Škroup, František (Tanec): Porovnání verzí
m (Jakubcova přesunul stránku Škroup František (Tanec) na Škroup, František (Tanec)) |
m |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">3</span> | <span id="PageFillProgress">3</span> | ||
− | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
− | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>František</ee:firstname> |
− | | jméno = <ee:firstname>František</ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>Škroup</ee:lastname> |
− | | příjmení = <ee:lastname>Škroup</ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
− | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
− | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | |
3. 6. 1801 | 3. 6. 1801 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
Osice u Pardubic | Osice u Pardubic | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
7. 2. 1862 | 7. 2. 1862 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
Rotterdam (Holandsko) | Rotterdam (Holandsko) | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
− | | povolání = <ee:profession>skladatel, dirigent, </ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
+ | | povolání=<ee:profession>skladatel, dirigent,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
− | </ee:perex> | + | </ee:perex><ee:content> |
− | + | ||
− | <ee:content> | + | |
Studoval práva, hudební vzdělání získal jako vokalista u katedrálového kůru. Od 1823 organizoval častá představení první české operní družiny ve Stavovském divadle v Praze. 1827 se stal druhým kapelníkem Stavovského divadla, 1837–57 byl hlavním dirigentem, 1860–62 kapelníkem opery v Rotterdamu. 1835–39 spoluvydavatel sborníku Věnec ze zpěvů vlasteneckých, který poté sám vydával 1843–44. Jeho skladatelská, dirigentská a organizační činnost měla velký význam pro české národní obrození. Je autorem první české opery (Dráteník, 2. 2. 1826) a hudby k Tylově Fidlovačce (1834), v níž píseň Kde domov můj se později stala národní a státní hymnou. Komponoval písňovou, instrumentální sólovou a komorní tvorbu, složil vedle Dráteníka opery: Der Nachschatten, Oldřich a Božena (rozdílné zpracování Udalrich und Božena), Der Prinz und die Schlange, Die Drachenhöhle, Libušin sňatek, Die Geisterbraut, Drahomíra, Der Meergeuse, Columbus. Byl autorem hudby k pantomimám, které uvádělo Stavovské divadlo v Praze, např. ''Harlekýn jako krejčovský tovaryš ''(1825), ''Harlekýn v ochraně kouzel a tři milovníci ''(1829). Jeho hudba byla použita v živých obrazech inscenovaných na scéně ND Praha koncem 19. stol., např. Žižkova smrt, živý obraz k 70. narozeninám F. L. Riegera aj. | Studoval práva, hudební vzdělání získal jako vokalista u katedrálového kůru. Od 1823 organizoval častá představení první české operní družiny ve Stavovském divadle v Praze. 1827 se stal druhým kapelníkem Stavovského divadla, 1837–57 byl hlavním dirigentem, 1860–62 kapelníkem opery v Rotterdamu. 1835–39 spoluvydavatel sborníku Věnec ze zpěvů vlasteneckých, který poté sám vydával 1843–44. Jeho skladatelská, dirigentská a organizační činnost měla velký význam pro české národní obrození. Je autorem první české opery (Dráteník, 2. 2. 1826) a hudby k Tylově Fidlovačce (1834), v níž píseň Kde domov můj se později stala národní a státní hymnou. Komponoval písňovou, instrumentální sólovou a komorní tvorbu, složil vedle Dráteníka opery: Der Nachschatten, Oldřich a Božena (rozdílné zpracování Udalrich und Božena), Der Prinz und die Schlange, Die Drachenhöhle, Libušin sňatek, Die Geisterbraut, Drahomíra, Der Meergeuse, Columbus. Byl autorem hudby k pantomimám, které uvádělo Stavovské divadlo v Praze, např. ''Harlekýn jako krejčovský tovaryš ''(1825), ''Harlekýn v ochraně kouzel a tři milovníci ''(1829). Jeho hudba byla použita v živých obrazech inscenovaných na scéně ND Praha koncem 19. stol., např. Žižkova smrt, živý obraz k 70. narozeninám F. L. Riegera aj. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
Řádka 46: | Řádka 44: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
− | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima,'' ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 317–318{{break}}</ee:source><ee:author></ee:author> |
− | + | ||
− | ''' | + | |
− | < | + | |
− | + | ||
− | '''Zdroj:''' | + | |
− | + | ||
− | + | ||
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]] | <ee:category>[[Category:Český taneční slovník]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
Řádka 62: | Řádka 54: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
− | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
− | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> |
Aktuální verze z 17. 2. 2017, 14:59
Studoval práva, hudební vzdělání získal jako vokalista u katedrálového kůru. Od 1823 organizoval častá představení první české operní družiny ve Stavovském divadle v Praze. 1827 se stal druhým kapelníkem Stavovského divadla, 1837–57 byl hlavním dirigentem, 1860–62 kapelníkem opery v Rotterdamu. 1835–39 spoluvydavatel sborníku Věnec ze zpěvů vlasteneckých, který poté sám vydával 1843–44. Jeho skladatelská, dirigentská a organizační činnost měla velký význam pro české národní obrození. Je autorem první české opery (Dráteník, 2. 2. 1826) a hudby k Tylově Fidlovačce (1834), v níž píseň Kde domov můj se později stala národní a státní hymnou. Komponoval písňovou, instrumentální sólovou a komorní tvorbu, složil vedle Dráteníka opery: Der Nachschatten, Oldřich a Božena (rozdílné zpracování Udalrich und Božena), Der Prinz und die Schlange, Die Drachenhöhle, Libušin sňatek, Die Geisterbraut, Drahomíra, Der Meergeuse, Columbus. Byl autorem hudby k pantomimám, které uvádělo Stavovské divadlo v Praze, např. Harlekýn jako krejčovský tovaryš (1825), Harlekýn v ochraně kouzel a tři milovníci (1829). Jeho hudba byla použita v živých obrazech inscenovaných na scéně ND Praha koncem 19. stol., např. Žižkova smrt, živý obraz k 70. narozeninám F. L. Riegera aj.
Literatura
Plavec, J.: František Škroup, Praha, F. Topič 1941
Životní události
- 3. 6. 1801: narození, Osice u Pardubic
- 7. 2. 1862: úmrtí, Rotterdam (Holandsko)
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 317–318