Ehrl, Felix: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(založení hesla)
 
m
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
</ee:progress>
+
</ee:progress>{{Infobox Osoba
{{Infobox Osoba
+
| jméno=<ee:firstname>Felix</ee:firstname>  
| jméno = <ee:firstname>Felix</ee:firstname> <ee:lastname>Ehrl</ee:lastname>
+
| příjmení=<ee:lastname>Ehrl</ee:lastname>
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
+
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
+
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
30. 10. 1855  
+
30. 10. 1855
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
+
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
Mnichov, Německo  
+
Mnichov, Německo
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
+
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
19. 11. 1929  
+
19. 11. 1929
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
+
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
 
Kassel, Německo
 
Kassel, Německo
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
+
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
| povolání = <ee:profession>zpěvák, režisér, </ee:profession>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 +
| povolání=<ee:profession>zpěvák, režisér,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
</ee:perex>
+
</ee:perex><ee:content>
<cshow logged="1">
+
<ee:content>
+
 
Původně se vzdělával v oboru strojírenství, později studoval zpěv na královské hudební škole v Mnichově (jeho učitelem byl mj. K. J. Brulliott). Debutoval v Brémách 1877 v roli Poustevníka (Weber: ''Der Freischütz''). Krátce působil v Krollově opeře v Berlíně, v Chemnitz, Elberfeldu a v Lipsku. 1883 ho angažoval ředitel Edmund Kreibig pro pražské StD a 1885 se stal jedním z mála umělců, které nový ředitel pražského německého divadla A. Neumann převzal do svého souboru. S ohledem na příkladnou solidnost byl 1890 delegován ředitelstvím do tzv. smírčího soudu (Schiedsgericht), který řešil konflikty mezi členy souboru a vedením. 1898 opustil '''E. '''Prahu a přijal místo vrchního režiséra v Theater des Westens v Berlíně. 1901–09 působil v téže funkci v Hamburku, do 1915 pak v Kasselu. V posledních letech se uchýlil do soukromí. Pro pražský ''Theateralmanach ''1891 napsal o začátcích své kariéry ve Slezsku text „Eine kleine Gastspiel-Episode“.
 
Původně se vzdělával v oboru strojírenství, později studoval zpěv na královské hudební škole v Mnichově (jeho učitelem byl mj. K. J. Brulliott). Debutoval v Brémách 1877 v roli Poustevníka (Weber: ''Der Freischütz''). Krátce působil v Krollově opeře v Berlíně, v Chemnitz, Elberfeldu a v Lipsku. 1883 ho angažoval ředitel Edmund Kreibig pro pražské StD a 1885 se stal jedním z mála umělců, které nový ředitel pražského německého divadla A. Neumann převzal do svého souboru. S ohledem na příkladnou solidnost byl 1890 delegován ředitelstvím do tzv. smírčího soudu (Schiedsgericht), který řešil konflikty mezi členy souboru a vedením. 1898 opustil '''E. '''Prahu a přijal místo vrchního režiséra v Theater des Westens v Berlíně. 1901–09 působil v téže funkci v Hamburku, do 1915 pak v Kasselu. V posledních letech se uchýlil do soukromí. Pro pražský ''Theateralmanach ''1891 napsal o začátcích své kariéry ve Slezsku text „Eine kleine Gastspiel-Episode“.
  
<span style="line-height: 1.6;">V Praze se uvedl jako všestranný zpěvák s mohutným hlasem, zpočátku schopný převzít role basové i barytonové, od Mozartových po Wagnerovy (zpíval např. Albericha v prvním Mahlerově pražském nastudování části Wagnerovy tetralogie </span>''Das Rheingold''<span style="line-height: 1.6;">, 1885). Ve StD vystupoval i v operetách (mj. 10. 1. 1888 jako Hrabě ve Straussově operetě </span>''Simplicius ''<span style="line-height: 1.6;">za řízení skladatele) a v epizodních rolích činoher. Jeho hlas zvládl v operách i velký prostor Nového německého divadla, otevřeného 5. 1. 1888. V únoru a březnu 1889 se zúčastnil zájezdu souboru německého divadla do Ruska, při němž byla v Moskvě a v Petrohradě několikrát provedena Wagnerova tetralogie </span>''Ring des Nibelungen''<span style="line-height: 1.6;">. Z původního širšího basového a basbarytonového repertoáru se těžiště jeho pěveckých rolí přesunovalo do oboru komického basu (např. roli Bartola z Mozartovy opery </span>''Figaros Hochzeit ''<span style="line-height: 1.6;">zpíval 24krát). 1894 začal ztrácet hlas a Neumann ho zaměstnal jako režiséra opery a operety. Podle převažujících dobových zvyklostí spočívala jeho režijní práce především v aranžování herců na scéně a v dozoru nad hladkým průběhem představení; celkový režijní dohled si ponechával Neumann. </span>'''E. '''<span style="line-height: 1.6;">režijně vedl 443 operních a operetních představení, z toho 19 pražských premiér a tři první provedení (Vavrinecz, Kauders, Kohout). Ve svých inscenacích též hrál zpravidla malou roli. Během patnáctiletého pražského angažmá absolvoval 2015 představení. Patřil k nejaktivnějším a nejprospěšnějším členům souboru, ač se ve svém oboru nikdy nedostal na první pozici.</span>
+
V Praze se uvedl jako všestranný zpěvák s mohutným hlasem, zpočátku schopný převzít role basové i barytonové, od Mozartových po Wagnerovy (zpíval např. Albericha v prvním Mahlerově pražském nastudování části Wagnerovy tetralogie ''Das Rheingold'', 1885). Ve StD vystupoval i v operetách (mj. 10. 1. 1888 jako Hrabě ve Straussově operetě ''Simplicius ''za řízení skladatele) a v epizodních rolích činoher. Jeho hlas zvládl v operách i velký prostor Nového německého divadla, otevřeného 5. 1. 1888. V únoru a březnu 1889 se zúčastnil zájezdu souboru německého divadla do Ruska, při němž byla v Moskvě a v Petrohradě několikrát provedena Wagnerova tetralogie ''Ring des Nibelungen''. Z původního širšího basového a basbarytonového repertoáru se těžiště jeho pěveckých rolí přesunovalo do oboru komického basu (např. roli Bartola z Mozartovy opery ''Figaros Hochzeit ''zpíval 24krát). 1894 začal ztrácet hlas a Neumann ho zaměstnal jako režiséra opery a operety. Podle převažujících dobových zvyklostí spočívala jeho režijní práce především v aranžování herců na scéně a v dozoru nad hladkým průběhem představení; celkový režijní dohled si ponechával Neumann. '''E. '''režijně vedl 443 operních a operetních představení, z toho 19 pražských premiér a tři první provedení (Vavrinecz, Kauders, Kohout). Ve svých inscenacích též hrál zpravidla malou roli. Během patnáctiletého pražského angažmá absolvoval 2015 představení. Patřil k nejaktivnějším a nejprospěšnějším členům souboru, ač se ve svém oboru nikdy nedostal na první pozici.
 
</ee:content>
 
</ee:content>
 
<ee:bibliography>
 
<ee:bibliography>
 
== <ee:bibliography_label>Role (ve StD a Novém něm. divadle)</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Role (ve StD a Novém něm. divadle)</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>'''1886–87: '''Vitelius (Massenet: ''Herodias''), Alberich, Donner (Wagner: ''Ring des Nibelungen''), Melot (''Tristan und Isolde''), Bartolo (Mozart: ''Figaros Hochzeit''), Papageno (Mozart: ''Die Zauberflöte''), Masetto (Mozart: ''Don Juan''). '''1888: '''Hunding, Alberich, Fafner, Donner (Wagner: ''Ring des Nibelungen''), Fernando (Verdi: ''Der Troubadour''), Ramphis (Verdi:''Aida''), Markýz d’Oubigny (Verdi: ''La Traviata''), Ascanio (Donizetti: ''Lucrezia Borgia''), Sulpice (Donizetti: ''Die Regimentstochter''), Conradin (Nessler: ''Trompeter von Säkkingen''), Don Pinto (Weber–Mahler: ''Die drei Pintos''), Kuno (Weber: ''Der Freischütz''), Rocco (Beethoven: ''Fidelio''), Van Bett (Lortzing: ''Zar und Zimmermann''), Ruggiero (Halévy: ''Die Jüdin''), Alexis (Bellini: ''Die Nachtwandlerin''), Gil Perez (Auber: ''Der schwarze Domino''), Gessler (Rossini: ''Wilhelm Tell''), Plumket (Flotow: ''Martha''), Bartolo (Rossini: ''Der Barbier von Sevilla''), Reimar von Zwetter (Wagner'': Tannhäuser''), Bijou (Adam: ''Der Postillon von Lonjumeau''), Schikaneder (Mozart–L. W. Schneider: ''Der Schauspieldirektor''), Fritz Kothner (Wagner: ''Die Meistersinger von Nürnberg''); '''1889: '''Mathisen (Meyerbeer: ''Der Prophet''), Vecchio (Wagner: ''Rienzi''), Paris (Gounod'': Romeo und Julie''), Nicolas Pariset (Brüll: ''Das goldene Kreuz''), Ruprecht (Schubert'': Der häusliche Krieg''); '''1890: '''Plukovník Kermolov (Meyerbeer: ''Der Nordstern''), Alberti (Meyerbeer'': Robert der Teufel''); '''1891: '''Lovec (Meyerbeer: ''Dinorah''), Cikán (Ant. Rubinštejn: ''Kinder der Haide''), Inkvizitor (Meyerbeer: ''Die Afrikanerin''); '''1892: '''Ulrich von Stankenberg (Beer: ''Friedl mit der leeren Tasche''), Simon Fourniez (Brüll: ''Gringoire''), Dulcamara (Donizetti: ''Der Liebestrank''); '''1893: '''Hrabě (Lortzing'': Die Opernprobe''), Gernot (Wagner: ''Die Feen''), Bastien (Mozart: ''Bastien und Bastienne''), Reimond (Wagner: ''Rienzi''), Biskup Teodomino (Bretón'': Garin''); '''1894: '''Pistol (Verdi: ''Falstaff''), Cornelius (Adam'': Die Nürnberger Puppe''); '''1896: '''Samiel (Weber'': Der Freischütz''); '''1898: '''Barbemuche (Leoncavallo: ''La Bohéme''), Sparafucile (Verdi: ''Rigoletto''), Tobias (Lortzing'': Undine''), Lux lazebník (Schenk: ''Der Dorfbarbier'').</ee:bibliography_content>
+
<ee:bibliography_content>'''1886–87: '''Vitelius (Massenet: ''Herodias''), Alberich, Donner (Wagner: ''Ring des Nibelungen''), Melot (''Tristan und Isolde''), Bartolo (Mozart: ''Figaros Hochzeit''), Papageno (Mozart: ''Die Zauberflöte''), Masetto (Mozart: ''Don Juan''). '''1888: '''Hunding, Alberich, Fafner, Donner (Wagner: ''Ring des Nibelungen''), Fernando (Verdi: ''Der Troubadour''), Ramphis (Verdi: ''Aida''), Markýz d’Oubigny (Verdi: ''La Traviata''), Ascanio (Donizetti: ''Lucrezia Borgia''), Sulpice (Donizetti: ''Die Regimentstochter''), Conradin (Nessler: ''Trompeter von Säkkingen''), Don Pinto (Weber–Mahler: ''Die drei Pintos''), Kuno (Weber: ''Der Freischütz''), Rocco (Beethoven: ''Fidelio''), Van Bett (Lortzing: ''Zar und Zimmermann''), Ruggiero (Halévy: ''Die Jüdin''), Alexis (Bellini: ''Die Nachtwandlerin''), Gil Perez (Auber: ''Der schwarze Domino''), Gessler (Rossini: ''Wilhelm Tell''), Plumket (Flotow: ''Martha''), Bartolo (Rossini: ''Der Barbier von Sevilla''), Reimar von Zwetter (Wagner'': Tannhäuser''), Bijou (Adam: ''Der Postillon von Lonjumeau''), Schikaneder (Mozart–L. W. Schneider: ''Der Schauspieldirektor''), Fritz Kothner (Wagner: ''Die Meistersinger von Nürnberg''); '''1889: '''Mathisen (Meyerbeer: ''Der Prophet''), Vecchio (Wagner: ''Rienzi''), Paris (Gounod'': Romeo und Julie''), Nicolas Pariset (Brüll: ''Das goldene Kreuz''), Ruprecht (Schubert'': Der häusliche Krieg''); '''1890: '''Plukovník Kermolov (Meyerbeer: ''Der Nordstern''), Alberti (Meyerbeer'': Robert der Teufel''); '''1891: '''Lovec (Meyerbeer: ''Dinorah''), Cikán (Ant. Rubinštejn: ''Kinder der Haide''), Inkvizitor (Meyerbeer: ''Die Afrikanerin''); '''1892: '''Ulrich von Stankenberg (Beer: ''Friedl mit der leeren Tasche''), Simon Fourniez (Brüll: ''Gringoire''), Dulcamara (Donizetti: ''Der Liebestrank''); '''1893: '''Hrabě (Lortzing'': Die Opernprobe''), Gernot (Wagner: ''Die Feen''), Bastien (Mozart: ''Bastien und Bastienne''), Reimond (Wagner: ''Rienzi''), Biskup Teodomino (Bretón'': Garin''); '''1894: '''Pistol (Verdi: ''Falstaff''), Cornelius (Adam'': Die Nürnberger Puppe''); '''1896: '''Samiel (Weber'': Der Freischütz''); '''1898: '''Barbemuche (Leoncavallo: ''La Bohéme''), Sparafucile (Verdi: ''Rigoletto''), Tobias (Lortzing'': Undine''), Lux lazebník (Schenk: ''Der Dorfbarbier'').</ee:bibliography_content>
 
== <ee:bibliography_label>Režie (opery v něm. divadle)</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Režie (opery v něm. divadle)</ee:bibliography_label> ==
 
<ee:bibliography_content>'''1895: '''Vavrinecz: ''Ratcliff ''(prem.), Kauders: ''Walther von der Vogelweide ''(prem.), Marschner: ''Der Templer und die Jüdin'', Kienzl: ''Der Evangelimann'', Hubay: ''Geigenmacher von Cremona'', Erkel: ''Hunyady Laszlo''; '''1896: '''Auber: ''Das eherne Pferd ''(praž. prem. Humperdinckova zpracování), Donizetti: ''Don Sebastian von Portugal'', Mozart: ''Die Zauberflöte'', Kohout: ''Stella ''(prem.), Goetz: ''Der Widerspenstigen Zähmung'', Wagner: ''Tristan und Isolde'', Ant. Rubinštejn: ''Die Maccabäer'', Goldmark: ''Das Heimchen am Herd'', Weber: ''Der Freischütz''; '''1897: '''Mozart: ''Figaros Hochzeit'', Schubert'': Der vierjährige Posten, ''Albéniz: ''Pepita Jiménez'', Ferd. Langer: ''Der Pfeifer von Hardt'', Giordano: ''André Chénier''; '''1898: '''Mozart: ''Don Juan'', Gluck: ''Armide'', Mozart: ''Die Entführung aus dem Serail'', Offenbach: ''Hoffmanns Erzählungen''.</ee:bibliography_content>
 
<ee:bibliography_content>'''1895: '''Vavrinecz: ''Ratcliff ''(prem.), Kauders: ''Walther von der Vogelweide ''(prem.), Marschner: ''Der Templer und die Jüdin'', Kienzl: ''Der Evangelimann'', Hubay: ''Geigenmacher von Cremona'', Erkel: ''Hunyady Laszlo''; '''1896: '''Auber: ''Das eherne Pferd ''(praž. prem. Humperdinckova zpracování), Donizetti: ''Don Sebastian von Portugal'', Mozart: ''Die Zauberflöte'', Kohout: ''Stella ''(prem.), Goetz: ''Der Widerspenstigen Zähmung'', Wagner: ''Tristan und Isolde'', Ant. Rubinštejn: ''Die Maccabäer'', Goldmark: ''Das Heimchen am Herd'', Weber: ''Der Freischütz''; '''1897: '''Mozart: ''Figaros Hochzeit'', Schubert'': Der vierjährige Posten, ''Albéniz: ''Pepita Jiménez'', Ferd. Langer: ''Der Pfeifer von Hardt'', Giordano: ''André Chénier''; '''1898: '''Mozart: ''Don Juan'', Gluck: ''Armide'', Mozart: ''Die Entführung aus dem Serail'', Offenbach: ''Hoffmanns Erzählungen''.</ee:bibliography_content>
Řádka 38: Řádka 37:
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
== Životní události ==
 
== Životní události ==
* <ee:chronology_date_from>30. 10. 1855 </ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Mnichov, Německo </ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
+
* <ee:chronology_date_from>30. 10. 1855</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Mnichov, Německo</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
* <ee:chronology_date_from>19. 11. 1929 </ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Kassel, Německo</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
+
* <ee:chronology_date_from>19. 11. 1929</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Kassel, Německo</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
</ee:chronology></div>
 
</ee:chronology></div>
 
<div class="names"><ee:names/></div>
 
<div class="names"><ee:names/></div>
Řádka 51: Řádka 50:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
</cshow>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století,'' ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 135–136{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jitka Ludvová]]{{break}}</ee:author>
<cshow logged="0">
+
 
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
+
</cshow>
+
<cshow logged="1">
+
'''Publikováno:''' <ee:published>2006</ee:published><br/>
+
'''Autor:''' <ee:author>[[Jitka Ludvová]]</ee:author>
+
</cshow>
+
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 67: Řádka 60:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 8. 2. 2017, 12:07

Felix Ehrl
* 30. 10. 1855 Mnichov, Německo
19. 11. 1929 Kassel, Německo
zpěvák, režisér


Původně se vzdělával v oboru strojírenství, později studoval zpěv na královské hudební škole v Mnichově (jeho učitelem byl mj. K. J. Brulliott). Debutoval v Brémách 1877 v roli Poustevníka (Weber: Der Freischütz). Krátce působil v Krollově opeře v Berlíně, v Chemnitz, Elberfeldu a v Lipsku. 1883 ho angažoval ředitel Edmund Kreibig pro pražské StD a 1885 se stal jedním z mála umělců, které nový ředitel pražského německého divadla A. Neumann převzal do svého souboru. S ohledem na příkladnou solidnost byl 1890 delegován ředitelstvím do tzv. smírčího soudu (Schiedsgericht), který řešil konflikty mezi členy souboru a vedením. 1898 opustil E. Prahu a přijal místo vrchního režiséra v Theater des Westens v Berlíně. 1901–09 působil v téže funkci v Hamburku, do 1915 pak v Kasselu. V posledních letech se uchýlil do soukromí. Pro pražský Theateralmanach 1891 napsal o začátcích své kariéry ve Slezsku text „Eine kleine Gastspiel-Episode“.

V Praze se uvedl jako všestranný zpěvák s mohutným hlasem, zpočátku schopný převzít role basové i barytonové, od Mozartových po Wagnerovy (zpíval např. Albericha v prvním Mahlerově pražském nastudování části Wagnerovy tetralogie Das Rheingold, 1885). Ve StD vystupoval i v operetách (mj. 10. 1. 1888 jako Hrabě ve Straussově operetě Simplicius za řízení skladatele) a v epizodních rolích činoher. Jeho hlas zvládl v operách i velký prostor Nového německého divadla, otevřeného 5. 1. 1888. V únoru a březnu 1889 se zúčastnil zájezdu souboru německého divadla do Ruska, při němž byla v Moskvě a v Petrohradě několikrát provedena Wagnerova tetralogie Ring des Nibelungen. Z původního širšího basového a basbarytonového repertoáru se těžiště jeho pěveckých rolí přesunovalo do oboru komického basu (např. roli Bartola z Mozartovy opery Figaros Hochzeit zpíval 24krát). 1894 začal ztrácet hlas a Neumann ho zaměstnal jako režiséra opery a operety. Podle převažujících dobových zvyklostí spočívala jeho režijní práce především v aranžování herců na scéně a v dozoru nad hladkým průběhem představení; celkový režijní dohled si ponechával Neumann. E. režijně vedl 443 operních a operetních představení, z toho 19 pražských premiér a tři první provedení (Vavrinecz, Kauders, Kohout). Ve svých inscenacích též hrál zpravidla malou roli. Během patnáctiletého pražského angažmá absolvoval 2015 představení. Patřil k nejaktivnějším a nejprospěšnějším členům souboru, ač se ve svém oboru nikdy nedostal na první pozici.


Role (ve StD a Novém něm. divadle)

1886–87: Vitelius (Massenet: Herodias), Alberich, Donner (Wagner: Ring des Nibelungen), Melot (Tristan und Isolde), Bartolo (Mozart: Figaros Hochzeit), Papageno (Mozart: Die Zauberflöte), Masetto (Mozart: Don Juan). 1888: Hunding, Alberich, Fafner, Donner (Wagner: Ring des Nibelungen), Fernando (Verdi: Der Troubadour), Ramphis (Verdi: Aida), Markýz d’Oubigny (Verdi: La Traviata), Ascanio (Donizetti: Lucrezia Borgia), Sulpice (Donizetti: Die Regimentstochter), Conradin (Nessler: Trompeter von Säkkingen), Don Pinto (Weber–Mahler: Die drei Pintos), Kuno (Weber: Der Freischütz), Rocco (Beethoven: Fidelio), Van Bett (Lortzing: Zar und Zimmermann), Ruggiero (Halévy: Die Jüdin), Alexis (Bellini: Die Nachtwandlerin), Gil Perez (Auber: Der schwarze Domino), Gessler (Rossini: Wilhelm Tell), Plumket (Flotow: Martha), Bartolo (Rossini: Der Barbier von Sevilla), Reimar von Zwetter (Wagner: Tannhäuser), Bijou (Adam: Der Postillon von Lonjumeau), Schikaneder (Mozart–L. W. Schneider: Der Schauspieldirektor), Fritz Kothner (Wagner: Die Meistersinger von Nürnberg); 1889: Mathisen (Meyerbeer: Der Prophet), Vecchio (Wagner: Rienzi), Paris (Gounod: Romeo und Julie), Nicolas Pariset (Brüll: Das goldene Kreuz), Ruprecht (Schubert: Der häusliche Krieg); 1890: Plukovník Kermolov (Meyerbeer: Der Nordstern), Alberti (Meyerbeer: Robert der Teufel); 1891: Lovec (Meyerbeer: Dinorah), Cikán (Ant. Rubinštejn: Kinder der Haide), Inkvizitor (Meyerbeer: Die Afrikanerin); 1892: Ulrich von Stankenberg (Beer: Friedl mit der leeren Tasche), Simon Fourniez (Brüll: Gringoire), Dulcamara (Donizetti: Der Liebestrank); 1893: Hrabě (Lortzing: Die Opernprobe), Gernot (Wagner: Die Feen), Bastien (Mozart: Bastien und Bastienne), Reimond (Wagner: Rienzi), Biskup Teodomino (Bretón: Garin); 1894: Pistol (Verdi: Falstaff), Cornelius (Adam: Die Nürnberger Puppe); 1896: Samiel (Weber: Der Freischütz); 1898: Barbemuche (Leoncavallo: La Bohéme), Sparafucile (Verdi: Rigoletto), Tobias (Lortzing: Undine), Lux lazebník (Schenk: Der Dorfbarbier).

Režie (opery v něm. divadle)

1895: Vavrinecz: Ratcliff (prem.), Kauders: Walther von der Vogelweide (prem.), Marschner: Der Templer und die Jüdin, Kienzl: Der Evangelimann, Hubay: Geigenmacher von Cremona, Erkel: Hunyady Laszlo; 1896: Auber: Das eherne Pferd (praž. prem. Humperdinckova zpracování), Donizetti: Don Sebastian von Portugal, Mozart: Die Zauberflöte, Kohout: Stella (prem.), Goetz: Der Widerspenstigen Zähmung, Wagner: Tristan und Isolde, Ant. Rubinštejn: Die Maccabäer, Goldmark: Das Heimchen am Herd, Weber: Der Freischütz; 1897: Mozart: Figaros Hochzeit, Schubert: Der vierjährige Posten, Albéniz: Pepita Jiménez, Ferd. Langer: Der Pfeifer von Hardt, Giordano: André Chénier; 1898: Mozart: Don Juan, Gluck: Armide, Mozart: Die Entführung aus dem Serail, Offenbach: Hoffmanns Erzählungen.

Prameny a literatura

Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1886 až 1898; Teuber III, s. 757, 809, 810; Dalibor 20, 1898, s. 297 [statistika předst.]; Rosenheim, s. 29, 43, 82, 91, 92, 133; Němeček 1963.  •  Eisenberg; ODS; Kosch; Kutsch 1997; Neues deutsches Theater.

Životní události

  • 30. 10. 1855: narození, Mnichov, Německo
  • 19. 11. 1929: úmrtí, Kassel, Německo


Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 135–136
Autor: Jitka Ludvová