Záhrobský z Těšína, Jan: Porovnání verzí
nahoru...
(založení hesla) |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
<span id="PageFillProgress">3</span> | <span id="PageFillProgress">3</span> | ||
</ee:progress>{{Infobox Osoba | </ee:progress>{{Infobox Osoba | ||
| − | | jméno=<ee:firstname>Jan </ee:firstname> | + | | jméno=<ee:firstname>Jan</ee:firstname> |
| příjmení=<ee:lastname>ZÁHROBSKÝ Z TĚŠÍNA</ee:lastname> | | příjmení=<ee:lastname>ZÁHROBSKÝ Z TĚŠÍNA</ee:lastname> | ||
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> | ||
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | ||
| − | okolo 1523 | + | okolo 1523 |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> | ||
| Řádka 19: | Řádka 19: | ||
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> | ||
| − | | povolání=<ee:profession>autor biblické hry, </ee:profession> | + | | povolání=<ee:profession>autor biblické hry,</ee:profession> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | </ee:perex | + | </ee:perex><ee:content> |
Psán též jako Záhrobský z Těšínu. – Studoval na pražské univerzitě, 1543 získal titul bakaláře, 1545 titul mistra svobodných umění. 1549–51 tu působil jako profesor. Poté se stal radním písařem v Klatovech a 1560 získal šlechtický přídomek z Těšína (zřejmě podle osady Těšín u Libějic). | Psán též jako Záhrobský z Těšínu. – Studoval na pražské univerzitě, 1543 získal titul bakaláře, 1545 titul mistra svobodných umění. 1549–51 tu působil jako profesor. Poté se stal radním písařem v Klatovech a 1560 získal šlechtický přídomek z Těšína (zřejmě podle osady Těšín u Libějic). | ||
| − | Jedinou známou literární prací '''Z'''. je biblická hra ''Traica historia vo | + | Jedinou známou literární prací '''Z'''. je biblická hra ''Traica historia vo knězi neb knížeti Héli a jeho synech'', kterou vytvořil pravděpodobně za svého pobytu v Klatovech. Hra byla vydána 1582 u Jiříka Černého na Starém Městě pražském. Unikátní exemplář uložený v biskupské knihovně v Litoměřicích se ztratil, hra je známa pouze z opisu J. Jirečka. |
'''Z'''. zpracoval biblický příběh o Élim (Hélim) z První knihy Královské zřejmě zcela samostatně, i když mohl znát německé hry na tento námět (H. Sachs, J. Lauterbach). Děj pojednává o knězi Hélim a jeho synech, kteří svým nemravným životem a pohoršlivými skutky způsobí katastrofu. '''Z'''. fabuli rozvinul, rozpracoval i charakteristiku postav a řadu z nich do příběhu přidal (především postavy lidového původu, jako služebnictvo, děvečky, kostelníka, vdovu, sirotky). Celkem vystupuje v pěti dějstvích hry 38 osob. Hra psaná tradičním osmislabičným veršem (jen místy užit verš devíti nebo desetislabičný) obsahuje dvě jednohlasé duchovní písně s notací, nemá prolog ani epilog, chybí i scénické poznámky. Šlo pravděpodobně spíše o knižní drama, o jevištním provedení není nic známo. Autor využil biblické analogie i ke kritice dobové společnosti (špatné zacházení pánů se služebnictvem, mravní problémy, život chudiny, nespravedlnost soudců apod.). Z hlediska sociální kritiky je hra blízká dramatickým pracím → P. Kyrmezera, působí však umírněněji. Podobně jako u Kyrmezera obohacují dialog četná pořekadla a přísloví. Vážný biblický děj komicky oživují některé postavy služebníků a dobově oblíbené výstupy čertů Šeříka a Zvadlíka (resp. Šerého a Zvadlého). | '''Z'''. zpracoval biblický příběh o Élim (Hélim) z První knihy Královské zřejmě zcela samostatně, i když mohl znát německé hry na tento námět (H. Sachs, J. Lauterbach). Děj pojednává o knězi Hélim a jeho synech, kteří svým nemravným životem a pohoršlivými skutky způsobí katastrofu. '''Z'''. fabuli rozvinul, rozpracoval i charakteristiku postav a řadu z nich do příběhu přidal (především postavy lidového původu, jako služebnictvo, děvečky, kostelníka, vdovu, sirotky). Celkem vystupuje v pěti dějstvích hry 38 osob. Hra psaná tradičním osmislabičným veršem (jen místy užit verš devíti nebo desetislabičný) obsahuje dvě jednohlasé duchovní písně s notací, nemá prolog ani epilog, chybí i scénické poznámky. Šlo pravděpodobně spíše o knižní drama, o jevištním provedení není nic známo. Autor využil biblické analogie i ke kritice dobové společnosti (špatné zacházení pánů se služebnictvem, mravní problémy, život chudiny, nespravedlnost soudců apod.). Z hlediska sociální kritiky je hra blízká dramatickým pracím → P. Kyrmezera, působí však umírněněji. Podobně jako u Kyrmezera obohacují dialog četná pořekadla a přísloví. Vážný biblický děj komicky oživují některé postavy služebníků a dobově oblíbené výstupy čertů Šeříka a Zvadlíka (resp. Šerého a Zvadlého). | ||
| Řádka 37: | Řádka 37: | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
== Životní události == | == Životní události == | ||
| − | * <ee:chronology_date_from>okolo 1523 </ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>asi Záhrobí u Březnice</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | + | * <ee:chronology_date_from>okolo 1523</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>asi Záhrobí u Březnice</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
* <ee:chronology_date_from>1590</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type><ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>1590</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type><ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
| Řádka 53: | Řádka 53: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 668{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Milena Cesnaková]]{{break}}</ee:author> |
| − | + | ||
| − | ''' | + | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | <ee: | + | |
| − | + | ||
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | <ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
| Řádka 68: | Řádka 63: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> | ||
Aktuální verze z 23. 1. 2017, 11:14
Psán též jako Záhrobský z Těšínu. – Studoval na pražské univerzitě, 1543 získal titul bakaláře, 1545 titul mistra svobodných umění. 1549–51 tu působil jako profesor. Poté se stal radním písařem v Klatovech a 1560 získal šlechtický přídomek z Těšína (zřejmě podle osady Těšín u Libějic).
Jedinou známou literární prací Z. je biblická hra Traica historia vo knězi neb knížeti Héli a jeho synech, kterou vytvořil pravděpodobně za svého pobytu v Klatovech. Hra byla vydána 1582 u Jiříka Černého na Starém Městě pražském. Unikátní exemplář uložený v biskupské knihovně v Litoměřicích se ztratil, hra je známa pouze z opisu J. Jirečka.
Z. zpracoval biblický příběh o Élim (Hélim) z První knihy Královské zřejmě zcela samostatně, i když mohl znát německé hry na tento námět (H. Sachs, J. Lauterbach). Děj pojednává o knězi Hélim a jeho synech, kteří svým nemravným životem a pohoršlivými skutky způsobí katastrofu. Z. fabuli rozvinul, rozpracoval i charakteristiku postav a řadu z nich do příběhu přidal (především postavy lidového původu, jako služebnictvo, děvečky, kostelníka, vdovu, sirotky). Celkem vystupuje v pěti dějstvích hry 38 osob. Hra psaná tradičním osmislabičným veršem (jen místy užit verš devíti nebo desetislabičný) obsahuje dvě jednohlasé duchovní písně s notací, nemá prolog ani epilog, chybí i scénické poznámky. Šlo pravděpodobně spíše o knižní drama, o jevištním provedení není nic známo. Autor využil biblické analogie i ke kritice dobové společnosti (špatné zacházení pánů se služebnictvem, mravní problémy, život chudiny, nespravedlnost soudců apod.). Z hlediska sociální kritiky je hra blízká dramatickým pracím → P. Kyrmezera, působí však umírněněji. Podobně jako u Kyrmezera obohacují dialog četná pořekadla a přísloví. Vážný biblický děj komicky oživují některé postavy služebníků a dobově oblíbené výstupy čertů Šeříka a Zvadlíka (resp. Šerého a Zvadlého).
Edice
České humanistické drama, ed. M. Kopecký, Praha 1986, s. 77–170, (342n., 353–356).
Prameny a literatura
NMk, sign. MS V A 34 (opis J. Jirečka): Traica historia vo knězi neb knížeti Héli a jeho synech, z Prvních Kněh královských, v formu komedie s potřebným správcuom i lidu naučením uvedená, Praha 1582, tisk nedochován. • J. Jireček: O J. Z. a některých jiných dosud neznámých spisovatelích českých ze XVI. století, Zprávy o zasedání KČSN v Praze 1878, Praha 1879, s. 3–9; K. Svoboda: J. Z. biblická hra Héli, ČČM 91, 1917, s. 21–25; Z. Kubicová: J. Z. z T., dipl. práce, FF MU Brno 1982; viz Edice. • DČD I, Knihopis, Rukověť 1966
Životní události
- okolo 1523: narození, asi Záhrobí u Březnice
- 1590: úmrtí
Další jména
Záhrobský z Těšínu
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 668
Autor: Milena Cesnaková
