala pak ještě v dal­ších rolích (Dcera krále gnomů, Hertel: ''Flik a Flok'', Amor, Marenco: ''Amor'', obojí 1886, Fantaska, Hertel: ''Fantaska'', Sylvia, Delibes: ''Sylvia, víla Danaina'', obojí 1888 ad., vše též později v angažmá). 1890, po předčasné smrti Paltrinieriové nastoupila na její místo. Z ND odešla 1895 do Drážďan jako primabalerína dvorního divadla. 1901 hostovala v Petrohradě (mj. v titulní roli Adamovy ''Giselle''), 1901–06 byla primabalerínou ve Velkém divadle vMoskvě. Po odchodu ze scény žila údajně v Pegli u Janova.
+
Provd. Ramognino. Původem Italka. Školila ji baletní mistryně V. Legraine v Turíně, kde '''G. '''krátce působila v Teatro Carignano. V Praze poprvé vystoupila 1883 v ND jako jedna z ta­nečnic Polky ve Smetanově ''Prodané nevěstě. ''1885 v ND pohostinsky alternovala s primaba­lerínou G. Paltrinieriovou jako ústřední postava Civilisace v Marencově alegorickém baletu ''Excelsior'', vzdávajícím hold technickému a vě­deckému pokroku. Hostovala pak ještě v dal­ších rolích (Dcera krále gnomů, Hertel: ''Flik a Flok'', Amor, Marenco: ''Amor'', obojí 1886, Fantaska, Hertel: ''Fantaska'', Sylvia, Delibes: ''Sylvia, víla Danaina'', obojí 1888 ad., vše též později v angažmá). 1890, po předčasné smrti Paltrinieriové nastoupila na její místo. Z ND odešla 1895 do Drážďan jako primabalerína dvorního divadla. 1901 hostovala v Petrohradě (mj. v titulní roli Adamovy ''Giselle''), 1901–06 byla primabalerínou ve Velkém divadle v Moskvě. Po odchodu ze scény žila údajně v Pegli u Janova.
  
V pražském ND zpočátku obtížně obhajova­la svou pozici. Již v roli Civilisace bylo patrné, že se své předchůdkyni nevyrovná technikou, výrazností projevu, ani citovou vroucností. Pod choreografickým vedením A. Bergera se však rychle zdokonalovala a prosadila se, na rozdíl od lyricky zádumčivé Paltrinieriové, v posta­vách vitálních a temperamentních, jimž dávala úsměvnou rozmarnost, dovádivost, vervu a roz­tomilou koketnost, např. jako Loutka Bébé v Bayerově ''Královně loutek'', kterou Berger choreograficky přizpůsobil jejím pohybovým přednostem (Bayer: ''Královna loutek'', 1891). K výrazným postavám patřila i Svanhilda v premiéře Delibesovy ''Coppélie ''na českém je­višti (1893). Dramatické dispozice prokázala v mimované roli Fenelly v Auberově opeře ''Ně­má z Portici'', jež byla její poslední pražskou rolí (1895). Vystoupila v mnoha tanečních vlož­kách v operách (též ve Wagnerově opeře ''Tannhäuser ''v tanci ve Venušině sluji, 1890), v operetách i činohrách, zvláště populární byla s A. Bergerem jako partnerem v tancích vý­pravné hry ''Ďáblovy pilulky ''(F. Laloue a A. Ani­cet-Bourgeois, 1889/90). V Šamberkově kome­dii ''Výlet pana Broučka z Měsíce na výstavu ''(1894) zaujala atraktivním tancem cyklistky. Sžila se s pražským prostředím, naučila se čes­ky i německy a mohla příležitostně zpívat a hrát, např. v aktovce pro dva herce Č''eský dob­rovolník a francouzská selka ''od Louise Schnei­dera (1892), kde vedle J. Mošny vytvořila roli selky Marie. S touto aktovkou účinkovala s Mošnou na společenských večerech a akade­miích i mimo Prahu (např. v 1892 při otvírání nového divadelního sálu v Kolíně). Hned v prv­ní pražské sezoně (1890/91) hostovala s Ber­grem, M. Zieglerovou a A. Valtrovou v českém divadle v Brně v ''Prodané nevěstě ''av Sulliva­nově operetě ''Mikado.''
+
V pražském ND zpočátku obtížně obhajova­la svou pozici. Již v roli Civilisace bylo patrné, že se své předchůdkyni nevyrovná technikou, výrazností projevu, ani citovou vroucností. Pod choreografickým vedením A. Bergera se však rychle zdokonalovala a prosadila se, na rozdíl od lyricky zádumčivé Paltrinieriové, v posta­vách vitálních a temperamentních, jimž dávala úsměvnou rozmarnost, dovádivost, vervu a roz­tomilou koketnost, např. jako Loutka Bébé v Bayerově ''Královně loutek'', kterou Berger choreograficky přizpůsobil jejím pohybovým přednostem (Bayer: ''Královna loutek'', 1891). K výrazným postavám patřila i Svanhilda v premiéře Delibesovy ''Coppélie ''na českém je­višti (1893). Dramatické dispozice prokázala v mimované roli Fenelly v Auberově opeře ''Ně­má z Portici'', jež byla její poslední pražskou rolí (1895). Vystoupila v mnoha tanečních vlož­kách v operách (též ve Wagnerově opeře ''Tannhäuser ''v tanci ve Venušině sluji, 1890), v operetách i činohrách, zvláště populární byla s A. Bergerem jako partnerem v tancích vý­pravné hry ''Ďáblovy pilulky ''(F. Laloue a A. Ani­cet-Bourgeois, 1889/90). V Šamberkově komedii ''Výlet pana Broučka z Měsíce na výstavu ''(1894) zaujala atraktivním tancem cyklistky. Sžila se s pražským prostředím, naučila se čes­ky i německy a mohla příležitostně zpívat a hrát, např. v aktovce pro dva herce Č''eský dob­rovolník a francouzská selka ''od Louise Schnei­dera (1892), kde vedle J. Mošny vytvořila roli selky Marie. S touto aktovkou účinkovala s Mošnou na společenských večerech a akade­miích i mimo Prahu (např. v 1892 při otvírání nového divadelního sálu v Kolíně). Hned v prv­ní pražské sezoně (1890/91) hostovala s Ber­grem, M. Zieglerovou a A. Valtrovou v českém divadle v Brně v ''Prodané nevěstě ''a v Sulliva­nově operetě ''Mikado.''
  
 
Zkušenosti z ND uplatnila '''G. '''v Drážďanech, když znovu ztvárnila např. Delibesovu Sylvii a podle Bergerovy choreografie aranžovala tan­ce do ''Prodané nevěsty'', v níž rovněž ve 189 představeních zpívala roli Esmeraldy. V Mosk­vě tančila mj. hlavní roli Esmeraldy v prvním provedení ''Dcery Guduly ''(h: A. Simon, libr. a ch: A. Gorskij na námět Hugova ''Chrámu Matky boží v Paříži'', 1902) a postavu Aspicie v Pugniho ''Dceři faraóna ''(1905) v Gorského choreografii.
 
Zkušenosti z ND uplatnila '''G. '''v Drážďanech, když znovu ztvárnila např. Delibesovu Sylvii a podle Bergerovy choreografie aranžovala tan­ce do ''Prodané nevěsty'', v níž rovněž ve 189 představeních zpívala roli Esmeraldy. V Mosk­vě tančila mj. hlavní roli Esmeraldy v prvním provedení ''Dcery Guduly ''(h: A. Simon, libr. a ch: A. Gorskij na námět Hugova ''Chrámu Matky boží v Paříži'', 1902) a postavu Aspicie v Pugniho ''Dceři faraóna ''(1905) v Gorského choreografii.
</div><div style="clear: both;"/><div style="clear: both;"/><div style="clear: both;"/><div style="clear: both;"/>
+
</div>
 
Zatímco v ruských divadlech se musela vy­rovnávat se silnou konkurencí domácích sil, v Praze patřila ke skupině italských tanečnic, které pomáhaly stabilizovat první baletní sou­bor ND, v němž až do konce 19. století zaují­maly výsadní postavení.
 
Zatímco v ruských divadlech se musela vy­rovnávat se silnou konkurencí domácích sil, v Praze patřila ke skupině italských tanečnic, které pomáhaly stabilizovat první baletní sou­bor ND, v němž až do konce 19. století zaují­maly výsadní postavení.
 
</ee:content>
 
</ee:content>
 
<ee:bibliography>
 
<ee:bibliography>
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura </ee:bibliography_label> ==
+
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>J. Lý. [Ladecký]: Re­feráty o stálých českých divadlech, ''česká Thalia ''6, 1892, s. 322; P.: Výlet pana Broučka z Měsíce na vý­stavu, ''Světozor ''28, 1894, s. 384; Tg. [Teige]: Zpěvo­hra, ''Světozor ''29, 1895 s. 178; ''Der Humorist ''[Wien] 15, 1895, č. 2, s. 4; M. čtrnáctý: žena tanečnicí, ''Di­vadlo ''7, 1908/09, s. 322; L. Hájek: ''Paměti Augustina Bergra'', 1942, s. 169–170; B. Brodská: ''Dějiny české­ho baletu do roku 1918'', skripta HAMU, 1983, s. 99–100; ''Marius Petipa, Materiali, vospominania, stati, ''Leningrad 1971, něm. jako ''Marius Petipa, Meister des klassischen Balletts'', Wilhelmshaven ad. 1980, s. 61, 66, 76, 93–94; B. Brodská: ''Dějiny rus­kého baletu, ''1984, s. 103; ND po 1883. • Ulrich 1997 [zde jméno po sňatku].</ee:bibliography_content>
+
<ee:bibliography_content>J. Lý. [Ladecký]: Re­feráty o stálých českých divadlech, ''Česká Thalia ''6, 1892, s. 322; P.: Výlet pana Broučka z Měsíce na vý­stavu, ''Světozor ''28, 1894, s. 384; Tg. [Teige]: Zpěvo­hra, ''Světozor ''29, 1895 s. 178; ''Der Humorist ''[Wien] 15, 1895, č. 2, s. 4; M. Čtrnáctý: Žena tanečnicí, ''Di­vadlo ''7, 1908/09, s. 322; L. Hájek: ''Paměti Augustina Bergra'', 1942, s. 169–170; B. Brodská: ''Dějiny české­ho baletu do roku 1918'', skripta HAMU, 1983, s. 99–100; ''Marius Petipa, Materiali, vospominania, stati, ''Leningrad 1971, něm. jako ''Marius Petipa, Meister des klassischen Balletts'', Wilhelmshaven ad. 1980, s. 61, 66, 76, 93–94; B. Brodská: ''Dějiny rus­kého baletu, ''1984, s. 103; ND po 1883. • Ulrich 1997 [zde jméno po sňatku].</ee:bibliography_content>
 
</ee:bibliography>
 
</ee:bibliography>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
== Životní události ==
 
== Životní události ==
* <ee:chronology_date_from>1874</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Turín, Itálie </ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
+
* <ee:chronology_date_from>1874</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Turín, Itálie</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
* <ee:chronology_date_from>po 1924 </ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Pegli u Janova [?], Itálie </ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
+
* <ee:chronology_date_from>po 1924</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Pegli u Janova (?), Itálie</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
</ee:chronology></div>
 
</ee:chronology></div>
 
<div class="names"><ee:names>
 
<div class="names"><ee:names>
 
== Další jména ==
 
== Další jména ==
<ee:names_lastname>Ramognino </ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
+
<ee:names_lastname>Ramognino</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
 
</ee:names></div>
 
</ee:names></div>
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
Řádka 55: Řádka 54:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
</cshow>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století,'' ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 171–172{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Alice Dubská]]{{break}}</ee:author>
<cshow logged="0">
+
 
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
+
</cshow>
+
<cshow logged="1">
+
'''Publikováno:''' <ee:published>2006</ee:published><br/>
+
'''Autor:''' <ee:author>[[Alice Dubská]]</ee:author>
+
</cshow>
+
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 68: Řádka 61:
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<ee:documentation>
 
<ee:documentation>
<br/>
+
 
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 8. 2. 2017, 15:02

Enrichetta Grimaldi
* 1874 Turín, Itálie
po 1924 Pegli u Janova (?), Itálie
tanečnice


Provd. Ramognino. Původem Italka. Školila ji baletní mistryně V. Legraine v Turíně, kde G. krátce působila v Teatro Carignano. V Praze poprvé vystoupila 1883 v ND jako jedna z ta­nečnic Polky ve Smetanově Prodané nevěstě. 1885 v ND pohostinsky alternovala s primaba­lerínou G. Paltrinieriovou jako ústřední postava Civilisace v Marencově alegorickém baletu Excelsior, vzdávajícím hold technickému a vě­deckému pokroku. Hostovala pak ještě v dal­ších rolích (Dcera krále gnomů, Hertel: Flik a Flok, Amor, Marenco: Amor, obojí 1886, Fantaska, Hertel: Fantaska, Sylvia, Delibes: Sylvia, víla Danaina, obojí 1888 ad., vše též později v angažmá). 1890, po předčasné smrti Paltrinieriové nastoupila na její místo. Z ND odešla 1895 do Drážďan jako primabalerína dvorního divadla. 1901 hostovala v Petrohradě (mj. v titulní roli Adamovy Giselle), 1901–06 byla primabalerínou ve Velkém divadle v Moskvě. Po odchodu ze scény žila údajně v Pegli u Janova.

V pražském ND zpočátku obtížně obhajova­la svou pozici. Již v roli Civilisace bylo patrné, že se své předchůdkyni nevyrovná technikou, výrazností projevu, ani citovou vroucností. Pod choreografickým vedením A. Bergera se však rychle zdokonalovala a prosadila se, na rozdíl od lyricky zádumčivé Paltrinieriové, v posta­vách vitálních a temperamentních, jimž dávala úsměvnou rozmarnost, dovádivost, vervu a roz­tomilou koketnost, např. jako Loutka Bébé v Bayerově Královně loutek, kterou Berger choreograficky přizpůsobil jejím pohybovým přednostem (Bayer: Královna loutek, 1891). K výrazným postavám patřila i Svanhilda v premiéře Delibesovy Coppélie na českém je­višti (1893). Dramatické dispozice prokázala v mimované roli Fenelly v Auberově opeře Ně­má z Portici, jež byla její poslední pražskou rolí (1895). Vystoupila v mnoha tanečních vlož­kách v operách (též ve Wagnerově opeře Tannhäuser v tanci ve Venušině sluji, 1890), v operetách i činohrách, zvláště populární byla s A. Bergerem jako partnerem v tancích vý­pravné hry Ďáblovy pilulky (F. Laloue a A. Ani­cet-Bourgeois, 1889/90). V Šamberkově komedii Výlet pana Broučka z Měsíce na výstavu (1894) zaujala atraktivním tancem cyklistky. Sžila se s pražským prostředím, naučila se čes­ky i německy a mohla příležitostně zpívat a hrát, např. v aktovce pro dva herce Český dob­rovolník a francouzská selka od Louise Schnei­dera (1892), kde vedle J. Mošny vytvořila roli selky Marie. S touto aktovkou účinkovala s Mošnou na společenských večerech a akade­miích i mimo Prahu (např. v 1892 při otvírání nového divadelního sálu v Kolíně). Hned v prv­ní pražské sezoně (1890/91) hostovala s Ber­grem, M. Zieglerovou a A. Valtrovou v českém divadle v Brně v Prodané nevěstě a v Sulliva­nově operetě Mikado.

Zkušenosti z ND uplatnila G. v Drážďanech, když znovu ztvárnila např. Delibesovu Sylvii a podle Bergerovy choreografie aranžovala tan­ce do Prodané nevěsty, v níž rovněž ve 189 představeních zpívala roli Esmeraldy. V Mosk­vě tančila mj. hlavní roli Esmeraldy v prvním provedení Dcery Guduly (h: A. Simon, libr. a ch: A. Gorskij na námět Hugova Chrámu Matky boží v Paříži, 1902) a postavu Aspicie v Pugniho Dceři faraóna (1905) v Gorského choreografii.

Zatímco v ruských divadlech se musela vy­rovnávat se silnou konkurencí domácích sil, v Praze patřila ke skupině italských tanečnic, které pomáhaly stabilizovat první baletní sou­bor ND, v němž až do konce 19. století zaují­maly výsadní postavení.


Prameny a literatura

J. Lý. [Ladecký]: Re­feráty o stálých českých divadlech, Česká Thalia 6, 1892, s. 322; P.: Výlet pana Broučka z Měsíce na vý­stavu, Světozor 28, 1894, s. 384; Tg. [Teige]: Zpěvo­hra, Světozor 29, 1895 s. 178; Der Humorist [Wien] 15, 1895, č. 2, s. 4; M. Čtrnáctý: Žena tanečnicí, Di­vadlo 7, 1908/09, s. 322; L. Hájek: Paměti Augustina Bergra, 1942, s. 169–170; B. Brodská: Dějiny české­ho baletu do roku 1918, skripta HAMU, 1983, s. 99–100; Marius Petipa, Materiali, vospominania, stati, Leningrad 1971, něm. jako Marius Petipa, Meister des klassischen Balletts, Wilhelmshaven ad. 1980, s. 61, 66, 76, 93–94; B. Brodská: Dějiny rus­kého baletu, 1984, s. 103; ND po 1883. • Ulrich 1997 [zde jméno po sňatku].

Životní události

  • 1874: narození, Turín, Itálie
  • po 1924: úmrtí, Pegli u Janova (?), Itálie

Další jména

Ramognino


Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 171–172
Autor: Alice Dubská