Rösler, Jan Joseph: Porovnání verzí

Aktuální verze z 23. 1. 2017, 10:08

Příjmením psán též Rößler, Rössler, křest. jména Bartolomeus Joannes Josephus. – Narodil se v rodině pražského guberniálního rady Karla R., která tehdy právě pobývala v Horních Uhrách. Vystudoval gymnázium v Praze a ukončil zde i filozofická studia. V hudbě byl samoukem. 1797 se stal kapelníkem orchestru pražské opery po → J. K. Kuchařovi. Po dvou letech z divadla odešel, údajně pro neshody s impresá­riem → D. Guardasonim. 1. 7. 1805 byl přijat do ­služeb knížete → Josefa Františka Maxmiliána Lobkovice jako třetí (operní) kapelník. Až do 1809 působil převážně ve Vídni, poté střídavě ve Vídni a Praze. 1810 propukla u R. tuberkulóza a 1811 byl propuštěn z knížecích služeb.

Byl všestranným skladatelem a dobrým klavíristou s vytříbeným přednesem a velkou pohotovostí. V době svého působení u Guardasoniho v Nosticově divadle komponoval na italské texty komické opery a humorné jednoaktové výstupy (1797 doloženo zdejší provedení blíže neznámé jednoaktovky La pace di Klentsch [Mír v Kleneči, l: C. P. Defranceschi], ⇒ Verti).

Jeho italské opery měly ohlas i za hranicemi, pro karneval v Benátkách 1798 složil buffu La forza dell’amore ossia Teresia e Claudio [Moc lásky aneb Tereza a Klaudius, l: S. Piatolli; prov. ve Vídni kolem 1800] a jeho komická opera o dvou dějstvích Le due burle [Dva vtipálci, 1808, l: de Antoni] byla 1812–14 opakovaně hrána v Drážďanech. Další opery jsou známy z R. vlastního soupisu děl (La sorpresa [Překvapení, 1796]; La pastorella delle Alpi [Alpská pastýřka, 1797, l: S. Piatolli]; Il custode di se stesso [Sám sobě dozorcem, 1806, l: L. Prividali]). Napsal také velké množství vložek do oper J. S. Mayra, F. Paëra, A. Salieriho, D. Cimarosy, F. X. Süßmayra, P. Wintera, P. Guglielmiho, V. Martína y Soler, J. G. Naumanna a dalších, což svědčí o tom, že zpěváci jeho árie zpívali s oblibou.

V létě 1796 hrál Guardasoni nouzově v domě U Železných dveří (Nosticovo divadlo procházelo stavební úpravou) a součástí zdejšího „letního“ repertoáru byly i dvě R. pantomimy Der durch Zauberei glückliche Schiffbruch des Harlekins [Harlekýnovo ztroskotání se šťastným koncem s pomocí kouzel; též jako Il cornetto magico oder das Zauberhörnchen, 26. 6.] a Die Geburt des Schneiders Wetz, wetz, wetz [Narodil se švec Vec, vec, vec, 24. 7.; prov. ve Vídni asi 1800].

Po rozpuštění italského operního souboru v dubnu 1807 nastudoval nově angažovaný kapelník německé opery W. Müller 1807–09 ve Stavovském divadle postupně tři nové R. opery komponované na německá libreta, dvě z nich byly uvedeny také v Brně a později v překladech obohatily i český operní repertoár – Elisene, Prinzessin von Bulgarien (18. 10. 1807, Brno 11. 4. 1809, l: I. F. Castelli dle J. Franul von Weissenthurn, česky jako Elisena, kněžna volharská 28. 9. 1827, p: S. K. Macháček), Die Rache oder das Räuberschloß (26. 12. 1808, Brno 25. 2. 1822, l: M. Stegmayer, česky jako Pomsta aneb Hrad loupežnický v Sardinii, 26. 2. 1832, p: J. K. Chmelenský), Clementine oder die Felsen bei Arona [Klementina aneb Skaliska aronská, 20. 10. 1809, l: F. von Treitschke]. Širší ohlas zaznamenala Elisene, jejíž titulní roli v původním provedení 1807 zpívala ještě někdejší Guardasoniho primadona M. Caravoglia-Sandrini. 1815 ji znovu nastudoval nový pražský kapelník C. M. Weber v titulní roli s T. Grünbaumovou, dcerou W. Müllera. Opera byla uvedena i ve vídeňském Divadle v Leopoldstadtu (10. 3. 1809), v Mnichově (1809) a v italské verzi Tristi avventure di Elisa principessa di Bulgaria v Benátkách (1807). Tříaktový melodram Jasons Vermählung [Jásonův sňatek, t: F. R. Bayer], v němž skladatel mlu­vené slovo propojil s instrumentální hudbou a využil jak velkého orchestrálního obsazení pro mezihry a gradace, tak komorních nástrojových kombinací pro doprovod deklamace a zpívaných sborů, byl proveden ve Stavovském divadle v listopadu 1810.

Současníci vyzdvihovali R. originální melodické nápady, instrumentální efekty a výrazné využití dechových nástrojů (⇒ Reichardt 1810). Vedle prací pro divadlo komponoval jednotlivé árie, kantáty, duchovní skladby, množství komorní hudby, symfonie a instrumentální koncerty, vydávané tiskem u věhlasných evropských nakladatelů. Jeho jevištní dílo, dochované řadou hudebních pramenů, nebylo dosud zkoumáno.

Prameny a literatura

Nelahozeves – zámek, Lobkowiczká hudební sbírka (v majetku rodiny), rkp. notové materiály – sign. Ms X.E.f.6: Il custode di se stesso; sign. Ms X.E.f.1 (též SLUB Dresden, sign. Mus. 4261-F-500, partitura; MT 1676, libreto): Le due burle; sign. Ms X.E.f.5 (též Archiv Pražské konzervatoře, sign. Ms 7005; NMd, sign. 901, libreto v rkp. překladu S. K. Macháčka Elizena, Princezna Wolhařská): Elisene, Prinzessin von Bulgarien; sign. Ms X.E.f.4 (též Archiv Pražské konzervatoře, sign. Ms 7006; NMk, odd. zámeckých knihoven, fond Radenín, sign. 268, přív. 2, libreto; MMP, cedule reprízy 24. 4. 1809): Die Rache oder das Räuberschloß; sign. Ms X.E.f.3 (též Archiv Pražské konzervatoře, sign. Ms 7003; NMk, odd. zámeckých knihoven, fond Radenín, sign. 887, přív. 3, libreto; MMP, inv. č. 7.866, 7.868, cedule repríz 3. a 21. 12. 1809): Clementine oder die Felsen bei Arona; sign. Ms X.E.f.2 (též Archiv Pražské konzervatoře, sign. Ms 7012; Roudnická lobkowiczká knihovna v Nelahozevsi, sign. VI Ef 61, rkp. libreto): Jasons Vermählung; Repertorio di tutte le mie composizioni incominciando dall’anno 1796, parte prima, autografní tematický soupis skladeb R. do 1800 ⇒ Wurzbach (archiv vídeňské konzervatoře), ⇒ Eitner, ČHS (Gesellschaft der Musikfreunde Wien). • AEJ 1796, sv. 7, s. 208; sv. 8, s. 194n.; sv. 9, s. 209n.; [F. X. Němeček?]: Ueber den Zustand der Musik in Böhmen, Allgemeine musikalische Zeitung (Leipzig) 2, 1800, č. 28–31, cit. dle Mozart auf der Rei­se nach Prag, Dresden, Leipzig und Berlin, ed. R. Angermüller, Bad Honnef 1995, s. 43n.; nesign.: Personenstand der k. ständischen Schaubühne in Prag, Der Böhmische Wandersmann 1801, s. 247n.; Allgemeine musikalische Zeitung (Leipzig) 10, 1807/08, sl. 187; Prager Theater-Almanach 1809, s. 22n., 52, 67n.; Thalia (Wien–Triest) 1, 1810, s. 44, 196; J. F. Reichardt: Vertraute Briefe geschrieben auf einer Reise nach Wien und den Oesterreichischen Staaten zu Ende des Jahres 1808 und zu Anfang 1809 II, Amsterdam 1810, s. 208; Nachrichten vom Leben und den Werken des Tonsetzers J. R., Monatsbericht der Gesellschaft der Musikfreunde, Wien 1829, s. 61; Teuber II 1885, s. 274, 341, 344, 427, 430–434, 444; H. Engel: Der angeblich Beethovensche Klavierkonzertsatz, Neues Beethoven-Jahrbuch (Augsburg) 2, 1925, s. 167–182; Z. Němec: Weberova pražská léta, Praha 1944, s. 39–48, 182; V. Němec: Pražské varhany, Praha 1944, s. 37; A. Bauer: Opern und Operetten in Wien, Graz–Köln 1955, s. 28, 34, 38; T. Volek: Repertoir Nosticovského divadla v Praze z let 1794, 1796–8, Miscellanea musicologica 16, 1961, s. 73–76; O. Landmann: Die Dresdener italienische Oper zwischen Hasse und Weber. Ein Daten- und Quellenverzeichnis für die Jahre 1765–1817, Dresden 1976, s. 55; A. Morovicsová–J. Vašíček: J. R. a jeho symfonie, seminární práce, Ústav hudební vědy FF UK Praha 1998/99; A. Richterová: Teatralia v rukopisné sbírce Roudnické lobkowiczké knihovny, K výzkumu zámeckých, měšťanských a církevních knihoven, ed. J. Radimská, České Budějovice 2000, s. 128; Ludwig van Beethoven im Herzen Europas, ed. O. Pulkert–H.–W. Küthen, Nové Strašecí 2000, s. 491; J. Vašíček: R. opera „Elisena, princezna bulharská“ (1807), dipl. práce, FF UK Praha 2001. • ČHS, Eitner, Gerber 2, Laiske, MGG, ÖBL, Verti, Wurmová, Wurzbach

Bartolomeus Joannes Josephus

Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 502–503
Autor: Jiří Mikuláš