Girelli, Antonia Maria: Porovnání verzí
(založení hesla) |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">3</span> | <span id="PageFillProgress">3</span> | ||
− | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
− | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Antonia Maria</ee:firstname> |
− | | jméno = <ee:firstname>Antonia Maria</ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>GIRELLI</ee:lastname> |
− | | příjmení = <ee:lastname>GIRELLI</ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
− | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
− | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | |
18. stol. | 18. stol. | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
18. stol. | 18. stol. | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
− | | povolání = <ee:profession>zpěvačka, </ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
+ | | povolání=<ee:profession>zpěvačka,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
− | </ee:perex> | + | </ee:perex><ee:content> |
− | + | ||
− | <ee:content> | + | |
Psána též Girelli Anguillari, Anguilari, Anguilar, Aguilar, Aquilar, Auguilar. – Začínala 1752 jako tanečnice v Teatro S. Samuele v Benátkách. Pěvecká angažmá absolvovala ve Florencii (1756/57), v Benátkách (1759, 1764), v Bologni, kde zpívala titulní roli v opeře Ch. W. Glucka ''Il trionfo di Clelia'' [Vítězství Clelie, l: P. Metastasio, 1763], v Turíně (1767, 1770/71), v Lucce (1763), Neapoli (1765–68), v Parmě (1769), v Miláně (Asterie ve zdejším prvním uvedení Myslivečkovy opery ''Il Gran Tamerlano'' [Veliký Tamerlán], l: A. Piovene, 1771) a v Londýně (1773). V libretech z této doby bylo její jméno tištěno s přídomkem „di Venezia“, pozdější soupis zpěváků (Milano 1776 ⇒ Verti) ji uvádí jako „di Verona“. Jako sopranistka byla primadonou v hlavních rolích vážných i komických oper. V pražském Divadle v Kotcích zpívala s italskou operní společností → A. Mingottiho počátkem šedesátých let 18. stol. např. jako Timante (B. Galuppi: ''Demofoonte''), Scitalce (J. A. Hasse: ''Semiramide riconosciuta'' [Znovupoznaná Semiramis]), Giacinta (D. Fischietti: ''Il mercato di Malmantile'' [Trh v Malmantile]), Contessa (B. Galuppi: ''Le nozze'' [Svatba, 1760]). 1764/65 ji do Prahy znovu angažoval impresário → G. Bustelli. V zahajovacím představení Bustelliho sezony, jímž bylo první uvedení opery tehdejšího pražského operního kapelníka a skladatele → D. Fischiettiho ''Vologeso, re de Parti'' [Vologesus, partský král, 4. 10. 1764] vytvořila roli Berenice, v další Fischiettiho opeře ''La Nitteti'' ztvárnila roli Beroë. V Galuppiho operách zpívala titulní roli ''Ipermestry'' a Parsane (''Il Solimano''). Členy Bustelliho společnosti a pěveckými kolegy '''G'''. byli tehdy dva pozdější pražští impresáriové → D. Guardasoni a → P. Bondini, s nimiž 1765 účinkovala mj. v provedení oratoria J. A. Hasseho ''Sant’Elena al Calvario''. Jejího umění si cenil → C. Ditters von Dittersdorf, výkon v roli nymfy Silvie v prvním uvedení Mozartovy opery ''Ascanio in Alba ''(Teatro Regio Ducale, Milán 17. 10. 1771) uznale hodnotili skladatel i jeho otec. Zpěvačka Barbara G., působící ve společnosti → J. Kurtze (v Benátkách v divadle S. Casiano v karnevalu 1764, v Praze 1768/69), byla možná sestra '''G'''. | Psána též Girelli Anguillari, Anguilari, Anguilar, Aguilar, Aquilar, Auguilar. – Začínala 1752 jako tanečnice v Teatro S. Samuele v Benátkách. Pěvecká angažmá absolvovala ve Florencii (1756/57), v Benátkách (1759, 1764), v Bologni, kde zpívala titulní roli v opeře Ch. W. Glucka ''Il trionfo di Clelia'' [Vítězství Clelie, l: P. Metastasio, 1763], v Turíně (1767, 1770/71), v Lucce (1763), Neapoli (1765–68), v Parmě (1769), v Miláně (Asterie ve zdejším prvním uvedení Myslivečkovy opery ''Il Gran Tamerlano'' [Veliký Tamerlán], l: A. Piovene, 1771) a v Londýně (1773). V libretech z této doby bylo její jméno tištěno s přídomkem „di Venezia“, pozdější soupis zpěváků (Milano 1776 ⇒ Verti) ji uvádí jako „di Verona“. Jako sopranistka byla primadonou v hlavních rolích vážných i komických oper. V pražském Divadle v Kotcích zpívala s italskou operní společností → A. Mingottiho počátkem šedesátých let 18. stol. např. jako Timante (B. Galuppi: ''Demofoonte''), Scitalce (J. A. Hasse: ''Semiramide riconosciuta'' [Znovupoznaná Semiramis]), Giacinta (D. Fischietti: ''Il mercato di Malmantile'' [Trh v Malmantile]), Contessa (B. Galuppi: ''Le nozze'' [Svatba, 1760]). 1764/65 ji do Prahy znovu angažoval impresário → G. Bustelli. V zahajovacím představení Bustelliho sezony, jímž bylo první uvedení opery tehdejšího pražského operního kapelníka a skladatele → D. Fischiettiho ''Vologeso, re de Parti'' [Vologesus, partský král, 4. 10. 1764] vytvořila roli Berenice, v další Fischiettiho opeře ''La Nitteti'' ztvárnila roli Beroë. V Galuppiho operách zpívala titulní roli ''Ipermestry'' a Parsane (''Il Solimano''). Členy Bustelliho společnosti a pěveckými kolegy '''G'''. byli tehdy dva pozdější pražští impresáriové → D. Guardasoni a → P. Bondini, s nimiž 1765 účinkovala mj. v provedení oratoria J. A. Hasseho ''Sant’Elena al Calvario''. Jejího umění si cenil → C. Ditters von Dittersdorf, výkon v roli nymfy Silvie v prvním uvedení Mozartovy opery ''Ascanio in Alba ''(Teatro Regio Ducale, Milán 17. 10. 1771) uznale hodnotili skladatel i jeho otec. Zpěvačka Barbara G., působící ve společnosti → J. Kurtze (v Benátkách v divadle S. Casiano v karnevalu 1764, v Praze 1768/69), byla možná sestra '''G'''. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
Řádka 38: | Řádka 36: | ||
<div class="names"><ee:names> | <div class="names"><ee:names> | ||
== Další jména == | == Další jména == | ||
− | <ee:names_lastname>Girelli Anguillari</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> | + | <ee:names_lastname>Girelli Anguillari</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> |
+ | <ee:names_lastname>Anguilari</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> | ||
+ | <ee:names_lastname>Anguilar</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> | ||
+ | <ee:names_lastname>Aguilar</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> | ||
+ | <ee:names_lastname>Aquilar</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> | ||
+ | <ee:names_lastname>Auguilar</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> | ||
</ee:names></div> | </ee:names></div> | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
Řádka 49: | Řádka 52: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
− | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 195–196{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Stanislav Bohadlo]]{{break}}</ee:author> |
− | + | ||
− | ''' | + | |
− | + | ||
− | + | ||
− | <ee: | + | |
− | + | ||
− | <ee:author>'''Autor:''' [[Stanislav Bohadlo]]</ee:author> | + | |
− | + | ||
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | <ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
Řádka 66: | Řádka 62: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
− | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
− | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> |
Aktuální verze z 23. 1. 2017, 09:58
Psána též Girelli Anguillari, Anguilari, Anguilar, Aguilar, Aquilar, Auguilar. – Začínala 1752 jako tanečnice v Teatro S. Samuele v Benátkách. Pěvecká angažmá absolvovala ve Florencii (1756/57), v Benátkách (1759, 1764), v Bologni, kde zpívala titulní roli v opeře Ch. W. Glucka Il trionfo di Clelia [Vítězství Clelie, l: P. Metastasio, 1763], v Turíně (1767, 1770/71), v Lucce (1763), Neapoli (1765–68), v Parmě (1769), v Miláně (Asterie ve zdejším prvním uvedení Myslivečkovy opery Il Gran Tamerlano [Veliký Tamerlán], l: A. Piovene, 1771) a v Londýně (1773). V libretech z této doby bylo její jméno tištěno s přídomkem „di Venezia“, pozdější soupis zpěváků (Milano 1776 ⇒ Verti) ji uvádí jako „di Verona“. Jako sopranistka byla primadonou v hlavních rolích vážných i komických oper. V pražském Divadle v Kotcích zpívala s italskou operní společností → A. Mingottiho počátkem šedesátých let 18. stol. např. jako Timante (B. Galuppi: Demofoonte), Scitalce (J. A. Hasse: Semiramide riconosciuta [Znovupoznaná Semiramis]), Giacinta (D. Fischietti: Il mercato di Malmantile [Trh v Malmantile]), Contessa (B. Galuppi: Le nozze [Svatba, 1760]). 1764/65 ji do Prahy znovu angažoval impresário → G. Bustelli. V zahajovacím představení Bustelliho sezony, jímž bylo první uvedení opery tehdejšího pražského operního kapelníka a skladatele → D. Fischiettiho Vologeso, re de Parti [Vologesus, partský král, 4. 10. 1764] vytvořila roli Berenice, v další Fischiettiho opeře La Nitteti ztvárnila roli Beroë. V Galuppiho operách zpívala titulní roli Ipermestry a Parsane (Il Solimano). Členy Bustelliho společnosti a pěveckými kolegy G. byli tehdy dva pozdější pražští impresáriové → D. Guardasoni a → P. Bondini, s nimiž 1765 účinkovala mj. v provedení oratoria J. A. Hasseho Sant’Elena al Calvario. Jejího umění si cenil → C. Ditters von Dittersdorf, výkon v roli nymfy Silvie v prvním uvedení Mozartovy opery Ascanio in Alba (Teatro Regio Ducale, Milán 17. 10. 1771) uznale hodnotili skladatel i jeho otec. Zpěvačka Barbara G., působící ve společnosti → J. Kurtze (v Benátkách v divadle S. Casiano v karnevalu 1764, v Praze 1768/69), byla možná sestra G.
Prameny a literatura
Libreta ⇒ Kneidl, ⇒ Sartori, ⇒ Meyer. • Teuber I 1883, s. 268–272; T. Wiel: I Teatri Musicali Veneziani del Settecento, Venezia 1897, reprint Leipzig 1979, s. 190n., 221, 248n.; K. Ditters z Dittersdorfu: Vzpomínky hudebníka XVIII. století, přel. V. Bělohlavý, Praha 1959, s. 84; T. Volek: Italská opera a další druhy zpívaného divadla, Divadlo v Kotcích, ed. F. Černý, Praha 1992, s. 52; R. Batchvarova-Schweitzer: The Mingotti Opera Company in Brno, Graz, Prague and Copenhagen, dipl. práce, FF UK Praha 1994, s. 106, 126n., 129n.; R. Angermüller: Die Sänger der Erstaufführung von Mozarts Festa teatrale „Ascanio in Alba“, Mitteilungen der Internationalen Stiftung Mozarteum (Salzburg) 47, seš. 1–2, červen 1999, s. 15–19; M. Freemanová: Oratorios (and operas) by German composers in the 18th and 19th century Bohemian lands, Deutschsprachiges Theater in Prag, ed. A. Jakubcová–J. Ludvová–V. Maidl, Prag 2001, s. 198, 202. • DBI, DEUM, Gerber, Grove O, Verti
Životní události
- 18. stol.: narození
- 18. stol.: úmrtí
Další jména
Girelli Anguillari Anguilari Anguilar Aguilar Aquilar Auguilar
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 195–196
Autor: Stanislav Bohadlo