Fiedler, Andreas: Porovnání verzí
nahoru...
(založení hesla) |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">2</span> | <span id="PageFillProgress">2</span> | ||
| − | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
| − | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Andreas</ee:firstname> |
| − | | jméno = <ee:firstname>Andreas</ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>FIEDLER</ee:lastname> |
| − | | příjmení = <ee:lastname>FIEDLER</ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
| − | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"/> |
| − | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"/> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"/> |
| − | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"/> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
| − | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | |
po 1782 | po 1782 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
| − | | povolání = <ee:profession>herec, ředitel divadelní společnosti, </ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
| + | | povolání=<ee:profession>herec, ředitel divadelní společnosti,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | </ee:perex> | + | </ee:perex><ee:content> |
| − | + | ||
| − | <ee:content> | + | |
Uváděn též jako Fidler. – Jeho původ není znám. Před započetím principálské dráhy byl údajně členem společnosti Churbayerische Hof-Comoedianten vedené → J. Schulzem. 1767 hrál v Ulmu již s vlastním souborem Gesellschaft hochdeutscher Schauspieler. 1771 se jako bývalý principál objevil v brněnském divadle, 1772 působil opět jako samostatný ředitel ve Znojmě a v Olomouci, 1773/74 v Českých Budějovicích. Pak byl pravděpodobně členem některé cestující společnosti. 1781/82 hrál v Linci u → F. J. Bully, který angažoval i jeho manželku a dceru Edmundu, s níž se Bulla zakrátko oženil. Před 1787 '''F'''. vystupoval také v Karlových Varech. Poslední známé angažmá měl 1783 u předměstské vídeňské scény Theater zum weißen Fasan. | Uváděn též jako Fidler. – Jeho původ není znám. Před započetím principálské dráhy byl údajně členem společnosti Churbayerische Hof-Comoedianten vedené → J. Schulzem. 1767 hrál v Ulmu již s vlastním souborem Gesellschaft hochdeutscher Schauspieler. 1771 se jako bývalý principál objevil v brněnském divadle, 1772 působil opět jako samostatný ředitel ve Znojmě a v Olomouci, 1773/74 v Českých Budějovicích. Pak byl pravděpodobně členem některé cestující společnosti. 1781/82 hrál v Linci u → F. J. Bully, který angažoval i jeho manželku a dceru Edmundu, s níž se Bulla zakrátko oženil. Před 1787 '''F'''. vystupoval také v Karlových Varech. Poslední známé angažmá měl 1783 u předměstské vídeňské scény Theater zum weißen Fasan. | ||
| Řádka 27: | Řádka 25: | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == | ||
| − | <ee:bibliography_content>Stadtarchiv Ulm: cedule společnosti Gesellschaft hochdeutscher Schauspieler pod vedením F. • ''Genaue Nachrichten von beyden kaiserl. königl. Schaubühnen… und den vorzüglichsten Theatern der übrigen kais. kön. Erbländer'' (Wien) 2, 1773, s. 225n.; D’Elvert 1852, s. 141; A. Hübner: ''Denkwürdigkeiten der kgl. Stadt Znaim'', Znaim 1869, s. 783; A. C. Loew: ''Kurzgefasste aber vollständige Chronik der weltberühmten Cur- und Badestadt Karlsbad seit deren Entstehung bis auf unsere Tage'', Karlsbad 1874, s. 23; R. Huyer: Das hundertjährige Jubiläum des Stadttheaters | + | <ee:bibliography_content>Stadtarchiv Ulm: cedule společnosti Gesellschaft hochdeutscher Schauspieler pod vedením F. • ''Genaue Nachrichten von beyden kaiserl. königl. Schaubühnen… und den vorzüglichsten Theatern der übrigen kais. kön. Erbländer'' (Wien) 2, 1773, s. 225n.; D’Elvert 1852, s. 141; A. Hübner: ''Denkwürdigkeiten der kgl. Stadt Znaim'', Znaim 1869, s. 783; A. C. Loew: ''Kurzgefasste aber vollständige Chronik der weltberühmten Cur- und Badestadt Karlsbad seit deren Entstehung bis auf unsere Tage'', Karlsbad 1874, s. 23; R. Huyer: Das hundertjährige Jubiläum des Stadttheaters in Budweis, ''Budweiser Zeitung ''(České Budějovice) 24. 12. 1919; G. Gugitz: Das Theater zum weißen Fasan auf dem Neustift, ''Alt-Wiener Thespiskarren'', ed. E. K. Blümmel–G. Gugitz, Wien 1925, s. 124; F. Fuhrich: ''Theatergeschichte Oberösterreichs im 18. Jahrhundert'', Wien 1968, s. 189; H. G. Asper: ''Hanswurst'', Emsdetten 1980, s. 71, 359; O. G. Schindler: „Praha nebo Brno – Prag oder Brünn?“. Ein tschechischer Expertenstreit über einen spätbarocken Theaterzettel aus der Österreichischen Nationalbibliothek, ''Biblos'' (Wien) 42, 1993, s. 142 + „Mio compadre Imperatore“. Comici dell’arte an den Höfen der Habsburger, ''Maske und Kothurn'' (Wien) 38, 1997, č. 2–4, s. 153; F. Coticelli–O. G. Schindler: Per la storia della Commedia dell’arte: Il Basilisco del Bernagasso, ''I percorsi della scena. Cultura e communicazione del teatro nell’Europa del Settecento'', ed. F. Carmelo Greco, Napoli 2001, s. 91, 111.</ee:bibliography_content> |
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
| Řádka 46: | Řádka 44: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 169–170{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Adolf Scherl]]{{break}}</ee:author> |
| − | + | ||
| − | ''' | + | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | <ee: | + | |
| − | + | ||
| − | <ee:author>'''Autor:''' [[Adolf Scherl]]</ee:author> | + | |
| − | + | ||
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | <ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
| Řádka 63: | Řádka 54: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> | ||
Aktuální verze z 23. 1. 2017, 10:58
Uváděn též jako Fidler. – Jeho původ není znám. Před započetím principálské dráhy byl údajně členem společnosti Churbayerische Hof-Comoedianten vedené → J. Schulzem. 1767 hrál v Ulmu již s vlastním souborem Gesellschaft hochdeutscher Schauspieler. 1771 se jako bývalý principál objevil v brněnském divadle, 1772 působil opět jako samostatný ředitel ve Znojmě a v Olomouci, 1773/74 v Českých Budějovicích. Pak byl pravděpodobně členem některé cestující společnosti. 1781/82 hrál v Linci u → F. J. Bully, který angažoval i jeho manželku a dceru Edmundu, s níž se Bulla zakrátko oženil. Před 1787 F. vystupoval také v Karlových Varech. Poslední známé angažmá měl 1783 u předměstské vídeňské scény Theater zum weißen Fasan.
Byl jedním z méně významných principálů, kteří se pohybovali na bavorském, českém a přilehlém rakouském teritoriu, zejména v provinčních městech. Jako herec se uplatňoval v rolích Židů a v hrubozrnných komických úlohách. V Ulmu (1767) uváděl burlesky, např. oblíbenou hru Die lächerliche Zusammenkunft in den Elisäischen Feldern, Oder: Das Reich der Todten in dem Reich der Lebendigen [Komické setkání na Elysejských polích aneb Říše mrtvých v říši živých]. Burlesky měl na programu ještě 1772 v Brně (např. Andrascheck und Jurascheck). Zde byla jeho přičiněním reprízována i první česky zpívaná opera-pantomima o zamilovaném ponocném Die böhmische Antzczizka [Česká Ančička, → J. Tuček].
Prameny a literatura
Stadtarchiv Ulm: cedule společnosti Gesellschaft hochdeutscher Schauspieler pod vedením F. • Genaue Nachrichten von beyden kaiserl. königl. Schaubühnen… und den vorzüglichsten Theatern der übrigen kais. kön. Erbländer (Wien) 2, 1773, s. 225n.; D’Elvert 1852, s. 141; A. Hübner: Denkwürdigkeiten der kgl. Stadt Znaim, Znaim 1869, s. 783; A. C. Loew: Kurzgefasste aber vollständige Chronik der weltberühmten Cur- und Badestadt Karlsbad seit deren Entstehung bis auf unsere Tage, Karlsbad 1874, s. 23; R. Huyer: Das hundertjährige Jubiläum des Stadttheaters in Budweis, Budweiser Zeitung (České Budějovice) 24. 12. 1919; G. Gugitz: Das Theater zum weißen Fasan auf dem Neustift, Alt-Wiener Thespiskarren, ed. E. K. Blümmel–G. Gugitz, Wien 1925, s. 124; F. Fuhrich: Theatergeschichte Oberösterreichs im 18. Jahrhundert, Wien 1968, s. 189; H. G. Asper: Hanswurst, Emsdetten 1980, s. 71, 359; O. G. Schindler: „Praha nebo Brno – Prag oder Brünn?“. Ein tschechischer Expertenstreit über einen spätbarocken Theaterzettel aus der Österreichischen Nationalbibliothek, Biblos (Wien) 42, 1993, s. 142 + „Mio compadre Imperatore“. Comici dell’arte an den Höfen der Habsburger, Maske und Kothurn (Wien) 38, 1997, č. 2–4, s. 153; F. Coticelli–O. G. Schindler: Per la storia della Commedia dell’arte: Il Basilisco del Bernagasso, I percorsi della scena. Cultura e communicazione del teatro nell’Europa del Settecento, ed. F. Carmelo Greco, Napoli 2001, s. 91, 111.
Životní události
- po 1782: úmrtí
Další jména
Fidler
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 169–170
Autor: Adolf Scherl
