Zajko, Jozef: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(Automatická aktualizace šablony)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 18: Řádka 18:
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
 
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
| fotodesc=<ee:imagedesc/>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 
| povolání=<ee:profession>tanečník, choreograf, pedagog,</ee:profession>
 
| povolání=<ee:profession>tanečník, choreograf, pedagog,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
Řádka 25: Řádka 25:
 
Absolvent obchodní akademie byl v Bratislavě v tanci žákem G. Garajové, L. Pančeva a M. Fromana. Začínal jako elév v SND Bratislava 1944, kde byl v celoživotním angažmá s výjimkou sezóny 1950/51, kdy byl sólistou v Brně. Tanečník s širokým pohybovým a hereckým rejstříkem a výrazná choreografická osobnost slovenského baletu. Byl představitelem Prince v ''Labutím jezeře'', Václava v ''Bachčisarajské fontáně'', Romea v ''Romeovi a Julii'', Alberta v ''Giselle;'' jednou z jeho nejvýraznějších postav mimo obor danseur noble byl Li Šan Fu v ''Rudém máku ''(1954). Od 1956 se věnoval i choreografii a nastudoval zejm. v SND Bratislava: ''Z pohádky do pohádky'' (1956, 1970), ''Giselle ''(1956, 1966, 1973, 1975), ''Ples kadetů'' (Banská Bystrica 1969, 1981 a 1983; Bratislava 1981), ''Gajané'' (1957), ''Laurencie'' (1959), ''Třírohý klobouk'' a ''Šeherezáda'' (1959), ''Rytířská balada'' Š. Jurkovského (pp. 1960, 1975 televizní adaptace), ''Pohádka o Honzovi ''(1960), ''Dafnis a Chloe'' (1961), ''Francesca da Rimini'' (čp. 1963), ''Legenda o lásce'' (1963, 1983), ''Podivuhodný mandarín'' (1961), ''Karneval ''(1963), ''Raymonda'' (1965), ''Spící krasavice'' (1968), ''Karneval ''(Banská Bystrica 1963 a 1969, Košice 1970), ''Bachčisarajská fontána'' (1973), ''Doktor Bolíto'' (1975, Banská Bystrica 1982), ''Popelka'' (1978), ''Coppélia'' (1980), ''Broučci'' T. Freša (1980), ''Carmen'' G. Bizeta/R. Ščedrina (Banská Bystrica 1983). Na jeviště českých divadel přenesl klasickou verzi ''Marné opatrnosti ''L. Hérolda/J. Lanchberyho (Brno 1978, Ostrava 1985), ze které čerpal ve svých nastudováních např. J. Kyselák. V Ostravě inscenoval ''Giselle ''(1975, obnoveno 1984) a ''Doktora Bolíto'' (1989), v Brně spolupracoval na večeru ''Baletní ornamenty'' (1980). Vychoval a ovlivnil řadu tanečníků a choreografů v Čechách i na Slovensku. Zasloužilý umělec 1966.
 
Absolvent obchodní akademie byl v Bratislavě v tanci žákem G. Garajové, L. Pančeva a M. Fromana. Začínal jako elév v SND Bratislava 1944, kde byl v celoživotním angažmá s výjimkou sezóny 1950/51, kdy byl sólistou v Brně. Tanečník s širokým pohybovým a hereckým rejstříkem a výrazná choreografická osobnost slovenského baletu. Byl představitelem Prince v ''Labutím jezeře'', Václava v ''Bachčisarajské fontáně'', Romea v ''Romeovi a Julii'', Alberta v ''Giselle;'' jednou z jeho nejvýraznějších postav mimo obor danseur noble byl Li Šan Fu v ''Rudém máku ''(1954). Od 1956 se věnoval i choreografii a nastudoval zejm. v SND Bratislava: ''Z pohádky do pohádky'' (1956, 1970), ''Giselle ''(1956, 1966, 1973, 1975), ''Ples kadetů'' (Banská Bystrica 1969, 1981 a 1983; Bratislava 1981), ''Gajané'' (1957), ''Laurencie'' (1959), ''Třírohý klobouk'' a ''Šeherezáda'' (1959), ''Rytířská balada'' Š. Jurkovského (pp. 1960, 1975 televizní adaptace), ''Pohádka o Honzovi ''(1960), ''Dafnis a Chloe'' (1961), ''Francesca da Rimini'' (čp. 1963), ''Legenda o lásce'' (1963, 1983), ''Podivuhodný mandarín'' (1961), ''Karneval ''(1963), ''Raymonda'' (1965), ''Spící krasavice'' (1968), ''Karneval ''(Banská Bystrica 1963 a 1969, Košice 1970), ''Bachčisarajská fontána'' (1973), ''Doktor Bolíto'' (1975, Banská Bystrica 1982), ''Popelka'' (1978), ''Coppélia'' (1980), ''Broučci'' T. Freša (1980), ''Carmen'' G. Bizeta/R. Ščedrina (Banská Bystrica 1983). Na jeviště českých divadel přenesl klasickou verzi ''Marné opatrnosti ''L. Hérolda/J. Lanchberyho (Brno 1978, Ostrava 1985), ze které čerpal ve svých nastudováních např. J. Kyselák. V Ostravě inscenoval ''Giselle ''(1975, obnoveno 1984) a ''Doktora Bolíto'' (1989), v Brně spolupracoval na večeru ''Baletní ornamenty'' (1980). Vychoval a ovlivnil řadu tanečníků a choreografů v Čechách i na Slovensku. Zasloužilý umělec 1966.
 
</ee:content>
 
</ee:content>
<ee:bibliography>
+
<ee:bibliography/>
 
+
</ee:bibliography>
+
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
== Životní události ==
 
== Životní události ==
Řádka 33: Řádka 31:
 
* <ee:chronology_date_from>19. 1. 1991</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Bratislava (Slovensko)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
* <ee:chronology_date_from>19. 1. 1991</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Bratislava (Slovensko)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
</ee:chronology></div>
 
</ee:chronology></div>
<div class="names"><ee:names>
+
<div class="names"><ee:names/></div>
 
+
</ee:names></div>
+
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
Řádka 45: Řádka 41:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
<ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author></ee:author>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima,'' ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 372–373{{break}}</ee:source><ee:author></ee:author>
  
 
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]
 
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]

Aktuální verze z 17. 2. 2017, 15:46

Jozef Zajko
* 27. 4. 1923 Borčany, okr. Topoľčany (Slovensko)
19. 1. 1991 Bratislava (Slovensko)
tanečník, choreograf, pedagog


Absolvent obchodní akademie byl v Bratislavě v tanci žákem G. Garajové, L. Pančeva a M. Fromana. Začínal jako elév v SND Bratislava 1944, kde byl v celoživotním angažmá s výjimkou sezóny 1950/51, kdy byl sólistou v Brně. Tanečník s širokým pohybovým a hereckým rejstříkem a výrazná choreografická osobnost slovenského baletu. Byl představitelem Prince v Labutím jezeře, Václava v Bachčisarajské fontáně, Romea v Romeovi a Julii, Alberta v Giselle; jednou z jeho nejvýraznějších postav mimo obor danseur noble byl Li Šan Fu v Rudém máku (1954). Od 1956 se věnoval i choreografii a nastudoval zejm. v SND Bratislava: Z pohádky do pohádky (1956, 1970), Giselle (1956, 1966, 1973, 1975), Ples kadetů (Banská Bystrica 1969, 1981 a 1983; Bratislava 1981), Gajané (1957), Laurencie (1959), Třírohý klobouk a Šeherezáda (1959), Rytířská balada Š. Jurkovského (pp. 1960, 1975 televizní adaptace), Pohádka o Honzovi (1960), Dafnis a Chloe (1961), Francesca da Rimini (čp. 1963), Legenda o lásce (1963, 1983), Podivuhodný mandarín (1961), Karneval (1963), Raymonda (1965), Spící krasavice (1968), Karneval (Banská Bystrica 1963 a 1969, Košice 1970), Bachčisarajská fontána (1973), Doktor Bolíto (1975, Banská Bystrica 1982), Popelka (1978), Coppélia (1980), Broučci T. Freša (1980), Carmen G. Bizeta/R. Ščedrina (Banská Bystrica 1983). Na jeviště českých divadel přenesl klasickou verzi Marné opatrnosti L. Hérolda/J. Lanchberyho (Brno 1978, Ostrava 1985), ze které čerpal ve svých nastudováních např. J. Kyselák. V Ostravě inscenoval Giselle (1975, obnoveno 1984) a Doktora Bolíto (1989), v Brně spolupracoval na večeru Baletní ornamenty (1980). Vychoval a ovlivnil řadu tanečníků a choreografů v Čechách i na Slovensku. Zasloužilý umělec 1966.


Životní události

  • 27. 4. 1923: narození, Borčany, okr. Topoľčany (Slovensko)
  • 19. 1. 1991: úmrtí, Bratislava (Slovensko)


Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 372–373