Beckel, Gallus Karl: Porovnání verzí
nahoru...
(založení hesla) |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">2</span> | <span id="PageFillProgress">2</span> | ||
| − | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
| − | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Gallus Karl</ee:firstname> |
| − | | jméno = <ee:firstname>Gallus Karl</ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>BECKEL</ee:lastname> |
| − | | příjmení = <ee:lastname>BECKEL</ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
| − | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"/> |
| − | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"/> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"/> |
| − | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"/> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
| − | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | |
po 1794 | po 1794 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
| − | | povolání = <ee:profession>loutkář, herec, ředitel divadelní společnosti, </ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
| + | | povolání=<ee:profession>loutkář, herec, ředitel divadelní společnosti,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | </ee:perex> | + | </ee:perex><ee:content> |
| − | + | Psán též Böckel, Böckl nebo Pöckl. – Pocházel údajně ze Štýrska. V květnu 1755 hrál s marionetami v Badenu u Vídně, 1756 žádal v Praze o povolení loutkářských produkcí na Koňském trhu, v září téhož roku je zaznamenán jeho pobyt v Brně. V dalších letech (1761, 1769, 1773 a 1791) provozoval loutkářské produkce na vídeňském náměstí Neuer Markt. 1768 žádal o povolení stavby dřevěné boudy pro marionetové divadlo ve Štýrském Hradci, 1772 ve Vídni o povolení „komedií se živými osobami“. 1784 a 1787 vystupoval též jako herec v Kremži (Krems an der Donau). Podrobnější zprávy o jeho loutkářské činnosti máme z Lince, kde do 1794 v letním divadle předváděl marionetová představení. V této dřevěné boudě, postavené městskou radou na břehu Dunaje zhruba pro 400 diváků, byly uváděny v odpoledních hodinách loutkové hry, zatímco večer patřila scéna činoherním společnostem. Po povodni 1786 bylo zničené divadlo částečně opraveno a '''B'''. se stal jeho ředitelem. Na programu byly tehdy pouze loutkové hry. Největší atrakci marionetové scény představovala loutka Kašpárka, zvaného Linzer Kasperl (82 cm vysoká, dosud nejstarší zachovalá marioneta tohoto komického typu; uložena v sbírkách muzea Oberösterreichisches Landesmuseum v Linci). Kostýmem, který sestával ze zelené vesty, červené košile, širokého bílého límce, dlouhých hnědých kalhot a zelené špičaté čepice, byla zřejmou nápodobou Hanswursta → J. A. Stranitzkého. Oproti této komické figuře, představující typ salcburského sedláka, byl však '''B'''. Kasperl jednoznačně lokalizován přímo do prostředí Lince a ve svých improvizovaných promluvách často satiricky komentoval poměry v městě. 1794 '''B'''. své loutky prodal a ukončil jak činnost této první stálé marionetové scény v německy mluvících zemích, tak pravděpodobně i své divadelní působení. | |
| − | <ee:content> | + | |
| − | Psán též Böckel, Böckl nebo Pöckl. – Pocházel údajně ze Štýrska. V květnu 1755 hrál s marionetami v Badenu u Vídně, 1756 žádal v Praze o povolení loutkářských produkcí na Koňském trhu, v září téhož roku je zaznamenán jeho pobyt v Brně. V dalších letech (1761, 1769, 1773 a 1791) provozoval loutkářské produkce na vídeňském náměstí Neuer Markt. 1768 žádal o povolení stavby dřevěné boudy pro marionetové divadlo ve Štýrském Hradci, 1772 ve Vídni o povolení „komedií se živými osobami“. 1784 a 1787 vystupoval též jako herec v Kremži (Krems an der Donau). Podrobnější zprávy o jeho loutkářské činnosti máme z Lince, kde do 1794 v letním divadle předváděl marionetová představení. V této dřevěné boudě, postavené městskou radou na břehu Dunaje zhruba pro 400 diváků, byly uváděny v odpoledních hodinách loutkové hry, zatímco večer patřila scéna činoherním společnostem. Po povodni 1786 bylo zničené divadlo částečně opraveno | + | |
'''B'''. patřil k předním loutkářům své doby, jak je patrno z jeho činnosti v Linci. Náleží do početné řady rakouských loutkářů, kteří v polovině 18. stol. zajížděli i do českých zemí, kde přispívali k rozšíření a popularitě loutkového divadla a připravovali tak půdu pro nástup českých loutkářů. | '''B'''. patřil k předním loutkářům své doby, jak je patrno z jeho činnosti v Linci. Náleží do početné řady rakouských loutkářů, kteří v polovině 18. stol. zajížděli i do českých zemí, kde přispívali k rozšíření a popularitě loutkového divadla a připravovali tak půdu pro nástup českých loutkářů. | ||
| Řádka 27: | Řádka 25: | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> == | ||
| − | <ee:bibliography_content>E. K. Blümml–G. Gugitz:''Alt-Wiener Thespiskarren'', Wien 1925, s. 334, 495; J. Bartoš:'' | + | <ee:bibliography_content>E. K. Blümml–G. Gugitz: ''Alt-Wiener Thespiskarren'', Wien 1925, s. 334, 495; J. Bartoš: ''Loutkářská kronika'', Praha 1963, s. 27; H. Haider-Pregler: ''Theater und Schauspielkunst in Österreich'', Wien [1969], s. 199; O. G. Schindler: Wandertruppen in Niederösterreich im 18. Jahrhundert, ''Jahrbuch der Gesellschaft für Wiener Theaterforschung'' (Wien) 17, 1970, s. 17; H. R. Purschke: ''Die Puppenspieltraditionen Europas. Deutschsprachige Gebiete'', Bochum 1986, s. 62n.</ee:bibliography_content> |
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
| Řádka 35: | Řádka 33: | ||
<div class="names"><ee:names> | <div class="names"><ee:names> | ||
== Další jména == | == Další jména == | ||
| − | <ee:names_lastname>Böckel</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> | + | <ee:names_lastname>Böckel</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> |
| + | <ee:names_lastname>Böckl</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> | ||
| + | <ee:names_lastname>Pöckl</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> | ||
</ee:names></div> | </ee:names></div> | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
| Řádka 46: | Řádka 46: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 45–46{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Alice Dubská]]{{break}}</ee:author> |
| − | + | ||
| − | ''' | + | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | <ee: | + | |
| − | + | ||
| − | <ee:author>'''Autor:''' [[Alice Dubská]]</ee:author> | + | |
| − | + | ||
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | <ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
| Řádka 63: | Řádka 56: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> | ||
Aktuální verze z 23. 1. 2017, 09:57
Psán též Böckel, Böckl nebo Pöckl. – Pocházel údajně ze Štýrska. V květnu 1755 hrál s marionetami v Badenu u Vídně, 1756 žádal v Praze o povolení loutkářských produkcí na Koňském trhu, v září téhož roku je zaznamenán jeho pobyt v Brně. V dalších letech (1761, 1769, 1773 a 1791) provozoval loutkářské produkce na vídeňském náměstí Neuer Markt. 1768 žádal o povolení stavby dřevěné boudy pro marionetové divadlo ve Štýrském Hradci, 1772 ve Vídni o povolení „komedií se živými osobami“. 1784 a 1787 vystupoval též jako herec v Kremži (Krems an der Donau). Podrobnější zprávy o jeho loutkářské činnosti máme z Lince, kde do 1794 v letním divadle předváděl marionetová představení. V této dřevěné boudě, postavené městskou radou na břehu Dunaje zhruba pro 400 diváků, byly uváděny v odpoledních hodinách loutkové hry, zatímco večer patřila scéna činoherním společnostem. Po povodni 1786 bylo zničené divadlo částečně opraveno a B. se stal jeho ředitelem. Na programu byly tehdy pouze loutkové hry. Největší atrakci marionetové scény představovala loutka Kašpárka, zvaného Linzer Kasperl (82 cm vysoká, dosud nejstarší zachovalá marioneta tohoto komického typu; uložena v sbírkách muzea Oberösterreichisches Landesmuseum v Linci). Kostýmem, který sestával ze zelené vesty, červené košile, širokého bílého límce, dlouhých hnědých kalhot a zelené špičaté čepice, byla zřejmou nápodobou Hanswursta → J. A. Stranitzkého. Oproti této komické figuře, představující typ salcburského sedláka, byl však B. Kasperl jednoznačně lokalizován přímo do prostředí Lince a ve svých improvizovaných promluvách často satiricky komentoval poměry v městě. 1794 B. své loutky prodal a ukončil jak činnost této první stálé marionetové scény v německy mluvících zemích, tak pravděpodobně i své divadelní působení.
B. patřil k předním loutkářům své doby, jak je patrno z jeho činnosti v Linci. Náleží do početné řady rakouských loutkářů, kteří v polovině 18. stol. zajížděli i do českých zemí, kde přispívali k rozšíření a popularitě loutkového divadla a připravovali tak půdu pro nástup českých loutkářů.
Literatura
E. K. Blümml–G. Gugitz: Alt-Wiener Thespiskarren, Wien 1925, s. 334, 495; J. Bartoš: Loutkářská kronika, Praha 1963, s. 27; H. Haider-Pregler: Theater und Schauspielkunst in Österreich, Wien [1969], s. 199; O. G. Schindler: Wandertruppen in Niederösterreich im 18. Jahrhundert, Jahrbuch der Gesellschaft für Wiener Theaterforschung (Wien) 17, 1970, s. 17; H. R. Purschke: Die Puppenspieltraditionen Europas. Deutschsprachige Gebiete, Bochum 1986, s. 62n.
Životní události
- po 1794: úmrtí
Další jména
Böckel Böckl Pöckl
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 45–46
Autor: Alice Dubská
