Bolze, Carl Peter: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(Založena nová stránka s textem „<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> <span id="PageFillProgress">3</span> </ee:progress> <cshow logged="1">{{Infobox Osoba | jméno = <ee:firstnam…“) |
(vložení perexu) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
| − | <span id="PageFillProgress"> | + | <span id="PageFillProgress">4</span> |
</ee:progress> | </ee:progress> | ||
<cshow logged="1">{{Infobox Osoba | <cshow logged="1">{{Infobox Osoba | ||
| Řádka 20: | Řádka 20: | ||
| povolání = <ee:profession>herec, inspicient, divadelní nápověda</ee:profession> | | povolání = <ee:profession>herec, inspicient, divadelní nápověda</ee:profession> | ||
}}</cshow><ee:perex> | }}</cshow><ee:perex> | ||
| − | + | O jeho činnosti před příchodem do Prahy není nic známo. Jako druhý milovník angažován 1816 do souboru německé činohry Stavovského divadla. Později hrál menší role a podílel se na provozu divadla také jako inspicient, nápověda a vazač divadelních textů. V rolích starců vystupoval i po penzionování roku 1843. Dvě jeho dcery (Maria, *1811, a Dorothea, *1819) se věnovaly divadlu. | |
</ee:perex> | </ee:perex> | ||
<cshow logged="1"><ee:content> | <cshow logged="1"><ee:content> | ||
| − | Psán též Karl. O jeho životě před příchodem do Prahy nejsou žádné zprávy. V souvislosti s německou činohrou Stavovského divadla v Praze je '''B. '''poprvé zmiňován 1816, kdy byl za ředitelství Johanna Carla Liebicha angažován jako druhý milovník. Byl přijat bez zkušebního představení, je tedy pravděpodobné, že jej ředitel Liebich znal již dříve a do Prahy ho pozval. '''B. '''zůstal pražské scéně věren po celý svůj život. Byl v angažmá během několika ředitelských období (vdova Liebichová, Holbein, triumvirát Polawsky – Kainz – Štěpánek, Stöger, Hoffmann, podruhé Stöger). V německé činohře hrál během této doby mnoho menších rolí (sluhy, společníky, starosty, starší příbuzné, úředníky). Jeho postavení v souboru v období tzv. triumvirátu (1824–1834) a za Stögerova prvního ředitelství (1834–1846) dokumentuje jeho herecká měsíční gáže, jež v obou obdobích činila přibližně 66 zlatých a 40 krejcarů (Teuber, 1888, s. 161 a 328) a pohybovala se pod průměrem v souboru. Vedle herecké aktivity se '''B.''' podílel se na provozu divadla též jako inspicient, nápověda a vazač divadelních textů. I ke svým menším, herecky mnohdy málo vděčným rolím přistupoval svědomitě a s pílí, čímž si opakovaně vysloužil dlouhodobou přízeň a uznání obecenstva (''Bohemia'', 14. 10. 1834). | + | Psán též Karl. O jeho životě před příchodem do Prahy nejsou žádné zprávy. V souvislosti s německou činohrou Stavovského divadla v Praze je '''B. '''poprvé zmiňován 1816, kdy byl za ředitelství Johanna Carla Liebicha angažován jako druhý milovník. Byl přijat bez zkušebního představení, je tedy pravděpodobné, že jej ředitel Liebich znal již dříve a do Prahy ho pozval. '''B. '''zůstal pražské scéně věren po celý svůj život. Byl v angažmá během několika ředitelských období (vdova Liebichová, Holbein, triumvirát Polawsky – Kainz – Štěpánek, Stöger, Hoffmann, podruhé Stöger). V německé činohře hrál během této doby mnoho menších rolí (sluhy, společníky, starosty, starší příbuzné, úředníky). Jeho postavení v souboru v období tzv. triumvirátu (1824–1834) a za Stögerova prvního ředitelství (1834–1846) dokumentuje jeho herecká měsíční gáže, jež v obou obdobích činila přibližně 66 zlatých a 40 krejcarů (Teuber, 1888, s. 161 a 328) a pohybovala se pod průměrem v souboru. Vedle herecké aktivity se '''B.''' podílel se na provozu divadla též jako inspicient, nápověda a vazač divadelních textů. I ke svým menším, herecky mnohdy málo vděčným rolím přistupoval svědomitě a s pílí, čímž si opakovaně vysloužil dlouhodobou přízeň a uznání obecenstva (''Bohemia'', 14. 10. 1834). |
Vazbu na divadlo si udržel '''B.''' i v pozdějším věku. Dne 9. 4. 1843 byl penzionován, ale nadále v souboru německé činohry pravidelně vystupoval v rolích starců nejrůznější povahy, od dobráckých rodinných příslušníků a melancholických kmetů po pedantské mrzouty, přinášející svému okolí řadu příkoří. Charakter starců dotvářelo jeho vzezření ve vysokém věku: měl sehnutou hlavu mezi rameny a dlouhé sněhobílé vlasy. Po celý život měl '''B.''' mírný, málo výrazný hlas, což mohlo (jak dokládají některé recenze představení), vést k malé srozumitelnosti řeči (''Bohemia'', 17. 5. 1839, 5. 9. 1843). | Vazbu na divadlo si udržel '''B.''' i v pozdějším věku. Dne 9. 4. 1843 byl penzionován, ale nadále v souboru německé činohry pravidelně vystupoval v rolích starců nejrůznější povahy, od dobráckých rodinných příslušníků a melancholických kmetů po pedantské mrzouty, přinášející svému okolí řadu příkoří. Charakter starců dotvářelo jeho vzezření ve vysokém věku: měl sehnutou hlavu mezi rameny a dlouhé sněhobílé vlasy. Po celý život měl '''B.''' mírný, málo výrazný hlas, což mohlo (jak dokládají některé recenze představení), vést k malé srozumitelnosti řeči (''Bohemia'', 17. 5. 1839, 5. 9. 1843). | ||
| Řádka 31: | Řádka 31: | ||
Dalších třináct let žil '''B.''' v Praze se svou rodinou. Byl dvakrát ženat, poprvé s Emilií (*1780), podruhé s Josephou, roz. Härdtlovou (*1800), dcerou lékárníka z Dobříše, která působila jako učitelka ručních prací. Z pěti dětí (Franz *1809, Maria *1811, Philipp *1812, Dorothea *1819 a Johann *1841) se dvě dcery věnovaly divadlu (Maria se stala herečkou, Dorothea pěvkyní), všichni tři synové získali výborné vzdělání (Franz vystudoval medicínu, Philipp byl železničním inženýrem, nejmladší Johann studoval chemii). | Dalších třináct let žil '''B.''' v Praze se svou rodinou. Byl dvakrát ženat, poprvé s Emilií (*1780), podruhé s Josephou, roz. Härdtlovou (*1800), dcerou lékárníka z Dobříše, která působila jako učitelka ručních prací. Z pěti dětí (Franz *1809, Maria *1811, Philipp *1812, Dorothea *1819 a Johann *1841) se dvě dcery věnovaly divadlu (Maria se stala herečkou, Dorothea pěvkyní), všichni tři synové získali výborné vzdělání (Franz vystudoval medicínu, Philipp byl železničním inženýrem, nejmladší Johann studoval chemii). | ||
| − | V denících ''Bohemia ''se od konce třicátých let 19. století vyskytuje v souvislosti s pražským Stavovským divadlem také zpěvačka Anna Bolze. Příbuzenské vztahy s Carlem'''B.''' nejsou dosud známy. | + | V denících ''Bohemia ''se od konce třicátých let 19. století vyskytuje v souvislosti s pražským Stavovským divadlem také zpěvačka Anna Bolze. Příbuzenské vztahy s Carlem '''B.''' nejsou dosud známy. |
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
| Řádka 37: | Řádka 37: | ||
<ee:bibliography_content>Walther Fürst / Schiller: ''Fiesco''; Pastor Gluck / F. Kratter: ''Das Mädchen von Marienburg''; Fielding / Iffland: ''Die Erinnerung''; Mystifax, starý kouzelník / Nestroy: ''Der böse Geist Lumpacivagabundus oder Das liederliche Kleeblatt''; Gordon / Schiller: ''Wallensteins Tod''; Rektor Berger / Iffland: ''Der Spieler''; Erdmann / F. L. Schröder: ''Glück bessert Thorheit''; Schlicht, obchodní služebník / F. L. Schmidt: ''Lorenz Stark oder Die deutsche Familie''; Joseph Haydn, kapelník / J. Ritter von Seyfried – G. von Hofmann: ''Haydn oder Die Ochsenmenuette''; Philipp Bertram / Kotzebue: ''Bruderzwist''; Wohllaut, právník / C. Meisl: ''Der falsche Virtuos''; Selim, služebník / Raupach: ''Rafaele''; Rada Reife / Bauernfeld: ''Leichtsinn aus Liebe oder Täuschungen''; Pán z Eckerchenu / Achille Albini: ''Endlich hat er es doch gut gemacht''; Hrobník / Raupach: ''Der Müller und sein Kind''; Herrmann / Kotzebue: ''Das Schreibpult oder Die Gefahren der Jugend''; Miller, městský muzikant / Schiller: ''Kabale und Liebe''; Friedrich / Johanna Franul von Weißenthurn: ''Die Erben''; Severin / I. F. Castelli: ''Die seltsame Lotterie''; Braske / Johanna von Weißenthurn: ''Johann, Herzog von Finnland''; Otec Wiese / Raupach: ''Die Reise nach der Stadt''; Starosta / Iffland: ''Die Jäger''; Wenzel Müller, kapelník / Haffner: ''Therese Krones''; Rettenberg, starosta / F. Kaiser: ''Ein Lump''. </ee:bibliography_content> | <ee:bibliography_content>Walther Fürst / Schiller: ''Fiesco''; Pastor Gluck / F. Kratter: ''Das Mädchen von Marienburg''; Fielding / Iffland: ''Die Erinnerung''; Mystifax, starý kouzelník / Nestroy: ''Der böse Geist Lumpacivagabundus oder Das liederliche Kleeblatt''; Gordon / Schiller: ''Wallensteins Tod''; Rektor Berger / Iffland: ''Der Spieler''; Erdmann / F. L. Schröder: ''Glück bessert Thorheit''; Schlicht, obchodní služebník / F. L. Schmidt: ''Lorenz Stark oder Die deutsche Familie''; Joseph Haydn, kapelník / J. Ritter von Seyfried – G. von Hofmann: ''Haydn oder Die Ochsenmenuette''; Philipp Bertram / Kotzebue: ''Bruderzwist''; Wohllaut, právník / C. Meisl: ''Der falsche Virtuos''; Selim, služebník / Raupach: ''Rafaele''; Rada Reife / Bauernfeld: ''Leichtsinn aus Liebe oder Täuschungen''; Pán z Eckerchenu / Achille Albini: ''Endlich hat er es doch gut gemacht''; Hrobník / Raupach: ''Der Müller und sein Kind''; Herrmann / Kotzebue: ''Das Schreibpult oder Die Gefahren der Jugend''; Miller, městský muzikant / Schiller: ''Kabale und Liebe''; Friedrich / Johanna Franul von Weißenthurn: ''Die Erben''; Severin / I. F. Castelli: ''Die seltsame Lotterie''; Braske / Johanna von Weißenthurn: ''Johann, Herzog von Finnland''; Otec Wiese / Raupach: ''Die Reise nach der Stadt''; Starosta / Iffland: ''Die Jäger''; Wenzel Müller, kapelník / Haffner: ''Therese Krones''; Rettenberg, starosta / F. Kaiser: ''Ein Lump''. </ee:bibliography_content> | ||
== <ee:bibliography_label>Prameny</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Prameny</ee:bibliography_label> == | ||
| − | <ee:bibliography_content>Národní archiv, Policejní ředitelství I., koskripce, karton 43, obr. | + | <ee:bibliography_content>Národní archiv, Policejní ředitelství I., koskripce, karton 43, obr. 62Archiv hlavního města Prahy, Magistrát hlavního města Prahy I., Referát IV, popisní, Soupis pražských domovních příslušníků 1830 – 1910 (1920): pořadové číslo 15, karton, č. 22 </ee:bibliography_content> |
== <ee:bibliography_label>Periodika</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Periodika</ee:bibliography_label> == | ||
<ee:bibliography_content>''Taschenbuch für Schauspieler und Schauspielerfreunde'' 1821–1856. – ''Bohemia'' 1828'''– '''1843 passim. –''Bohemia ''30. 5. 1856, č. 127, s. 716 (poslední představení); 28. 11. 1869, č. 284, s. 3950 Příloha (nekrolog); 2. 3. 1878, č. 61, s. 3, Příloha (O. Teuber o Stavovském, divadle).</ee:bibliography_content> | <ee:bibliography_content>''Taschenbuch für Schauspieler und Schauspielerfreunde'' 1821–1856. – ''Bohemia'' 1828'''– '''1843 passim. –''Bohemia ''30. 5. 1856, č. 127, s. 716 (poslední představení); 28. 11. 1869, č. 284, s. 3950 Příloha (nekrolog); 2. 3. 1878, č. 61, s. 3, Příloha (O. Teuber o Stavovském, divadle).</ee:bibliography_content> | ||
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> == | ||
| − | <ee:bibliography_content>Z. Němec: ''Weberova pražská léta'', Praha 1944, s. 163, | + | <ee:bibliography_content>Z. Němec: ''Weberova pražská léta'', Praha 1944, s. 163, 276–277Teuber III, 1888, s. 8, 51, 161, 206, 213, 230–231, 328, 361, 501, 867</ee:bibliography_content> |
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
<ee:chronology> | <ee:chronology> | ||
| − | |||
* <ee:chronology_date_from>1785</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Erfurt</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>1785</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Erfurt</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
* <ee:chronology_date_from>27.11. 1865</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>27.11. 1865</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
</ee:chronology> | </ee:chronology> | ||
<ee:names> | <ee:names> | ||
| − | |||
* <ee:names_lastname>Bolze</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Karl Peter</ee:names_firstname> | * <ee:names_lastname>Bolze</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Karl Peter</ee:names_firstname> | ||
* <ee:names_lastname/> <ee:names_firstname/> | * <ee:names_lastname/> <ee:names_firstname/> | ||
| Řádka 55: | Řádka 53: | ||
'''Publikováno:''' <ee:published>30.11.2012</ee:published><br/> | '''Publikováno:''' <ee:published>30.11.2012</ee:published><br/> | ||
| − | '''Autor:''' | + | '''Autor:''' <ee:author>[[Jitka Pavlišová]]</ee:author> |
<ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]] | <ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]] | ||
[[Category:Německá činohra v českých zemích v 19. století]]</ee:category> | [[Category:Německá činohra v českých zemích v 19. století]]</ee:category> | ||
Verze z 16. 1. 2015, 11:51
O jeho činnosti před příchodem do Prahy není nic známo. Jako druhý milovník angažován 1816 do souboru německé činohry Stavovského divadla. Později hrál menší role a podílel se na provozu divadla také jako inspicient, nápověda a vazač divadelních textů. V rolích starců vystupoval i po penzionování roku 1843. Dvě jeho dcery (Maria, *1811, a Dorothea, *1819) se věnovaly divadlu.
Publikováno: 30.11.2012
Autor: Jitka Pavlišová
