Zoppis, Francesco: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m
(Automatická aktualizace šablony)
 
Řádka 22: Řádka 22:
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
−
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
+
</ee:perex><ee:content>
 
Psán také Zopis, Zoppi. – 1745–52 působil jako zástupce kapelníka v kapele kolínského arcipiskupa Clementa Augusta v Bonnu. Společně s → Ch. W. Gluckem přišel jako kapelník k operní společnosti → G. B. Locatelliho do Prahy, která v Divadle v Kotcích 3. 2. 1753 uvedla jeho operu ''Il Vologeso ''(l: A. Zeno), na jejímž úspěchu se podle soudobé zprávy podílela jak výjimečná melodická invence, tak skvělá výprava (''Prager Post-Zeitungen'' ⇒ Berkovec 1989). 1754 byla tamtéž provedena '''Z'''. opera ''Siroe, re di Persia'' [Siroe, král perský, l: → P. Metastasio] a 1756 oratorium ''Il Sacrificio d’Abramo'' [Abrahámova oběť, l: Metastasio]. Serenátu ''Endimione'' komponoval na Metasta­siovo libreto 1754 v Praze pro slavnost pořádanou 1. 9. k poctě Marie Terezie v Colloredovském paláci na Malé Straně hrabětem Karlem Bedřichem Hatzfeldem za spoluúčasti hostujících pěvců (⇒ ''Kamper'' 1936, ⇒ ''Grossegger'' 1987). 1757 odešel '''Z'''. s Locatellim do Petrohradu, kde se po odchodu B. Galuppiho stal 1768 carským kapelníkem. Byly tu uvedeny jeho opery ''Didone abbandonata ''[Opuštěná Dido, 25. 11. 1758] a ''La Galatea ''(5. 9. 1760). 1781 se vrátil do Itálie.
 
Psán také Zopis, Zoppi. – 1745–52 působil jako zástupce kapelníka v kapele kolínského arcipiskupa Clementa Augusta v Bonnu. Společně s → Ch. W. Gluckem přišel jako kapelník k operní společnosti → G. B. Locatelliho do Prahy, která v Divadle v Kotcích 3. 2. 1753 uvedla jeho operu ''Il Vologeso ''(l: A. Zeno), na jejímž úspěchu se podle soudobé zprávy podílela jak výjimečná melodická invence, tak skvělá výprava (''Prager Post-Zeitungen'' ⇒ Berkovec 1989). 1754 byla tamtéž provedena '''Z'''. opera ''Siroe, re di Persia'' [Siroe, král perský, l: → P. Metastasio] a 1756 oratorium ''Il Sacrificio d’Abramo'' [Abrahámova oběť, l: Metastasio]. Serenátu ''Endimione'' komponoval na Metasta­siovo libreto 1754 v Praze pro slavnost pořádanou 1. 9. k poctě Marie Terezie v Colloredovském paláci na Malé Straně hrabětem Karlem Bedřichem Hatzfeldem za spoluúčasti hostujících pěvců (⇒ ''Kamper'' 1936, ⇒ ''Grossegger'' 1987). 1757 odešel '''Z'''. s Locatellim do Petrohradu, kde se po odchodu B. Galuppiho stal 1768 carským kapelníkem. Byly tu uvedeny jeho opery ''Didone abbandonata ''[Opuštěná Dido, 25. 11. 1758] a ''La Galatea ''(5. 9. 1760). 1781 se vrátil do Itálie.
 
</ee:content>
 
</ee:content>
Řádka 36: Řádka 36:
 
<div class="names"><ee:names>
 
<div class="names"><ee:names>
 
== Další jména ==
 
== Další jména ==
−
<ee:names_lastname>Zopis</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Zoppi</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
+
<ee:names_lastname>Zopis</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
 +
<ee:names_lastname>Zoppi</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
 
</ee:names></div>
 
</ee:names></div>
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
Řádka 47: Řádka 48:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
−
</cshow>
 
−
<cshow logged="0">
 
−
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
 
−
</cshow>
 
−
<cshow logged="1">
 
 
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 683{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Dagmar Glüxam]]{{break}}</ee:author>
 
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 683{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Dagmar Glüxam]]{{break}}</ee:author>
−
</cshow>
+
 
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 62: Řádka 58:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
−
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
−
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 23. 1. 2017, 11:14

Francesco ZOPPIS
* kolem 1715 Benátky (Itálie)
† po 1781 asi Benátky
skladatel


Psán také Zopis, Zoppi. – 1745–52 působil jako zástupce kapelníka v kapele kolínského arcipiskupa Clementa Augusta v Bonnu. Společně s → Ch. W. Gluckem přišel jako kapelník k operní společnosti → G. B. Locatelliho do Prahy, která v Divadle v Kotcích 3. 2. 1753 uvedla jeho operu Il Vologeso (l: A. Zeno), na jejímž úspěchu se podle soudobé zprávy podílela jak výjimečná melodická invence, tak skvělá výprava (Prager Post-Zeitungen ⇒ Berkovec 1989). 1754 byla tamtéž provedena Z. opera Siroe, re di Persia [Siroe, král perský, l: → P. Metastasio] a 1756 oratorium Il Sacrificio d’Abramo [Abrahámova oběť, l: Metastasio]. Serenátu Endimione komponoval na Metasta­siovo libreto 1754 v Praze pro slavnost pořádanou 1. 9. k poctě Marie Terezie v Colloredovském paláci na Malé Straně hrabětem Karlem Bedřichem Hatzfeldem za spoluúčasti hostujících pěvců (⇒ Kamper 1936, ⇒ Grossegger 1987). 1757 odešel Z. s Locatellim do Petrohradu, kde se po odchodu B. Galuppiho stal 1768 carským kapelníkem. Byly tu uvedeny jeho opery Didone abbandonata [Opuštěná Dido, 25. 11. 1758] a La Galatea (5. 9. 1760). 1781 se vrátil do Itálie.


Prameny a literatura

SLUB Dresden, sign. Mus. 3101-F-1: Il Vologeso, Praga 1753, rkp. partitura; APH, fond Hudební knihovna Metropolitní kapituly pražské: cedule k provedení opery Siroe z 23. 2. 1754 (⇒ Divadlo v Kotcích 1992); NMk, sign. 57 C 29: L’Endimione, Serenata…, Praga 1754; další libreta ⇒ Kneidl, ⇒ Meyer. • Prager Post-Zeitungen, 3. 2. 1753(⇒ Berkovec 1989, s. 47n.); J. v. Stählin: Nachrichten von der Musik in Rußland, Johann Joseph Haigold’s Beylagen zum Neuveränderten Rußland II, Riga–Leipzig 1770, s. 112, reprint Leipzig 1982; E. H. Müller: Angelo und Pietro Mingotti, Dresden 1917, s. 14, CCXIII; O. Kamper: Hudební Praha v XVIII. věku, Praha 1936, s. 144n., 235; E. Grossegger: Theater, Feste und Feiern zur Zeit Maria Theresias 1742–1776, Wien 1987, s. 140–143; Berkovec 1989, s. 47n.; T. Volek: Italská opera a další formy zpívaného divadla, Divadlo v Kotcích, ed. F. Černý, Praha 1992, s. 48–51. • Eitner, Fétis, Gerber 1, Grove, Grove O, Meyer, MGG, Sartori

Životní události

  • kolem 1715: narození, Benátky (Itálie)
  • po 1781: úmrtí, asi Benátky

Další jména

Zopis Zoppi


Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 683
Autor: Dagmar Glüxam



Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Zoppis,_Francesco&oldid=19125“