Righini, Vincenzo Maria: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m (založení hesla)
(Automatická aktualizace šablony)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádka 22: Řádka 22:
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
−
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
+
</ee:perex><ee:content>
 
Ve zpěvu a kompozici se vzdělával ve svém rodišti, kde měl možnost získat podněty mj. i od Padre Martiniho, pedagoga, skladatele a hudebního teoretika, proslulé autority své doby. Zpočátku se uplatňoval jako zpěvák v italských městech (Florencie 1769, Řím 1770, dle Fétise debutoval 1775 v Parmě jako tenorista). Opera buffa ''La vedova scaltra ''[Chytrá vdova, l: N. Porta dle Goldoniho], považovaná za '''R'''. první skladatelský přínos hudebnímu divadlu, byla v karnevalu 1774 provedena v pražském Divadle v Kotcích. Tehdejší impresário → G. Bustelli angažoval '''R'''. jako zpěváka, ale ten hned od počátku pro společnost komponoval, a v následujícím období patrně působil také jako kapelník (1774–77). Bustelli inscenoval v Praze '''R'''. opery, komponované na libreta N. Porty, v každé sezoně až do jeho odchodu a ještě krátce poté (1775: ''La bottegha del caffe osia Il maldicènte'' [Kavárna aneb Zlolajník]; 1776: ''Il convitato di pietra osia Il dissoluto'' [Kamenný host aneb Prostopášník]; ''La Merope'', l: dle A. Zena; 1777: ''Il convitato di pietra osia Il dissoluto''; 1778: ''La vedova scaltra''). Dalším působištěm '''R'''. se stala Vídeň, kde je doložen na konci 1777 jako pěvecký pedagog a skladatel, komponující také pro privátní šlechtická divadla (např. ''Armida'', l: dle M. Coltelliniho, 23. 7. 1782, divadlo v paláci Johanna Adama Auersperga). V této době byly v divadle Burgtheater uvedeny '''R'''. komické opery ''L’incontro inaspettato'' [Nenadálé setkání, l: N. Porta, 1785] a ''Il Demogorgone ovvero Il filosofo confuso'' [Zmatený filozof, l: L. Da Ponte, 1786]. 1787 zastupoval dvorního kapelníka A. Salieriho pobývajícího v Paříži. Na konci 1787 přesídlil '''R'''. do Mohuče, kde se stal dvorním kapelníkem. V březnu 1793 byl jmenován královským pruským dvorním kapelníkem v Berlíně a společně se svým kolegou J. F. Reichardtem (od 1795 s F. H. Himmelem) řídil provoz italské opery v Berlíně a Postupimi. Pro dvorní divadlo komponoval velké opery na libreta zdejšího dvorního básníka A. De’Filistri (''Enea nel Lazio'' [Aeneas v Latiu], 1793; ''Il trionfo d’Arianna'' [Ariadnino vítězství], 1793; ''Tigrane'', 1795; ''La selva incantata'' [Začarovaný les], 1803) ve smíšeném francouzsko-italském stylu, podřízeném reprezentačním potřebám dvora, s balety, áriemi, ansámbly s bohatými tempovými kontrasty a s využitím instrumentace jako výrazového prostředku (⇒ Ch. Henzel in MGG).
 
Ve zpěvu a kompozici se vzdělával ve svém rodišti, kde měl možnost získat podněty mj. i od Padre Martiniho, pedagoga, skladatele a hudebního teoretika, proslulé autority své doby. Zpočátku se uplatňoval jako zpěvák v italských městech (Florencie 1769, Řím 1770, dle Fétise debutoval 1775 v Parmě jako tenorista). Opera buffa ''La vedova scaltra ''[Chytrá vdova, l: N. Porta dle Goldoniho], považovaná za '''R'''. první skladatelský přínos hudebnímu divadlu, byla v karnevalu 1774 provedena v pražském Divadle v Kotcích. Tehdejší impresário → G. Bustelli angažoval '''R'''. jako zpěváka, ale ten hned od počátku pro společnost komponoval, a v následujícím období patrně působil také jako kapelník (1774–77). Bustelli inscenoval v Praze '''R'''. opery, komponované na libreta N. Porty, v každé sezoně až do jeho odchodu a ještě krátce poté (1775: ''La bottegha del caffe osia Il maldicènte'' [Kavárna aneb Zlolajník]; 1776: ''Il convitato di pietra osia Il dissoluto'' [Kamenný host aneb Prostopášník]; ''La Merope'', l: dle A. Zena; 1777: ''Il convitato di pietra osia Il dissoluto''; 1778: ''La vedova scaltra''). Dalším působištěm '''R'''. se stala Vídeň, kde je doložen na konci 1777 jako pěvecký pedagog a skladatel, komponující také pro privátní šlechtická divadla (např. ''Armida'', l: dle M. Coltelliniho, 23. 7. 1782, divadlo v paláci Johanna Adama Auersperga). V této době byly v divadle Burgtheater uvedeny '''R'''. komické opery ''L’incontro inaspettato'' [Nenadálé setkání, l: N. Porta, 1785] a ''Il Demogorgone ovvero Il filosofo confuso'' [Zmatený filozof, l: L. Da Ponte, 1786]. 1787 zastupoval dvorního kapelníka A. Salieriho pobývajícího v Paříži. Na konci 1787 přesídlil '''R'''. do Mohuče, kde se stal dvorním kapelníkem. V březnu 1793 byl jmenován královským pruským dvorním kapelníkem v Berlíně a společně se svým kolegou J. F. Reichardtem (od 1795 s F. H. Himmelem) řídil provoz italské opery v Berlíně a Postupimi. Pro dvorní divadlo komponoval velké opery na libreta zdejšího dvorního básníka A. De’Filistri (''Enea nel Lazio'' [Aeneas v Latiu], 1793; ''Il trionfo d’Arianna'' [Ariadnino vítězství], 1793; ''Tigrane'', 1795; ''La selva incantata'' [Začarovaný les], 1803) ve smíšeném francouzsko-italském stylu, podřízeném reprezentačním potřebám dvora, s balety, áriemi, ansámbly s bohatými tempovými kontrasty a s využitím instrumentace jako výrazového prostředku (⇒ Ch. Henzel in MGG).
  
Řádka 38: Řádka 38:
 
* <ee:chronology_date_from>19. 8. 1812</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Bologna</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
* <ee:chronology_date_from>19. 8. 1812</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Bologna</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
</ee:chronology></div>
 
</ee:chronology></div>
−
<div class="names"><ee:names/></div>
+
<div class="names"><ee:names>
 +
 
 +
</ee:names></div>
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
Řádka 48: Řádka 50:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
−
</cshow>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 493–495{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Alena Jakubcová]]{{break}}</ee:author>
−
<cshow logged="0">
+
 
−
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
+
−
</cshow>
+
−
<cshow logged="1">
+
−
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Alena Jakubcová]]{{break}}</ee:author>
+
−
</cshow>
+
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 63: Řádka 60:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
−
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
−
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 23. 1. 2017, 10:07

Vincenzo Maria RIGHINI
* 22. 1. 1756 Bologna (Itálie)
† 19. 8. 1812 Bologna
skladatel, kapelník


Ve zpěvu a kompozici se vzdělával ve svém rodišti, kde měl možnost získat podněty mj. i od Padre Martiniho, pedagoga, skladatele a hudebního teoretika, proslulé autority své doby. Zpočátku se uplatňoval jako zpěvák v italských městech (Florencie 1769, Řím 1770, dle Fétise debutoval 1775 v Parmě jako tenorista). Opera buffa La vedova scaltra [Chytrá vdova, l: N. Porta dle Goldoniho], považovaná za R. první skladatelský přínos hudebnímu divadlu, byla v karnevalu 1774 provedena v pražském Divadle v Kotcích. Tehdejší impresário → G. Bustelli angažoval R. jako zpěváka, ale ten hned od počátku pro společnost komponoval, a v následujícím období patrně působil také jako kapelník (1774–77). Bustelli inscenoval v Praze R. opery, komponované na libreta N. Porty, v každé sezoně až do jeho odchodu a ještě krátce poté (1775: La bottegha del caffe osia Il maldicènte [Kavárna aneb Zlolajník]; 1776: Il convitato di pietra osia Il dissoluto [Kamenný host aneb Prostopášník]; La Merope, l: dle A. Zena; 1777: Il convitato di pietra osia Il dissoluto; 1778: La vedova scaltra). Dalším působištěm R. se stala Vídeň, kde je doložen na konci 1777 jako pěvecký pedagog a skladatel, komponující také pro privátní šlechtická divadla (např. Armida, l: dle M. Coltelliniho, 23. 7. 1782, divadlo v paláci Johanna Adama Auersperga). V této době byly v divadle Burgtheater uvedeny R. komické opery L’incontro inaspettato [Nenadálé setkání, l: N. Porta, 1785] a Il Demogorgone ovvero Il filosofo confuso [Zmatený filozof, l: L. Da Ponte, 1786]. 1787 zastupoval dvorního kapelníka A. Salieriho pobývajícího v Paříži. Na konci 1787 přesídlil R. do Mohuče, kde se stal dvorním kapelníkem. V březnu 1793 byl jmenován královským pruským dvorním kapelníkem v Berlíně a společně se svým kolegou J. F. Reichardtem (od 1795 s F. H. Himmelem) řídil provoz italské opery v Berlíně a Postupimi. Pro dvorní divadlo komponoval velké opery na libreta zdejšího dvorního básníka A. De’Filistri (Enea nel Lazio [Aeneas v Latiu], 1793; Il trionfo d’Arianna [Ariadnino vítězství], 1793; Tigrane, 1795; La selva incantata [Začarovaný les], 1803) ve smíšeném francouzsko-italském stylu, podřízeném reprezentačním potřebám dvora, s balety, áriemi, ansámbly s bohatými tempovými kontrasty a s využitím instrumentace jako výrazového prostředku (⇒ Ch. Henzel in MGG).

R. je tvůrcem druhé doložené opery o Donu Giovannim, komponované pro pražskou inscenaci. Dostala se do Braunschweigu (7. 3. 1777), Vídně (21., 25. 8. a 3. 11. 1777) a do knížecího divadla v Esterháze, kam se po Bustelliho předčasném úmrtí 1781 uchýlilo několik členů jeho bývalé společnosti pod vedením básníka a libretisty N. Porty. V pražském prostředí byla využita obliba donjuanovské tematiky u širokých vrstev publika, doložená i v loutkovém a lidovém divadle. V Budapešti dochovaná esterházyovská partitura pochází z Vídně a od pražského libreta se odlišuje, několik scén je v partituře dochováno také ve Vídni. Novodobé inscenace v režii H. Burešové byly uvedeny v pražském Dejvickém divadle (1997) a v Městském divadle v Brně (2003). Dobová hodnocení R. kompozic se shodují v názoru, že byl obratným, ale nepříliš originálním autorem, který často využíval invence svých skladatelských kolegů.


Edice

Il convitato di pietra osia Il Dissoluto, italský text libreta, Praha 1776 ⇒ Ch. C. Russell: The Don Juan Legend before Mozart: with a Collection of Eighteenth-Century Opera Librettos, Ann Arbor 1993, s. (86–89), 185–226, (454); Kamenný host aneb Prostopášník, český překlad S. Pavlovská (Il convitato di pietra…, Praha 1776), Divadlo v Kotcích, ed. F. Černý, Praha 1992, s. 57–88; přetisk v dramaturgické úpravě H. Burešové a Š. Otčenáška: program Městského divadla, Brno 2003, s. 113–158.

Prameny a literatura

Budapest, Országos Széchényi könyvtára: notové materiály k operám La vedova scaltra, La bottegha del caffe a Il convitato di pietra o sia il dissoluto; Zámecká knihovna Křimice (fond spravuje NMk, oddělení zámeckých knihoven), sign. 3153, přív. 2: La vedoua scaltra, comedia per musica…, Praga 1774; sign. 3155, přív. 3: La Bottegha del Caffe osia il Maldicente, dramma giocoso…, Praga 1775; sign. 3157, přív. 2: Il Convitato di Pietra o sia Il Dissoluto, dramma tragicomico…, Praga 1776; sign. 3158, přív. 3: La Merope, tragedia per Musica… La maggior parte della Musica e delli Signori P. B. e Vincenzo Righini…, Praga 1776, ⇒ Kneidl; SOkA Beroun, fond Archiv města Berouna, fond T. Podleská, hudební sbírka: fragment notového materiálu La Merope. • R. Haas: Beitrag zur Geschichte der Oper in Prag und Dresden, Neues Archiv für Sächsische Geschichte und Altertumskunde (Dresden) 37, 1916, s. 76; F. Hadamowsky: Die Wie­ner Hoftheater (Staatstheater) 1776-1966 I, Wien 1966, s. 24, 26, 64, 130; K.-J. Kleinicke: Das kirchenmusikalische Schaffen von V. R. Beiträge zur Bio­graphie des Komponisten, Tutzing 1984; Mozartův Don Giovanni (katalog výstavy), ed. T. Volek–J. Pešková, Praha 1987, s. 38–41; K. Kindler: Findbuch zum Bestand Musikalien des herzoglichen Theaters in Braunschweig 18.–19. Jh., Wolfenbüttel 1990, s. 282; T. Volek: Význam pražské operní tradice pro vznik Dona Giovanniho a Tita, Mozartovy opery pro Prahu, ed. V. Ptáčková, Praha 1991, s. 28, 38–41 + Italská opera a další druhy zpívaného divadla, Divadlo v Kotcích, ed. F. Černý, Praha 1992, s. 43–56 + Pražská opera v letech 1739–1816, Colloquium Musica ac societas (1740–1815), ed. P. Macek, Brno 1994, s. 91–96; J. Pokorný: Josef Bustelli a jeho hudební pozůstalost, Miscellanea musicologica 33, 1992, s. 96, 99; Ch. Henzel: Die italienische Hofoper in Berlin um 1800. V. R. als preußischer Hofkapellmeister, Stuttgart–Weimar 1994; D. Link: The National Court Theatre in Mozart’s Vienna, Oxford 1998, s. 13, 149, 201, 213, 276, 292, 298; J. Dehl: V. R.: Hofkapellmeister zu Mainz, Kelkheim 2002; D. Buch: Il convitato di pietra V. R. a donjuanovská tradice v hudebním divadle, Kamenný host aneb Prostopášník, program Městského divadla, Brno 2003, s. 12–21 + The Don Juan Tradition, Eighteenth-Century Supernatural Musical Theatre and V. R.’s Il convitato di pietra, Hudební věda 41, 2004, s. 295–307; viz Edice. • Dlabač, Eitner, ES, Fétis, Gerber 2, Grove, Grove O, Meyer, MGG, Piper, Sartori, Verti, Wurzbach

Životní události

  • 22. 1. 1756: narození, Bologna (Itálie)
  • 19. 8. 1812: úmrtí, Bologna


Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 493–495
Autor: Alena Jakubcová



Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Righini,_Vincenzo_Maria&oldid=19014“