Brenner, Johann Michael: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(založení hesla)
 
(Automatická aktualizace šablony)
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
−
</ee:progress>
+
</ee:progress>{{Infobox Osoba
−
{{Infobox Osoba
+
| jméno=<ee:firstname>Johann Michael</ee:firstname>  
−
| jméno = <ee:firstname>Johann Michael</ee:firstname>  
+
| příjmení=<ee:lastname>BRENNER</ee:lastname>
−
| příjmení = <ee:lastname>BRENNER</ee:lastname>
+
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
−
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
+
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
−
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
+
 
kolem 1718
 
kolem 1718
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
+
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
 
asi Vídeň (Rakousko)
 
asi Vídeň (Rakousko)
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
+
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
 
po 1771
 
po 1771
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
+
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
  
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
+
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
−
| povolání = <ee:profession>ředitel divadelní společnosti, </ee:profession>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 +
| povolání=<ee:profession>ředitel divadelní společnosti,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
−
</ee:perex>
+
</ee:perex><ee:content>
−
<cshow logged="1">
+
−
<ee:content>
+
 
Psán též Prenner, Hans Michael. – Původ a mládí '''B'''. nejsou známy. Nevyjasněn zůstává rovněž příbuzenský vztah ke jmenovci, vídeňskému rodákovi A. J. Brennerovi a jeho rodině. Počátek '''B'''. principálství spadá patrně krátce před 1750. Lze předpokládat, že již předtím působil jako herec v některé jiné společnosti. Na svých divadelních cedulích v Norimberku 1750 uváděl, že jeho společnost působila ve službách různých královských a knížecích dvorů, naposledy u knížete z Löwensteinu-Wertheimu v jihozápadním Německu. 1750 hrála '''B'''. trupa v Olomouci a ve Znojmě. V té době k ní nastoupil jako herec → J. J. Brunian. 1752 působila v Biberachu, 1753 v Schaffhausenu. Její další cesta není známa až do 1755, kdy údajně hrála v Brně (tehdy u ní debutoval pozdější vídeňský herec J. Ch. Gottlieb). 1756 vystupovala v Olomouci, Jihlavě a Znojmě. Dále je známo až krátké účinkování v Kremži 1761, pak údaje opět chybějí. Není vyloučeno, že se načas připojila ke společnosti → K. J. Schwertbergera, neboť 1771 hrály spojené soubory '''B'''. a Schwertbergera v Olomouci. Téhož roku získal '''B'''. ještě jednou samostatně povolení účinkovat ve Znojmě, poté jeho stopa mizí.
 
Psán též Prenner, Hans Michael. – Původ a mládí '''B'''. nejsou známy. Nevyjasněn zůstává rovněž příbuzenský vztah ke jmenovci, vídeňskému rodákovi A. J. Brennerovi a jeho rodině. Počátek '''B'''. principálství spadá patrně krátce před 1750. Lze předpokládat, že již předtím působil jako herec v některé jiné společnosti. Na svých divadelních cedulích v Norimberku 1750 uváděl, že jeho společnost působila ve službách různých královských a knížecích dvorů, naposledy u knížete z Löwensteinu-Wertheimu v jihozápadním Německu. 1750 hrála '''B'''. trupa v Olomouci a ve Znojmě. V té době k ní nastoupil jako herec → J. J. Brunian. 1752 působila v Biberachu, 1753 v Schaffhausenu. Její další cesta není známa až do 1755, kdy údajně hrála v Brně (tehdy u ní debutoval pozdější vídeňský herec J. Ch. Gottlieb). 1756 vystupovala v Olomouci, Jihlavě a Znojmě. Dále je známo až krátké účinkování v Kremži 1761, pak údaje opět chybějí. Není vyloučeno, že se načas připojila ke společnosti → K. J. Schwertbergera, neboť 1771 hrály spojené soubory '''B'''. a Schwertbergera v Olomouci. Téhož roku získal '''B'''. ještě jednou samostatně povolení účinkovat ve Znojmě, poté jeho stopa mizí.
  
−
'''B'''. byl provinciálním principálem běžného dobového profilu. Jeho repertoár je znám jen z norimberského působení 1750 (zachováno 33 cedulí), kdy uváděl hlavně dobově nejoblíbenější hauptakce. Jeho ''Faust'' (''Die Macht der Zauberey'' ''Oder Das Leben und Tod des Weltbekannten Doctor Fausts ''[Moc kouzel aneb Život a smrt světoznámého doktora Fausta]) obsahoval též scénu známou z četných pozdějších loutkářských textů, v níž se Hanswurst „potýkal se svým kamarádem Mephistophilem pomocí kouzelné knihy“. '''B'''. měl na repertoáru i hauptakci o Valdštejnovi (''Das Leben und erschröckliche Ende des Kayserl. Generals ­Alberti von Wallenstein, Herzogen von Frideland'' [Život a strašlivý konec císařského generála Alberta z Valdštejna, vévody frýdlant­ského])''. ''Ojediněle uváděl komedie italského pů­vodu (např. anonymní ''Gli contratti rotti'' [Porušené smlouvy]), a dokonce i literárně fixovaná dramata (J. E. Schlegel: ''Canut'', T. Ottway:''Das befreyte Venedig'' [Osvobozené Benátky]). Byl jedním z prvních německých principálů, kteří se zaměřovali na moravská města.
+
'''B'''. byl provinciálním principálem běžného dobového profilu. Jeho repertoár je znám jen z norimberského působení 1750 (zachováno 33 cedulí), kdy uváděl hlavně dobově nejoblíbenější hauptakce. Jeho ''Faust'' (''Die Macht der Zauberey'' ''Oder Das Leben und Tod des Weltbekannten Doctor Fausts ''[Moc kouzel aneb Život a smrt světoznámého doktora Fausta]) obsahoval též scénu známou z četných pozdějších loutkářských textů, v níž se Hanswurst „potýkal se svým kamarádem Mephistophilem pomocí kouzelné knihy“. '''B'''. měl na repertoáru i hauptakci o Valdštejnovi (''Das Leben und erschröckliche Ende des Kayserl. Generals ­Alberti von Wallenstein, Herzogen von Frideland'' [Život a strašlivý konec císařského generála Alberta z Valdštejna, vévody frýdlant­ského])''. ''Ojediněle uváděl komedie italského pů­vodu (např. anonymní ''Gli contratti rotti'' [Porušené smlouvy]), a dokonce i literárně fixovaná dramata (J. E. Schlegel: ''Canut'', T. Ottway: ''Das befreyte Venedig'' [Osvobozené Benátky]). Byl jedním z prvních německých principálů, kteří se zaměřovali na moravská města.
 
</ee:content>
 
</ee:content>
 
<ee:bibliography>
 
<ee:bibliography>
 
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
−
<ee:bibliography_content>MZA, fond B 1, sign. B 47, kart. 2; SOkA Olomouc, Archiv města Olomouce, fond Zlomky registratur; GNM Nürnberg, sign. L 1313<sup>w</sup> 2°: cedule B.společnosti<br/>z Norimberku1750. •• ''Christian Heinrich Schmids Chronologie des deutschen Theaters'', Leipzig 1775, ed. P. Legband, Berlin 1902, s. 276; nesign. [M. Scholz?]: Nachrichten von dem Leben des Herrn von Brunian, ''Litteratur- und Theater-Zeitung'' (Berlin) 4, 1781, s. 517, 539; D’Elvert 1852, s. 140; A. Hübner: ''Denkwürdigkeiten der kgl. Stadt Znaim'', Znaim 1869, s. 783; M. Fehr: ''Die wandernden ­Thea­tertruppen in der Schweiz'', Einsiedeln 1949 ­(Jahrbuch der Schweizerischen Gesellschaft für Theaterkultur 18, 1948), s. 140n., 172; P. Kertz–I. Strößen­reuther: ''Bibliographie zur Theaterge­schichte Nürn­bergs'', Nürnberg 1964, s. 26; O. G. Schindler: Wandertruppen in Niederöster­reich im 18. Jahrhundert, ''Jahrbuch der Gesellschaft für Wiener Theaterforschung'' (Wien) 17, 1970, s. 18; H. G. Asper: ''Hanswurst'', Emsdetten 1980, s. 94, 354, 364. •• Gallerie, Meyer, Pies (zde nerozlišen od ­Antona Jakoba B.)</ee:bibliography_content>
+
<ee:bibliography_content>MZA, fond B 1, sign. B 47, kart. 2; SOkA Olomouc, Archiv města Olomouce, fond Zlomky registratur; GNM Nürnberg, sign. L 1313<sup>w</sup> 2°: cedule B. společnosti z Norimberku 1750. •• ''Christian Heinrich Schmids Chronologie des deutschen Theaters'', Leipzig 1775, ed. P. Legband, Berlin 1902, s. 276; nesign. [M. Scholz?]: Nachrichten von dem Leben des Herrn von Brunian, ''Litteratur- und Theater-Zeitung'' (Berlin) 4, 1781, s. 517, 539; D’Elvert 1852, s. 140; A. Hübner: ''Denkwürdigkeiten der kgl. Stadt Znaim'', Znaim 1869, s. 783; M. Fehr: ''Die wandernden Thea­tertruppen in der Schweiz'', Einsiedeln 1949 ­(Jahrbuch der Schweizerischen Gesellschaft für Theaterkultur 18, 1948), s. 140n., 172; P. Kertz–I. Strößen­reuther: ''Bibliographie zur Theaterge­schichte Nürn­bergs'', Nürnberg 1964, s. 26; O. G. Schindler: Wandertruppen in Niederöster­reich im 18. Jahrhundert, ''Jahrbuch der Gesellschaft für Wiener Theaterforschung'' (Wien) 17, 1970, s. 18; H. G. Asper: ''Hanswurst'', Emsdetten 1980, s. 94, 354, 364. •• Gallerie, Meyer, Pies (zde nerozlišen od ­Antona Jakoba B.)</ee:bibliography_content>
 
</ee:bibliography>
 
</ee:bibliography>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
Řádka 40: Řádka 38:
 
<div class="names"><ee:names>
 
<div class="names"><ee:names>
 
== Další jména ==
 
== Další jména ==
−
<ee:names_lastname>Prenner</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Hans Michael</ee:names_firstname>
+
<ee:names_lastname>Prenner</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
 +
<ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Hans Michael</ee:names_firstname>
 
</ee:names></div>
 
</ee:names></div>
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
Řádka 51: Řádka 50:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
−
</cshow>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 74–76{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Adolf Scherl]]{{break}}</ee:author>
−
<cshow logged="0">
+
 
−
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
+
−
</cshow>
+
−
<cshow logged="1">
+
−
<ee:published>'''Vznik:''' 2007</ee:published><br/>
+
−
<ee:source></ee:source><br/>
+
−
<ee:author>'''Autor:''' [[Adolf Scherl]]</ee:author>
+
−
</cshow>
+
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 68: Řádka 60:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
−
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
−
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 23. 1. 2017, 09:57

Johann Michael BRENNER
* kolem 1718 asi Vídeň (Rakousko)
† po 1771
ředitel divadelní společnosti


Psán též Prenner, Hans Michael. – Původ a mládí B. nejsou známy. Nevyjasněn zůstává rovněž příbuzenský vztah ke jmenovci, vídeňskému rodákovi A. J. Brennerovi a jeho rodině. Počátek B. principálství spadá patrně krátce před 1750. Lze předpokládat, že již předtím působil jako herec v některé jiné společnosti. Na svých divadelních cedulích v Norimberku 1750 uváděl, že jeho společnost působila ve službách různých královských a knížecích dvorů, naposledy u knížete z Löwensteinu-Wertheimu v jihozápadním Německu. 1750 hrála B. trupa v Olomouci a ve Znojmě. V té době k ní nastoupil jako herec → J. J. Brunian. 1752 působila v Biberachu, 1753 v Schaffhausenu. Její další cesta není známa až do 1755, kdy údajně hrála v Brně (tehdy u ní debutoval pozdější vídeňský herec J. Ch. Gottlieb). 1756 vystupovala v Olomouci, Jihlavě a Znojmě. Dále je známo až krátké účinkování v Kremži 1761, pak údaje opět chybějí. Není vyloučeno, že se načas připojila ke společnosti → K. J. Schwertbergera, neboť 1771 hrály spojené soubory B. a Schwertbergera v Olomouci. Téhož roku získal B. ještě jednou samostatně povolení účinkovat ve Znojmě, poté jeho stopa mizí.

B. byl provinciálním principálem běžného dobového profilu. Jeho repertoár je znám jen z norimberského působení 1750 (zachováno 33 cedulí), kdy uváděl hlavně dobově nejoblíbenější hauptakce. Jeho Faust (Die Macht der Zauberey Oder Das Leben und Tod des Weltbekannten Doctor Fausts [Moc kouzel aneb Život a smrt světoznámého doktora Fausta]) obsahoval též scénu známou z četných pozdějších loutkářských textů, v níž se Hanswurst „potýkal se svým kamarádem Mephistophilem pomocí kouzelné knihy“. B. měl na repertoáru i hauptakci o Valdštejnovi (Das Leben und erschröckliche Ende des Kayserl. Generals ­Alberti von Wallenstein, Herzogen von Frideland [Život a strašlivý konec císařského generála Alberta z Valdštejna, vévody frýdlant­ského]). Ojediněle uváděl komedie italského pů­vodu (např. anonymní Gli contratti rotti [Porušené smlouvy]), a dokonce i literárně fixovaná dramata (J. E. Schlegel: Canut, T. Ottway: Das befreyte Venedig [Osvobozené Benátky]). Byl jedním z prvních německých principálů, kteří se zaměřovali na moravská města.


Prameny a literatura

MZA, fond B 1, sign. B 47, kart. 2; SOkA Olomouc, Archiv města Olomouce, fond Zlomky registratur; GNM Nürnberg, sign. L 1313w 2°: cedule B. společnosti z Norimberku 1750. •• Christian Heinrich Schmids Chronologie des deutschen Theaters, Leipzig 1775, ed. P. Legband, Berlin 1902, s. 276; nesign. [M. Scholz?]: Nachrichten von dem Leben des Herrn von Brunian, Litteratur- und Theater-Zeitung (Berlin) 4, 1781, s. 517, 539; D’Elvert 1852, s. 140; A. Hübner: Denkwürdigkeiten der kgl. Stadt Znaim, Znaim 1869, s. 783; M. Fehr: Die wandernden Thea­tertruppen in der Schweiz, Einsiedeln 1949 ­(Jahrbuch der Schweizerischen Gesellschaft für Theaterkultur 18, 1948), s. 140n., 172; P. Kertz–I. Strößen­reuther: Bibliographie zur Theaterge­schichte Nürn­bergs, Nürnberg 1964, s. 26; O. G. Schindler: Wandertruppen in Niederöster­reich im 18. Jahrhundert, Jahrbuch der Gesellschaft für Wiener Theaterforschung (Wien) 17, 1970, s. 18; H. G. Asper: Hanswurst, Emsdetten 1980, s. 94, 354, 364. •• Gallerie, Meyer, Pies (zde nerozlišen od ­Antona Jakoba B.)

Životní události

  • kolem 1718: narození, asi Vídeň (Rakousko)
  • po 1771: úmrtí

Další jména

Prenner 

Hans Michael


Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 74–76
Autor: Adolf Scherl



Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Brenner,_Johann_Michael&oldid=18680“