Smetana, Bedřich (Tanec): Porovnání verzí
m (Jakubcova přesunul stránku Smetana Bedřich (Tanec) na Smetana, Bedřich (Tanec)) |
m |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">3</span> | <span id="PageFillProgress">3</span> | ||
− | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
− | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Bedřich</ee:firstname> |
− | | jméno = <ee:firstname>Bedřich</ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>Smetana</ee:lastname> |
− | | příjmení = <ee:lastname>Smetana</ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
− | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
− | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | |
2. 3. 1824 | 2. 3. 1824 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
Litomyšl | Litomyšl | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
12. 5. 1884 | 12. 5. 1884 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
Praha | Praha | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
− | | povolání = <ee:profession>skladatel, </ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
+ | | povolání=<ee:profession>skladatel,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
− | </ee:perex> | + | </ee:perex><ee:content> |
− | + | ||
− | <ee:content> | + | |
Maturoval na gymnáziu v Plzni 1843, 1843–47 žák hudební teorie a kompozice u J. Proksche. 1844–48 se živil jako učitel hudby v rodině hraběte Thuna, 1848 založil vlastní hudební ústav, 1856–60 působil v Göteborgu, 1863–65 byl sbormistrem Hlaholu. Přispíval do Národních listů, byl jedním ze zakladatelů Umělecké besedy, prvním předsedou jejího hudebního odboru 1863, poté 1865 a 1868–70, s F. Hellerem vedl 1863–66 hudební ústav, českou operu v Prozatímním divadle v Praze řídil v letech 1866–74, 1873 založil operní školu. Stylově se řadí ke skladatelům – novoromantikům, je představitelem svébytné české národní kultury, symbolem národního obrození. Jeho hudební jazyk vychází z české lidové písně, základ tvorby tvoří české tance, především polky. Podstatná část díla je určena pro klavír, v Čechách má zakladatelský význam jeho operní a komorní tvorba, symfonické básně, sbory, písně. Autor oper: Braniboři v Čechách, Prodaná nevěsta, Dalibor, Libuše, Dvě vdovy, Hubička, Tajemství, Čertova stěna, nedokončená Viola. Složil hudbu k řadě činoher, např. k Shakespearově Richardovi III., Bozděchovu Baronu Goertzovi, předehry k loutkovým hrám M. Kopeckého Doktor Faust a Oldřich a Božena. Tanci věnoval některá čísla ve svých operách, z nichž nejznámější jsou Skočná, Furiant, Polka a Scéna komediantů v Prodané nevěstě. Z jeho původně netanečních děl byly scénicky provedeny např. ''České tance'' a ''České posvícení'' v recitalech A. Čekanové (1926–29) a J. Smolákové (1944–72), ''Má vlast'' (Baletní divadlo Praha 1996, ch. M. Kůra) a ''Vltava'' (1930, ch. M. Mayerová s ČF); z jeho ''Salónních polek ''byl sestaven večer ''Plesové baletní scény'' (Ústí n. Labem 1972, ch. R. Braun); choreograficky byl ztvárněn ''Pražský karneval'', vstupní část Smetanou zamýšlené větší taneční suity (PKB 1976, ch. P. Šmok), ''II. smyčcový kvartet d moll ''(PKB 1995, ch. P. Šmok), ''Svatební scény'' (ND Praha 1950, ch. R. Braun), ''Trio g moll'' (PKB 1991, ch. P. Šmok), ''Z domoviny ''(BP 2000, ch. P. Šmok), smyčcový kvartet ''Z mého života ''(PKB 1983 a Brno 1997, ch. P. Šmok), ''Ze studentského života ''(Balet Praha 1966, ch. L. Ogoun). | Maturoval na gymnáziu v Plzni 1843, 1843–47 žák hudební teorie a kompozice u J. Proksche. 1844–48 se živil jako učitel hudby v rodině hraběte Thuna, 1848 založil vlastní hudební ústav, 1856–60 působil v Göteborgu, 1863–65 byl sbormistrem Hlaholu. Přispíval do Národních listů, byl jedním ze zakladatelů Umělecké besedy, prvním předsedou jejího hudebního odboru 1863, poté 1865 a 1868–70, s F. Hellerem vedl 1863–66 hudební ústav, českou operu v Prozatímním divadle v Praze řídil v letech 1866–74, 1873 založil operní školu. Stylově se řadí ke skladatelům – novoromantikům, je představitelem svébytné české národní kultury, symbolem národního obrození. Jeho hudební jazyk vychází z české lidové písně, základ tvorby tvoří české tance, především polky. Podstatná část díla je určena pro klavír, v Čechách má zakladatelský význam jeho operní a komorní tvorba, symfonické básně, sbory, písně. Autor oper: Braniboři v Čechách, Prodaná nevěsta, Dalibor, Libuše, Dvě vdovy, Hubička, Tajemství, Čertova stěna, nedokončená Viola. Složil hudbu k řadě činoher, např. k Shakespearově Richardovi III., Bozděchovu Baronu Goertzovi, předehry k loutkovým hrám M. Kopeckého Doktor Faust a Oldřich a Božena. Tanci věnoval některá čísla ve svých operách, z nichž nejznámější jsou Skočná, Furiant, Polka a Scéna komediantů v Prodané nevěstě. Z jeho původně netanečních děl byly scénicky provedeny např. ''České tance'' a ''České posvícení'' v recitalech A. Čekanové (1926–29) a J. Smolákové (1944–72), ''Má vlast'' (Baletní divadlo Praha 1996, ch. M. Kůra) a ''Vltava'' (1930, ch. M. Mayerová s ČF); z jeho ''Salónních polek ''byl sestaven večer ''Plesové baletní scény'' (Ústí n. Labem 1972, ch. R. Braun); choreograficky byl ztvárněn ''Pražský karneval'', vstupní část Smetanou zamýšlené větší taneční suity (PKB 1976, ch. P. Šmok), ''II. smyčcový kvartet d moll ''(PKB 1995, ch. P. Šmok), ''Svatební scény'' (ND Praha 1950, ch. R. Braun), ''Trio g moll'' (PKB 1991, ch. P. Šmok), ''Z domoviny ''(BP 2000, ch. P. Šmok), smyčcový kvartet ''Z mého života ''(PKB 1983 a Brno 1997, ch. P. Šmok), ''Ze studentského života ''(Balet Praha 1966, ch. L. Ogoun). | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
Řádka 46: | Řádka 44: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
− | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima,'' ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 294–295{{break}}</ee:source><ee:author></ee:author> |
− | + | ||
− | ''' | + | |
− | < | + | |
− | + | ||
− | '''Zdroj:''' | + | |
− | + | ||
− | + | ||
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]] | <ee:category>[[Category:Český taneční slovník]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
Řádka 62: | Řádka 54: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
− | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
− | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> |
Aktuální verze z 16. 2. 2017, 14:34
Maturoval na gymnáziu v Plzni 1843, 1843–47 žák hudební teorie a kompozice u J. Proksche. 1844–48 se živil jako učitel hudby v rodině hraběte Thuna, 1848 založil vlastní hudební ústav, 1856–60 působil v Göteborgu, 1863–65 byl sbormistrem Hlaholu. Přispíval do Národních listů, byl jedním ze zakladatelů Umělecké besedy, prvním předsedou jejího hudebního odboru 1863, poté 1865 a 1868–70, s F. Hellerem vedl 1863–66 hudební ústav, českou operu v Prozatímním divadle v Praze řídil v letech 1866–74, 1873 založil operní školu. Stylově se řadí ke skladatelům – novoromantikům, je představitelem svébytné české národní kultury, symbolem národního obrození. Jeho hudební jazyk vychází z české lidové písně, základ tvorby tvoří české tance, především polky. Podstatná část díla je určena pro klavír, v Čechách má zakladatelský význam jeho operní a komorní tvorba, symfonické básně, sbory, písně. Autor oper: Braniboři v Čechách, Prodaná nevěsta, Dalibor, Libuše, Dvě vdovy, Hubička, Tajemství, Čertova stěna, nedokončená Viola. Složil hudbu k řadě činoher, např. k Shakespearově Richardovi III., Bozděchovu Baronu Goertzovi, předehry k loutkovým hrám M. Kopeckého Doktor Faust a Oldřich a Božena. Tanci věnoval některá čísla ve svých operách, z nichž nejznámější jsou Skočná, Furiant, Polka a Scéna komediantů v Prodané nevěstě. Z jeho původně netanečních děl byly scénicky provedeny např. České tance a České posvícení v recitalech A. Čekanové (1926–29) a J. Smolákové (1944–72), Má vlast (Baletní divadlo Praha 1996, ch. M. Kůra) a Vltava (1930, ch. M. Mayerová s ČF); z jeho Salónních polek byl sestaven večer Plesové baletní scény (Ústí n. Labem 1972, ch. R. Braun); choreograficky byl ztvárněn Pražský karneval, vstupní část Smetanou zamýšlené větší taneční suity (PKB 1976, ch. P. Šmok), II. smyčcový kvartet d moll (PKB 1995, ch. P. Šmok), Svatební scény (ND Praha 1950, ch. R. Braun), Trio g moll (PKB 1991, ch. P. Šmok), Z domoviny (BP 2000, ch. P. Šmok), smyčcový kvartet Z mého života (PKB 1983 a Brno 1997, ch. P. Šmok), Ze studentského života (Balet Praha 1966, ch. L. Ogoun).
Literatura
mj. B. S.: Smetana Bedřich in Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia Praha 1988 • kolektiv autorů: Dílo a život B. Smetany, Praha 1978 • Krakešová, E.: Tanec v operách B. Smetany a A. Dvořáka, dipl. práce na TK HAMU 1961 • Nejedlý, Z.: Bedřich Smetana – 4 díly, Praha 1924; 7 dílů 1950–54 • Smolka, J.: Smetanova operní tvorba I. a II., Praha, Supraphon 1981–82 • Smolka, J.: Smetanova symfonická tvorba, Praha, Supraphon 1984 • Smolka, J.: Smetanova vokální tvorba, Praha, Supraphon 1980
Životní události
- 2. 3. 1824: narození, Litomyšl
- 12. 5. 1884: úmrtí, Praha
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 294–295