Feigert, Emil: Porovnání verzí

Aktuální verze z 8. 2. 2017, 12:21

Syn tanečníka StD Friedricha F. (nar. asi 1802), u něhož získal základy taneční techniky. Již 1863 se stal členem českého PD a setrval v angažmá do 1865. V prvních dvou letech tam byl jediným mužským tanečníkem, vystupoval však i ve StD. 1865 tam byl angažován jako druhý tanečník, od 1866 byl sólistou a zůstal jím až do roku 1870, za působení baletní mistryně Theresy Kilányi. V dubnu 1870, když se neúspěšně ucházel o místo baletního mistra PD, odešel jako baletní mistr do Königsbergu [Královec, Kaliningrad], kde měl k dispozici 1 tanečníka, 3 tanečnice a 16 žáků baletní školy. Od 1871 byl prvním tanečníkem v Hamburku. V roce 1873, kdy bylo hamburské městské divadlo pro opravy zavřeno, se znovu pokusil uplatnit v pražském PD, navzdory dobrému ohlasu tří vystoupení však nebyl přijat. Vrátil se do Hamburku jako první tanečník, od 1875 působil jako baletní mistr. Naposledy je zmíněn jako člen tamního souboru 1877; jeho další dráha není známa.

V Praze na sebe upozornil hned při prvním vystoupení 1863 v Tylově Jiříkově vidění, zejména však 1864, kdy do Tylovy hry Bankrotář a kramářka nastudoval tanečně-pantomimický výstup Polichinelle à la John Blick. Inspiroval se výkonem J. Blicka, člena francouzské společnosti, která v červnu a červenci 1864 za velké pozornosti publika uváděla v Novoměstském divadle féerii Život ve snách aneb Čarovné cestování (poprvé se v ní tančil v Praze kankán). F. nacvičil podle Blicka imitaci bruslení, komické scénky na chůdách a přidal vlastní parodickou improvizaci. Tanec Polichinelle byl pro velký úspěch vkládán i do jiných her. Po řadě pražských repríz hostoval F. 1864 spolu s J. Mošnou a E. Chvalovským ve féerii Život ve snách v Plzni. Využití F. v souboru PD však mělo své hranice; byl obratný a temperamentní, ale jeho příliš mladistvý zjev mu bránil věrohodně vytvářet dramatické a charakterní role. StD mu dalo příležitost k uplatnění v tancích v operách, v meziaktí činoher a 1868 sólovou roli Ženicha v baletu Die ungarische Hochzeit, který nastudovala baletní mistryně StD T. Kilányi. Charakter F. umění vystihla kritika v květnu 1873, kdy hostoval v PD v taneční vložce v operetě E. Jonase Javotte aneb Popelka bostonská; vyzvedla jeho techniku, pružnost a obratnost těla a zároveň plynulé, měkké a elegantní pohyby.

Role a tance v PD

1863: Tanec (Tyl: Jiříkovo vidění); 1864: Polichinelle à la John Blick (scéna in: Tyl: Bankrotář a kramářka); Chycený lovec (role ve féerii Život ve snách aneb Čarovné cestování, h: A. Čech, ch: Kneislová); Štýrský tanec, Polichinelle (tance in: Slavnost ve Hvězdě, h: ?, ch: Kneislová); tance: Kozák, Pas de deux, Pas seul, Polichinelle, Národní ruský, Mouřenínský v divertissementech, ch: Kneislová; 1865: Role: Pantaleon (Kulhavý ženich, balet, h: ?, ch: Kneislová); Motýlek (v divertissementu Květiny, h: ?, ch: Kneislová); 1870: Tance: Grand pas de deux, Bocasso a Policinell mezi akty dvou her: F. Wilhelm: Jeden z nás se musí oženit a Angely: Řemeslnická merenda; tance: Varsovienne, Komická polka, Slovácký jako meziaktní tance in: Benedix: Svéhlavost a I. Zajc: Pouť do Mekky; 1873: Tanec (Jonas: Javotte aneb Popelka bostonská); tance Čin-gong-gan, Pas de deux v operách (Flotow: Marta, Auber: Němá z Portici).

Role a tance ve StD

1867: Tance v operách a hrách: Meyerbeer: Robert der Teufel a Hugenotten, Räder: Ella, die Nymphe, Auber: Die Stumme von Portici, Hertel: Flick und Flock, Flotow: Alessandro Stradella; role: Bacchus (v divertissementu in: Shakespeare: Perdita oder Wintermärchen); 1868: role: Chevalier (Auber: Die Ballnacht), Ženich (T. Kilányi: Ungarische Bauernhochzeit); 1869: Tanec v opeře (Halévy: Die Musketiere der Königin), role: Saltarello (M. Strebinger: Saltarello oder Die Tanz-Sucht, balet dle Frapparta); 1870: Tance in: Flotow: Indra, F. Hopp: Elias Regenwurm.

Prameny a literatura

Cedule PD a StD 1863–70, NMd. – E. Chvalovský: Obrázky z doby předbřeznové, část IX, s. 5n, rkp. z pozůstalosti Chvalovského, NMd.  •  Lumír 13, 1863, sv. I, s. 549; Národní listy 7. 8. 1864 [Div. zpráva], 23. 5. 1873 [Zpěvohra]; J. N[eruda], Hlas 9. 8. a 17. 10. 1864; Almanach král. zemského divadla v Praze na rok 1865, s. a.; Deutscher Bühnenalmanach [Berlin] auf das Jahr 1871, s. 165; 1872, s. 128; 1873, s. 140; 1875, s. 146; 1876, s. 131; 1877, s. 132; Světozor 7, 1873, s. 260; Bartoš: PD opera.  •  Český taneční slovník.

Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 147–148
Autor: Alice Dubská