Holeček, Josef: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m (Klara.kadlecova přesunul stránku Holeček Josef na Holeček, Josef)
m
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
−
</ee:progress>
+
</ee:progress>{{Infobox Osoba
−
{{Infobox Osoba
+
| jméno=<ee:firstname>Josef</ee:firstname>  
−
| jméno = <ee:firstname>Josef</ee:firstname>  
+
| příjmení=<ee:lastname>Holeček</ee:lastname>
−
| příjmení = <ee:lastname>Holeček</ee:lastname>
+
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
−
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
+
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
−
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
+
 
23. 3. 1768
 
23. 3. 1768
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
+
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
 
Praha
 
Praha
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
+
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
−
po 1812 (?)
+
po 1812 ?
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
+
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
  
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
+
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
−
| povolání = <ee:profession>zpěvák, herec,</ee:profession>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 +
| povolání=<ee:profession>zpěvák, herec,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
−
</ee:perex>
+
</ee:perex><ee:content>
−
<cshow logged="1">
+
−
<ee:content>
+
 
Psán též Holletschek, křtěn Josef Vojtěch. Syn pražského mlynáře Karla H. Nejpozději 1789 byl tenoristou v divadlech v Budíně a Pešti, 1791 ve Vídni v Theater in der Leopoldstadt. T. r. se vrátil do Prahy ke společnosti V. Mihule­ho, kde se poprvé objevuje i jeho manželka. S Mihulem setrval v Praze do 1793, pak odjel s jeho společností do Karlových Varů, 1794 do Norimberka a Augsburgu. Od října 1794 do března 1797 byl '''H. '''i s manželkou angažován ve Vídni v Theater auf der Wieden. Z jeho dal­ších působišť lze potvrdit Pešť 1797, Štýrský Hradec 1797–99, Pešť 1801, Theater an der Wien 1802, Lublaň 1807/08 (ve společnosti F. Vasbacha), pak až německé divadlo v Pešti 1811/12. O jeho pozdější divadelní činnosti není nic známo, je pravděpodobné, že se vrátil k mlynářské živnosti. Je patrně totožný se skladatelem téhož jména, který v Pešti 1801 složil na text K. Hampela zpěvohru ''Die Zau­berflöte.''
 
Psán též Holletschek, křtěn Josef Vojtěch. Syn pražského mlynáře Karla H. Nejpozději 1789 byl tenoristou v divadlech v Budíně a Pešti, 1791 ve Vídni v Theater in der Leopoldstadt. T. r. se vrátil do Prahy ke společnosti V. Mihule­ho, kde se poprvé objevuje i jeho manželka. S Mihulem setrval v Praze do 1793, pak odjel s jeho společností do Karlových Varů, 1794 do Norimberka a Augsburgu. Od října 1794 do března 1797 byl '''H. '''i s manželkou angažován ve Vídni v Theater auf der Wieden. Z jeho dal­ších působišť lze potvrdit Pešť 1797, Štýrský Hradec 1797–99, Pešť 1801, Theater an der Wien 1802, Lublaň 1807/08 (ve společnosti F. Vasbacha), pak až německé divadlo v Pešti 1811/12. O jeho pozdější divadelní činnosti není nic známo, je pravděpodobné, že se vrátil k mlynářské živnosti. Je patrně totožný se skladatelem téhož jména, který v Pešti 1801 složil na text K. Hampela zpěvohru ''Die Zau­berflöte.''
  
Řádka 31: Řádka 29:
 
<ee:bibliography>
 
<ee:bibliography>
 
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
−
<ee:bibliography_content>Archiv hl. města Pra­hy: Matrika nar. fary u kostela sv. Petra, sign. PE N 6, 23. 3. 1768; Fond Politický senát–publicum, sign. 11/332, 1789–97, čj. 5361, žádost V. Mihuleho o pas do Augsburgu, 4.–10. 7. 1793. – ''Elenchus des Männlichen Geschlechts der Königlichen Neuen= Stadt Prag a dato 20<sup>ten</sup>'Octobris 1783, ''fol. 54, Archiv NM, sign. F 172 B, kart. F 138. – Cedule Mihulovy společnosti 1794–95, Norimberk, Stadtbibliothek, sign. Nor 1325 2° 1794/1–4. – Cedule ''Idris und Ze­nide, ''K. k. priv. Wiedner Theater, Wien 16. 5. 1795, ulož. Král. kanonie premonstrátů na Strahově. – Ce­dule Theater auf der Wieden 1794–99, Wiener Stadt ­und Landesbibliothek, sign. 77250 C. – Cedule Theater auf der Wieden 1794–99, Gesellschaft der Musikfreunde in Wien. – Vyobr.: ''Der Wiennerische Opern=Kalender mit Scennen aus den neuesten und beliebtesten Opern, auf das Jahr 1796, ''Wien s. a. (H. v roli Tamina). – ''Taschenkalender für Freunde des Vergnügens mit Scenen aus den beliebtesten Balet­ten, Opern und Schauspielen'', Wien 1798 (H. v roli Telemacha). • J. Perinet: ''Kaspar der Fagottist oder Die Zauberzither, ''Wien 1791 [obsazení v libretu]; ''Theater-Kalender auf das Jahr ''1793, [Gotha] s. 164–169; 1794'', ''s. 307–309; ''Allgemeines euro­päisches Journal ''[Brünn], 1794, sv. 1, s. 173; ''Allge­meine deutsche Theaterzeitung ''[Brünn] 1, 1797, s. 83; 3, 1799, s. 46, 60, 128, 132, 144; Anon.: Thea­ternachricht von Laibach, ''Neue Annalen der Litera­tur des Oesterreichischen Kaiserthumes ''2, Wien 1808, sv. 1, příl. Intelligenzblatt, s. 66; J. Kádár: ''Abudai és pesti német szinészet törtenette 1812-ig, ''Budapest 1914, s. 237; ''Die Maschinenkomödie, ''vyd. O. Rommel, Leipzig 1935, s. 206n.; Vondráček I; DČD II; Deutsche Theater in Pest und Ofen, [1995], s. 1151, 1173; A. Sonnek: ''Emanuel Schikaneder: Theaterprinzipal, Schauspieler und Stückeschreiber, ''Kassel 1999, s. 205.</ee:bibliography_content>
+
<ee:bibliography_content>Archiv hl. města Pra­hy: Matrika nar. fary u kostela sv. Petra, sign. PE N 6, 23. 3. 1768; Fond Politický senát–publicum, sign. 11/332, 1789–97, čj. 5361, žádost V. Mihuleho o pas do Augsburgu, 4.–10. 7. 1793. – ''Elenchus des Männlichen Geschlechts der Königlichen Neuen= Stadt Prag a dato 20<sup>ten </sup>Octobris 1783, ''fol. 54, Archiv NM, sign. F 172 B, kart. F 138. – Cedule Mihulovy společnosti 1794–95, Norimberk, Stadtbibliothek, sign. Nor 1325 2° 1794/1–4. – Cedule ''Idris und Ze­nide, ''K. k. priv. Wiedner Theater, Wien 16. 5. 1795, ulož. Král. kanonie premonstrátů na Strahově. – Ce­dule Theater auf der Wieden 1794–99, Wiener Stadt ­und Landesbibliothek, sign. 77250 C. – Cedule Theater auf der Wieden 1794–99, Gesellschaft der Musikfreunde in Wien. – Vyobr.: ''Der Wiennerische Opern=Kalender mit Scennen aus den neuesten und beliebtesten Opern, auf das Jahr 1796, ''Wien s. a. (H. v roli Tamina). – ''Taschenkalender für Freunde des Vergnügens mit Scenen aus den beliebtesten Balet­ten, Opern und Schauspielen'', Wien 1798 (H. v roli Telemacha). • J. Perinet: ''Kaspar der Fagottist oder Die Zauberzither, ''Wien 1791 [obsazení v libretu]; ''Theater-Kalender auf das Jahr ''1793, [Gotha] s. 164–169; 1794'', ''s. 307–309; ''Allgemeines euro­päisches Journal ''[Brünn], 1794, sv. 1, s. 173; ''Allge­meine deutsche Theaterzeitung ''[Brünn] 1, 1797, s. 83; 3, 1799, s. 46, 60, 128, 132, 144; Anon.: Thea­ternachricht von Laibach, ''Neue Annalen der Litera­tur des Oesterreichischen Kaiserthumes ''2, Wien 1808, sv. 1, příl. Intelligenzblatt, s. 66; J. Kádár: ''Abudai és pesti német szinészet törtenette 1812-ig, ''Budapest 1914, s. 237; ''Die Maschinenkomödie, ''vyd. O. Rommel, Leipzig 1935, s. 206n.; Vondráček I; DČD II; Deutsche Theater in Pest und Ofen, [1995], s. 1151, 1173; A. Sonnek: ''Emanuel Schikaneder: Theaterprinzipal, Schauspieler und Stückeschreiber, ''Kassel 1999, s. 205.</ee:bibliography_content>
 
</ee:bibliography>
 
</ee:bibliography>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
== Životní události ==
 
== Životní události ==
 
* <ee:chronology_date_from>23. 3. 1768</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
* <ee:chronology_date_from>23. 3. 1768</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
−
* <ee:chronology_date_from>po 1812 (?)</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type><ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
+
* <ee:chronology_date_from>po 1812 ?</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type><ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
</ee:chronology></div>
 
</ee:chronology></div>
 
<div class="names"><ee:names>
 
<div class="names"><ee:names>
 
== Další jména ==
 
== Další jména ==
−
<ee:names_lastname>Holletschek</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
+
<ee:names_lastname>Holletschek</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>křtěn Josef Vojtěch</ee:names_firstname>
−
<ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>křtěn Josef Vojtěch</ee:names_firstname>
+
 
</ee:names></div>
 
</ee:names></div>
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
Řádka 52: Řádka 49:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
−
</cshow>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století,'' ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 208{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Adolf Scherl]]{{break}}</ee:author>
−
<cshow logged="0">
+
 
−
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
+
−
</cshow>
+
−
<cshow logged="1">
+
−
'''Zdroj:''' <ee:published>2006</ee:published><br/>
+
−
'''Autor:''' <ee:author>[[Adolf Scherl]]</ee:author>
+
−
</cshow>
+
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 68: Řádka 59:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
−
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
−
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 8. 2. 2017, 21:32

Josef Holeček
* 23. 3. 1768 Praha
† po 1812 ?
zpěvák, herec


Psán též Holletschek, křtěn Josef Vojtěch. Syn pražského mlynáře Karla H. Nejpozději 1789 byl tenoristou v divadlech v Budíně a Pešti, 1791 ve Vídni v Theater in der Leopoldstadt. T. r. se vrátil do Prahy ke společnosti V. Mihule­ho, kde se poprvé objevuje i jeho manželka. S Mihulem setrval v Praze do 1793, pak odjel s jeho společností do Karlových Varů, 1794 do Norimberka a Augsburgu. Od října 1794 do března 1797 byl H. i s manželkou angažován ve Vídni v Theater auf der Wieden. Z jeho dal­ších působišť lze potvrdit Pešť 1797, Štýrský Hradec 1797–99, Pešť 1801, Theater an der Wien 1802, Lublaň 1807/08 (ve společnosti F. Vasbacha), pak až německé divadlo v Pešti 1811/12. O jeho pozdější divadelní činnosti není nic známo, je pravděpodobné, že se vrátil k mlynářské živnosti. Je patrně totožný se skladatelem téhož jména, který v Pešti 1801 složil na text K. Hampela zpěvohru Die Zau­berflöte.

Byl především představitelem tenorových rolí v singspielech. V Theater in der Leopold­stadt zpíval 1791 např. nadlesního Almu (Peri­net–W. Müller: Kaspar der Fagottist, oder die Zauberzither). U Mihuleho alternoval v prv­ních tenorových rolích v němčině i v češtině s M. Kadlečkem. Jeho pražský repertoár není dokumentován, lze naň usuzovat jen z H. bez­prostředně následujícího angažmá v Norim­berku. H. zde byl 1794 Mihulovým prvním tenorem a jednou z hlavních opor jeho zpěvo­hry jako Hüon (Vranický: Oberon), Tamino (Mozart: Zauberflöte), Ferrando (Mozart: Die Schule der Liebhaber [Cosi fan tutte]) aj. U ře­ditele E. Schikanedera v Theater auf der Wieden ztělesnil nejméně patnáct předních tenorových rolí; 1794 mezi nimi byli vedle Hüona a Tami­na též Ballamo (Süssmayr: Der Spiegel von Ar­kadien), 1795 Rytíř Idris (Süssmayr: Idris und Zenide) a Telemach (E. Schikaneder–Hofmei­ster: Der Königssohn aus Ithaka), 1796 Sandri­no (Paisiello: König Theodor) a Princ Alwin (Bretzner–I. Umlauff: Das Irrlicht oder End­lich fand er sie), 1797 Kemserato (Edel: Die Königin des Rosenhaines) a Feldvébl Ekbert (Jiřík–Paneck: Die christliche Judenbraut, oder Die Alte muss bezahlen). Ve Štýrském Hradci 1797–99 zpíval i Tita ve stejnojmenné Mozartově opeře, častěji však dostával malé či­noherní úlohy. Jeho hlasové schopnosti zřejmě ochabovaly, v Lublani hrál 1807/08 už jen v činohře; kritika charakterizovala jeho hlas jako dutý, vhodný spíše pro postavy vyžilých starců.


Prameny a literatura

Archiv hl. města Pra­hy: Matrika nar. fary u kostela sv. Petra, sign. PE N 6, 23. 3. 1768; Fond Politický senát–publicum, sign. 11/332, 1789–97, čj. 5361, žádost V. Mihuleho o pas do Augsburgu, 4.–10. 7. 1793. – Elenchus des Männlichen Geschlechts der Königlichen Neuen= Stadt Prag a dato 20ten Octobris 1783, fol. 54, Archiv NM, sign. F 172 B, kart. F 138. – Cedule Mihulovy společnosti 1794–95, Norimberk, Stadtbibliothek, sign. Nor 1325 2° 1794/1–4. – Cedule Idris und Ze­nide, K. k. priv. Wiedner Theater, Wien 16. 5. 1795, ulož. Král. kanonie premonstrátů na Strahově. – Ce­dule Theater auf der Wieden 1794–99, Wiener Stadt ­und Landesbibliothek, sign. 77250 C. – Cedule Theater auf der Wieden 1794–99, Gesellschaft der Musikfreunde in Wien. – Vyobr.: Der Wiennerische Opern=Kalender mit Scennen aus den neuesten und beliebtesten Opern, auf das Jahr 1796, Wien s. a. (H. v roli Tamina). – Taschenkalender für Freunde des Vergnügens mit Scenen aus den beliebtesten Balet­ten, Opern und Schauspielen, Wien 1798 (H. v roli Telemacha). • J. Perinet: Kaspar der Fagottist oder Die Zauberzither, Wien 1791 [obsazení v libretu]; Theater-Kalender auf das Jahr 1793, [Gotha] s. 164–169; 1794, s. 307–309; Allgemeines euro­päisches Journal [Brünn], 1794, sv. 1, s. 173; Allge­meine deutsche Theaterzeitung [Brünn] 1, 1797, s. 83; 3, 1799, s. 46, 60, 128, 132, 144; Anon.: Thea­ternachricht von Laibach, Neue Annalen der Litera­tur des Oesterreichischen Kaiserthumes 2, Wien 1808, sv. 1, příl. Intelligenzblatt, s. 66; J. Kádár: Abudai és pesti német szinészet törtenette 1812-ig, Budapest 1914, s. 237; Die Maschinenkomödie, vyd. O. Rommel, Leipzig 1935, s. 206n.; Vondráček I; DČD II; Deutsche Theater in Pest und Ofen, [1995], s. 1151, 1173; A. Sonnek: Emanuel Schikaneder: Theaterprinzipal, Schauspieler und Stückeschreiber, Kassel 1999, s. 205.

Životní události

  • 23. 3. 1768: narození, Praha
  • po 1812 ?: úmrtí

Další jména

Holletschek , křtěn Josef Vojtěch


Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 208
Autor: Adolf Scherl



Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Holeček,_Josef&oldid=20758“