Königsmark, Václav: Porovnání verzí
m |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
Řádka 18: | Řádka 18: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| foto=<ee:titleimage>konig.jpg</ee:titleimage> | | foto=<ee:titleimage>konig.jpg</ee:titleimage> | ||
− | | fotodesc=<ee:imagedesc>Václav Königsmark na civilní fotografii, b. d., fotograf Hana Smejkalová. Archiv Hany Smejkalové</ee:imagedesc> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc>Václav Königsmark na civilní fotografii, b. d., fotograf Hana Smejkalová. Archiv Hany Smejkalové.</ee:imagedesc> |
| povolání=<ee:profession>divadelní a literární kritik a teoretik, dramaturg, pedagog,</ee:profession> | | povolání=<ee:profession>divadelní a literární kritik a teoretik, dramaturg, pedagog,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
V české divadelní kritice 70. a 80. let 20. století patřil k nejvýraznějším představitelům mladé generace, spjaté s hnutím studiových divadel. V referátech obsáhl celou šíři divadelního spektra (činohra, opera, opereta, loutkové divadlo, pantomima ad.), i bez ohledu na dobové dělení scén na „kamenné“, „studiové“ či amatérské. Teoreticky fundovanými kritikami napomáhal v normalizačním období rozšiřovat zúžený prostor veřejného diskurzu. | V české divadelní kritice 70. a 80. let 20. století patřil k nejvýraznějším představitelům mladé generace, spjaté s hnutím studiových divadel. V referátech obsáhl celou šíři divadelního spektra (činohra, opera, opereta, loutkové divadlo, pantomima ad.), i bez ohledu na dobové dělení scén na „kamenné“, „studiové“ či amatérské. Teoreticky fundovanými kritikami napomáhal v normalizačním období rozšiřovat zúžený prostor veřejného diskurzu. | ||
− | </ee:perex | + | </ee:perex><ee:content> |
Narodil se v rodině automechanika a vyučené švadleny, jež byla ženou v domácnosti. Ve dvou letech onemocněl dětskou obrnou, mládí strávil v léčebnách (1959–62 byl hospitalizován ve Fakultní nemocnici v Brně, kde podstoupil řadu operací), po celý život byl odkázán na podpůrný aparát s berlemi a na vozík. Následky obrny trpěla i jeho družka, od 1981 manželka Anna, která s '''K.''' sdílela zájem o umění. | Narodil se v rodině automechanika a vyučené švadleny, jež byla ženou v domácnosti. Ve dvou letech onemocněl dětskou obrnou, mládí strávil v léčebnách (1959–62 byl hospitalizován ve Fakultní nemocnici v Brně, kde podstoupil řadu operací), po celý život byl odkázán na podpůrný aparát s berlemi a na vozík. Následky obrny trpěla i jeho družka, od 1981 manželka Anna, která s '''K.''' sdílela zájem o umění. | ||
Řádka 68: | Řádka 68: | ||
* <ee:chronology_date_from>17. 5. 1996</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha (CZ)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>17. 5. 1996</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha (CZ)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
− | <div class="names"><ee:names/></div> | + | <div class="names"><ee:names> |
+ | |||
+ | </ee:names></div> | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
| linksto={{FULLPAGENAME}} | | linksto={{FULLPAGENAME}} | ||
Řádka 78: | Řádka 80: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
<ee:published></ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' 2015{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Radka Kunderová]]{{break}}</ee:author> | <ee:published></ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' 2015{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Radka Kunderová]]{{break}}</ee:author> | ||
− | + | ||
<ee:category>[[Category:Česká činohra 1945–1989 (vzorek)]] | <ee:category>[[Category:Česká činohra 1945–1989 (vzorek)]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
Řádka 93: | Řádka 90: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
− | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
− | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> |
Aktuální verze z 23. 1. 2017, 10:15
V české divadelní kritice 70. a 80. let 20. století patřil k nejvýraznějším představitelům mladé generace, spjaté s hnutím studiových divadel. V referátech obsáhl celou šíři divadelního spektra (činohra, opera, opereta, loutkové divadlo, pantomima ad.), i bez ohledu na dobové dělení scén na „kamenné“, „studiové“ či amatérské. Teoreticky fundovanými kritikami napomáhal v normalizačním období rozšiřovat zúžený prostor veřejného diskurzu.
Narodil se v rodině automechanika a vyučené švadleny, jež byla ženou v domácnosti. Ve dvou letech onemocněl dětskou obrnou, mládí strávil v léčebnách (1959–62 byl hospitalizován ve Fakultní nemocnici v Brně, kde podstoupil řadu operací), po celý život byl odkázán na podpůrný aparát s berlemi a na vozík. Následky obrny trpěla i jeho družka, od 1981 manželka Anna, která s K. sdílela zájem o umění.
Po Střední všeobecně vzdělávací škole (1962–64) vystudoval 1964–69 obory čeština – dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, mj. u strukturalisticky orientovaných literárních vědců F. Vodičky a M. Červenky. Absolvoval prací Vypravěč – fabule, jejich funkce ve významové výstavbě povídek J. Nerudy, A. P. Čechova a K. Čapka (1969 PhDr.). Poté nastoupil do Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV, kde pracoval až do 1991 (1969–72 stáž, 1972–73 termínované smlouvy, 1977–81 vědecký asistent, po dosažení odborné hodnosti CSc. 1982 vědecký pracovník). 1971–77 vystudoval dálkově dramaturgii na DAMU. O aktuálním divadelním dění začal pravidelně referovat od sezony 1977/78 v samizdatovém měsíčníku Dialog (1977–80), který založil s kolegyní z ČSAV E. Stehlíkovou; souběžně publikoval v oficiálních periodikách (Mladý svět, Tvorba – zde zpočátku zejména o literatuře). Od 1983 psal soustavně do Československého loutkáře (člen redakční rady 1986–92), 1981–85 přispíval do Programu Státního divadla Brno (rubrika Pražské divadelní večery), ve druhé polovině 80. let se stal jedním z podstatných autorů Scény (člen redakční rady 1987–91), přispíval i do Dramatického umění. Na sklonku komunistické éry psal do samizdatového sborníku O divadle (1986–89, pseudonym Hynek Rýdl). Po listopadové revoluci 1989 pokračoval v kritické činnosti zejména v Československém loutkáři (od 1993 Loutkář), Scéně, a po jejím zániku v Divadelních novinách, i v denním tisku – především Lidových novinách.
Byl nestraník. Divadelního života se účastnil také jako člen subkomise teorie a kritiky Komise divadla mladého diváka nebo komise loutkářské Svazu českých dramatických umělců (SČDU), jehož členem byl od 1986. Aktivně se podílel i na směřování amatérského divadla, byl spolupracovníkem Ústavu pro kulturně výchovnou činnost. Po změně režimu se soustředil především na divadelní a pedagogickou praxi. Společně s J. Kroftou stál 1990 u zrodu Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU a spoluformoval podobu jejího studijního programu. Jako dramaturg spolupracoval s režiséry J. Burianem, J. Dudkem, J. Korčákem, H. Kofránkovou a dalšími, 1991–95 byl dramaturgem Divadla na Vinohradech a krátce šéfdramaturgem činohry Národního divadla pod vedením I. Rajmonta (1994–95 byl také členem Rady Národního divadla), kde působil až do své smrti zapříčiněné dlouhodobým onemocněním krvetvorby (Kahlerova nemoc).
Těžiště K. činnosti i přes šíři odborných zájmů a aktivit zahrnujících literární vědu, teatrologii a divadelní praxi spočívalo v divadelní kritice. Navzdory fyzickému hendikepu soustavně sledoval a soukromě (formou deníkových záznamů) reflektoval divadlo už od studentských let. Do samizdatového Dialogu přispíval bez autocenzurního omezení recenzemi i obsáhlejšími kritickými statěmi, do kterých promítal své historické školení i rozsáhlé teoretické zázemí ukotvené v tehdy potlačovaném strukturalismu a využíval je k zobecnění aktuálních tendencí divadla a dramatu. Celoživotním úběžníkem jeho kritického díla bylo téma hodnot a jejich hierarchie v umění i společnosti. Tímto zaměřením, stejně jako analytickou metodou a věcným stylem představoval typ blízký literárnímu a divadelnímu teoretikovi a kritikovi J. Grossmanovi. Odborně precizní a formulačně neútočný styl se patrně též spolupodílely na faktu, že K. kritiky se nestřetávaly s restrikcemi ze strany vládnoucího komunistického režimu.
Od počátku se dobové české kritice vymykal zájmem o všechny divadelní žánry (vedle činohry také opera, opereta, loutkové divadlo, pantomima ad.) a sledováním celého spektra českého divadla, bez ohledu na dobové dělení scén na „tradiční kamenné“ a „experimentální studiové“. Soustavně sledoval zejména HaDivadlo, Národní divadlo, Činoherní studio v Ústí nad Labem, Divadlo J. K. Tyla v Plzni, Východočeské loutkové divadlo Drak v Hradci Králové, Realistické divadlo Z. Nejedlého či Divadlo na Vinohradech. Věcnost a empatie v psaní mu přinášely respekt divadelníků, kteří ho nezřídka angažovali jako interního kritika (činohra Národního divadla během vedení M. Lukeše, Divadlo J. K. Tyla v době působení J. Buriana, HaDivadlo). Zejména díky svým příspěvkům do časopisu Scéna, ve kterých reflektoval většinu podstatných inscenací druhé poloviny 80. let a v nichž sumarizoval stav divadelnictví (např. Postavení mladé tvůrčí generace v současném českém divadle, 1987), jež byly pronášeny i na půdě SČDU, se stal jedním z kritických mluvčích generace studiových divadel. V rámci legálního, široce distribuovaného tisku patřil k těm autorům, kteří nejrazantněji posouvali hranice společenské kritiky a byl mezi prvními, kdo vyslovovali dosavadní tabu jako zamlčování divadelníků proskribovaných po 1968 nebo okleštěné funkce divadelní kritiky. Schopnost pojmenovat určující tendence aktuálního vývoje si udržel i po 1989, kdy postihl proměnu společenské funkce divadla (vyčerpání její mimoumělecké role) v nové situaci (např. studie Co s „trojským koněm“ po vítězné bitvě?, 1991).
Prostupování literárněvědných a teatrologických aprobací bylo charakteristické i pro K. vědeckou práci. Od 70. let pravidelně reflektoval soudobé české drama v historických i aktuálních souvislostech, se setrvalým zřetelem k tématu dramatizace a adaptace. Své názory k této problematice shrnul v publikaci Bloudění a východiska. České drama a divadlo šedesátých až osmdesátých let (1990). Psal i články a studie o domácích dramaticích (např. J. Topol, K. Steigerwald, F. Hrubín nebo K. Čapek). Hlouběji se věnoval také problematice českého herectví. Napsal desítky slovníkových hesel teoretických a historických pojmů i osobností z oblasti literatury, dramatu a divadla (Národní divadlo a jeho předchůdci, 1988; Československý biografický slovník, 1992; Slovník literární teorie, 1977, rozšířeno 1984; Slovník světových literárních děl, I. a II. díl, 1988 a 1989).
Jako dramaturg Divadla na Vinohradech (1991–95) usiloval o rozšíření repertoáru o nové a náročnější tituly jako byly Červené nosy P. Barnese (česká premiéra 1993), na česká jeviště uvedl např. Tanec na konci léta B. Friela (česká premiéra 1993). Jeho dramaturgické schopnosti vyhledávaly i menší scény, ať už formou standardní spolupráce či poradenství (např. Východočeské loutkové divadlo Drak nebo Divadlo v Řeznické). I do této pozice se promítala K. profese historika – kromě původních statí vztahujících se k uváděným inscenacím napsal také řadu hereckých nekrologů.
Obsah
Pseudonymy a šifry
Hynek Rýdl; -vk-, -kn-, kn, vk, V. K., vkn, -vkn-
Teatralia
Mezi literaturou, divadlem a filmem, Česká literatura 22, 1974, s. 563‒564 (recenze sborníku Vančura mezi dramatem a filmem)
Příběhy pokleslé aktivity, in Mladý muž a bílá velryba (program), Městská divadla pražská 1977
Výročí Henrika Ibsena, Český jazyk a literatura 28, 1977/78, s. 326‒328
Devadesátiletý Soud lásky, Tvorba 1977, č. 4, s. 18 (šifra -kn-) (Národní divadlo)
Quo vadis, české drama?, Dialog 1, 1977/78, č. 1, s. 1‒14 (šifra kn)
L. Janáček. Z mrtvého domu, Dialog 1, 1977/78, č. 1, s. 23‒24 (Národní divadlo) (šifra kn)
J. M. Barrie. Záleží na okolnostech, Dialog 1, 1977/78, č. 1, s. 25‒26 (Divadlo E. F. Buriana) (šifra kn)
Dramatizace jako projev krize i hledání východisek, Dialog 1, 1977/78, č. 2, s. 1‒13 (šifra kn)
Odpověď na otázky Ankety 1978, Dialog 1, 1977/78, č. 10, s. 29 (šifra kn)
W. A. Mozart. Cosi fan tutte, Dialog 1, 1977/78, č. 2, s. 14‒16 (Divadlo J. K. Tyla Plzeň) (šifra kn)
G. Gorin. Pravda barona Prášila, Dialog 1, 1977/78, č. 2, s. 21‒23 (Divadlo J. K. Tyla Plzeň) (šifra kn)
Varšavská komorní opera v Praze, Dialog 1, 1977/78, č. 2, s. 28‒29 (šifra kn)
B. Brecht. Muž jako muž, Dialog 1, 1977/78, č. 3, s. 13‒14 (Činoherní studio Ústí nad Labem) (šifra kn)
J. Sypal. Napoleon z Doubku, Dialog 1, 1977/78, č. 3, s. 15‒16 (Divadlo S. K. Neumanna) (šifra kn)
M. Kuliš. Patetická sonáta, Dialog 1, 1977/78, č. 3, s. 23‒24 (Disk) (šifra kn)
Prokofjev. Semjon Kotko, Dialog 1, 1977/78, č. 3, s. 25‒27 (Národní divadlo) (šifra kn)
V. Páral. Mladý muž a bílá velryba, Dialog 1, 1977/78, č. 4, s. 15‒18 (Městská divadla pražská) (šifra kn)
Tzv. Bonbony, Mladý svět 19, 1977, č. 1, 2, 3, 5, 6, 8, 9, 11, 14, 17, 18, 19, 26, 27, 28, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 44, 46, 47, 48, 49, 52, vždy s. 22
Otázka kompetence čili Dramaturgie versus režie aneb Ať se vlk nažere, jen když koza zůstane celá, Dialog 1, 1977/78, č. 5, s. 1‒6 (Trosečník + Velký vandr, Divadlo na provázku Brno; Dům se sedmi balkóny, Městská divadla pražská) (šifra kn)
B. Brecht. Krejcarová opera, Dialog 1, 1977/78, č. 5, s. 15‒18 (Činoherní klub) (šifra kn)
Bělehradská Jenůfa, Dialog 1, 1977/78, č. 5, s. 19‒20 (hostování bělehradské pěvkyně v inscenaci Její pastorkyňa Národního divadla) (šifra kn)
K problematice kompoziční výstavby, Dialog 1, 1977/78, č. 6, s. 9‒10 (šifra kn)
A. Arbuzov. Můj ubohý Marat, Dialog 1, 1977/78, č. 6, s. 15‒16 (Činoherní studio Ústí nad Labem) (šifra kn)
G. Verdi. Macbeth, Dialog 1, 1977/78, č. 6, s. 18‒19 (Národní divadlo) (šifra kn)
Bukurešťský a olomoucký import do pražského Rigoletta, Dialog 1, 1977/78, č. 6, s. 30‒31 (Národní divadlo) (šifra kn)
K otázce československého kulturního kontextu, Dialog 1, 1977/78, č. 7, s. 1‒9 (šifra kn)
Gorkij po beckettovsku, Dialog 1, 1977/78, č. 8, s. 28‒30 (hostování Theater Berlin v Praze) (šifra kn)
Slovo ke kritice, Dialog 1, 1977/78, č. 8, s. 31‒32 (šifra kn)
V. Petrov. Mušketýři po třiceti letech, Dialog 1, 1977/78, č. 9, s. 14‒17 (Divadlo S. K. Neumanna) (šifra kn)
Otázky bez odpovědí (k historii a přítomnosti jednoho pražského divadla), Dialog 1, 1977/78, č. 9, s. 21‒22 (Divadlo Ateliér) (šifra kn)
Operní glosy, Dialog 1, 1977/78, č. 10, s. 1‒7 (operní inscenace na festivalu Pražské jaro 1978) (šifra kn)
G. S. Kaufman – R. Hart. Přišel na večeři, Dialog 1, 1977/78, č. 10, s. 17‒18 (šifra kn) (Divadlo na Vinohradech, Praha)
Česká dramatika v sezoně 1977‒78, Dialog 2, 1978/79, č. 1, s. 1‒13 (šifra kn)
A. Koenigsmark. Edessa, Dialog 2, 1978/79, č. 1, s. 14‒15 (Činoherní studio Ústí nad Labem) (šifra kn)
O. Daněk. Válka vypukne po přestávce, Dialog 2, 1978/79, č. 1, s. 18‒19 (Slezské divadlo Opava) (šifra kn)
Bratři Čapkové, N. V. Gogol a J. Kačer – Lásky hra osudná aneb Revizor v provincii, Dialog 2, 1978/79, č. 2, s. 13‒15 (Krajské kulturní středisko Ostrava) (šifra kn)
Dvě historické fresky V. Hudečka, Dialog 2, 1978/79, č. 3, s. 8‒12 (Bílí čápi nad Brestem + Nápadníci trůnu, Národní divadlo) (šifra kn)
R. Ibrahimbekov. Žena za zelenými dveřmi, Dialog 2, 1978/79, č. 3, s. 21‒22 (Divadlo V. Nezvala Karlovy Vary) (šifra kn)
Tzv. Bonbony, Mladý svět 20, 1978, č. 2, 3, 4, 6, 7, 8, 9, 10, 15, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 33, 34, 35, 36, 37, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 46, 47, 48, 49, 50, vždy s. 22
Nejedlého postoj k otázce dramatu ve dvacátých letech, in Z. Nejedlý, klasik naší vědy a kultury, 1979, s. 125‒133 (kritické reflexe hry F. X. Šaldy Dítě u Z. Nejedlého a J. Fučíka)
Tylova historická dramata v dramaturgickém pojetí J. Honzla a E. F. Buriana, in Václavkova Olomouc 1976. Pocta F. Palackému, Olomouc 1979, s. 270‒276
Formování postav ve Vančurově Rozmarném létě a v jeho divadelních adaptacích, Česká literatura 27, 1979, s. 121‒132 (Vančurova próza a její divadelní zpracování režiséry E. Sokolovským a F. Štěpánkem)
Cestou k divadelnímu realismu. L. Stroupežnický 6. 1. 1850 – 11. 8. 1892, Český jazyk a literatura 30, 1979, s. 175‒177
I. Babel – Z. Turba. Moje první husa, Dialog 2, 1978/79, č. 4, s. 11‒12 (Divadlo X Brno) (šifra kn)
Hanácké divadlo v Praze, Dialog 2, 1978/79, č. 4, s. 25‒26 (Depeše na kolečkách, Ondráš) (šifra kn)
H. Krejčí, Dialog 2, 1978/79, č. 4, s. 40 (šifra kn)
Hledání tvaru, Dialog 2, 1978/79, č. 5, s. 69‒70 (hostování Divadla leninského komsomolu z Moskvy) (šifra kn)
S. Wyspiański. Veselka, Dialog 2, 1978/79, č. 5, s. 69‒70 (Teatr Narodowy Varšava) (šifra kn)
P. Hacks – J. Offenbach. Krásná Helena, Dialog 2, 1978/79, č. 7, s. 11‒12 (Divadlo Vítězného února Hradec Králové) (šifra kn)
G. Gorin. Thyl Ulenspiegel, Dialog 2, 1978/79, č. 7, s. 24‒25 (Horácké divadlo Jihlava) (šifra kn)
Pohyb ve stojatých vodách pražské divadelní kultury?, Dialog 2, 1978/79, č. 8, s. 1‒8 (Hodina mezi psem a vlkem, Realistické divadlo Z. Nejedlého) (šifra kn)
A. Nikolaj. Tři na lavičce, Dialog 2, 1978/79, č. 8, s. 13‒14 (Viola) (šifra kn)
J. Voskovec + J. Werich + J. Ježek. Golem, Dialog 2, 1978/79, č. 8, s. 17‒18 (Hudební divadlo Karlín) (šifra kn)
O. Ostrčil. Honzovo království, Dialog 2, 1978/79, č. 9, s. 16‒17 (Státní divadlo Olomouc) (šifra kn)
B. Martinů. Hlas lesa – A. Lortzing. Zkouška na operu, Dialog 2, 1978/79, č. 9, s. 22‒24 (Pražská konzervatoř) (šifra kn)
Ch. Gounod. Faust a Markétka, Dialog 2, 1978/79, č. 9, s. 25‒29 (Národní divadlo) (šifra kn)
Operní glosy II, Dialog 2, 1978/79, č. 10, s. 32‒39 (šifra kn)
Odpověď na Anketu 1979, Dialog 2, 1978/79, č. 10, s. 5 (šifra kn)
V. Eliášková. A ten měl tři dcery…, Dialog 2, 1978/79, č. 10, s. 18‒20 (Divadlo na Vinohradech) (šifra kn)
Otazníky nad PQ, Dialog 3, 1979/80, č. 1, s. 12‒15 (šifra kn)
E. Dutka. Autobus do Wollongongu, Dialog 3, 1979/80, č. 1, s. 18‒19 (Divadlo na Vinohradech) (šifra kn)
Naši furianti ‘79, Dialog 3, 1979/80, č. 2, s. 11‒13 (Národní divadlo) (šifra kn)
A. Jirásková. Domov v havárii, Dialog 3, 1979/80, č. 3‒4, s. 23‒25 (Divadlo na Vinohradech) (šifra kn)
Tzv. Bonbony, Mladý svět 21, 1979, č. 1, s. 22 + č. 4, 5, 6, 8, 9, 10, 16, 19, 20, 21, 24, 26, 32, 34, 38, 40, 42, 48, vždy s. 23
K otázce žánrové digrese v dramatice 70. let, in Sborník z mezinárodní literárněvědné konference Bezručova Opava 1978, Ostrava 1980, s. 128‒134
Tvorba souborů…, Scéna 5, 1980, č. 24, s. 2 (recenze sborníku České divadlo 2)
K pojetí a stavu českého dramatu v sedmdesátých letech, Tvorba 1980, č. 23, s. 1‒8 (příloha)
Dar k sedmdesátinám?, Tvorba 1980, č. 48, s. 18‒19 (Kráska a zvíře, Národní divadlo)
Pražský Rváč, Dialog 3, 1979/80, č. 5‒6, s. 8 (Divadlo E. F. Buriana) (šifra kn)
J. Radičkov. Lazařina, Dialog 3, 1979/80, č. 5‒6, s. 22‒24 (Divadlo na provázku Brno) (šifra kn)
K otázce hereckého stylu v současném českém divadle, Dialog 3, 1979/80, č. 7‒8, s. 1‒18 (šifra kn)
Přísně utajené hostování, Dialog 3, 1979/80, č. 5‒6, s. 29‒31 (hostování Burgtheateru v Praze) (šifra kn)
Odpověď na Anketu 1980, Dialog 3, 1979/80, č. 8‒9, s. 20‒21 (šifra kn)
F. Šrámek. Červen – Dvě království, Dialog 3, 1979/80, č. 9‒10, s. 29‒30 (Divadlo J. Wolkera) (šifra kn)
Hledání vlastní tváře, Program Státního divadla Brno 52, 1981, s. 198‒202 (Hanácké divadlo Prostějov)
Pábitelovo jevištní Krasosmutnění: na okraj Válovy inscenace v Divadle na okraji, Program Státního divadla Brno 52, 1980/81, s. 203‒204
Dobové tance, Program Státního divadla Brno 52, 1980/81, s. 334‒335 (Činoherního studio Ústí nad Labem)
Ypsilonka v Národním divadle, Program Státního divadla Brno 52, 1980/81, s. 335 (Každý něco pro vlast, Národní divadlo)
O adaptaci jako divadelním žánru i autorské metodě, Program Státního divadla Brno 53, 1981/82, s. 82‒86
Valdštejnský antimýtus jako dějinná metafora, Program Státního divadla Brno 53, 1981/82, s. 107‒108 (Vévodkyně valdštejnských vojsk, Národní divadlo)
Krize dramatu, nebo krize kritérií?, Tvorba 1981, č. 6, s. 6
Ha-divadlo 1981, Scéna 6, 1981, č. 23, s. 4 (Panoptikum + Hra bez pravidel, HaDivadlo Prostějov)
A. a V. Mrštíkové. Maryša, Český jazyk a literatura 31, 1980/81, s. 400‒405
Adaptace v současném divadle. České drama v epoše socialismu (1945‒1981), in Referáty a diskusní příspěvky z literárněvědné konference 24. Bezručovy Opavy (16.‒17. 9. 1981), Opava 1982, s. 18‒27
K pojmu inscenácie jako typu interpretácie literárneho diela, in O interpretácii uměleckého textu, Nitra 1982, s. 209‒219
Marxistická kritika dramatu, in Spoluvytvářet pravdu zítřka, 1982, s. 330‒350
O vztahu k dramatickému umění, Česká literatura 30, 1982, s. 287‒288
Teoretické aspekty jevištních adaptací filmového díla, Film a doba 28, 1982, s. 31‒36
O autentičnosti deskriptivní a stylizované, Program Státního divadla Brno 53, 1981/82, s. 218‒219 (dramatické adaptace próz B. Hrabala)
Hamlet jako teatrum mundi, Program Státního divadla Brno 54, 1982/83, s. 76‒78 (Národní divadlo)
Příspěvek do ankety, Scéna 7, 1982, č. 15‒16, s. 5
Hledání operní divadelnosti, Scéna 7, 1982, č. 24, s. 5 (Komorní triptych, Národní divadlo)
Dar i trýzeň senzibility, Tvorba 1982, č. 10, s. 10 (montáž o básníku M. Kubesovi, Prostějov)
Vztah současného dramatu k literatuře, Tvorba 1982, č. 28, s. 1‒8 (příloha)
O dnešní smysl včerejšího díla. Operní pokusy o hledání divadelní řeči, Program Státního divadla Brno 54, 1982/83, s. 217‒218 (Chytračka + Modrovousův hrad + Silnice, Národní divadlo)
Nad novými inscenacemi Hanáckého divadla, Program Státního divadla Brno 54, 1983/84, s. 243‒246
Cesta k moderní komedii aneb Štěstí není švindl, Program Státního divadla Brno 54, 1982/83, s. 266‒267 (Adié miláčku, Městská divadla pražská)
O integraci jako rozpadu plnohodnotného lidství, Program Státního divadla Brno 54, 1982/83, s. 267‒268 (Průběh, Studio Ypsilon)
Quijote a Sancho současníci?, Program Státního divadla Brno 54, 1982/83, s. 298‒299 (Komedie s Quijotem, Divadlo S. K. Neumanna)
Opera o cti a revoluci, Program Státního divadla Brno 54, 1982/83, s. 389 (Hra o lásce a smrti, Národní divadlo)
Anabáze Ypsilonky za J. Haškem, Program Státního divadla Brno 55, 1983/84, s. 75‒76 (Voni sou hodnej chlapec)
O umění jevištní konkretizace, Program Státního divadla Brno 55, l983/84, s. 143‒144 (Maryša, Státní divadlo Brno + Divadlo Vítězného února Hradec Králové)
Být zrcadlem a kronikou své doby, Scéna 8, 1983, č. 1, s. 4 (Hamlet, Národní divadlo Praha)
První loutkářská přehlídka pro dospělé (a nejen o ní), Československý loutkář 33, 1983, s. 266
Posluchači DAMU v Komedii o skříni, Československý loutkář 33, 1983, s. 276
Příklad tvůrčí divadelní práce, Program Státního divadla Brno 55, 1983/84, s. 239‒240 (hostování Divadla A. Bagára Nitra v Praze)
Dvojí Dantonova smrt, Program Státního divadla Brno 55, s. 314‒315 (Činoherní studio Ústí nad Labem + Divadlo J. K. Tyla Plzeň)
Pobřežní fikce, Program Státního divadla Brno 55, 1983/84, s. 377‒378
Katarze tragédie, katarze obřadu, Program Státního divadla Brno 55, 1983/84, s. 434 (Ifigénie v Aulidě, Divadlo Na zábradlí)
Pokus o operní divadlo, Scéna 9, 1984, č. 9, s. 4 (Copernicus, Národní divadlo)
Dvojí Sen noci svatojánské, Scéna 9, 1984, č. 14, s. 4 (Národní divadlo + Městská divadla pražská)
S divadlem přes rovnoběžky i poledníky, Literární měsíčník 13, 1984, č. 2, s. 132‒133 (Sametové rovnoběžky, Černé divadlo)
J. Voskovec + J. Werich, Balada z hadrů, Český jazyk a literatura 34, 1983/84, s. 302‒308
O Nerudovi, májovcích a českém divadle, Literární měsíčník 13, 1984, č. 4, s. 76‒80
Jubilejní 15. Skupova Plzeň, Československý loutkář 34, 1984, s. 194
O divadelním personálu, Československý loutkář 34, 1984, s. 241
Návraty ztraceného syna. Pokus o zachycení specifiky tvorby, Interní materiál pro tvůrčí besedy Dílny Ha-Divadla. V Prostějově 28.‒30. 3. 1985, 1985, s. 31‒42
Téma a jeho vyjádření. Pokus o zachycení specifiky tvorby, Interní materiál pro tvůrčí besedy Dílny Ha-Divadla. V Prostějově 28.‒30. 3. 1985, 1985, s. 83‒92
Dvě původní operní novinky v Národním divadle, Program Státního divadla Brno 56, 1984/85, s. 292‒293 (Copernicus + Mistr Jeroným)
Nový klíč k Ibsenovi?, Program Státního divadla Brno 56, 1984/85, s. 396‒397 (Hedda Gablerová, Realistické divadlo Z. Nejedlého + Činoherní studio Ústí nad Labem)
Hudební Brno, Scéna 10, 1985, č. 2, s. 1, 3 (hudební festival Brno 1984)
Sen tentokrát ve Draku, Scéna 10, 1985, č. 8, s. 4 (Sen noci svatojánské, Východočeské loutkové divadlo Drak Hradec Králové)
Proměny herectví a inscenačního stylu, Scéna 10, 1985, č. 23, s. 3 (Realistické divadlo Z. Nejedlého)
Jarmareční „epika“, Československý loutkář 35, 1985, s. 151 (Staré pověsti české, Pražské kulturní středisko)
Mateřinka 1985 (Hra jako téma komunikace?), Československý loutkář 35, 1985, s. 194
O přítomnosti a absenci herecké výpovědi, O divadle 1, 1986, s. 34‒38 (pseudonym Hynek Rýdl)
K současnému pojetí scénáře jako typu dramatického textu, Literární měsíčník 15, 1986, č. 2, s. 115‒118
Jaké téma pro pantomimu?, in Marginálie o pantomimě. Dílna Branického divadla Pantomimy 18.‒21. dubna 1986, 1986, s. 10‒14
Píseň života, Scéna 11, 1986, č. 8, s. 5 (Drak, Východočeské loutkové divadlo Drak Hradec Králové)
Rajmontův Racek, Scéna 11, 1986, č. 10, s. 4 (Divadlo E. F. Buriana)
Pivcovy herecké memoáry,Scéna 11, 1986. č. 16, s. 2
Nový pokus o Calderóna, Scéna 11, 1986, č. 20, s. 4 (Život je sen, Realistické divadlo Z. Nejedlého)
Hajdův Nepřítel lidu, Scéna 11, 1986, č. 23, s. 4 (Státní divadlo Brno)
Divadlo pro děti a mládež 1985, Československý loutkář 36, 1986, s. 2
Studentský Džezinbed, Československý loutkář 36, 1986, s. 98
Inscenační a dramaturgická tvář šestnácté Skupovy Plzně,Československý loutkář 36, 1986, s. 170
K významovému aspektu tvorby pro děti, Československý loutkář 36, 1986, s. 217
O jedné inscenaci a nejen o ní, Československý loutkář 36, 1986, s. 218 (Poklad báby Mračenice, Ústřední loutkové divadlo)
Opera v Draku, Československý loutkář 36, 1986, s. 267 (Prodaná nevěsta)
Profesionální hosté na scéně Žižkovského divadla, in 10 let Žižkovského divadla 1977‒1987, 1987, s. 18‒30
Scénář jako typ dramatického textu, in Poetika české meziválečné literatury, 1987, s. 137‒155
K divadlu autorské výpovědi, O divadle 2, 1987, s. 86‒94 (pseudonym Hynek Rýdl)
Dramatik groteskního tragismu, O divadle 2, 1987, s. 139‒145 (pseudonym Hynek Rýdl) (portrét K. Steigerwalda)
Ha-di a ti druzí, O divadle 3, 1987, s. 117‒124 (pseudonym Hynek Rýdl)
Dvaasedmdesátka F. Langra, Literární měsíčník 16, 1987, č. 4, s. 120‒122
Postavení mladé tvůrčí generace v současném českém divadle,Scéna 12, 1987, č. 1, s. 1, 3
Dva Cyranové na Vinohradech, Scéna 12, 1987, č. 1, s. 4
Vok má své tajemství, Scéna 12, 1987, č. 4 s. 4 (Čertova stěna, Státní divadlo O. Stibora Olomouc)
Právníci bez skandálu,Scéna 12, 1987, č. 8, s. 4 (Divadlo na Vinohradech)
Hra s pravdou a lží, Scéna 12, 1987, č. 12‒13, s. 4 (Rozbitý džbán, Národní divadlo)
Kaločův debut v Radosti, Scéna 12, 1987, č. 14, s. 4 (Kráska a zvíře, Loutkové divadlo Radost Brno)
Rukojmí B. Behana na Nové scéně ND aneb Požadavky opět nenaplněny, Scéna 12, 1987, č. 15, s. 3‒4
Ne-divadlo na divadle, Scéna 12, 1987, č. 16, s. 4 (Malý Alenáš, Ústřední loutkové divadlo)
Dobové tance konečně v Praze, Scéna 12, 1987, č. 19, s. 4 (Realistické divadlo Z. Nejedlého)
Problém nejen šumperský..., Scéna 12, 1987, č. 20, s. 3 (Kdy se vrátí rudovlasý střelec?, Severomoravské divadlo Šumperk)
Kam s ní?, Československý loutkář 37, 1987, s. 1 (Festival Divadelní mládí 1986 České Budějovice)
Amatérská klubová inspirace, Československý loutkář 37, 1987, s. 146
Hry pro děti a s dětmi, Československý loutkář 37, 1987, s. 169 (HaDivadlo Brno)
Jaké téma pro pantomimu?, Dramatické umění 1987, č. 12, s. 59‒62
K současné tváři DRAKu, In Východočeské divadlo Drak. 30. výročí založení divadla. Hradec Králové, Hradec Králové 1988, nestránkováno
Hadivadlo v sezoně 1986‒87, Program Státního divadla Brno 59, 1987/88, s. 194‒197
Chce být opera divadlem?, Scéna 13, 1988, č. 2, s. 3, 7 (22. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Brno)
Hauptmannova „Matka Kuráž“,Scéna 13, 1988, č. 3, s. 4 (Zlodějská komedie, Divadlo na Vinohradech)
Projekt číslo dvě: sabinovské téma,Scéna 13, 1988, č. 6, s. 1, 3 (Prodaná nevěsta, Východočeské loutkové divadlo Drak Hradec Králové + Prodaný a prodaná, Divadlo na provázku Brno + Záhadné povahy, HaDivadlo Brno)
Splátka na dluh?, Scéna 13, 1988, č. 7, s. 4 (Ariadna + Oedipus Rex, Národní divadlo)
Dokázat včas říct ne!, Scéna 13, 1988, č. 8, s. 5 (Urmefisto, Divadlo na Vinohradech)
O děkabristech zde a nyní. Tři inscenace Realistického divadla v Praze, Scéna 13, 1988, č. 10, s. 3 (Lunin, Hoře z rozumu, Je světlý však můj žal)
Život a smrt v registratuře, Scéna 13, 1988, č. 12‒13, s. 6 (Poslední, Divadlo J. K. Tyla Plzeň)
Jde o krizi divadla nebo o krizi hodnot?,Scéna 13, 1988, č. 14, s. 1, 3
Divadlo dětem, Scéna 13, 1988, č. 18, s. 3‒4 (přehlídka divadla pro děti a mládež Divadlo dětem Brno)
Odpověď na anketu O čem přemýšlíte v roce sedmdesátého výročí republiky, Scéna 13, 1988, č. 19, s. 1, 7, 8
Strniskův Tartuffe, Scéna 13, 1988, č. 23, s. 4 (Národní divadlo)
Mládí a opera, Scéna 13, 1988, č. 25‒26, s. 7 (Slzy a nože + Zásnuby, Operní studio AMU)
O grálu a hledání smyslu ztracené existence, Premiéra (programový bulletin Realistického divadla Z. Nejedlého), 1988/89, podzim, s. 2‒4 (Merlin, Realistické divadlo Z. Nejedlého)
Autorka tématu hledání, Literární měsíčník 17, 1988, č. 5, s. 136‒137 (k padesátinám A. Vostré)
Mezi divadlem a literaturou, Literární měsíčník 17, 1988, č. 9, s. 134‒135 (nekrolog Z. Kočové)
Zamyšlenky (Často opakovanou pravdu...), Československý loutkář 38, 1988, s. 1 (Divadlo v pohybu Brno 7. ‒ 27. 9. 1987)
O adaptaci, Krásce a Alenášovi, Československý loutkář 38, 1988, s. 98 (Kráska a zvíře, Loutkové divadlo Radost Brno + Malý Alenáš, Ústřední loutkové divadlo)
O sabinovských provokacích, Československý loutkář 38, 1988, s. 121 (Projekt Karel Sabina, Východočeské divadlo Drak Hradec Králové + Divadlo na provázku Brno + HaDivadlo Brno)
Hradecké setkání 1988, Československý loutkář 38, 1988, s. 193 (Pracovní setkání studiových souborů v Hradci Králové)
O pojetí scénografie jako prostoru ke hře, Československý loutkář 38, 1988, s. 234
Vinohradská inscenace Urmefista, Československý loutkář 38, 1988, s. 236 (Divadlo na Vinohradech)
O slávě a bídě divadla, O divadle 5, 1989, s. 161‒167
Staronové aspekty současného vývoje, Scéna 14, 1989, č. 4, s. 1, 3
Apokalypsa podle Bulgakova, Scéna 14, 1989, č. 6‒7, s. 5 (Adam a Eva, Divadlo J. K. Tyla Plzeň)
Podle Molièra, Scéna 14, 1989, č. 10, s. 4 (Zdravý nemocný, Národní divadlo)
Deník ničemy?, Scéna 14, 1989, č. 10, s. 4 (Deník ničemy, Národní divadlo)
Debut Opery Furore, Scéna 14, 1989, č. 12‒13, s. 3 (Faust)
Návrat dramatika Topola, Scéna 14, 1989, č. 12‒13, s. 15 (Hlasy ptáků, Divadlo na Vinohradech)
O Juanově rebelské skepsi, Scéna 14, 1989, č. 19, s. 3 (Don Juan, Divadlo Na zábradlí)
Dvojjediný výklad Fausta, Scéna 14, 1989, č. 21‒22, s. 8 (Divadlo na okraji + televizní adaptace inscenace)
České téma na Vinohradech, Scéna 14, 1989, č. 21‒22, s. 12 (Záviš z Falkštejna + Hlasy ptáků, Divadlo na Vinohradech)
Jdou po napnutém laně. Úsilí o hledání divadelního obsahu i stylu herecké tvorby, Premiéra (programový bulletin Realistického divadla Z. Nejedlého), 1988/89, jaro, s. 2‒6 (Richard III. + Láskou posedlí + Res publica, Realistické divadlo Z. Nejedlého)
Pokusy o dorozumění, Premiéra (programový bulletin Realistického divadla Z. Nejedlého), 1988/89, jaro, s. 11‒12
Nepochopený otec české Thálie? (Před 130 lety zemřel V. K. Klicpera), Literární měsíčník 18, 1989, č. 7, s. 96‒98
Divadlo jako prostředek komunikace, Československý loutkář 39, 1989, s. 4 (Královna Dagmar, Východočeské loutkové divadlo Drak – Odense Teater)
Sbírejte pohádky jenom jedlé..., Československý loutkář 39, 1989, s. 25 (přehlídka Divadlo dětem Brno)
Okénko (Bývá u nás dobrým zvykem...), Československý loutkář 39, 1989, s. 68 (Adam a Eva, Divadlo J. K. Tyla Plzeň)
Příklad kontinuity divadelního myšlení, Československý loutkář 39, 1989, s. 114
Nejen na téma jací jsme, ale i jací nejsme, Československý loutkář 39, 1989, s. 198‒200 (Strakonický dudák, Východočeské loutkové divadlo Drak Hradec Králové)
M. Švábová jako Sofie Kolomijcevová, Dramatické umění 1989, č. 1, s. 66‒67 (Poslední, Divadlo J. K. Tyla Plzeň)
Pokračování nebo nová cesta? (Plzeňská etapa J. Buriana), Dramatické umění 1989, č. 1, s. 74‒79
Činohra Národního divadla v přítomných souvislostech, Dramatické umění 1989, č. 3, s. 18‒26
Bloudění a východiska. České drama a divadlo šedesátých až osmdesátých let, 1990
Dramatik V. Havel a kontext jeho tvorby, Slovenské divadlo 38, 1990, s. 509‒520
Plzeň má štěstí na šéfy (Od O. Ševčíka k J. Burianovi), Scéna 14, 1990, č. 25‒26, s. 13
Jaké bude divadlo zde a nyní?, Scéna 15, 1990, č. 2, s. 11 (Komedie o Anežce, Divadle J. K. Tyla Plzeň)
Kdo seje vítr… (Shakespearova dramatická rapsódie v rozhlase), Scéna 15, 1990, č. 3, s. 14 (Král Lear)
Jaro před revolucí, Figaro po revoluci, Scéna 15, 1990, č. 8, s. 5 (Figaro, Realistické divadlo Z. Nejedlého)
Lekce jménem Spiró, Scéna 15, 1990, č. 11, s. 6 (Zahrada, Národní divadlo)
Kudy jelen uteče? aneb Zamyšlení nejen o divadle. V. Königsmark o souboru, který oslavuje patnáct let existence, Scéna 15, 1990, č. 19, s. 3 (HaDivadlo)
Hercovo tajemství jako podobenství světa. Úsilí o hledání divadelního obsahu i stylu herecké tvorby II,Premiéra (programový bulletin Realistického divadla Z. Nejedlého), 1989/90, předjaří, s. 3‒5 (Candide + Figaro + Maryša, Realistické divadlo Z. Nejedlého)
Havlovy dramatické eseje, Přítomnost 1, 1990, č. 6, s. 26‒27
Síla významu skrytá ve slově, Československý loutkář 40, 1990, s. 121
Ještě v druhé polovině 80. let…, in Divadlo J. K. Tyla, Plzeň 1991, s. 17‒23
El teatro como caballo de Troya en „La Revolución de Terciopelo“,Quadernos Hispanoamericanos 1991, č. 488, s. 83‒92
Co s „trojským koněm“ po vítězné bitvě?, Revue otevřené kultury 2, 1991, č. 1, s. 40‒46
Doktor Zvonek Burke a jeho comebacky, Svět a divadlo 2, 1991, č. 2, s. 44‒51
K. Steigerwald, Čtenář 43, 1991, č. 8‒9, příloha Kartotéka spisovatelů
J. Topol, Čtenář 43, 1991, č. 12, příloha Kartotéka spisovatelů
Dramatik Uhde a metafyzický rozměr autobiografie, Reportér 6, 1991, č. 17, s. 19‒20
O situaci českého divadla, záměnách stylu a výpovědi, Československý loutkář 41, 1991, s. 74‒77 (Capocomico, Studio S+H Praha + Achterloo, Divadlo „K“)
Škola, nebo divadlo?, Československý loutkář 41, 1991, s. 98‒101
Už je to tady!, Československý loutkář 41, 1991, s. 109 (Pohádka máje, Hudební divadlo Karlín)
Hledání divadla i podoby školy, Československý loutkář 41, 1991, s. 217‒219
Lámání chleba, Lidové noviny 22. 4. 1991
Hledání kořenů, in Gazdina roba (program), Divadlo na Vinohradech 1992
[bez názvu], in Romeo a Julie (program), Divadlo na Vinohradech 1992 (šifra -vkn-)
Herec a Divadlo na Vinohradech, in Divadlo na Vinohradech 92, 1992, s. 6‒11
F. Hrubín. Srpnová neděle – J. Topol. Konec masopustu, In Česká literatura 1945‒1970, 1992, s. 196‒203, 258‒267
Lustrace Žebrácké opery, Přítomnost 3, 1992, č. 1, s. 26‒27
Hledání tématu i stylu, Divadelní noviny 1, 1992, č. 6, s. 1, 4 (Hra lásky a náhody, Divadlo J. K. Tyla Plzeň)
Programy a jejich křižovatky, Československý loutkář 42, 1992, s. 76‒78 (klauzury KALD DAMU)
Otevřené divadlo – v národní kapličce, Československý loutkář 42, 1992, s. 101‒102 (M. Tanaka: Svěcení jara, Národní divadlo)
Programy, slepé cesty i východiska, Československý loutkář 42, 1992, s. 199‒202 (klauzury KALD DAMU)
Kdo nám to uvěří, pane Moody?, Československý loutkář 42, 1992, s. 278‒279 (Ústřední loutkové divadlo)
Wandering and Searching, Theatre Czech and Slovak 1992, č. 4, s. 4‒15 (dramatické dílo K. Steigerwalda a D. Fischerové)
Kohoutův Ubohý vrah, Lidové noviny 5. 11. 1992 (Divadlo J. K. Tyla Plzeň)
Hra lásky a náhody, Lidové noviny 12. 11. 1992 (Divadlo J. K. Tyla Plzeň)
Hledání moderního inscenačního jazyka, Lidové noviny 10. 12. 1992 (portrét Z. Kaloče)
Kde vzít v tomto nejistém světě jistotu?, Jak snadné je vládnout aneb Karel IV. autoportrét (program), Divadlo na Vinohradech 1993 (šifra -vkn-)
Paměť jako pramen životní síly, in Tanec na konci léta (program), Divadlo na Vinohradech 1993
„Do výšky volím pád“, in Červené nosy (program), Divadlo na Vinohradech 1993 (šifra -vkn)
Divadlo v pasti?, Divadelní noviny 2, 1993, č. 5, s. 3
Kniha o žánru zvaném komedie, Divadelní noviny 2, 1993, č. 8, s. 6 (Z. Hořínek: Kniha o komedii)
Potíže s Dürrenmattem, Divadelní noviny 2, 1993, č. 13, s. 5 (Romulus Veliký, Divadlo J. K. Tyla Plzeň)
Divadlo – obřad, Loutkář 43, 1993, s. 35 (E. Stehlíková: Řecké divadlo)
Jak jsme na tom s tématem?, Loutkář 43, 1993, s. 97‒100 (KALD DAMU)
Vědomí kontinuity v posledních inscenacích Draku, Loutkář 43, 1993, s. 150‒151 (J. Krofta a Drak)
Škola a inscenace, Loutkář 43, 1993, s. 173‒174 (klauzury KALD DAMU)
Školní debuty, Loutkář 43, 1993, s. 174 (KALD DAMU)
O Craigovi v souvislostech časových i nadčasových, Loutkář 43, 1993, s. 221
Diagnóza nazvaná babylonská věž, Loutkář 43, 1993, s. 247‒248
Ein Zustand ernster Gefährdung, in SETT – Stuttgarter Europa Theater Treffen 1993 [bulletin festivalu], Stuttgart 1993
Paměť jako pramen životní síl, in Tanec na konci léta (program), Divadlo J. K. Tyla Plzeň 1994
Opera, která nebrzdí, in Opera furore –Opera Mozart, 1994, s. 3‒4
Příspěvek do ankety dramaturgů českých divadel, Divadelní noviny 3, 1994, č. 7, s. 3‒5, 9
Diagnóza „past“ po roce, Divadelní noviny 3, 1994, č. 9, s. 1, 4
Smrtonosné hrátky, Divadelní noviny 3, 1994, č. 12, s. 4 (Nebezpečné vztahy, Divadlo J. K. Tyla Plzeň)
Pirandellův neznámý…, in Jindřich IV. (program), Divadlo J. K. Tyla Plzeň 1995
Oresteia a její návraty, in Smutek sluší Elektře (program), Divadlo na Vinohradech 1995 (šifra -vkn-)
Nihilismus jako pozitivní energie, in Otcové a děti (program), Divadlo na Vinohradech 1995
Ohlédnutí za činohrou (a nejen za ní), Dotyk 1995, březen, s. 6
Skutečnost je to, co se tvoří. Portrét J. Topola, Lidové noviny 8. 4. 1995
Čechov a generace autorů z přelomu 19. a 20. století. Jejich vztah k proměně struktury dramatu 20. století, in Višňový sad (program), Národní divadlo 1996, s. 47‒57
Čechov a české divadlo, in Višňový sad (program), Národní divadlo 1996, s. 58‒63
Tvůrčí osobnost, Lidové noviny 2. 3. 1996 (portrét M. Kopeckého)
Na scéně Žižkovského divadla, in 20 let Žižkovského divadla, 1997, s. 9‒18
účast v diskusích:
Všichni u jednoho stolu: závěr diskuse Hovoříme o dramatu, Tvorba 13, 1981, č. 16, s. 6‒7, 14
Od českého divadla k islámskému fundamentalismu (a zpět), Svět a divadlo 5, 1994, č. 5, s. 26‒48
autorská spolupráce na kolektivních dílech:
Š. Vlašín a kolektiv: Slovník literární teorie, 1977, rozšířeno 1984, značka kn: hesla absurdní drama, adaptace (spolupráce značka hř), agón, akt, aktovka, anagnorize, anaklasis, analytické drama, antagonista, antepirrhéma, antidrama, antihrdina, antilabé, antóda, apokryf, argomento, atellána, balet, biblické drama, buffonáda, burleska, církevní hra, comédie mixte, comics, commedia dell´arte, commedia erudita, crazy komedie, deus ex machina, deuteragonista, dialog, didaskalia, divadelní věda, drama, drama veršované, dramatická postava, dramatické jednoty, dramatický charakter, dramatizace, dramma per la musica, entr acte, epické drama, epilog, epirrhéma, epizoda, er-forma, exodos, expozice, extemporované drama, farce, féerie, filipika, fraška (spolupráce značka pk), gag, Gesamtkunstwerk, gnóma, groteska (spolupráce značka tn), hanswurstiáda, happyend, harlekynáda, historické drama, hra, hudební drama, husitská literatura, charakterové drama, chór, chorég, choreut, Ich-forma, improvizované drama, inscenace, interludium, intermedium, intermezzo, intrika, kabaret, kabuki, kalendář, kantáta, kasperliáda, katarze, katastrofa, kázání, kjógen, knižní drama, kolize, komedie, komedie pláště a dýky, kómmos, kompozice, kompozice chronologická, kompozice paralelní, kompozice prstencová, kompozice rámcová, kompozice retrospektivní, kompozice řetězová, kompozice stupňovitá, konflikt, konverzační hra, krize, kuklení, laicizace, lidová hra, lidové čtení, lokální fraška, lyrické drama, masky, masopustní hra, melodram, melodrama, mezihra, mimus, mirákl, mizanscéna, monodie, monodrama, monolog, montáž (spolupráce značka pt), moralita, mystérium, nó, opera, opereta, oratorium, pantomima, parabáze, parodos, pásmo postav, pásmo vypravěče, paso, pastýřská hra, paterik, patos, peripetie, písmácká literatura, pnigos, postava, poznámky scénické a režijní, prolog, proměna, protagonista, předscéna, psychologické drama, reformační literatura, replika, retardace, revue, rezonér, rozhlasová hra, rozuzlení, rytířská hra, satirická hra, satyrská hra, scéna, scénář, singspiel, situace, skeč, sotie, stasimon, stichomytie, synopse, školské drama, televizní hra, teorie dramatu, tiráda, tragédie, tragédie osudová, tragično, tragikomedie, treatment, truchlohra, vaudeville, veselohra, vnitřní monolog, vypravěč (spolupráce značka pt), vyprávění, výstup, zápletka, zauzlení děje, zcizovací efekt, zpěvohra, Životy svatých
Š. Vlašín a kolektiv: Slovník literárních směrů a skupin, 1983, druhé doplněné vydání, značka vk: hesla Felibrige, husitská literatura, Májovci, reformační literatura, verismus
M. Zeman a kolektiv: Průvodce po světové literární teorii, 1988, přepracováno pod názvem Průvodce po světové literární teorii 20. století, 2012, značka vk: kniha P. Szondi: Teorie moderního dramatu
V. Macura a kolektiv: Slovník světových literárních děl. Díl I., 1988, značka vkn: díla K. Amis: Šťastný Jim; J. Anouilh: Skřivánek; B. Brecht: Kavkazský křídový kruh; B. Brecht: Matka Kuráž a její děti; B. Brecht: Třígrošová opera; A. Casona: Dům se sedmi balkóny; A. P. Čechov: Racek; A. P. Čechov: Tři sestry; A. P. Čechov: Višňový sad; G. Gorin: Poslední smrt Jonatana Swifta; H. Ibsen: Divoká kachna; H. Ibsen: Domov loutek; H. Ibsen: Peer Gynt; F. García Lorca: Dům Bernardy Albové
V. Macura a kolektiv: Slovník světových literárních děl. Díl II., 1988, značka vkn: díla V. Majakovskij: Mystérie–buffa, V. Majakovskij: Sprcha, J. B. Molière: Don Juan, J. B. Molière: Lakomec; J. B. Molière: Misantrop, J. B.
Molière: Tartuffe, J. B. Molière: Zdravý nemocný, L. Pirandello: Jindřich IV. (spolupráce značka bm), L. Pirandello: Šest postav hledá autora (spolupráce značka bm), A. Schnitzler: Zelený papoušek, J. Švarc: Drak
V. Procházka a kolektiv: Národní divadlo a jeho předchůdci, 1988, značka V. K.: hesla Čáp, B.; Horáček, P.; Jerneková, K.; Joran, J.; Karpíšek, M.; Kostka, P.; Maršík, B.; Řanda, Č.; Štěpánek, P.; Vejražka, V.; Veselá, M.; Vonásek, R.; Waleská, B.; Zítek, V,
M. Zeman a kolektiv: Rozumět literatuře. Interpretace základních děl české literatury. Díl I., 1989, díla J. K. Tyl: Strakonický dudák, A. a V. Mrštíkové: Maryša, V+W: Balada z hadrů
kolektiv autorů: Česká literatura 1945‒1970. Interpretace vybraných děl, 1992, díla F. Hrubín: Srpnová neděle, J. Topol: Konec masopustu
kolektiv autorů: Československý biografický slovník, 1992, nepodepsaná hesla: Abrhám, J.; Adamíra, J.; Bartoška, J.; Bártů, N.; Benešová, L.; Besser, V.; Burian, V.; Čech, F.; Deborská, N.; Dítětová, J.; Divíšková, N.; Dvorská, M.; Engelová, L.; Fialová, K.; Frej, L.; Galatíková, V.; Hanzlík, J.; Hartl, J.; Helšus, V.; Hlaváčová, J.; Hrušínský, J.; Husák, F.; Janžurová, I.; Kaiser, O.; Klíma, M.; Krobot, M.; Kříž, K.; Kubánková, V.; Lábus, J.; Libíček, J.; Málková, M.; Martinec, V.; Menzel, J.; Novák, K.; Opočenský, G.; Pavlovský, P.; Pospíšil, K.; Preissová, J.; Procházka, A.; Pucholt, V.; Rychlík, B.; Spurná, M.; Šarše, I.; Šašek, J.; Ševčík, O.; Šimek, L.; Šplechtová, M.; Švábová, M.; Švehlík, J.; Švorcová, J.; Švormová, L.; Taberyová, K.; Tarant, M.; Töpfer, T.; Třebická, J.; Vančurová, M.; Vlachovský, M.; Vlčková, V.; Vosková, M.; Voskovec, J.; Vostřel, D.; Weiss, I.; Werich, J.; Wiesner, E.
J. Holý a kolektiv: Český Parnas. Vrcholy literatury 1970‒1990, 1993, díla J. Topol: Dvě noci s dívkou, O. Daněk: Vévodkyně valdštejnských vojsk, K. Steigerwald: Dobové tance, D. Fischerová: Báj
Nekrology herců Divadla na Vinohradech: F. Hanus, S. Skládal, V. Hlavatý, O. Sklenčka, Z. Řehoř, J. Bláha, M. Kopecký [místo publikování nezjištěno]
nepublikované texty:
O postavení dramatu v divadelním procesu. K pojetí dramatu ve 20. století a k působení proletářského a avantgardního divadla na teorii dramatu i formování marxistické divadelní kritiky především v českém kontextu dvacátých
let, kandidátská práce, Literární archiv Památníku národního písemnictví ‒ pozůstalost, 1980
Několik poznámek k pojmu inscenace jako typu interpretace literárního díla, in X. M. Červenka quinquagenario a sodalibus, amicis, discipulis oblata, sv. I, strojopis, Ústav pro českou literaturu Akademie věd České republiky – knihovna, 1982
Ha-Divadlo, hodnocení sezony 1986/87 (interní hodnocení), strojopis, Literární archiv Památníku národního písemnictví ‒ pozůstalost
F. de Rojas, Celestýna, F. Dürrenmatt: Herkules a Augiášův chlév, W. Shakespeare: Král Jindřich IV., W. Shakespeare: Jindřich IV., 2. díl, A. N. Ostrovskij: Deník ničemy, J. Goldman: Lev v zimě, G. Büchner: Dantonova smrt, J. Žáček: Ptákoviny, E. O´Neill: Miliónový Marco, J. Hubač: Modrý pavilon, S. Delaneyová: Chuť medu, Molière: Tartuffe, A. Strindberg: Slečna Julie (interní hodnocení inscenací Národního divadla), strojopis, Literární archiv Památníku národního písemnictví ‒ pozůstalost
Drama jako střetávání životních hodnot, in Z. Pešatovi k šedesátinám, strojopis, Ústav pro českou literaturu Akademie věd České republiky – knihovna, 1988
Sezona 1988/89 v činohře Divadla J. K. Tyla v Plzni, Sezona 1989/90 v činohře Divadla J. K. Tyla v Plzni (interní hodnocení), strojopis, Literární archiv Památníku národního písemnictví ‒ pozůstalost + Archiv Divadla J. K. Tyla Plzeň (sign. D127/D/II)
Inscenace jako interpretace Čapkových her, in Devětkrát o Karlu Čapkovi: soubor čapkovských studií, Ústav pro českou literaturu Akademie věd České republiky – knihovna, 1992
Dramaturgie
A. Vampilov: Rozloučení s červnem, DISK 1976
J. Radičkov: Pokus o létání, Státní divadlo O. Stibora Olomouc 1986 (dramaturgická spolupráce)
E. Ionesco: Král umírá, Divadlo Odysseus Olomouc 1991 (dramaturgická spolupráce)
J. Osborne: Komik, Divadlo na Vinohradech 1992
W. Shakespeare: Romeo a Julie, Divadlo na Vinohradech 1992
G. Preissová: Gazdina roba, Divadlo na Vinohradech 1992
O. Daněk: Jak snadné je vládnout aneb Karel IV. – autoportrét, Divadlo na Vinohradech 1993
B. Friel: Tanec na konci léta, Divadlo na Vinohradech 1993
P. Barnes: Červené nosy, Divadlo na Vinohradech 1993
J. Anouilh: Julien aneb Neprobuďte madam, Divadlo na Vinohradech 1994
E. O´Neill: Smutek sluší Elektře, Divadlo na Vinohradech 1995
B. Friel: Otcové a děti, Divadlo na Vinohradech 1995
...a Ester je jasná hvězda, Agentura Elektra 1995
Ch. Keatleyová: Máma říkala, že bych neměla, Divadlo na Vinohradech 1995
J. Krofta – J. Kroftová: Don Quijote, Divadlo Drak Hradec Králové 1996
A. P. Čechov: Višňový sad, Národní divadlo 1996
D. Fo: Zrod potulného komedianta. Mysteria Buffa, Divadlo v Řeznické 1996
Zvukové a audiovizuální záznamy díla
Komik (Divadlo na Vinohradech 1992), neveřejný záznam 1992
Romeo a Julie (Divadlo na Vinohradech 1992), neveřejný záznam 1992
Gazdina roba (Divadlo na Vinohradech 1992), neveřejný záznam 1992, Česká televize 1994
Jak snadné je vládnout aneb Karel IV. – autoportrét (Divadlo na Vinohradech 1993), neveřejný záznam 1993
Tanec na konci léta (Divadlo na Vinohradech 1993), neveřejný záznam 1993
Červené nosy (Divadlo na Vinohradech 1993), neveřejný záznam 1993
Julien aneb Neprobuďte madam (Divadlo na Vinohradech 1994), neveřejný záznam 1994
Smutek sluší Elektře (Divadlo na Vinohradech 1995), neveřejný záznam 1995
Otcové a děti (Divadlo na Vinohradech 1995), neveřejný záznam 1995
Máma říkala, že bych neměla (Divadlo na Vinohradech 1995), neveřejný záznam 1997, Česká televize 1997
J. Krofta – J. Kroftová: Don Quijote (Divadlo Drak Hradec Králové 1996), neveřejný záznam 1996
A. P. Čechov: Višňový sad (Národní divadlo 1996), neveřejný záznam 1996
Prameny
Literární archiv Památníku národního písemnictví: osobní fond
Literatura
publikace s bibliografickými soupisy:
E. Stehlíková a kol.: Bibliografie V. Königsmarka, Divadelní revue 12, 2001, č. 2, s. 95‒110
Königsmark, V., PhDr., literární a divadelní teoretik a kritik, Databáze českého amatérského divadla [online], URL: http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=osobnost&id=2412
E. Stehlíková: Miniportrét – V. Königsmark. Československý loutkář 39, 1989, s. 115
R. Erml: Provaz o dvou smyčkách, Divadelní noviny 4, 1995, č. 7, s. 3
M. Morrison: Man With a Mission. Dramaturge V. Königsmark uses theater to tell the truth about life – but is Prague ready to hear it?, The Prague Post 5, 1995, č. 18, s. 3, příloha Night & Day
R. Erml: Generalizace mě děsí (rozhovor), Divadelní noviny 4, 1995, č. 18, s. 1, 4
nekrology:
jmc [J. Machalická]: Ztráta pro divadelní vědu. Praha: Odešel V. Königsmark, Lidové noviny 18. 5. 1996
nesign.: Po dlouhé těžké nemoci..., Svobodné slovo 18. 5. 1996
rh [R. Hrdinová]: Zemřel V. Königsmark, Právo 18. 5. 1996
spa [M. Spáčilová]: Zemřel divadelník V. Königsmark, Mladá fronta Dnes 18. 5. 1996
J. Kudláčková: Rozloučení s divadelním teoretikem a kritikem V. Königsmarkem, Denní Telegraf 24. 5. 1996
B. Nekolný: Tomu, kdo myslel o divadle, Lidové noviny 24. 5. 1996
V. Havel: Prezident věří v moudrost občana, Lidové noviny 27. 5. 1996
VM [V. Macura]: Za V. Königsmarkem, Tvar 7, 1996, č. 12, s. 2
J. Kudláčková: Zemřeli. V. Königsmark, 26. 5. 1946 Praha – 17. 5. 1996 Praha, Divadelní noviny 5, 1996, č. 12, s. 2
M. Klíma: PhDr. V. Königsmark, Loutkář 46, 1996, s. 124
P. Pinkasová: Kritiky V. Königsmarka v období normalizace (1969‒1989), bakalářská práce, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Brno 2009
R. Kunderová: Eroze autoritativního diskursu v české divadelní kritice v období tzv. přestavby (1985‒1989), disertační práce, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Brno 2013
J. Součková: PhDr. V. Königsmark, Divadelní měsíčník [Divadlo na Vinohradech], srpen 2014 [online], URL: http://bulletiny.divadlonavinohradech.com/m2014-08/portret.html
P. Janoušek: Ten, který byl. V. Macura mezi literaturou, vědou a hrou, 2014
Životní události
- 26. 5. 1946: narození, Praha (CZ)
- 17. 5. 1996: úmrtí, Praha (CZ)
Zdroj: 2015
Autor: Radka Kunderová