Einziger, Mathias Joseph: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m
(Automatická aktualizace šablony)
 
Řádka 22: Řádka 22:
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
−
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
+
</ee:perex><ee:content>
 
Psán též jako Einzinger, Einsinger. – Jeho divadelní aktivity jsou doloženy v období 1763–79, životní data známa nejsou. Poprvé se objevuje 1763 v uherském Rábu (Győr) se společností, v níž byli čtyři herci a dvě herečky. O maso­pustu 1764 hrál ve Vídeňském Novém Městě ­(Wiener Neustadt) a brzy nato, pravděpodobně v září, před vídeňským dvorem na zámku v Holíči. Po hostování v Celovci (Klagenfurt) se na karneval 1767 vrátil do Vídeňského Nového Města, po Velikonocích hrál s jedenáctičlennou společností a také s loutkami v Olomouci, kam se na podzim opět vrátil po hostování v Opavě. Jeho žádost o povolení hrát s loutkami během brněnského trhu byla odmítnuta. V žádosti o povolení produkcí v olomouckém městském divadle o Velikonocích 1773 i v žádosti podávané o několik měsíců později v Kroměříži o sobě sděloval, že je „usedlý zakoupený měšťan trnavský“. ''Historisch-Kritische Theaterchronik von Wien'' (1774) charakterizuje '''E'''. jako známého Hanswursta z Trnavy, který v tomto jediném univerzitním městě tehdejších Uher bavil během zimy „město a studující mládež jalovými a odpornými burleskami“, ale příležitostně hrál také hry s fixovanými literárními texty (Voltaire: ''Zayre'' a ''Alzire'', K. T. Breithaupt–Ch. G. Stephanie st.: ''Der Renegat'' [Odrodilec], G. Stephanie ml.: ''Die Wirtschafterin'' [Hospodyně], Ph. Hafner: ''Der Furchtsame'' [Bázlivec]). Zpráva dodává, že zpravidla po Velikonocích opouštěl Trnavu a vydával se na pouť. '''E'''. považovaný za nejlepšího Hanswursta v celých Uhrách vystupoval po liberalizaci vídeňského „divadelního trhu“ 1776 v obcích v okolí Vídně (Spittelberg, Neulerchenfeld). 1777 hrál v Mikulově a v Brně, kde v letní ­boudě prováděl tzv. krejcárkové komedie. Celé ­Brno se prý smálo a tleskalo „laciným šprýmům jeho kašpárka“, takže i společnost → J. Böhma, hrající tehdy v Brně, byla nucena čelit jeho konkurenci uváděním lehčích žánrů. Na zimu odešel do Jihlavy a Znojma, kde hrál činohry s fixovanými texty, zpěvohry a veselohry, jakož i pantomimy. Poslední zprávou o jeho aktivitách je přípis z května 1779, jímž mu bylo povoleno uvádět produkce do konce září v boudě v Olomouci.
 
Psán též jako Einzinger, Einsinger. – Jeho divadelní aktivity jsou doloženy v období 1763–79, životní data známa nejsou. Poprvé se objevuje 1763 v uherském Rábu (Győr) se společností, v níž byli čtyři herci a dvě herečky. O maso­pustu 1764 hrál ve Vídeňském Novém Městě ­(Wiener Neustadt) a brzy nato, pravděpodobně v září, před vídeňským dvorem na zámku v Holíči. Po hostování v Celovci (Klagenfurt) se na karneval 1767 vrátil do Vídeňského Nového Města, po Velikonocích hrál s jedenáctičlennou společností a také s loutkami v Olomouci, kam se na podzim opět vrátil po hostování v Opavě. Jeho žádost o povolení hrát s loutkami během brněnského trhu byla odmítnuta. V žádosti o povolení produkcí v olomouckém městském divadle o Velikonocích 1773 i v žádosti podávané o několik měsíců později v Kroměříži o sobě sděloval, že je „usedlý zakoupený měšťan trnavský“. ''Historisch-Kritische Theaterchronik von Wien'' (1774) charakterizuje '''E'''. jako známého Hanswursta z Trnavy, který v tomto jediném univerzitním městě tehdejších Uher bavil během zimy „město a studující mládež jalovými a odpornými burleskami“, ale příležitostně hrál také hry s fixovanými literárními texty (Voltaire: ''Zayre'' a ''Alzire'', K. T. Breithaupt–Ch. G. Stephanie st.: ''Der Renegat'' [Odrodilec], G. Stephanie ml.: ''Die Wirtschafterin'' [Hospodyně], Ph. Hafner: ''Der Furchtsame'' [Bázlivec]). Zpráva dodává, že zpravidla po Velikonocích opouštěl Trnavu a vydával se na pouť. '''E'''. považovaný za nejlepšího Hanswursta v celých Uhrách vystupoval po liberalizaci vídeňského „divadelního trhu“ 1776 v obcích v okolí Vídně (Spittelberg, Neulerchenfeld). 1777 hrál v Mikulově a v Brně, kde v letní ­boudě prováděl tzv. krejcárkové komedie. Celé ­Brno se prý smálo a tleskalo „laciným šprýmům jeho kašpárka“, takže i společnost → J. Böhma, hrající tehdy v Brně, byla nucena čelit jeho konkurenci uváděním lehčích žánrů. Na zimu odešel do Jihlavy a Znojma, kde hrál činohry s fixovanými texty, zpěvohry a veselohry, jakož i pantomimy. Poslední zprávou o jeho aktivitách je přípis z května 1779, jímž mu bylo povoleno uvádět produkce do konce září v boudě v Olomouci.
 
</ee:content>
 
</ee:content>
Řádka 36: Řádka 36:
 
<div class="names"><ee:names>
 
<div class="names"><ee:names>
 
== Další jména ==
 
== Další jména ==
−
<ee:names_lastname>Einzinger</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Einsinger</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
+
<ee:names_lastname>Einzinger</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
 +
<ee:names_lastname>Einsinger</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
 
</ee:names></div>
 
</ee:names></div>
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
Řádka 47: Řádka 48:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
−
</cshow>
 
−
<cshow logged="0">
 
−
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
 
−
</cshow>
 
−
<cshow logged="1">
 
 
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 154–155{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Otto G. Schindler]]{{break}}</ee:author>
 
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 154–155{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Otto G. Schindler]]{{break}}</ee:author>
−
</cshow>
+
 
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 62: Řádka 58:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
−
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
−
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 23. 1. 2017, 10:58

Mathias Joseph EINZIGER
* 18. stol.
† 18. stol.
herec, loutkář, ředitel divadelní společnosti


Psán též jako Einzinger, Einsinger. – Jeho divadelní aktivity jsou doloženy v období 1763–79, životní data známa nejsou. Poprvé se objevuje 1763 v uherském Rábu (Győr) se společností, v níž byli čtyři herci a dvě herečky. O maso­pustu 1764 hrál ve Vídeňském Novém Městě ­(Wiener Neustadt) a brzy nato, pravděpodobně v září, před vídeňským dvorem na zámku v Holíči. Po hostování v Celovci (Klagenfurt) se na karneval 1767 vrátil do Vídeňského Nového Města, po Velikonocích hrál s jedenáctičlennou společností a také s loutkami v Olomouci, kam se na podzim opět vrátil po hostování v Opavě. Jeho žádost o povolení hrát s loutkami během brněnského trhu byla odmítnuta. V žádosti o povolení produkcí v olomouckém městském divadle o Velikonocích 1773 i v žádosti podávané o několik měsíců později v Kroměříži o sobě sděloval, že je „usedlý zakoupený měšťan trnavský“. Historisch-Kritische Theaterchronik von Wien (1774) charakterizuje E. jako známého Hanswursta z Trnavy, který v tomto jediném univerzitním městě tehdejších Uher bavil během zimy „město a studující mládež jalovými a odpornými burleskami“, ale příležitostně hrál také hry s fixovanými literárními texty (Voltaire: Zayre a Alzire, K. T. Breithaupt–Ch. G. Stephanie st.: Der Renegat [Odrodilec], G. Stephanie ml.: Die Wirtschafterin [Hospodyně], Ph. Hafner: Der Furchtsame [Bázlivec]). Zpráva dodává, že zpravidla po Velikonocích opouštěl Trnavu a vydával se na pouť. E. považovaný za nejlepšího Hanswursta v celých Uhrách vystupoval po liberalizaci vídeňského „divadelního trhu“ 1776 v obcích v okolí Vídně (Spittelberg, Neulerchenfeld). 1777 hrál v Mikulově a v Brně, kde v letní ­boudě prováděl tzv. krejcárkové komedie. Celé ­Brno se prý smálo a tleskalo „laciným šprýmům jeho kašpárka“, takže i společnost → J. Böhma, hrající tehdy v Brně, byla nucena čelit jeho konkurenci uváděním lehčích žánrů. Na zimu odešel do Jihlavy a Znojma, kde hrál činohry s fixovanými texty, zpěvohry a veselohry, jakož i pantomimy. Poslední zprávou o jeho aktivitách je přípis z května 1779, jímž mu bylo povoleno uvádět produkce do konce září v boudě v Olomouci.


Prameny a literatura

MZA, fond Gubernium, B 47/2, fol. 250 (3. 4. 1767), 255 (10. 5. 1767), 272n., 282n. (24. 8. 1767); B 47/3, fol. 553–556 (29. 1. 1773); fol. 580 (29. 7. 1773), fol. 679–683 (6. 9. 1778), fol. 707–710 (17/28. 5. 1779). •• Historisch-Kritische Theaterchronik (Wien) 1, 1774, díl 2, s. 159n.; Theaterwochenblatt (Salzburg) 1776, s. 271; Realzeitung (Wien) 1776, s. 556n.; GTK 1777, s. 127; Taschenbuch des Wiener Theaters (Wien) 1777, s. 176n.; Prosaische und Poetische Beyträge (Brünn) 1777, s. 248–250; J. P. Kalten­baeck: Das Theaterwesen im Jahre 1776, Austria oder Oesterreichischer Universal-Kalender (Wien) 7, 1846, s. 54–57; D’Elvert 1852, s. 87, 140n., 151, 157, 160; E. K. Blümml–G. Gugitz: Alt-Wiener Thespiskarren. Die Frühzeit der Wiener Vorstadtbühnen, Wien 1925, s. 308–491; F. Lám: Győri német színészet története (1742–1885), Győr 1928, s. 5; H. Schuster: Theatergeschichte von Wiener Neustadt von den Anfängen bis zum Jahre 1794, dis., Universität Wien 1960, s. 224n.; J. Bartoš: Loutkářská kronika, Praha 1963, s. 47, 73n.; O. G. Schindler: Wandertruppen in Niederösterreich im 18. Jahrhundert, Jahrbuch der Gesellschaft für Wiener Theaterforschung (Wien) 17, 1970, s. 55; M. Cesnaková-Michalcová: Premeny divadla, Bratislava 1981, s. 55, 118, 225 + Geschichte des deutschsprachigen Theaters in der Slowakei, Köln–Weimar–Wien 1997, s. 70, 115, 301.

Životní události

  • 18. stol.: narození
  • 18. stol.: úmrtí

Další jména

Einzinger Einsinger


Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 154–155
Autor: Otto G. Schindler



Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Einziger,_Mathias_Joseph&oldid=18727“