Rainoldi, Angiolina: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(Automatická aktualizace šablony)
m
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 18: Řádka 18:
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
 
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
−
| fotodesc=<ee:imagedesc/>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 
| povolání=<ee:profession>tanečnice</ee:profession>
 
| povolání=<ee:profession>tanečnice</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
Řádka 25: Řádka 25:
 
Rozená Martignoni, manželka baletního mistra Paola R''. ''Tančila od dětských let. Jejím učite­lem byl tanečník vídeňského dvorního divadla P. Angiolini. 1809–13, během svého angažmá v dvorním divadle ve Vídni, vystupovala zejmé­na jako groteskní tanečnice. 1813 se provdala a působila společně s manželem na vídeňských předměstských scénách (1813–30 Theater in der Leopoldstadt, 1830–31 Theater in der Josefstadt). Po dvouletém životě v soukromí oba manželé nastoupili dráhu hostujících taneční­ků, např. 1833 v Prešpurku [Bratislava] a Badenu, 1835 v Prešpurku, Olomouci a Opavě, 1836 v Těšíně a St. Pöltenu. 1837–40 působili opět v Theater in der Josefstadt. 1840–46, v době, kdy Paolo přijal místo baletního mistra StD v Praze, se zde Angiolina stala sólistkou.
 
Rozená Martignoni, manželka baletního mistra Paola R''. ''Tančila od dětských let. Jejím učite­lem byl tanečník vídeňského dvorního divadla P. Angiolini. 1809–13, během svého angažmá v dvorním divadle ve Vídni, vystupovala zejmé­na jako groteskní tanečnice. 1813 se provdala a působila společně s manželem na vídeňských předměstských scénách (1813–30 Theater in der Leopoldstadt, 1830–31 Theater in der Josefstadt). Po dvouletém životě v soukromí oba manželé nastoupili dráhu hostujících taneční­ků, např. 1833 v Prešpurku [Bratislava] a Badenu, 1835 v Prešpurku, Olomouci a Opavě, 1836 v Těšíně a St. Pöltenu. 1837–40 působili opět v Theater in der Josefstadt. 1840–46, v době, kdy Paolo přijal místo baletního mistra StD v Praze, se zde Angiolina stala sólistkou.
  
−
'''R. '''získala popularitu v Theater in der Leo­poldstadt, kde s manželem tvořila mileneckou dvojici v komických baletech a kouzelných pantomimách. Vynikla jako Kolombína a pů­vabná, temperamentní představitelka hlav­ních rolí v pantomimách svého manžela (Ro­saura, ''Der betrogene Vormund''; Milka, ''Die Unterhaltung in der Ukraine''). V pražském StD si Angiolina podržela své vídeňské role. Po ne zcela věrohodném podání záměny šev­cové za mladou hraběnku v kouzelné panto­mimě ''Der lustige Schuster ''(1841) s ní pozdě­ji v mladých rolích alternovaly jiné tanečnice, případně ji zastoupily (J. Springerová). '''R. '''si nadále ponechala účinkování v tanečních vložkách oper a her se zpěvy a tanci, kde mo­hla uplatnit svou schopnost improvizace a bo­hatou zkušenost.
+
'''R. '''získala popularitu v Theater in der Leo­poldstadt, kde s manželem tvořila mileneckou dvojici v komických baletech a kouzelných pantomimách. Vynikla jako Kolombína a pů­vabná, temperamentní představitelka hlav­ních rolí v pantomimách svého manžela (Ro­saura, ''Der betrogene Vormund''; Milka, ''Die Unterhaltung in der Ukraine''). V pražském StD si Angiolina podržela své vídeňské role. Po ne zcela věrohodném podání záměny šev­cové za mladou hraběnku v kouzelné panto­mimě ''Der lustige Schuster ''(1841) s ní pozdě­ji v mladých rolích alternovaly jiné tanečnice, případně ji zastoupily (J. Springerová). '''R. '''si nadále ponechala účinkování v tanečních vložkách oper a her se zpěvy a tanci, kde mo­hla uplatnit svou schopnost improvizace a bohatou zkušenost.
 
</ee:content>
 
</ee:content>
 
<ee:bibliography>
 
<ee:bibliography>
Řádka 51: Řádka 51:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
−
<ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author>'''Autor:''' [[Alice Dubská]]{{break}}</ee:author>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století,'' ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 428–429{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Alice Dubská]]{{break}}</ee:author>
  
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]

Aktuální verze z 10. 2. 2017, 12:15

Angiolina Rainoldi
* 24. 2. 1796 Milán, Itálie
† 18. 2. 1849 Vídeň, Rakousko
tanečnice


Rozená Martignoni, manželka baletního mistra Paola R. Tančila od dětských let. Jejím učite­lem byl tanečník vídeňského dvorního divadla P. Angiolini. 1809–13, během svého angažmá v dvorním divadle ve Vídni, vystupovala zejmé­na jako groteskní tanečnice. 1813 se provdala a působila společně s manželem na vídeňských předměstských scénách (1813–30 Theater in der Leopoldstadt, 1830–31 Theater in der Josefstadt). Po dvouletém životě v soukromí oba manželé nastoupili dráhu hostujících taneční­ků, např. 1833 v Prešpurku [Bratislava] a Badenu, 1835 v Prešpurku, Olomouci a Opavě, 1836 v Těšíně a St. Pöltenu. 1837–40 působili opět v Theater in der Josefstadt. 1840–46, v době, kdy Paolo přijal místo baletního mistra StD v Praze, se zde Angiolina stala sólistkou.

R. získala popularitu v Theater in der Leo­poldstadt, kde s manželem tvořila mileneckou dvojici v komických baletech a kouzelných pantomimách. Vynikla jako Kolombína a pů­vabná, temperamentní představitelka hlav­ních rolí v pantomimách svého manžela (Ro­saura, Der betrogene Vormund; Milka, Die Unterhaltung in der Ukraine). V pražském StD si Angiolina podržela své vídeňské role. Po ne zcela věrohodném podání záměny šev­cové za mladou hraběnku v kouzelné panto­mimě Der lustige Schuster (1841) s ní pozdě­ji v mladých rolích alternovaly jiné tanečnice, případně ji zastoupily (J. Springerová). R. si nadále ponechala účinkování v tanečních vložkách oper a her se zpěvy a tanci, kde mo­hla uplatnit svou schopnost improvizace a bohatou zkušenost.


Role (v baletech a pantomimách ve StD a Novém divadle v Růžové ulici v Praze)

1840: Zajatkyně (Rainoldi: Die schlimmen Frauen im Serail, čes. Spurné ženské v serailu, 1841), Aninka (Rainoldi: Venkovní kratochvíle aneb Tyrolové), Bětuška (Rainoldi: Veselé pekařky aneb V peci upálený Arlekýn), sól. tanec (Rainoldi: Arlequin und Columbina oder Der Zaubergarten, čes. Arlekyn a Kolumbinka aneb Kouzelná zahrada); 1841: Ševcová (Rainoldi: Der lustige Schuster oder Der Teufel in allen Ecken, čes. jako Veselý švec aneb Ďábel ve všech koutech), sól. tanec (Rainoldi: Die Riesen- und die Zwergenfami­lien, čes. Rodina velikánů a trpaslíků), Čarodějnice (Schneitzhöffer: Sylfida, ch: Crombé j. h., dle Taglioniho); 1842: Markéta (Rainoldi: Rulík z vlasů aneb Slavnost v Hloupětíně), Barbora (Rainoldi: Lov na medvědy a hloupý Petr jakožto rekruta aneb Krato­chvíle na Ukrajině); 1843: Marta, bohatá vdova (Rainoldi: Die Zigeuner im Schwarzwalde oder Amor als Medicus, česky hráno jako Cikáni v černém lese aneb Mílek jako hojič).

Prameny a literatura

Cedule StD 1840–46, NMd. • O. Rommel: Die Alt-Wiener Volkskomödie, Wien 1952, s. 725; Paolo Rainoldi, Ballett- und Pantomimenmeister, eine autobiographische Skizze, Jahrbuch der Gesellschaft für Wiener Theaterfor­schung, 1946/47, s. 60–88; M. H. Winter: Pre-Ro­mantic Ballet, London 1974; B. Brodská: Dějiny čes­kého baletu do roku 1918, skripta HAMU, 1983, s. 31–33 [chybné příjmení]. • Schneider: Tanzlexikon; Český taneční slovník [chybné příjmení].

Životní události

  • 24. 2. 1796: narození, Milán, Itálie
  • 18. 2. 1849: úmrtí, Vídeň, Rakousko

Další jména

Martignoni


Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 428–429
Autor: Alice Dubská



Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Rainoldi,_Angiolina&oldid=21101“