Binder, Margarethe: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(Automatická aktualizace šablony)
m
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
<span id="PageFillProgress">
+
<span id="PageFillProgress">4</span>
4
+
</span>
+
 
</ee:progress>
 
</ee:progress>
 
<cshow logged="1">{{Infobox Osoba
 
<cshow logged="1">{{Infobox Osoba
Řádka 25: Řádka 23:
 
</ee:perex>
 
</ee:perex>
 
<cshow logged="1"><ee:content>
 
<cshow logged="1"><ee:content>
Dcera Carla Mayera a Philippine Mayerové, herců dvorního divadla ve Schleswigu, kde již 1807 debutovala v dětských rolích. Poté odešla s rodiči do Drážďan a Lipska. Prvního vlastního angažmá dosáhla 1816 v Petrohradu, kde vyzrávala za vedení A. von Kotzebua, a v Revalu /Tallinu. 1817 měla první herecké úspěchy v Lübecku. Tam se zasnoubila s příslušníkem livonské šlechty baronem Jacobem von der Klogen (psán též von der Glogen nebo Klugen). Následovalo delší hostování v Hamburku, k němuž jí svým vlivem dopomohl von der Klogen. Poté působila v Brémách, v Hannoveru a v Drážďanech. Během jejího drážďanského pobytu (od 1. 5. 1822) ji obdivoval Carl Maria von Weber jako Preciosu (Wolff–Weber:''Preciosa''). 1823 hostovala ve Vratislavi, 1824 v pražském Stavovském divadle (pod svým dívčím jménem „demoiselle Meyer“, poprvé 28. 6. 1824). Až v této době došlo ke sňatku s baronem von der Klogen a Margarethe vystoupila v Praze poprvé 24. 9. 1824 pod novým jménem; již po roce však baron zemřel. Margarethe získala v Praze angažmá a 11. října 1825 se zde provdala za pražského tenoristu Sebastiana Bindera, který adoptoval oba její syny, vzešlé ze svazku s baronem von der Klogen. (Sňatek s Binderem byl 1836 soudně rozveden). Jako Margarethe Binder hrála pak v souboru Stavovského divadla až do roku 1854, kdy pro oční chorobu odešla na odpočinek. S nejúspěšnějšími rolemi svého pražského repertoáru hostovala v Pešti (9. – 29. 10. 1826), ve Vídni (Burgtheater 1828, 1831), v Drážďanech (1835) ad. Zbytek života strávila v Praze. Zemřela 1870 na výletě v Pillnitz u Drážďan.   
+
Dcera Carla Mayera a Philippine Mayerové, herců dvorního divadla ve Schleswigu, kde již 1807 debutovala v dětských rolích. Poté odešla s rodiči do Drážďan a Lipska. Prvního vlastního angažmá dosáhla 1816 v Petrohradu, kde vyzrávala za vedení A. von Kotzebua, a v Revalu /Tallinu. 1817 měla první herecké úspěchy v Lübecku. Tam se zasnoubila s příslušníkem livonské šlechty baronem Jacobem von der Klogen (psán též von der Glogen nebo Klugen). Následovalo delší hostování v Hamburku, k němuž jí svým vlivem dopomohl von der Klogen. Poté působila v Brémách, v Hannoveru a v Drážďanech. Během jejího drážďanského pobytu (od 1. 5. 1822) ji obdivoval Carl Maria von Weber jako Preciosu (Wolff–Weber: ''Preciosa''). 1823 hostovala ve Vratislavi, 1824 v pražském Stavovském divadle (pod svým dívčím jménem „demoiselle Meyer“, poprvé 28. 6. 1824). Až v této době došlo ke sňatku s baronem von der Klogen a Margarethe vystoupila v Praze poprvé 24. 9. 1824 pod novým jménem; již po roce však baron zemřel. Margarethe získala v Praze angažmá a 11. října 1825 se zde provdala za pražského tenoristu Sebastiana Bindera, který adoptoval oba její syny, vzešlé ze svazku s baronem von der Klogen (sňatek s Binderem byl 1836 soudně rozveden). Jako Margarethe Binder hrála pak v souboru Stavovského divadla až do roku 1854, kdy pro oční chorobu odešla na odpočinek. S nejúspěšnějšími rolemi svého pražského repertoáru hostovala v Pešti (9. – 29. 10. 1826), ve Vídni (Burgtheater 1828, 1831), v Drážďanech (1835) ad. Zbytek života strávila v Praze. Zemřela 1870 na výletě v Pillnitz u Drážďan.   
  
V Revalu /Tallinu začínala v oboru naivních a sentimentálních milovnic a již tam zaujala svým přirozeným hereckým projevem. V rolích bystrých nebo naivních dívek byla úspěšná ve všech svých působištích. Byla fyzicky velmi pohyblivá a její příjemný a zvučný hlas měl mnoho nuancí i výškových poloh. Podle charakteru role podtrhávala hlasem půvaby milovnice, šelmovství venkovských dívek nebo komickou naivitu. Její působivá a sdělná mimika ji předurčila pro němé role (Scribe: ''Yelva'', Fenella /Auber: ''Die Stumme von Portici''). Pražské publikum si ji ihned oblíbilo. Po celou dobu ředitelského triumvirátu Kainz –Polawski – Štěpánek se bohatě uplatňovala. Po nástupu ředitele Stögera (1834) poněkud ustoupila do pozadí, protože Stöger dával přednost silám, které si přivezl z Vídně. Několik sezon dostávala vedlejší role, od konce třicátých let přecházela k oboru starších žen, v nichž uplatnila zejména svůj komický talent.  Její pokus o hrdinské role neuspěl, protože její hlas měl stále mladistvou dívčí barvu a ani typově tomuto oboru neodpovídala. Po jejím výkonu v roli Elisabeth (W. Shakespeare: ''Richard III.'') soudil referent ''Bohemie'', že pro „kothurn“ není dosti důrazná. Ve druhém Stögerově ředitelském období (1852-1854) byla vysoce oceňována jako představitelka urozených dam a královen.
+
V Revalu / Tallinu začínala v oboru naivních a sentimentálních milovnic a již tam zaujala svým přirozeným hereckým projevem. V rolích bystrých nebo naivních dívek byla úspěšná ve všech svých působištích. Byla fyzicky velmi pohyblivá a její příjemný a zvučný hlas měl mnoho nuancí i výškových poloh. Podle charakteru role podtrhávala hlasem půvaby milovnice, šelmovství venkovských dívek nebo komickou naivitu. Její působivá a sdělná mimika ji předurčila pro němé role (Scribe: ''Yelva'', Fenella / Auber: ''Die Stumme von Portici''). Pražské publikum si ji ihned oblíbilo. Po celou dobu ředitelského triumvirátu Kainz –Polawski – Štěpánek se bohatě uplatňovala. Po nástupu ředitele Stögera (1834) poněkud ustoupila do pozadí, protože Stöger dával přednost silám, které si přivezl z Vídně. Několik sezon dostávala vedlejší role, od konce třicátých let přecházela k oboru starších žen, v nichž uplatnila zejména svůj komický talent.  Její pokus o hrdinské role neuspěl, protože její hlas měl stále mladistvou dívčí barvu a ani typově tomuto oboru neodpovídala. Po jejím výkonu v roli Elisabeth (W. Shakespeare: ''Richard III.'') soudil referent ''Bohemie'', že pro „kothurn“ není dosti důrazná. Ve druhém Stögerově ředitelském období (1852-1854) byla vysoce oceňována jako představitelka urozených dam a královen.
 
</ee:content>
 
</ee:content>
 
<ee:bibliography>
 
<ee:bibliography>
Řádka 48: Řádka 46:
 
* <ee:chronology_date_from>8. 7. 1870</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Pillnitz u Drážďan</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
* <ee:chronology_date_from>8. 7. 1870</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Pillnitz u Drážďan</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
</ee:chronology>
 
</ee:chronology>
<ee:names>
+
<ee:names/>
== Další jména ==
+
</ee:names>
+
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
Řádka 72: Řádka 68:
 
== Právní a technická dokumentace ==
 
== Právní a technická dokumentace ==
 
<ee:documentation>
 
<ee:documentation>
 
+
<br/>
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>

Verze z 15. 4. 2015, 10:33

Jako dítě z herecké rodiny debutovala už v dětském věku ve dvorním divadle v severoněmeckém Schleswigu. Samostatného angažmá dosáhla 1816 v Petrohradu, podporována svým pozdějším manželem baronem Jacobem von der Klogen vystupovala na německých scénách. 1824 – 1854 působila v souboru německé činohry Stavovského divadla v Praze. Vynikla v oboru bystrých a naivních dívek a díky působivé mimice excelovala i v němých rolích (Fenella v Auberově opeře Die Stumme von Portici). Jako vdova se 1825 provdala za zpěváka Sebastiana Josefa Bindera (1796–1845). Po odchodu na odpočinek strávila zbytek života v Praze.


Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné, až po přihlášení.


Publikováno: 30.11.2012
Autor: Adolf Scherl