Beneš Buchlovan, Bedřich: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
m (Aktualizace InterWiki odkazů) |
|||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
<span id="PageFillProgress">4</span> | <span id="PageFillProgress">4</span> | ||
</ee:progress> | </ee:progress> | ||
| − | {{Infobox Osoba | + | <cshow logged="1">{{Infobox Osoba |
| jméno = <ee:firstname>Bedřich</ee:firstname> <ee:lastname>BENEŠ BUCHLOVAN</ee:lastname> | | jméno = <ee:firstname>Bedřich</ee:firstname> <ee:lastname>BENEŠ BUCHLOVAN</ee:lastname> | ||
| pseudonym = <ee:pseudonym>Ben Walther, B. Wolfram Neděle, M. Bedřich, bbb, BBB</ee:pseudonym> | | pseudonym = <ee:pseudonym>Ben Walther, B. Wolfram Neděle, M. Bedřich, bbb, BBB</ee:pseudonym> | ||
| Řádka 19: | Řádka 19: | ||
| foto = <ee:titleimage>benesbuchlovan1923.jpg</ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage>benesbuchlovan1923.jpg</ee:titleimage> | ||
| povolání = <ee:profession>autor loutkových her,</ee:profession> | | povolání = <ee:profession>autor loutkových her,</ee:profession> | ||
| − | }}<ee:perex> | + | }}</cshow><ee:perex> |
Vlast. jménem Bedřich Beneš, přídomek zvolil podle Buchlovic, kde učil a odkud pocházel jeho otec, učitel v malé obci Tučapy. | Vlast. jménem Bedřich Beneš, přídomek zvolil podle Buchlovic, kde učil a odkud pocházel jeho otec, učitel v malé obci Tučapy. | ||
</ee:perex> | </ee:perex> | ||
| − | <cshow logged="1"> | + | <cshow logged="1"><ee:content> |
| − | <ee:content> | + | Vlast. jménem Bedřich Beneš, přídomek zvolil podle Buchlovic, kde učil a odkud pocházel jeho otec, učitel v malé obci Tučapy. Vystudoval reálné gymnázium v Uherském Hradišti (1896-1901) a učitelský ústav v Kroměříži (1901-05). Po absolutoriu učil na obecné škole ve Zlechově, poté v Buchlovicích, od 1916 na měšťanské škole v Bzenci a od 1918 na měšťanské škole v Uherském Hradišti. Zde se trvale usadil a vedle výuky se intenzivně věnoval kulturní a osvětové práci. Byl městským knihovníkem, pořádal rozmanité akce, popularizoval regionální historii, výtvarné umění, literaturu. Zabýval se knižní kulturou a grafikou (spis ''Josef Váchal, grafik'', 1914; ''Moderní české exlibris'', 1926; ''Grafické opojení'', 1932) a stal se jednou z vůdčích osobností českého bibliofilského hnutí. Psal vlastivědné práce, popularizační portréty českých spisovatelů, byl činný jako editor a vydavatel. Spolupracoval s řadou novin a časopisů (''Besedy času'', ''Květy'', ''Lidové novin''y, ''Národní osvobození'', ''Niva'', ''Panorama ''ad.), překládal z němčiny a polštiny. Byl členem Moravského kola spisovatelů.'''B.''' literární tvorba určená hlavně dětem a mládeži se pojí s jeho pedagogickým a osvětovým působením. Zahrnuje verše, povídky z rodného kraje, popularizační práce o české historii, o umění a o význačných osobnostech (mj. ''Zlatá kaplička nad Vltavou. Povídky o mistrech české opery'', 1948) a loutkové hry. K loutkové dramatické tvorbě jej podnítily silné dětské zážitky z hraní na domácí loutkové scéně a přesvědčení o významu loutkového divadla na formování osobnosti dítěte. Ve snaze rozšířit okruh dramatiky, jemuž dominovaly dramatizace pohádek, usiloval o co největší tematickou rozmanitost, látky hledal v mytologii a pověstech, v historii i současnosti. Antický námět zpracoval ve hře ''Polykrates'', středověký rytířský příběh parafrázoval v ''Panu Rinaldu a Reginaldu'', pověst o Jánošíkovi byla východiskem hry ''Zbojníci v lese durynském'', současná sociální problematika se objevila ve hře ''Inženýr Robur''. Pro loutkové divadlo přepsal několik Shakespearových dramat (''Zimní pohádka'',''Kupec benátský'',''Sen noci svatojanské'',''Hamlet'',''Král Lear'') a dalších literárních děl (romány A. France, L. N. Tolstého). Jeho shakespearovské adaptace poznamenané zřetelem k dětskému publiku a k možnostem tehdejších loutkových divadel se v mnoha ohledech rozcházely s předlohou (radikálně zkrácený text, zjednodušený děj, významové změny, převrácené vyznění - např. smírný závěr [[Král_Lear|''Krále Leara'']], připsání oblíbené postavy Kašpárka) a na rozdíl od úprav V. Zákrejse z téže doby se nestaly přínosem pro loutkové divadlo. Mnohem zdařilejší byly drobné pohádkové hry pro nejmenší (''Budulínek'',''Smolíček Pacholíček'', ''O kopacím míči - ''předchůdce hry J. Malíka''Míček Flíček''). Oproti dobovým těžkopádným dramatizacím s komplikovanou fabulí byly postaveny na jednoduchém a přehledném příběhu, vynikaly nevyumělkovaným dialogem a svěžím jazykem inspirovaným lidovou slovesností. Hříčky byly vhodné jak pro rodinná divadélka a malé ochotnické loutkové scény, tak pro dětská provedení. Touto částí své loutkové dramatiky se '''B.''' stal průkopníkem divadelní tvorby pro nejmenší děti. |
| − | Vlast. jménem Bedřich Beneš, přídomek zvolil podle Buchlovic, kde učil a odkud pocházel jeho otec, učitel v malé obci Tučapy. Vystudoval reálné gymnázium v Uherském Hradišti (1896-1901) a učitelský ústav v Kroměříži (1901-05). Po absolutoriu učil na obecné škole ve Zlechově, poté v Buchlovicích, od 1916 na měšťanské škole v Bzenci a od 1918 na měšťanské škole v Uherském Hradišti. Zde se trvale usadil a vedle výuky se intenzivně věnoval kulturní a osvětové práci. Byl městským knihovníkem, pořádal rozmanité akce, popularizoval regionální historii, výtvarné umění, literaturu. Zabýval se knižní kulturou a grafikou (spis ''Josef Váchal, grafik'', 1914; ''Moderní české exlibris'', 1926; ''Grafické opojení'', 1932) a stal se jednou z vůdčích osobností českého bibliofilského hnutí. Psal vlastivědné práce, popularizační portréty českých spisovatelů, byl činný jako editor a vydavatel. Spolupracoval s řadou novin a časopisů (''Besedy času'', ''Květy'', ''Lidové novin''y, ''Národní osvobození'', ''Niva'', ''Panorama ''ad.), překládal z němčiny a polštiny. Byl členem Moravského kola spisovatelů.'''B.''' literární tvorba určená hlavně dětem a mládeži se pojí s jeho pedagogickým a osvětovým působením. Zahrnuje verše, povídky z rodného kraje, popularizační práce o české historii, o umění a o význačných osobnostech (mj. ''Zlatá kaplička nad Vltavou. Povídky o mistrech české opery'', 1948) a loutkové hry. K loutkové dramatické tvorbě jej podnítily silné dětské zážitky z hraní na domácí loutkové scéně a přesvědčení o významu loutkového divadla na formování osobnosti dítěte. Ve snaze rozšířit okruh dramatiky, jemuž dominovaly dramatizace pohádek, usiloval o co největší tematickou rozmanitost, látky hledal v mytologii a pověstech, v historii i současnosti. Antický námět zpracoval ve hře ''Polykrates'', středověký rytířský příběh parafrázoval v ''Panu Rinaldu a Reginaldu'', pověst o Jánošíkovi byla východiskem hry ''Zbojníci v lese durynském'', současná sociální problematika se objevila ve hře ''Inženýr Robur''. Pro loutkové divadlo přepsal několik Shakespearových dramat (''Zimní pohádka'',''Kupec benátský'',''Sen noci svatojanské'',''Hamlet'',''Král Lear'') a dalších literárních děl (romány A. France, L. N. Tolstého). Jeho shakespearovské adaptace poznamenané zřetelem k dětskému publiku a k možnostem tehdejších loutkových divadel se v mnoha ohledech rozcházely s předlohou (radikálně zkrácený text, zjednodušený děj, významové změny, převrácené vyznění - např. smírný závěr ''Krále Leara'', připsání oblíbené postavy Kašpárka) a na rozdíl od úprav V. Zákrejse z téže doby se nestaly přínosem pro loutkové divadlo. Mnohem zdařilejší byly drobné pohádkové hry pro nejmenší (''Budulínek'',''Smolíček Pacholíček'', ''O kopacím míči - ''předchůdce hry J. Malíka''Míček Flíček''). Oproti dobovým těžkopádným dramatizacím s komplikovanou fabulí byly postaveny na jednoduchém a přehledném příběhu, vynikaly nevyumělkovaným dialogem a svěžím jazykem inspirovaným lidovou slovesností. Hříčky byly vhodné jak pro rodinná divadélka a malé ochotnické loutkové scény, tak pro dětská provedení. Touto částí své loutkové dramatiky se '''B.''' stal průkopníkem divadelní tvorby pro nejmenší děti. | + | |
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
| Řádka 34: | Řádka 33: | ||
<ee:bibliography_content>MZA: sign. 11364 Boršice u Buchlovic, matrika narozených 1881-1895, sv. VII, s. 23, obr. 116. Archiv města Ostravy: pozůstalost. ■ K. Kobrle: Šestipramenný svazeček loutkových her B. M. Beneše, ''Loutkář'' 1, 1917, s. 155; –r: Výbor ze Shakespeara, ''Národní listy'' 2. 12. 1917; V. Mathesius: Shakespeare na loutkovém divadle,''Loutkář'' 2, 1917/18, s. 6-8; V. Cinybulk: Loučíme se s B.-B., ''Československý loutkář ''3, 1953, s. 232-235; J. Halík: Cizí literární motivy v loutkových hrách B. B.-B., ''Československý loutkář ''8,'' ''1958, příl. č. 2+3; Z. Bezděk:''Tři moravští autoři loutkových her'', Olomouc 1975 + ''Dějiny české loutkové hry do roku 1945'', 1983, s. 46-48; P. Portl: Loutkový svět B. B.-B., ''Slovácko'' 52, 2010, s. 237-245.ČBS, LČL, Otto </ee:bibliography_content> | <ee:bibliography_content>MZA: sign. 11364 Boršice u Buchlovic, matrika narozených 1881-1895, sv. VII, s. 23, obr. 116. Archiv města Ostravy: pozůstalost. ■ K. Kobrle: Šestipramenný svazeček loutkových her B. M. Beneše, ''Loutkář'' 1, 1917, s. 155; –r: Výbor ze Shakespeara, ''Národní listy'' 2. 12. 1917; V. Mathesius: Shakespeare na loutkovém divadle,''Loutkář'' 2, 1917/18, s. 6-8; V. Cinybulk: Loučíme se s B.-B., ''Československý loutkář ''3, 1953, s. 232-235; J. Halík: Cizí literární motivy v loutkových hrách B. B.-B., ''Československý loutkář ''8,'' ''1958, příl. č. 2+3; Z. Bezděk:''Tři moravští autoři loutkových her'', Olomouc 1975 + ''Dějiny české loutkové hry do roku 1945'', 1983, s. 46-48; P. Portl: Loutkový svět B. B.-B., ''Slovácko'' 52, 2010, s. 237-245.ČBS, LČL, Otto </ee:bibliography_content> | ||
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
| − | + | <ee:chronology> | |
| − | + | ||
* <ee:chronology_date_from>21. 4. 1885</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Tučapy</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>21. 4. 1885</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Tučapy</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
* <ee:chronology_date_from>9. 9. 1953</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Uherské Hradiště</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>9. 9. 1953</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Uherské Hradiště</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
| − | </ee:chronology | + | </ee:chronology> |
| − | + | <ee:names> | |
| − | + | * <ee:names_lastname>Buchlovský</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Bedřich</ee:names_firstname> | |
| − | <ee:names_lastname>Buchlovský</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Bedřich</ee:names_firstname> | + | * <ee:names_lastname>Beneš z Kola</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Bedřich M.</ee:names_firstname> |
| − | <ee:names_lastname>Beneš z Kola</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Bedřich M.</ee:names_firstname> | + | </ee:names></cshow> |
| − | </ee:names> | + | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | </cshow> | + | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
'''Publikováno:''' <ee:published>2014</ee:published><br/> | '''Publikováno:''' <ee:published>2014</ee:published><br/> | ||
| − | '''Autor:''' <ee:author>Alice Dubská</ee:author | + | '''Autor:''' <ee:author>[[Alice Dubská]]</ee:author> |
| − | + | ||
<ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]] | <ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]] | ||
[[Category:Česká činohra 1900–1945]]</ee:category> | [[Category:Česká činohra 1900–1945]]</ee:category> | ||
| − | <cshow logged="1" ingroup="bureaucrat | + | <cshow logged="1" ingroup="bureaucrat"> |
| + | == Právní a technická dokumentace == | ||
<ee:documentation> | <ee:documentation> | ||
| Řádka 70: | Řádka 54: | ||
</cshow> | </cshow> | ||
<cshow logged="1"> | <cshow logged="1"> | ||
| + | == Poznámky a reference == | ||
<references></references> | <references></references> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
<noinclude><languages>[[de:Beneš Buchlovan Bedřich]]</languages></noinclude> | <noinclude><languages>[[de:Beneš Buchlovan Bedřich]]</languages></noinclude> | ||
Verze z 15. 1. 2015, 13:46
Vlast. jménem Bedřich Beneš, přídomek zvolil podle Buchlovic, kde učil a odkud pocházel jeho otec, učitel v malé obci Tučapy.
Publikováno: 2014
Autor: Alice Dubská
