Vávrová, Helena: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m (Jakubcova přesunul stránku Vávrová Helena na Vávrová, Helena)
m
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
−
</ee:progress>
+
</ee:progress>{{Infobox Osoba
−
{{Infobox Osoba
+
| jméno=<ee:firstname>Helena</ee:firstname>  
−
| jméno = <ee:firstname>Helena</ee:firstname>  
+
| příjmení=<ee:lastname>Vávrová</ee:lastname>
−
| příjmení = <ee:lastname>Vávrová</ee:lastname>
+
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
−
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
+
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
−
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
+
1851 ?
−
1851 (?)
+
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
+
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
 
Praha
 
Praha
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
+
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
 
21. 4. 1910
 
21. 4. 1910
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
+
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
 
Plzeň
 
Plzeň
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
+
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
−
| povolání = <ee:profession>zpěvačka,</ee:profession>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 +
| povolání=<ee:profession>zpěvačka,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
−
</ee:perex>
+
</ee:perex><ee:content>
−
<cshow logged="1">
+
−
<ee:content>
+
 
Dcera spisovatele, překladatele a žurnalisty V. Vávry (pseud. J. Sl. Haštalský) a spisovatel­ky K. Vávrové; manželka plzeňského divadelní­ho historika a kritika J. Schiebla, pod jehož jménem později vystupovala (sňatek v Plzni 18. 8. 1879).
 
Dcera spisovatele, překladatele a žurnalisty V. Vávry (pseud. J. Sl. Haštalský) a spisovatel­ky K. Vávrové; manželka plzeňského divadelní­ho historika a kritika J. Schiebla, pod jehož jménem později vystupovala (sňatek v Plzni 18. 8. 1879).
  
−
Po několika zkušebních vystoupeních v úlo­hách Aninky (Weber: ''Čarostřelec'') a Mařenky (Smetana: ''Prodaná nevěsta'') byla přijata od prosince 1871 do PD. 1. 5. 1875 dostala od sta­ročesky orientovaného ředitele J. N. Maýra vý­pověď, údajně pro žurnalistickou aktivitu svého otce na straně mladočechů, po otřesu v soubo­ru, způsobeném sebevraždou propuštěného te­noristy J. Součka, však byla krátce nato přijata zpět. Jistou roli při jejím uplatnění sehrála pa­trně i konkurenční pozice nově příchozí T. Bos­chettiové, která začala ovládat subretní obor. 1877 se V. rozhodla pěveckou dráhu ukončit, z existenčních důvodů však znovu nastoupila 1878–79 do angažmá u společnosti P. Švandy st. ze Semčic, působící v Plzni a na zájezdech. V Plzni vyučovala zpěvu a překládala fran­couzskou beletrii pro české časopisy. Od 1871 koncertovala, nejednou za účasti B. Smetany.
+
Po několika zkušebních vystoupeních v úlo­hách Aninky (Weber: ''Čarostřelec'') a Mařenky (Smetana: ''Prodaná nevěsta'') byla přijata od prosince 1871 do PD. 1. 5. 1875 dostala od sta­ročesky orientovaného ředitele J. N. Maýra vý­pověď, údajně pro žurnalistickou aktivitu svého otce na straně mladočechů, po otřesu v soubo­ru, způsobeném sebevraždou propuštěného tenoristy J. Součka, však byla krátce nato přijata zpět. Jistou roli při jejím uplatnění sehrála pa­trně i konkurenční pozice nově příchozí T. Bos­chettiové, která začala ovládat subretní obor. 1877 se V. rozhodla pěveckou dráhu ukončit, z existenčních důvodů však znovu nastoupila 1878–79 do angažmá u společnosti P. Švandy st. ze Semčic, působící v Plzni a na zájezdech. V Plzni vyučovala zpěvu a překládala fran­couzskou beletrii pro české časopisy. Od 1871 koncertovala, nejednou za účasti B. Smetany.
  
 
Už při vystoupení pro angažmá v PD 15. 4. 1871 zaujala dobře školeným hlasem, přiroze­nou a živou hrou a půvabným subtilním zje­vem. Její soprán měl výšky zvučnější než hloubky, dobře znějící mezza voce, dobrou in­tonaci a zřetelnou výslovnost, kterou '''V. '''uplat­nila i v mluvené próze. Smetana s ní nastudoval roli Mařenky ještě před jejím angažmá v PD. V této podobě, kterou skladatel považoval za optimální, byla Mařenka naivní, lyrickou ven­kovskou dívkou, jednající spontánně a bezpro­středně vyjadřující své city. Poezii a jemný roz­mar dodávala '''V. '''také chlapeckým rolím, do nichž byla obsazována pro svou drobnou posta­vu (Romeův panoš, Gounod: ''Romeo a Julie; ''Páže Oskar, Verdi: ''Maškarní ples''; Gemmy, Rossini: ''Vilém Tell''). Její komické dívčí typy (např. Anička, Nicolai: ''Veselé ženy windsorské'') měly humor a mírnou ironii, uplatňovanou zejm. v operetním repertoáru. V operetních ro­lích anticipovala osobité umění generačně mlad­ších subret M. Laušmannové a H. Cavallarové.
 
Už při vystoupení pro angažmá v PD 15. 4. 1871 zaujala dobře školeným hlasem, přiroze­nou a živou hrou a půvabným subtilním zje­vem. Její soprán měl výšky zvučnější než hloubky, dobře znějící mezza voce, dobrou in­tonaci a zřetelnou výslovnost, kterou '''V. '''uplat­nila i v mluvené próze. Smetana s ní nastudoval roli Mařenky ještě před jejím angažmá v PD. V této podobě, kterou skladatel považoval za optimální, byla Mařenka naivní, lyrickou ven­kovskou dívkou, jednající spontánně a bezpro­středně vyjadřující své city. Poezii a jemný roz­mar dodávala '''V. '''také chlapeckým rolím, do nichž byla obsazována pro svou drobnou posta­vu (Romeův panoš, Gounod: ''Romeo a Julie; ''Páže Oskar, Verdi: ''Maškarní ples''; Gemmy, Rossini: ''Vilém Tell''). Její komické dívčí typy (např. Anička, Nicolai: ''Veselé ženy windsorské'') měly humor a mírnou ironii, uplatňovanou zejm. v operetním repertoáru. V operetních ro­lích anticipovala osobité umění generačně mlad­ších subret M. Laušmannové a H. Cavallarové.
Řádka 35: Řádka 33:
 
<ee:bibliography_content>V PD: '''1871''', vše j. h.: Aninka (Weber: ''Čaro­střelec''), Mařenka (Smetana: ''Prodaná nevěsta''); '''1872: '''Marie (Donizetti: ''Marie, dcera pluku''), Limo­nie (Suppé: ''Žádný muž a tolik děvčat''), Gregorina (Offenbach: ''Sněhulák''), Helena (Suppé: ''Dívčí ústav''), Romeův panoš (Gounod: ''Romeo a Julie''), Marcela (Grisar: ''Zahradníkův pes''), Annina (Verdi: ''La Travia­ta''), Páže Oskar (Verdi: ''Maškarní ples''), Vltavka (Rozkošný: ''Svatojanské proudy''), Karolina (Cimaro­sa: ''Tajné manželství''); '''1873: '''Liduška (A. Čech [De­melli]: ''Ostří hoši''), Gemmy (Rossini: ''Vilém Tell''), Blaženka (Skuherský: ''Rektor a generál'', prem.), Effie (Adam: ''Sládek prestonský''), Nicetta (Hérold: ''Souboj''), Paquerette (Brandl: ''Probuzený lev''), Paní Bohatá (Nicolai: ''Veselé ženy windsorské''), Henrietta (Auber: ''Zedník a zámečník''), Isabella (Jonas: ''Javotte''); '''1875:''' Jenny (Boieldieu: ''Bílá paní, ''jen prem.), Gori­slava (Glinka: ''Ruslan a Ludmila''); '''1876:''' Zuleika (Suppé: ''Fatinica''), Bělča (Suppé: ''Žádný muž a tolik děvčat'', jen prem.); '''1877:''' Inez (Verdi: ''Troubadour''), Ursula (Auber: ''Černé domino''), Princ Rafael (Offen­bach: ''Princezna trebizondská''). '''• '''Ve Švandově spo­lečnosti: '''1878/79: '''Kněžna (Dvořák: ''Šelma sedlák'', Plzeň); Marie (Donizetti: ''Marie, dcera pluku'', Plzeň); Mařenka (Smetana: ''Prodaná nevěsta'', Plzeň, Mladá Boleslav, Hradec Králové, Chrudim); Siebel (Gou­nod: ''Faust'', Hradec Králové); Aninka (Weber:''Čaro­střelec'', Chrudim), Gaston (Brandl: ''Probuzený lev'', Chrudim).</ee:bibliography_content>
 
<ee:bibliography_content>V PD: '''1871''', vše j. h.: Aninka (Weber: ''Čaro­střelec''), Mařenka (Smetana: ''Prodaná nevěsta''); '''1872: '''Marie (Donizetti: ''Marie, dcera pluku''), Limo­nie (Suppé: ''Žádný muž a tolik děvčat''), Gregorina (Offenbach: ''Sněhulák''), Helena (Suppé: ''Dívčí ústav''), Romeův panoš (Gounod: ''Romeo a Julie''), Marcela (Grisar: ''Zahradníkův pes''), Annina (Verdi: ''La Travia­ta''), Páže Oskar (Verdi: ''Maškarní ples''), Vltavka (Rozkošný: ''Svatojanské proudy''), Karolina (Cimaro­sa: ''Tajné manželství''); '''1873: '''Liduška (A. Čech [De­melli]: ''Ostří hoši''), Gemmy (Rossini: ''Vilém Tell''), Blaženka (Skuherský: ''Rektor a generál'', prem.), Effie (Adam: ''Sládek prestonský''), Nicetta (Hérold: ''Souboj''), Paquerette (Brandl: ''Probuzený lev''), Paní Bohatá (Nicolai: ''Veselé ženy windsorské''), Henrietta (Auber: ''Zedník a zámečník''), Isabella (Jonas: ''Javotte''); '''1875:''' Jenny (Boieldieu: ''Bílá paní, ''jen prem.), Gori­slava (Glinka: ''Ruslan a Ludmila''); '''1876:''' Zuleika (Suppé: ''Fatinica''), Bělča (Suppé: ''Žádný muž a tolik děvčat'', jen prem.); '''1877:''' Inez (Verdi: ''Troubadour''), Ursula (Auber: ''Černé domino''), Princ Rafael (Offen­bach: ''Princezna trebizondská''). '''• '''Ve Švandově spo­lečnosti: '''1878/79: '''Kněžna (Dvořák: ''Šelma sedlák'', Plzeň); Marie (Donizetti: ''Marie, dcera pluku'', Plzeň); Mařenka (Smetana: ''Prodaná nevěsta'', Plzeň, Mladá Boleslav, Hradec Králové, Chrudim); Siebel (Gou­nod: ''Faust'', Hradec Králové); Aninka (Weber:''Čaro­střelec'', Chrudim), Gaston (Brandl: ''Probuzený lev'', Chrudim).</ee:bibliography_content>
 
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
−
<ee:bibliography_content>''Národní listy ''19. 4. a 18. 11. 1871; 3. a 27. 7. 1873; 2. 5. 1875; 21. 4. 1876; 7. , 24. 2. a 4. 8. 1978; ''Hudební listy ''2, 1871, s. 66 [Hostinský]; ''Pokrok ''21. 4. 1871; ''Politik ''24. 4. 1873 [Hostinský]; H. Palla, ''Pilsner Reform ''8. 2. 1879; ''Divadelní listy ''3, 1882, s. 207; J. Arbes: J. N. Maýr [1889], přetisk in: Z ''divadelního světa'', 1958; ''Plzeňské listy ''22. 4. 1910; ''Divadlo ''3, 1905, sv. 2, s. 341; 8, 1910, s. 373; A. ·pelda: ''Plzeňská zpěvohra v starém divadle 1868–1902'', 1950–1954, rkp. v DÚ; Bartoš: PD opera; ''100 let českého divadla v Plzni 1865–1965'', Plzeň–Praha 1965; PD 1862–83. • ČHS; NDp.
+
<ee:bibliography_content>''Národní listy ''19. 4. a 18. 11. 1871; 3. a 27. 7. 1873; 2. 5. 1875; 21. 4. 1876; 7. , 24. 2. a 4. 8. 1978; ''Hudební listy ''2, 1871, s. 66 [Hostinský]; ''Pokrok ''21. 4. 1871; ''Politik ''24. 4. 1873 [Hostinský]; H. Palla, ''Pilsner Reform ''8. 2. 1879; ''Divadelní listy ''3, 1882, s. 207; J. Arbes: J. N. Maýr [1889], přetisk in: Z ''divadelního světa'', 1958; ''Plzeňské listy ''22. 4. 1910; ''Divadlo ''3, 1905, sv. 2, s. 341; 8, 1910, s. 373; A. Špelda: ''Plzeňská zpěvohra v starém divadle 1868–1902'', 1950–1954, rkp. v DÚ; Bartoš: PD opera; ''100 let českého divadla v Plzni 1865–1965'', Plzeň–Praha 1965; PD 1862–83. • ČHS; NDp.
  
 
 </ee:bibliography_content>
 
 </ee:bibliography_content>
Řádka 41: Řádka 39:
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
== Životní události ==
 
== Životní události ==
−
* <ee:chronology_date_from>1851 (?)</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
+
* <ee:chronology_date_from>1851 ?</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
* <ee:chronology_date_from>21. 4. 1910</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Plzeň</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
* <ee:chronology_date_from>21. 4. 1910</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Plzeň</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
</ee:chronology></div>
 
</ee:chronology></div>
−
<div class="names"><ee:names>
+
<div class="names"><ee:names/></div>
−
 
+
−
</ee:names></div>
+
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
Řádka 56: Řádka 52:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
−
</cshow>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století,'' ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 595–596{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jaromír Paclt]], [[Jitka Ludvová]]{{break}}</ee:author>
−
<cshow logged="0">
+
 
−
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
+
−
</cshow>
+
−
<cshow logged="1">
+
−
'''Zdroj:''' <ee:published>2006</ee:published><br/>
+
−
'''Autor:''' <ee:author>[[Jaromír Paclt]], [[Jitka Ludvová]]</ee:author>
+
−
</cshow>
+
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 72: Řádka 62:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
−
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
−
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 13. 2. 2017, 17:47

Helena Vávrová
* 1851 ? Praha
† 21. 4. 1910 Plzeň
zpěvačka


Dcera spisovatele, překladatele a žurnalisty V. Vávry (pseud. J. Sl. Haštalský) a spisovatel­ky K. Vávrové; manželka plzeňského divadelní­ho historika a kritika J. Schiebla, pod jehož jménem později vystupovala (sňatek v Plzni 18. 8. 1879).

Po několika zkušebních vystoupeních v úlo­hách Aninky (Weber: Čarostřelec) a Mařenky (Smetana: Prodaná nevěsta) byla přijata od prosince 1871 do PD. 1. 5. 1875 dostala od sta­ročesky orientovaného ředitele J. N. Maýra vý­pověď, údajně pro žurnalistickou aktivitu svého otce na straně mladočechů, po otřesu v soubo­ru, způsobeném sebevraždou propuštěného tenoristy J. Součka, však byla krátce nato přijata zpět. Jistou roli při jejím uplatnění sehrála pa­trně i konkurenční pozice nově příchozí T. Bos­chettiové, která začala ovládat subretní obor. 1877 se V. rozhodla pěveckou dráhu ukončit, z existenčních důvodů však znovu nastoupila 1878–79 do angažmá u společnosti P. Švandy st. ze Semčic, působící v Plzni a na zájezdech. V Plzni vyučovala zpěvu a překládala fran­couzskou beletrii pro české časopisy. Od 1871 koncertovala, nejednou za účasti B. Smetany.

Už při vystoupení pro angažmá v PD 15. 4. 1871 zaujala dobře školeným hlasem, přiroze­nou a živou hrou a půvabným subtilním zje­vem. Její soprán měl výšky zvučnější než hloubky, dobře znějící mezza voce, dobrou in­tonaci a zřetelnou výslovnost, kterou V. uplat­nila i v mluvené próze. Smetana s ní nastudoval roli Mařenky ještě před jejím angažmá v PD. V této podobě, kterou skladatel považoval za optimální, byla Mařenka naivní, lyrickou ven­kovskou dívkou, jednající spontánně a bezpro­středně vyjadřující své city. Poezii a jemný roz­mar dodávala V. také chlapeckým rolím, do nichž byla obsazována pro svou drobnou posta­vu (Romeův panoš, Gounod: Romeo a Julie; Páže Oskar, Verdi: Maškarní ples; Gemmy, Rossini: Vilém Tell). Její komické dívčí typy (např. Anička, Nicolai: Veselé ženy windsorské) měly humor a mírnou ironii, uplatňovanou zejm. v operetním repertoáru. V operetních ro­lích anticipovala osobité umění generačně mlad­ších subret M. Laušmannové a H. Cavallarové.


Role

V PD: 1871, vše j. h.: Aninka (Weber: Čaro­střelec), Mařenka (Smetana: Prodaná nevěsta); 1872: Marie (Donizetti: Marie, dcera pluku), Limo­nie (Suppé: Žádný muž a tolik děvčat), Gregorina (Offenbach: Sněhulák), Helena (Suppé: Dívčí ústav), Romeův panoš (Gounod: Romeo a Julie), Marcela (Grisar: Zahradníkův pes), Annina (Verdi: La Travia­ta), Páže Oskar (Verdi: Maškarní ples), Vltavka (Rozkošný: Svatojanské proudy), Karolina (Cimaro­sa: Tajné manželství); 1873: Liduška (A. Čech [De­melli]: Ostří hoši), Gemmy (Rossini: Vilém Tell), Blaženka (Skuherský: Rektor a generál, prem.), Effie (Adam: Sládek prestonský), Nicetta (Hérold: Souboj), Paquerette (Brandl: Probuzený lev), Paní Bohatá (Nicolai: Veselé ženy windsorské), Henrietta (Auber: Zedník a zámečník), Isabella (Jonas: Javotte); 1875: Jenny (Boieldieu: Bílá paní, jen prem.), Gori­slava (Glinka: Ruslan a Ludmila); 1876: Zuleika (Suppé: Fatinica), Bělča (Suppé: Žádný muž a tolik děvčat, jen prem.); 1877: Inez (Verdi: Troubadour), Ursula (Auber: Černé domino), Princ Rafael (Offen­bach: Princezna trebizondská). • Ve Švandově spo­lečnosti: 1878/79: Kněžna (Dvořák: Šelma sedlák, Plzeň); Marie (Donizetti: Marie, dcera pluku, Plzeň); Mařenka (Smetana: Prodaná nevěsta, Plzeň, Mladá Boleslav, Hradec Králové, Chrudim); Siebel (Gou­nod: Faust, Hradec Králové); Aninka (Weber:Čaro­střelec, Chrudim), Gaston (Brandl: Probuzený lev, Chrudim).

Prameny a literatura

Národní listy 19. 4. a 18. 11. 1871; 3. a 27. 7. 1873; 2. 5. 1875; 21. 4. 1876; 7. , 24. 2. a 4. 8. 1978; Hudební listy 2, 1871, s. 66 [Hostinský]; Pokrok 21. 4. 1871; Politik 24. 4. 1873 [Hostinský]; H. Palla, Pilsner Reform 8. 2. 1879; Divadelní listy 3, 1882, s. 207; J. Arbes: J. N. Maýr [1889], přetisk in: Z divadelního světa, 1958; Plzeňské listy 22. 4. 1910; Divadlo 3, 1905, sv. 2, s. 341; 8, 1910, s. 373; A. Špelda: Plzeňská zpěvohra v starém divadle 1868–1902, 1950–1954, rkp. v DÚ; Bartoš: PD opera; 100 let českého divadla v Plzni 1865–1965, Plzeň–Praha 1965; PD 1862–83. • ČHS; NDp.

 

Životní události

  • 1851 ?: narození, Praha
  • 21. 4. 1910: úmrtí, Plzeň


Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 595–596
Autor: Jaromír Paclt, Jitka Ludvová



Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Vávrová,_Helena&oldid=21359“