Gordigiani, Giovanni Battista: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(založení hesla) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
</ee:progress> | </ee:progress> | ||
{{Infobox Osoba | {{Infobox Osoba | ||
| − | | jméno = <ee:firstname>Giovanni Battista </ee:firstname> <ee:lastname>Gordigiani</ee:lastname> | + | | jméno = <ee:firstname>Giovanni Battista</ee:firstname> <ee:lastname>Gordigiani</ee:lastname> |
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | ||
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | ||
| − | Modena, Itálie | + | Modena, Itálie |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | ||
| Řádka 15: | Řádka 15: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | ||
| − | Praha | + | Praha |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| − | | povolání = <ee:profession>zpěvák, pěvecký pedagog, skladatel, </ee:profession> | + | | povolání = <ee:profession>zpěvák, pěvecký pedagog, skladatel,</ee:profession> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | + | ||
</ee:perex> | </ee:perex> | ||
<cshow logged="1"> | <cshow logged="1"> | ||
| Řádka 30: | Řádka 30: | ||
V pražské společnosti budil '''G. '''pozornost svým zevnějškem, oděvem ve stylu divadelního kostýmu, dlouhými vlasy a vousy. Vyučoval zpěvu italskou metodou bel canta, což postupně vyvolávalo opozici mezi zastánci novější tzv. německé školy. Na začátku 60. let už jeho pedagogické působení naráželo na tvrdou kritiku a na požadavek počeštění pěvecké třídy konzervatoře, kam chodila většina českých studentů. Podle své metody vybíral '''G. '''i repertoár. Italštinu pokládal za nejvhodnější jevištní řeč a ukládal žákům ponejvíce árie z Mozartových a Rossiniho oper. Jako učitel italštiny s ním po mnoho let spolupracoval pražský literát a dramatik W. A. Gerle (učil 1814–46). | V pražské společnosti budil '''G. '''pozornost svým zevnějškem, oděvem ve stylu divadelního kostýmu, dlouhými vlasy a vousy. Vyučoval zpěvu italskou metodou bel canta, což postupně vyvolávalo opozici mezi zastánci novější tzv. německé školy. Na začátku 60. let už jeho pedagogické působení naráželo na tvrdou kritiku a na požadavek počeštění pěvecké třídy konzervatoře, kam chodila většina českých studentů. Podle své metody vybíral '''G. '''i repertoár. Italštinu pokládal za nejvhodnější jevištní řeč a ukládal žákům ponejvíce árie z Mozartových a Rossiniho oper. Jako učitel italštiny s ním po mnoho let spolupracoval pražský literát a dramatik W. A. Gerle (učil 1814–46). | ||
| − | Na '''G. '''podnět zřídil hrabě Vrtba 1826 v zahradě svého paláce malou studijní scénu. Hned 1826 tam byla provedena Kotzebuova hra ''Fedora ''s hudbou J. Nostitze, v níž '''G. '''vystoupil jako Ivan Petrovič; 1827 (nikoli 1828) připravil se studenty části Mozartovy opery ''Le nozze di Figaro v ''dobré italštině, 15. 1. 1828 provedli studenti italsky Mozartovu operu ''Titus''. '''G. '''hlas již postrádal svěžest, jež byla nahrazena dokonalou technikou a rutinou. V dubnu 1838, před návratem na konzervatoř, zpíval '''G. '''roli Guglielma v představení Mozartovy opery ''Cosi'' ''fan tutte'', které připravila odcházející M. L. Caravoglia-Sandrini (s recitativy doprovázenými klavírem, violoncellem a kontrabasem). Se studenty provedl italsky 12. 5. 1842 ve StD Mozartovu operu ''Don Giovanni ''(pod titulem ''Don Juan'') a vytvořil hlavní roli. Jeho vynikající žáci (E. z Ehrenbergů, C. Soukupová, V. Blažková, Č. Vecko, F. J. Schüttky, sestry Ludmila a Františka Stolzovy, jeho nástupce na konzervatoři F. Vogel ad.) si většinou později osvojili i tzv. německou metodu. | + | Na '''G. '''podnět zřídil hrabě Vrtba 1826 v zahradě svého paláce malou studijní scénu. Hned 1826 tam byla provedena Kotzebuova hra ''Fedora ''s hudbou J. Nostitze, v níž '''G. '''vystoupil jako Ivan Petrovič; 1827 (nikoli 1828) připravil se studenty části Mozartovy opery ''Le nozze di Figaro v ''dobré italštině, 15. 1. 1828 provedli studenti italsky Mozartovu operu ''Titus''. '''G. '''hlas již postrádal svěžest, jež byla nahrazena dokonalou technikou a rutinou. V dubnu 1838, před návratem na konzervatoř, zpíval '''G. '''roli Guglielma v představení Mozartovy opery ''Cosi'' ''fan tutte'', které připravila odcházející M. L. Caravoglia-Sandrini (s recitativy doprovázenými klavírem, violoncellem a kontrabasem). Se studenty provedl italsky 12. 5. 1842 ve StD Mozartovu operu ''Don Giovanni ''(pod titulem ''Don Juan'') a vytvořil hlavní roli. Jeho vynikající žáci (E. z Ehrenbergů, C. Soukupová, V. Blažková, Č. Vecko, F. J. Schüttky, sestry Ludmila a Františka Stolzovy, jeho nástupce na konzervatoři F. Vogel ad.) si většinou později osvojili i tzv. německou metodu. |
| − | + | ||
Trvalý kontakt udržoval '''G. '''s ředitelem StD J. A. Stögerem. V dubnu 1843 hostoval ve Stögerově Novém divadle v Růžové ulici v několika představeních italského nastudování opery F. Ricciho ''La Prigione di Edimburgo ''a jednu její árii zazpíval 11. 2. 1844 italsky v rámci českého quodlibetu v Novém divadle. Stögerův nástupce ve StD J. Hoffmann provedl 6. 6. 1846 '''G. '''italskou operu ''Consuelo''; čtyřdílné libreto napsal sám '''G. '''podle předlohy George Sandové. Dirigoval F. Škroup, vydaný text opery přeložila do němčiny '''G. '''manželka. Autor zpíval roli skladatele Porpory, titulní postavu vytvořila C. Soukupová, jako Zpěvák Anzoletto hostovala známá italská kontraaltistka M. Alboni. Dílo ve stylu starších italských oper mělo zdvořilostní úspěch. Od 2. vydání slovníku Fétisova [lit.] se '''G. '''připisují další dva operní tituly, ''Pygmalion ''(údajně uveden 1845, veřejné provedení nelze doložit), z pozůstalosti ''Piccolino ''(dosud nenalezen). | Trvalý kontakt udržoval '''G. '''s ředitelem StD J. A. Stögerem. V dubnu 1843 hostoval ve Stögerově Novém divadle v Růžové ulici v několika představeních italského nastudování opery F. Ricciho ''La Prigione di Edimburgo ''a jednu její árii zazpíval 11. 2. 1844 italsky v rámci českého quodlibetu v Novém divadle. Stögerův nástupce ve StD J. Hoffmann provedl 6. 6. 1846 '''G. '''italskou operu ''Consuelo''; čtyřdílné libreto napsal sám '''G. '''podle předlohy George Sandové. Dirigoval F. Škroup, vydaný text opery přeložila do němčiny '''G. '''manželka. Autor zpíval roli skladatele Porpory, titulní postavu vytvořila C. Soukupová, jako Zpěvák Anzoletto hostovala známá italská kontraaltistka M. Alboni. Dílo ve stylu starších italských oper mělo zdvořilostní úspěch. Od 2. vydání slovníku Fétisova [lit.] se '''G. '''připisují další dva operní tituly, ''Pygmalion ''(údajně uveden 1845, veřejné provedení nelze doložit), z pozůstalosti ''Piccolino ''(dosud nenalezen). | ||
| Řádka 39: | Řádka 39: | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
| − | == <ee:bibliography_label>Dílo </ee:bibliography_label> == | + | == <ee:bibliography_label>Dílo</ee:bibliography_label> == |
<ee:bibliography_content>Vydané církevní skladby a písně zaznamenává A. Hoffmeister: ''Handbuch der musikalischen Literatur'', Leipzig, I–III, 1844, Vocalmusik, s. 10, 62, 124, 124; V, 1852–1859, s. 397 (ve sv. VI, 1868, s. 556 uvádí, že byla samostatně vydána i G. fotografie).</ee:bibliography_content> | <ee:bibliography_content>Vydané církevní skladby a písně zaznamenává A. Hoffmeister: ''Handbuch der musikalischen Literatur'', Leipzig, I–III, 1844, Vocalmusik, s. 10, 62, 124, 124; V, 1852–1859, s. 397 (ve sv. VI, 1868, s. 556 uvádí, že byla samostatně vydána i G. fotografie).</ee:bibliography_content> | ||
| − | == <ee:bibliography_label>Prameny a literatura </ee:bibliography_label> == | + | == <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == |
<ee:bibliography_content><div> | <ee:bibliography_content><div> | ||
Skladby (nikoli divadelní) v archivu Konzervatoře v Praze. – Tištěné libreto opery ''Consuelo ''v NMd. – ''Der Minnesänger zur Feier ''pro sólo, sbor a klavír ke svatbě Josefa Lobkowitze s Franciskou Sternbergovou, s. a., rkp. v Hud. oddělení Nár. knihovny. • Schematismus [konzervatoř, kap. Verein zur Bef. der Tonkunst] 1823, s. 497; 1825, s. 446; 1826, s. 451; 1827, s. 447; 1828, s. 449; ''Wiener Zeitschrift für Kunst, Literatur, Theater und Mode ''1827, s. 44, 358–359; 1829, s. 73; 1838, s. 86; 1842, s. 129; 1843, s. 96; 1847, s. 194; ''Bohemia ''1846, č. 59, 79, 80, 81 [Consuelo]; ''Allgemeine musikalische Zeitung ''[Leipzig] 1846, s. 491–494 [Consuelo]; Z konservatoře Pražské, ''Dalibor ''3, 1860, s. 286–287; A. Ambros: Musikalische Briefe aus Prag, ''Österreichische Revue ''1867, sv. 3, s. 114 [s chybnými daty]; ''Bohemia ''2. 3. 1871 a 4. 3. 1871 [nekrolog, pohřeb]; ''Josef Proksch: Biographisches Denkmal aus dessen Nachlasspapieren errichtet'', vyd. R. Müller, Reichenberg 1874, s. 265 [Křížová cesta], 309; Teuber III, s. 101, 118, 169, 181, 322, 356, 357, 358, 364, 823; ''Prager Necrologe''. ''Ein Familienbuch 1870–1882'', vyd. H. J. Landau, 1888, s. 20–21; E. Rychnowsky: ''Johann Friedrich Kittl'', 1904, sv. II, s. 107 [zasedání vedení konzervatoře 16. 5. 1843]; A. Meissner: ''Geschichte meines Lebens'', 1885, nově vyd. jako ''Ich traf auch Heine in Paris'', Berlin 1973; J. R. Kronbauer: Kniha karikatur z uměleckých dýchánků u hraběte Františka Thuna v Praze v zimě 1842–43, ''Máj ''III, 1905, s. 363–364; J. Branberger: ''Konservatoř hudby v Praze'', 1911; A. Zbořilová: ''Pražské pěvecké školy 19. stol.'', dis. UK Praha, 1931; ''Sborník na paměť 125 let Konservatoře hudby v Praze'', 1936, s. 82–86; Bartoš: PD opera; H. Berlioz: ''Paměti''. ''Cesty po Itálii, Německu, Rusku a Anglii 1803–1865'', česky 1956, s. 433–435; Verti, sv. II, s. 1464, 1467, 1471 [otec], s. 1535 [Giovanni]; J. Ludvová: „Odumírající větev na živém stromě umění?“ (Italská operní představení na pražské něm. scéně 1807–1885), ''Divadelní revue ''10, 1999, č. 1. s. 47–57; J. Pešková: Provádění Mozartových oper pražskou konzervatoří v první polovině 19. stol., ''Hudební věda ''38, 2001, s. 397–414; T. Volek: Mozartovy italské opery v nastudování G. Gordigianiho, ''Hudební věda ''38, 2001, s. 439–444. • Fétis, 2. vyd. 1883, i dodatky k 1. vyd. 1881 [s operou ''Pygmalion'']; Rieger; Mendel; Pazdírek; čHS; Stieger, sv. Komponisten; Ulrich 1997; Piper, sv. Register. | Skladby (nikoli divadelní) v archivu Konzervatoře v Praze. – Tištěné libreto opery ''Consuelo ''v NMd. – ''Der Minnesänger zur Feier ''pro sólo, sbor a klavír ke svatbě Josefa Lobkowitze s Franciskou Sternbergovou, s. a., rkp. v Hud. oddělení Nár. knihovny. • Schematismus [konzervatoř, kap. Verein zur Bef. der Tonkunst] 1823, s. 497; 1825, s. 446; 1826, s. 451; 1827, s. 447; 1828, s. 449; ''Wiener Zeitschrift für Kunst, Literatur, Theater und Mode ''1827, s. 44, 358–359; 1829, s. 73; 1838, s. 86; 1842, s. 129; 1843, s. 96; 1847, s. 194; ''Bohemia ''1846, č. 59, 79, 80, 81 [Consuelo]; ''Allgemeine musikalische Zeitung ''[Leipzig] 1846, s. 491–494 [Consuelo]; Z konservatoře Pražské, ''Dalibor ''3, 1860, s. 286–287; A. Ambros: Musikalische Briefe aus Prag, ''Österreichische Revue ''1867, sv. 3, s. 114 [s chybnými daty]; ''Bohemia ''2. 3. 1871 a 4. 3. 1871 [nekrolog, pohřeb]; ''Josef Proksch: Biographisches Denkmal aus dessen Nachlasspapieren errichtet'', vyd. R. Müller, Reichenberg 1874, s. 265 [Křížová cesta], 309; Teuber III, s. 101, 118, 169, 181, 322, 356, 357, 358, 364, 823; ''Prager Necrologe''. ''Ein Familienbuch 1870–1882'', vyd. H. J. Landau, 1888, s. 20–21; E. Rychnowsky: ''Johann Friedrich Kittl'', 1904, sv. II, s. 107 [zasedání vedení konzervatoře 16. 5. 1843]; A. Meissner: ''Geschichte meines Lebens'', 1885, nově vyd. jako ''Ich traf auch Heine in Paris'', Berlin 1973; J. R. Kronbauer: Kniha karikatur z uměleckých dýchánků u hraběte Františka Thuna v Praze v zimě 1842–43, ''Máj ''III, 1905, s. 363–364; J. Branberger: ''Konservatoř hudby v Praze'', 1911; A. Zbořilová: ''Pražské pěvecké školy 19. stol.'', dis. UK Praha, 1931; ''Sborník na paměť 125 let Konservatoře hudby v Praze'', 1936, s. 82–86; Bartoš: PD opera; H. Berlioz: ''Paměti''. ''Cesty po Itálii, Německu, Rusku a Anglii 1803–1865'', česky 1956, s. 433–435; Verti, sv. II, s. 1464, 1467, 1471 [otec], s. 1535 [Giovanni]; J. Ludvová: „Odumírající větev na živém stromě umění?“ (Italská operní představení na pražské něm. scéně 1807–1885), ''Divadelní revue ''10, 1999, č. 1. s. 47–57; J. Pešková: Provádění Mozartových oper pražskou konzervatoří v první polovině 19. stol., ''Hudební věda ''38, 2001, s. 397–414; T. Volek: Mozartovy italské opery v nastudování G. Gordigianiho, ''Hudební věda ''38, 2001, s. 439–444. • Fétis, 2. vyd. 1883, i dodatky k 1. vyd. 1881 [s operou ''Pygmalion'']; Rieger; Mendel; Pazdírek; čHS; Stieger, sv. Komponisten; Ulrich 1997; Piper, sv. Register. | ||
| Řádka 48: | Řádka 48: | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
== Životní události == | == Životní události == | ||
| − | * <ee:chronology_date_from>červenec 1795</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Modena, Itálie </ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | + | * <ee:chronology_date_from>červenec 1795</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Modena, Itálie</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
| − | * <ee:chronology_date_from>1. 3. 1871</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha </ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | + | * <ee:chronology_date_from>1. 3. 1871</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
<div class="names"><ee:names/></div> | <div class="names"><ee:names/></div> | ||
| Řádka 74: | Řádka 74: | ||
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | <cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | ||
<ee:documentation> | <ee:documentation> | ||
| − | + | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
Verze z 14. 10. 2015, 11:05
Giovanni Battista Gordigiani
* červenec 1795 Modena, Itálie
† 1. 3. 1871 Praha
zpěvák, pěvecký pedagog, skladatel
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
