Scalabrini, Paolo: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m (založení hesla)
(Automatická aktualizace šablony)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádka 22: Řádka 22:
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
−
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
+
</ee:perex><ee:content>
 
Počátky skladatelské kariéry '''S'''. v Benátkách dokumentuje 1742 provedení jeho oratoria na → Metastasiův text ''Giuseppe riconosciuto'' [Znovupoznaný Josef]. Nejpozději téhož roku se ve Štýrském Hradci stal kapelníkem operní společnosti → P. Mingottiho. Pokračoval s ní na cestách Evropou, jež ho v karnevalu 1744 přivedly do Prahy. Zdejší pobyt netrval dlouho, neboť už v březnu společnost hrála v Lipsku a cestovala dále do Drážďan a Hamburku. 1747 odešel '''S'''. s Mingottim i do Kodaně, kam impresário přenesl své hlavní působiště (1747–50, 1752–56). '''S'''. tu byl angažován jako královský kapelník (1748–53) a nahradil tak penzionovaného německého skladatele a teoretika J. A. Scheibeho. V době působení u dvora nadále komponoval i pro Mingottiho (např. dvojdílné intermezzo ''Don Chisciotte'', l: F. Darbes, Hamburk 1753), jenž 1756 v Kodani ukončil své operní podnikání. '''S'''. zde pak provoz italské opery udržoval spolu se svým následníkem v kapelnické funkci G. Sartim do počátku osmdesátých let 18. stol., podobně jako už v předchozím období v době Mingottiho dočasné nepřítomnosti (provádění intermezz 1750–52, např. ''Il marito vizioso'' [Manžel prostopášník], h: '''S'''., l: F. Darbes, 1750). Podruhé zastával funkci dvorního kapelníka 1775–81. Po smrti první manželky, zpěvačky G. Mellini, se 1781 vrátil do Itálie a zbytek života strávil v Lucce.
 
Počátky skladatelské kariéry '''S'''. v Benátkách dokumentuje 1742 provedení jeho oratoria na → Metastasiův text ''Giuseppe riconosciuto'' [Znovupoznaný Josef]. Nejpozději téhož roku se ve Štýrském Hradci stal kapelníkem operní společnosti → P. Mingottiho. Pokračoval s ní na cestách Evropou, jež ho v karnevalu 1744 přivedly do Prahy. Zdejší pobyt netrval dlouho, neboť už v březnu společnost hrála v Lipsku a cestovala dále do Drážďan a Hamburku. 1747 odešel '''S'''. s Mingottim i do Kodaně, kam impresário přenesl své hlavní působiště (1747–50, 1752–56). '''S'''. tu byl angažován jako královský kapelník (1748–53) a nahradil tak penzionovaného německého skladatele a teoretika J. A. Scheibeho. V době působení u dvora nadále komponoval i pro Mingottiho (např. dvojdílné intermezzo ''Don Chisciotte'', l: F. Darbes, Hamburk 1753), jenž 1756 v Kodani ukončil své operní podnikání. '''S'''. zde pak provoz italské opery udržoval spolu se svým následníkem v kapelnické funkci G. Sartim do počátku osmdesátých let 18. stol., podobně jako už v předchozím období v době Mingottiho dočasné nepřítomnosti (provádění intermezz 1750–52, např. ''Il marito vizioso'' [Manžel prostopášník], h: '''S'''., l: F. Darbes, 1750). Podruhé zastával funkci dvorního kapelníka 1775–81. Po smrti první manželky, zpěvačky G. Mellini, se 1781 vrátil do Itálie a zbytek života strávil v Lucce.
  
Řádka 38: Řádka 38:
 
* <ee:chronology_date_from>23. 2. 1806</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Lucca (Itálie)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
* <ee:chronology_date_from>23. 2. 1806</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Lucca (Itálie)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
</ee:chronology></div>
 
</ee:chronology></div>
−
<div class="names"><ee:names/></div>
+
<div class="names"><ee:names>
 +
 
 +
</ee:names></div>
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
Řádka 48: Řádka 50:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
−
</cshow>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 523–524{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Dagmar Glüxam]]{{break}}</ee:author>
−
<cshow logged="0">
+
 
−
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
+
−
</cshow>
+
−
<cshow logged="1">
+
−
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Dagmar Glüxam]]{{break}}</ee:author>
+
−
</cshow>
+
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 63: Řádka 60:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
−
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
−
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 23. 1. 2017, 10:08

Paolo SCALABRINI
* 1713 asi Bologna (Itálie)
† 23. 2. 1806 Lucca (Itálie)
skladatel


Počátky skladatelské kariéry S. v Benátkách dokumentuje 1742 provedení jeho oratoria na → Metastasiův text Giuseppe riconosciuto [Znovupoznaný Josef]. Nejpozději téhož roku se ve Štýrském Hradci stal kapelníkem operní společnosti → P. Mingottiho. Pokračoval s ní na cestách Evropou, jež ho v karnevalu 1744 přivedly do Prahy. Zdejší pobyt netrval dlouho, neboť už v březnu společnost hrála v Lipsku a cestovala dále do Drážďan a Hamburku. 1747 odešel S. s Mingottim i do Kodaně, kam impresário přenesl své hlavní působiště (1747–50, 1752–56). S. tu byl angažován jako královský kapelník (1748–53) a nahradil tak penzionovaného německého skladatele a teoretika J. A. Scheibeho. V době působení u dvora nadále komponoval i pro Mingottiho (např. dvojdílné intermezzo Don Chisciotte, l: F. Darbes, Hamburk 1753), jenž 1756 v Kodani ukončil své operní podnikání. S. zde pak provoz italské opery udržoval spolu se svým následníkem v kapelnické funkci G. Sartim do počátku osmdesátých let 18. stol., podobně jako už v předchozím období v době Mingottiho dočasné nepřítomnosti (provádění intermezz 1750–52, např. Il marito vizioso [Manžel prostopášník], h: S., l: F. Darbes, 1750). Podruhé zastával funkci dvorního kapelníka 1775–81. Po smrti první manželky, zpěvačky G. Mellini, se 1781 vrátil do Itálie a zbytek života strávil v Lucce.

Za pobytu Mingottiho společnosti v Praze během karnevalu 1744 byla v únoru 1744 vůbec poprvé provedena S. opera seria Antigono (l: Metastasio). Jako skladatel figuruje S. také u dalších metastasiovských oper Siroe (karneval 1744) a Artaserse, uvedených Mingottim v této pražské sezoně. Část hudby zřejmě dokomponoval i pro operu Argenide B. Galuppiho (l: A. Giusti), provedenou v Praze 1746 → A. Mingottim. Z rozsáhlé S. operní tvorby na italská libreta (např. Semiramide rico­no­sciuta, Štýrský Hradec 1743, Venceslao, Linec 1743, Artaserse, Hamburk 1745, La Angelica e Medoro, tamtéž 1746, Adriano a Alessandro nell’Indie, Kodaň 1749) se dochovaly jen fragmenty v podobě jednotlivých árií. Za svého pobytu v Kodani komponoval S. pro divadlo také na dánské texty. Je tvůrcem první dánské tří­aktové komické opery Den belønnede Kœrlighed [Odměněná láska, Kodaň 1758], kterou skládal na přeložený italský text L’amore premiato, dále pětiaktového singspielu Kœrlighed uden Strømper [Láska bez punčoch, t: J. H. Wessel, tamtéž 1775], dvouaktové zpěvohry Oraklet [Věštba, dle G.-F.-P. de Saint-Foixe, tamtéž 1776] a hudby k Molièrově komedii Den forliebte skildrer [Zamilovaný malíř, 1756].

S. byl pohotový skladatel, schopný v rychlém sledu produkovat rutinní kompozice, jež vyžadoval operní provoz. Z árií různých autorů sestavoval pasticcia, dodával recitativy a jednot­livé vlastní árie podle přání zpěváků, což od­povídalo repertoárovým a stylovým preferencím P. Mingottiho. I když byla S. skladatelská kariéra postavena především na kontinuální produkci italské opery seria, ve svých zhudebněních dánských textů tento žánr parodoval.


Prameny a literatura

Tematický soupis tvorby a přehled libret ⇒ Müller 1917, s. CCXIII–CCXXXII; libreta ⇒ Kneidl, ⇒ Meyer; Det Kongelige Bibliotek Copenhagen, sign. C II, 119: rkp. operních árií Va tra le selve ircane a Non accrescer con quel pianto (⇒ Batchvarova 1994, s. 54). • T. Krogh: Zur Geschichte des dänischen Singspiels im 18. Jahrhundert, Berlin 1923, s. 45–47, 70–76; E. H. Müller: Angelo und Pietro Mingotti, Dresden 1917, s. 3, 55, 69, 82n., 86, 91n., 94–98, 100–102, CCXXIn.; T. Volek: Italská opera a další druhy zpívaného divadla, Divadlo v Kotcích, ed. F. Černý, Praha 1992, s. 46; R. Batchvarova-Schweitzer: The Mingotti Opera Company in Brno, Graz, Prague and Copenhagen, dipl. práce, FF UK Praha 1994, s. 53n., 63n., 68, 71–76, 83–86. • DBI, DEUM, Eitner, Gerber, Grove, Grove O, Meyer, MGG

Životní události

  • 1713: narození, asi Bologna (Itálie)
  • 23. 2. 1806: úmrtí, Lucca (Itálie)


Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 523–524
Autor: Dagmar Glüxam



Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Scalabrini,_Paolo&oldid=19032“