Adámek, Jindřich: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(doplnění perexu)
(doplnění perexu)
Řádka 4: Řádka 4:
 
<cshow logged="1">{{Infobox Osoba
 
<cshow logged="1">{{Infobox Osoba
 
| jméno = <ee:firstname>Jindřich</ee:firstname> <ee:lastname>Adámek</ee:lastname>
 
| jméno = <ee:firstname>Jindřich</ee:firstname> <ee:lastname>Adámek</ee:lastname>
| pseudonym = <ee:pseudonym>POKUS</ee:pseudonym>
+
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
 
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
 
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
 
27.10. 1874
 
27.10. 1874
Řádka 23: Řádka 23:
 
</ee:perex>
 
</ee:perex>
 
<cshow logged="1"><ee:content>
 
<cshow logged="1"><ee:content>
Pocházel z řezbářské rodiny; otec Alois A. (1842-1903) byl řezbářem a soustružníkem dřeva, se svým bratrem Františkem (1846-1904) zhotovil figury pro kostel sv. Václava v Dobrušce.<span style="line-height: 1.6;">Ze tří </span>'''A.'''<span style="line-height: 1.6;"> sourozenců se Bohumil stal soustružníkem, Ludvík, talentovaný malíř, si v šestadvaceti letech vzal život. </span>'''A. '''<span style="line-height: 1.6;">se vyučil řezbářství u otce a strýce, specializoval se na sakrální plastiky, loutky a betlémy. 1920 se oženil se služebnou Annou Kouřimovou, mladší z jejich dvou synů byl akademický sochař Josef  A. (1927-2000). Těžištěm </span>'''A.'''<span style="line-height: 1.6;"> řezbářské práce jsou betlémy; vytvářel jak samostatné figury, tak celé komplety s kulisami, především ve formě skříňových betlémů. Je rovněž autorem mnoha loutek i kompletních loutkových divadel, jež zhotovoval pro potřeby loutkářských aktivit dobrušského Sokola a Orla, i pro místní soukromníky, např. pro lékaře V. Káše. Loutky se vyznačují jednoduchou, ale výraznou řezbou, charakteristické jsou pro ně široké obličeje a „vytřeštěné“ oči. Tento dojem umocňují zvláštním způsobem namalované řasy horního víčka. Obličeje dívčích loutek připomínají něžné porcelánové panenky. Hlavy ženských loutek jsou vyřezány bez vlasů (holohlavé), aby bylo možno používat, resp. vyměňovat tehdy módní vlásenky.  (Této módě padly za oběť mnohé bravurně řezbované zvlněné či kadeřavé vlasy na starších loutkách.)  Některé venkovské typy se blíží karikatuře; mladší řezby jsou realističtější a nadneseně namalované, mají „zarudlé“ obličeje a zvýrazněné tváře. </span>'''A.'''<span style="line-height: 1.6;"> loutky byly profesionálně zvládnuté jak po stránce výrazové, tak technické.  Ve dvacátých letech kupoval </span>'''A.'''<span style="line-height: 1.6;"> marionety lidový loutkář J. Kopecký. 1929 vystavoval </span>'''A.'''<span style="line-height: 1.6;"> své loutky v Praze. Za 2. světové války byla část loutek odcizena, krátce před smrtí věnoval </span>'''A. '''<span style="line-height: 1.6;">zbývající loutkáři z rodu Kopeckých.</span>
+
Pocházel z řezbářské rodiny; otec Alois A. (1842-1903) byl řezbářem a soustružníkem dřeva, se svým bratrem Františkem (1846-1904) zhotovil figury pro kostel sv. Václava v Dobrušce.Ze tří '''A.''' sourozenců se Bohumil stal soustružníkem, Ludvík, talentovaný malíř, si v šestadvaceti letech vzal život. '''A. '''se vyučil řezbářství u otce a strýce, specializoval se na sakrální plastiky, loutky a betlémy. 1920 se oženil se služebnou Annou Kouřimovou, mladší z jejich dvou synů byl akademický sochař Josef  A. (1927-2000). Těžištěm '''A.''' řezbářské práce jsou betlémy; vytvářel jak samostatné figury, tak celé komplety s kulisami, především ve formě skříňových betlémů. Je rovněž autorem mnoha loutek i kompletních loutkových divadel, jež zhotovoval pro potřeby loutkářských aktivit dobrušského Sokola a Orla, i pro místní soukromníky, např. pro lékaře V. Káše. Loutky se vyznačují jednoduchou, ale výraznou řezbou, charakteristické jsou pro ně široké obličeje a „vytřeštěné“ oči. Tento dojem umocňují zvláštním způsobem namalované řasy horního víčka. Obličeje dívčích loutek připomínají něžné porcelánové panenky. Hlavy ženských loutek jsou vyřezány bez vlasů (holohlavé), aby bylo možno používat, resp. vyměňovat tehdy módní vlásenky.  (Této módě padly za oběť mnohé bravurně řezbované zvlněné či kadeřavé vlasy na starších loutkách.)  Některé venkovské typy se blíží karikatuře; mladší řezby jsou realističtější a nadneseně namalované, mají „zarudlé“ obličeje a zvýrazněné tváře. '''A.''' loutky byly profesionálně zvládnuté jak po stránce výrazové, tak technické.  Ve dvacátých letech kupoval '''A.''' marionety lidový loutkář J. Kopecký. 1929 vystavoval '''A.''' své loutky v Praze. Za 2. světové války byla část loutek odcizena, krátce před smrtí věnoval '''A. '''zbývající loutkáři z rodu Kopeckých.
 
</ee:content>
 
</ee:content>
 
<ee:bibliography>
 
<ee:bibliography>

Verze z 3. 12. 2014, 12:49

Jindřich Adámek (27. 10. 1874 - 22. 10. 1955) byl řezbář, který působil v Dobrušce a specializoval se na sakrální plastiky, loutky a především betlémy. 


Publikováno:
Autor: Lenka Schubertová