Binder, Margarethe: Porovnání verzí

Aktuální verze z 6. 2. 2020, 13:13

Roz. Mayer, ovdovělá von den Klogen. Dcera Carla Mayera a Philippine Mayerové, herců dvorního divadla ve Schleswigu, kde již 1807 debutovala v dětských rolích. Poté odešla s rodiči do Drážďan a Lipska. Prvního angažmá dosáhla 1816 v Petrohradu, kde vyzrávala za vedení A. von Kotzebua, a v Revalu (Tallinu). 1817 měla první herecké úspěchy v Lübecku. Tam se zasnoubila s příslušníkem livonské šlechty baronem Jacobem von der Klogen (psán též von der Glogen nebo Klugen). Následovalo delší hostování v Hamburku, k němuž jí svým vlivem dopomohl von der Klogen. Poté působila v Brémách, v Hannoveru a v Drážďanech. Během jejího drážďanského pobytu (od 1. 5. 1822) ji obdivoval Carl Maria von Weber jako Preciosu (Wolff–Weber: Preciosa). 1823 hostovala ve Vratislavi, 1824 v pražském Stavovském divadle (pod svým dívčím jménem „demoiselle Meyer“, poprvé 28. 6. 1824). Až v této době došlo ke sňatku s baronem von der Klogen a Margarethe vystoupila v Praze poprvé 24. 9. 1824 pod novým jménem; po roce baron zemřel. Margarethe získala v Praze angažmá a 11. října 1825 se zde provdala za pražského tenoristu Sebastiana Bindera, který adoptoval oba její syny, vzešlé ze svazku s baronem von der Klogen (sňatek s Binderem byl 1836 soudně rozveden). Jako Margarethe Binder hrála pak v souboru Stavovského divadla až do 1854, kdy pro oční chorobu odešla na odpočinek. S nejúspěšnějšími rolemi svého pražského repertoáru hostovala v Pešti (v říjnu 1826), ve Vídni (Burgtheater 1828, 1831), v Drážďanech (1835) aj. Zbytek života strávila v Praze. Zemřela 1870 na výletě v Pillnitz u Drážďan.   

V Revalu (Tallinu) začínala v oboru naivních a sentimentálních milovnic a již tam zaujala svým přirozeným hereckým projevem. V rolích bystrých nebo naivních dívek byla úspěšná ve všech svých působištích. Byla pohybově nadaná a její příjemný a zvučný hlas měl mnoho nuancí i výškových poloh. Podle charakteru role podtrhávala hlasem půvaby milovnice, šelmovství venkovských dívek nebo komickou naivitu. Její působivá a sdělná mimika ji disponovala také pro němé role (Scribe: Yelva, Fenella – Auber: Die Stumme von Portici). Pražské publikum si ji ihned oblíbilo. Po celou dobu ředitelského triumvirátu Kainz – Polawski – Štěpánek se bohatě uplatňovala. Po nástupu ředitele Stögera (1834) poněkud ustoupila do pozadí, protože Stöger dával přednost silám, které si přivezl z Vídně. Několik sezon dostávala vedlejší role, od konce třicátých let přecházela k oboru starších žen, v nichž uplatnila zejména svůj komický talent. V hrdinských rolích neobstála; neodpovídal jim mladistvě dívčí barva jejího hlasu ani typově se pro ten obor nehodila. Po jejím výkonu v roli Elisabeth (W. Shakespeare: Richard III.) soudil referent Bohemie, že pro „kothurn“ není dosti důrazná. Ve druhém Stögerově ředitelském období (1852–54) byla oceňována jako představitelka urozených dam a královen.

Role

Drážďany, Hoftheater (s rodiči)

Otto (A. Müllner: Die Schuld) – 1807. 

Reval (Tallin)

Elsbeth (A. Kotzebue: Graf von Burgund), Lottchen (A. Kotzebue: Bruderzwist), Gretchen (A. Kotzebue: Die Verwandschaften), Kätchen von Heilbronn (H. Kleist: Käthchen von Heilbronn), Cora (A. Kotzebue: Rollas Tod), Viktorin von Lenceval (I. F. Castelli podle franc. předlohy: Die Waise und der Mörder, též ve StD 1824), blíže neurčená mužská role (H. G. Schmieder: Die beiden Savoyarden) – 1816.

Hamburk

Lehnchen (J. F. Kind: Van Dyks Landleben), Kathinka (F. Kratter: Das Mädchen von Marienburg – též StD) – j. h. 1817.

Drážďany (angažmá 1822–24)

Gretchen (A. Kotzebue: Die Verwandschaften), Preciosa (P. A. Wolff – C. M. Weber: Preciosa).

StD (německá a česká představení)

Kathinka (F. Kratter: Das Mädchen von Marienburg), Bertha (F. Grillparzer: Die Ahnfrau, j. h.), Page (A. Kotzebue: Die Pagenstreiche, j. h.), Viktorin von Lenceval, eine stumme Waise (Frederic – I. F. Castelli: Die Waise und der Mörder, j. h.), Susette (A. Kotzebue: Die Rosen des Herrn von Malesherbes, j. h.), Madam Müller (A. Kotzebue: Menschenhaß und Reue, j. h.), Cora (A. Kotzebue: Der Graf von Burgund, j. h.), Gurli (A. Kotzebue: Indianer in England) – 1824; Jugend (F. Raimund: Der Bauer als Millionär) – 1827; Kunigunde (J. L. Deinhardstein: Hanns Sachs), Suschen (H. Clauren: Der Bräutigam von Mexiko), Liesli (F. I. Holbein dle H. Claurena: Alpenröslein), Rosa (D’Alayrac: Dvě slova aneb Přenocování v lese) – 1828; Amalia (F. Schiller: Die Räuber) – 1829; Rosa (A. Kotzebue: Silberne Hochzeit), Fräulein von Erben (L. Deinhardstein: Das Diamantenkreuz), Pfefferrösel (Ch. Birch-Pfeiffer: Pfefferrösel), Yelva (E. Scribe: Yelva, oder Die Stumme von Rußland) – 1830; [Beatrice] (W. Shakespeare: Viel Lärm um Nichts) – 1831; Julius (Bouilly: Hluchoněmý aneb Abbé d’Eppé) – 1833; Anna v. Linden (E. Bauernfeld: Bekenntnisse), ? (Ch. Birch-Pfeiffer: Gaugraf Philipp der Wilde und Hinko der Freiknecht), Katharina von Rosen (E. Bauernfeld: Bürgerlich und romantisch), Isabella (H. Beck: Quälgeister), Auguste (H. Beck: Rettung für Rettung) – 1834; Karolinka (F. X. Told: Spůrné ženské v Serailu), Fenella (h. D. Auber, libr. E. Scribe – G. Delavigne : Němá z Portici) – 1837; Freifrau von Birkenau (E. Scribe: Yelva, oder die Stumme aus Rußland) – 1838; ? (J. Schikh: Der Kobold), Hofrätin (von Sachsen: Vetter Heinrich), Mathilde von Trotta (Friederike Herbst podle Kleista: Littegarde), Die Gräfin (A. Sachsen: Der Zögling), Postmeisterin Hornek (W. A. Gerle: Das Liebhabertheater), Renate (E. Raupach: Die Lebensmüden), Nettel (M. Karl dle franc. předlohy: Der Reisewagen des Flüchtlings), Frau von Hilmus (J. N. Nestroy: Der Treulose oder Saat und Ernte), ? (A. Paalzow: Noch ist es Zeit), Comtesse Amélie (K. Töpfer: Die Wasserkur, oder Der reiche Mann), Lady Wilton (I. F. Castelli podle E. Scriba a Mellesvilla: Der Student und die Dame) – 1839; Mad. Savigny (Forst, J. F. Leutner: Engel und Dämon), Jeanette (anon.: Drama ohne Titel), Die Wirtschafterin (Ch. Birch-Pfeiffer: Onkel und Nichte), Mad. Durand (B. A. Herrmann dle V. Ancelotové: Die Tochter des Advokaten), Marquise von St. Brie (Romer dle A. Dumase: Eine Nacht im Gefängnisse oder Leichtsinn und seine Folgen), Elisabeth (Holbein dle F. L. Schrödera: Pantoffel und Degen) – 1840; Klärchens Mutter (J. W. Goethe: Egmont) – 1841; Frau v. Cerny (J. Kupelwieser: Die Memoiren des Teufels), Frau Fettich (F. Kaiser: Der Rastelbinder) – 1843; Baronin Belle-Chase (Heine podle Bayarda a Dumanoira: Der erste Waffengang), Lady Pekinbrook (C. W. Koch: Vierundzwanzig Stunden Königin) – 1844; Kumanische Sibylla (Ponsard /J. G. Seidl/: Lucretia), Marthe (E. Bauernfeld: Ein deutscher Krieger), Hortensie von Sternau (C. Blum dle J. Sheridana Knowlese: Die Schule der Verliebten), Barbara (Liebold: Christoph Wind oder Flegelljahr-Fatalitäten) – 1852: Madame Fingerling (Lembert dle franc. předlohy: Mentor), Madame Sinclair (I. Mosel: Die Schule der Alten) – 1845; Herzogin von Olivarez (F. Schiller: Don Carlos, Infant von Spanien), Frau von Cypressenburg (J. N. Nestroy: Der Talisman), Babette Lämmchen (E. Bauernfeld: Krisen), Viarda, die Zigeunermutter (P. A. Wolff: Preciosa), Mistres Saunders (I. F. Castelli podle Mellesvilla: Sullivan), Frau Marthe Schwerdtlein (J. W. Goethe: Faust), Frau von Silben (J. Franul von Weissenthurn: Das letzte Mittel), Thanar (A. Meissner: Das Weib des Urias), Aurora von Salten (Wilhelmi: Eine schöne Schwester), Marie, Amme (Ch. Birch-Pfeiffer: Ein alter Musikant) + Madame Adler (F. L. Schröder: Die Heirat durch ein Wochenblatt), Marie Blaskin (Waldherr: Eine Frau), Baronin von Horst (K. Goier: Vetter Raoul), Königin (K. Gutzkow: Zopf und Schwert), Artemisia, Gräfin von Lilienfeld (Albini: Kunst und Natur), Emilie (T. von Megerle dle románu H. Beecher-Stoweové: Onkel Tom’s Hütte), Gertrude (Wilhelmi: Einer muß heiraten), Hanna Kennedy (F. Schiller: Maria Stuart), Gräfin Wolrath (A. Kotzebue: Die beiden Klingsberg), Elisabeth Demmer (Feldmann: Ein Proceß zwischen Eheleuten), Maria Anna von Österreich (Forst dle franc. předlohy: Wer wagt, gewinnt) – 1853; Die Nachbarin (J. Hutt: Das war ich) + Baronin von Teurjagu (C. Blum: Christoph und Renata oder die Verwaisten) – 1854.  

Prameny

AMP: matrika oddaných fary u kostela sv. Havla, sign. HV O 10 (11. 10. 1825); Aufnahmsbogen vom Jahre 1830 (Binder Sebastian, též záznam o rozvodu).

NMd: divadelní cedule 1824–54. 

Literatura

Divadelní referáty v denících Unterhaltungsblätter a Bohemia 1829–54, Hesperus 1824, Wanderer 1831, Ost und West 1844.

nesign.: Prag, 8. 11. 1824, Hesperus 11. 12. 1824, s. 1188; nesign. [A. Müller]: Versuch einer Beurteilung der Kräfte unseres recitirenden Schauspiels, Bohemia 26. 10. 1834; nesign. [F. B. Mikovec]: Margarethe von der Klogen-Binder, Biographische Skizze, Bohemia 7.–8. 11. 1854; nesign.: Sterbefall, Bohemia 10. 7. 1870, s. 2477b; O. Teuber: Die Prager Schaubühne seit den ältesten Jahren XXXVII. Schauspielerinnen in Stögers erster Direktionsperiode, Bohemia 8. 3. 1878, Beilage, s. 1–2; Teuber III, s. 51, 60, 143, 150, 151, 159–161, 201, 202, 206, 217, 218, 230, 231, 233, 234, 247, 308, 328, 361, 409, 418, 421, 435n., 499, 767, 867; A. Kittl: Stavovské divadlo, rkp., b. d., DÚ (Kabinet pro studium českého divadla); J. Vondráček: Dějiny českého divadla 1824–1846, Praha 1957, s. ...–...; M. von Alth: Burgtheater 1776–1976, Wien b. d., s. 60, 67, 150, 159; H. Belitska-Scholz – O. Somorjai: Deutsche Theater in Pest und Ofen 1770–1850, Budapest 2004.

AlthL, Eisenberg, Flüggen, Kosh Th, NDp, ODS, Ulrich

Vznik: 30. 11. 2012
Autor: Adolf Scherl