Binder, Margarethe: Porovnání verzí
nahoru...
m |
|||
| (Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">4</span> | <span id="PageFillProgress">4</span> | ||
| − | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
| − | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Margarethe</ee:firstname> |
| − | | jméno = <ee:firstname>Margarethe</ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>Binder</ee:lastname> |
| − | | příjmení = <ee:lastname>Binder</ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym>demoiselle Meyer</ee:pseudonym> |
| − | | pseudonym = <ee:pseudonym>demoiselle Meyer</ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
| − | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | |
9. 11. 1801 | 9. 11. 1801 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
Schleswig (D) | Schleswig (D) | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
8. 7. 1870 | 8. 7. 1870 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
Pillnitz bei Dresden (Dresden, D) | Pillnitz bei Dresden (Dresden, D) | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
| − | | povolání = <ee:profession>herečka</ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
| + | | povolání=<ee:profession>herečka</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
Jako dítě z herecké rodiny debutovala už v dětském věku ve dvorním divadle v severoněmeckém Schleswigu. Samostatného angažmá dosáhla 1816 v Petrohradu, podporována svým pozdějším manželem baronem Jacobem von der Klogen vystupovala na německých scénách. 1824–54 působila v souboru německé činohry Stavovského divadla v Praze. Vynikla v oboru bystrých a naivních dívek a díky působivé mimice excelovala v němých rolích (Fenella v Auberově opeře ''Die Stumme von Portici). ''Jako vdova se 1825 provdala za zpěváka Sebastiana Josefa Bindera (1796–1845). Po odchodu na odpočinek strávila zbytek života v Praze. | Jako dítě z herecké rodiny debutovala už v dětském věku ve dvorním divadle v severoněmeckém Schleswigu. Samostatného angažmá dosáhla 1816 v Petrohradu, podporována svým pozdějším manželem baronem Jacobem von der Klogen vystupovala na německých scénách. 1824–54 působila v souboru německé činohry Stavovského divadla v Praze. Vynikla v oboru bystrých a naivních dívek a díky působivé mimice excelovala v němých rolích (Fenella v Auberově opeře ''Die Stumme von Portici). ''Jako vdova se 1825 provdala za zpěváka Sebastiana Josefa Bindera (1796–1845). Po odchodu na odpočinek strávila zbytek života v Praze. | ||
| − | </ee:perex> | + | </ee:perex><ee:content> |
| − | + | Roz. Mayer, ovdovělá von den Klogen. Dcera Carla Mayera a Philippine Mayerové, herců dvorního divadla ve Schleswigu, kde již 1807 debutovala v dětských rolích. Poté odešla s rodiči do Drážďan a Lipska. Prvního angažmá dosáhla 1816 v Petrohradu, kde vyzrávala za vedení A. von Kotzebua, a v Revalu (Tallinu). 1817 měla první herecké úspěchy v Lübecku. Tam se zasnoubila s příslušníkem livonské šlechty baronem Jacobem von der Klogen (psán též von der Glogen nebo Klugen). Následovalo delší hostování v Hamburku, k němuž jí svým vlivem dopomohl von der Klogen. Poté působila v Brémách, v Hannoveru a v Drážďanech. Během jejího drážďanského pobytu (od 1. 5. 1822) ji obdivoval Carl Maria von Weber jako Preciosu (Wolff–Weber: ''Preciosa''). 1823 hostovala ve Vratislavi, 1824 v pražském Stavovském divadle (pod svým dívčím jménem „demoiselle Meyer“, poprvé 28. 6. 1824). Až v této době došlo ke sňatku s baronem von der Klogen a Margarethe vystoupila v Praze poprvé 24. 9. 1824 pod novým jménem; po roce baron zemřel. Margarethe získala v Praze angažmá a 11. října 1825 se zde provdala za pražského tenoristu Sebastiana Bindera, který adoptoval oba její syny, vzešlé ze svazku s baronem von der Klogen (sňatek s Binderem byl 1836 soudně rozveden). Jako Margarethe Binder hrála pak v souboru Stavovského divadla až do 1854, kdy pro oční chorobu odešla na odpočinek. S nejúspěšnějšími rolemi svého pražského repertoáru hostovala v Pešti (v říjnu 1826), ve Vídni (Burgtheater 1828, 1831), v Drážďanech (1835) aj. Zbytek života strávila v Praze. Zemřela 1870 na výletě v Pillnitz u Drážďan. | |
| − | <ee:content> | + | |
| − | + | ||
V Revalu (Tallinu) začínala v oboru naivních a sentimentálních milovnic a již tam zaujala svým přirozeným hereckým projevem. V rolích bystrých nebo naivních dívek byla úspěšná ve všech svých působištích. Byla pohybově nadaná a její příjemný a zvučný hlas měl mnoho nuancí i výškových poloh. Podle charakteru role podtrhávala hlasem půvaby milovnice, šelmovství venkovských dívek nebo komickou naivitu. Její působivá a sdělná mimika ji disponovala také pro němé role (Scribe: ''Yelva'', Fenella – <!--EndFragment-->Auber: ''Die Stumme von Portici''). Pražské publikum si ji ihned oblíbilo. Po celou dobu ředitelského triumvirátu Kainz – Polawski – Štěpánek se bohatě uplatňovala. Po nástupu ředitele Stögera (1834) poněkud ustoupila do pozadí, protože Stöger dával přednost silám, které si přivezl z Vídně. Několik sezon dostávala vedlejší role, od konce třicátých let přecházela k oboru starších žen, v nichž uplatnila zejména svůj komický talent. V hrdinských rolích neobstála; neodpovídal jim mladistvě dívčí barva jejího hlasu ani typově se pro ten obor nehodila. Po jejím výkonu v roli Elisabeth (W. Shakespeare: ''Richard III.'') soudil referent ''Bohemie'', že pro „kothurn“ není dosti důrazná. Ve druhém Stögerově ředitelském období (1852<!--StartFragment-->–<!--EndFragment-->54) byla oceňována jako představitelka urozených dam a královen. | V Revalu (Tallinu) začínala v oboru naivních a sentimentálních milovnic a již tam zaujala svým přirozeným hereckým projevem. V rolích bystrých nebo naivních dívek byla úspěšná ve všech svých působištích. Byla pohybově nadaná a její příjemný a zvučný hlas měl mnoho nuancí i výškových poloh. Podle charakteru role podtrhávala hlasem půvaby milovnice, šelmovství venkovských dívek nebo komickou naivitu. Její působivá a sdělná mimika ji disponovala také pro němé role (Scribe: ''Yelva'', Fenella – <!--EndFragment-->Auber: ''Die Stumme von Portici''). Pražské publikum si ji ihned oblíbilo. Po celou dobu ředitelského triumvirátu Kainz – Polawski – Štěpánek se bohatě uplatňovala. Po nástupu ředitele Stögera (1834) poněkud ustoupila do pozadí, protože Stöger dával přednost silám, které si přivezl z Vídně. Několik sezon dostávala vedlejší role, od konce třicátých let přecházela k oboru starších žen, v nichž uplatnila zejména svůj komický talent. V hrdinských rolích neobstála; neodpovídal jim mladistvě dívčí barva jejího hlasu ani typově se pro ten obor nehodila. Po jejím výkonu v roli Elisabeth (W. Shakespeare: ''Richard III.'') soudil referent ''Bohemie'', že pro „kothurn“ není dosti důrazná. Ve druhém Stögerově ředitelském období (1852<!--StartFragment-->–<!--EndFragment-->54) byla oceňována jako představitelka urozených dam a královen. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
| − | == <ee:bibliography_label> | + | == <ee:bibliography_label>Role</ee:bibliography_label> == |
<ee:bibliography_content>'''Drážďany, Hoftheater''' (s rodiči) | <ee:bibliography_content>'''Drážďany, Hoftheater''' (s rodiči) | ||
| Řádka 37: | Řádka 35: | ||
'''Reval (Tallin)''' | '''Reval (Tallin)''' | ||
| − | Elsbeth (Kotzebue: ''Graf von Burgund''), Lottchen (Kotzebue: ''Bruderzwist''), Gretchen (Kotzebue: ''Die Verwandschaften''), Kätchen von Heilbronn (Kleist: ''Käthchen von Heilbronn''), Cora (Kotzebue: ''Rollas Tod''), Viktorin von Lenceval (Castelli podle franc. předlohy: ''Die Waise und der Mörder'', též ve StD 1824), blíže neurčená mužská role (H. G. Schmieder: ''Die beiden Savoyarden'')<!--StartFragment--> –<!--EndFragment--> 1816. | + | Elsbeth (A. Kotzebue: ''Graf von Burgund''), Lottchen (A. Kotzebue: ''Bruderzwist''), Gretchen (A. Kotzebue: ''Die Verwandschaften''), Kätchen von Heilbronn (H. Kleist: ''Käthchen von Heilbronn''), Cora (A. Kotzebue: ''Rollas Tod''), Viktorin von Lenceval (I. F. Castelli podle franc. předlohy: ''Die Waise und der Mörder'', též ve StD 1824), blíže neurčená mužská role (H. G. Schmieder: ''Die beiden Savoyarden'')<!--StartFragment--> –<!--EndFragment--> 1816. |
'''Hamburk''' | '''Hamburk''' | ||
| − | Lehnchen (Kind: ''Van Dyks Landleben''), Kathinka (Kratter: ''Das Mädchen von Marienburg'' – též StD) <!--StartFragment-->–<!--EndFragment--> j. h. 1817. | + | Lehnchen (J. F. Kind: ''Van Dyks Landleben''), Kathinka (F. Kratter: ''Das Mädchen von Marienburg'' – též StD) <!--StartFragment-->–<!--EndFragment--> j. h. 1817. |
'''Drážďany''' (angažmá 1822<!--StartFragment-->–<!--EndFragment-->24) | '''Drážďany''' (angažmá 1822<!--StartFragment-->–<!--EndFragment-->24) | ||
| − | Gretchen (Kotzebue: ''Die Verwandschaften''), Preciosa ( | + | Gretchen (A. Kotzebue: ''Die Verwandschaften''), Preciosa (P. A. Wolff – C. M. Weber: ''Preciosa''). |
| − | ''' | + | '''StD (německá a česká představení)''' |
| − | Kathinka (Kratter: ''Das Mädchen von Marienburg''), Bertha (Grillparzer: ''Die Ahnfrau'', j. h.), Page (Kotzebue: ''Die Pagenstreiche'', j. h.), Viktorin von Lenceval, eine stumme Waise (Frederic – Castelli: ''Die Waise und der Mörder'', j. h.), Susette (Kotzebue: ''Die Rosen des Herrn von Malesherbes'', j. h.), Madam Müller (Kotzebue: ''Menschenhaß und Reue'', j. h.), Cora (Kotzebue: ''Der Graf von Burgund'', j. h.), Gurli (Kotzebue: ''Indianer in England'') – 1824; Jugend (F. Raimund: ''Der Bauer als Millionär'') – 1827; Kunigunde (Deinhardstein: ''Hanns Sachs''), Suschen (Clauren: ''Der Bräutigam von Mexiko''), Liesli (Holbein dle Claurena: ''Alpenröslein''), Rosa (D’Alayrac: ''Dvě slova aneb Přenocování v lese'') – 1828; Amalia (F. Schiller: ''Die Räuber'') – 1829; Rosa (A. | + | Kathinka (F. Kratter: ''Das Mädchen von Marienburg''), Bertha (F. Grillparzer: ''Die Ahnfrau'', j. h.), Page (A. Kotzebue: ''Die Pagenstreiche'', j. h.), Viktorin von Lenceval, eine stumme Waise (Frederic – I. F. Castelli: ''Die Waise und der Mörder'', j. h.), Susette (A. Kotzebue: ''Die Rosen des Herrn von Malesherbes'', j. h.), Madam Müller (A. Kotzebue: ''Menschenhaß und Reue'', j. h.), Cora (A. Kotzebue: ''Der Graf von Burgund'', j. h.), Gurli (A. Kotzebue: ''Indianer in England'') – 1824; Jugend (F. Raimund: ''Der Bauer als Millionär'') – 1827; Kunigunde (J. L. Deinhardstein: ''Hanns Sachs''), Suschen (H. Clauren: ''Der Bräutigam von Mexiko''), Liesli (F. I. Holbein dle H. Claurena: ''Alpenröslein''), Rosa (D’Alayrac: ''Dvě slova aneb Přenocování v lese'') – 1828; Amalia (F. Schiller: ''Die Räuber'') – 1829; Rosa (A. Kotzebue: ''Silberne Hochzeit''), Fräulein von Erben (L. Deinhardstein: ''Das Diamantenkreuz''), Pfefferrösel (Ch. Birch-Pfeiffer: ''Pfefferrösel''), Yelva (E. Scribe: ''Yelva, oder Die Stumme von Rußland'') – 1830; [Beatrice] (W. Shakespeare: ''Viel Lärm um Nichts'') – 1831; Julius (Bouilly: ''Hluchoněmý aneb Abbé d’Eppé'') – 1833; Anna v. Linden (E. Bauernfeld: ''Bekenntnisse''), ? (Ch. Birch-Pfeiffer: ''Gaugraf Philipp der Wilde und Hinko der Freiknecht''), Katharina von Rosen (E. Bauernfeld: ''Bürgerlich und romantisch''), Isabella (H. Beck: ''Quälgeister''), Auguste (H. Beck: ''Rettung für Rettung'') – 1834; Karolinka (F. X. Told: ''Spůrné ženské v Serailu''), Fenella (h. D. Auber, libr. E. Scribe – G. Delavigne : ''Němá z Portici'') – 1837; Freifrau von Birkenau (E. Scribe: ''Yelva, oder die Stumme aus Rußland'') – 1838; ? (J. Schikh: ''Der Kobold''), Hofrätin (von Sachsen: ''Vetter Heinrich''), Mathilde von Trotta (Friederike Herbst podle Kleista: ''Littegarde''), Die Gräfin (A. Sachsen: ''Der Zögling''), Postmeisterin Hornek (W. A. Gerle: ''Das Liebhabertheater''), Renate (E. Raupach: ''Die Lebensmüden''), Nettel (M. Karl dle franc. předlohy: ''Der Reisewagen des Flüchtlings''), Frau von Hilmus (J. N. Nestroy: ''Der Treulose oder Saat und Ernte''), ? (A. Paalzow: ''Noch ist es Zeit''), Comtesse Amélie (K. Töpfer: ''Die Wasserkur, oder Der reiche Mann''), Lady Wilton (I. F. Castelli podle E. Scriba a Mellesvilla: ''Der Student und die Dame'') – 1839; Mad. Savigny (Forst, J. F. Leutner: ''Engel und Dämon''), Jeanette (anon.: ''Drama ohne Titel''), Die Wirtschafterin (Ch. Birch-Pfeiffer: ''Onkel und Nichte''), Mad. Durand (B. A. Herrmann dle V. Ancelotové: ''Die Tochter des Advokaten''), Marquise von St. Brie (Romer dle A. Dumase: ''Eine Nacht im Gefängnisse oder Leichtsinn und seine Folgen''), Elisabeth (Holbein dle F. L. Schrödera: ''Pantoffel und Degen'') – 1840; Klärchens Mutter (J. W. Goethe: ''Egmont'') – 1841; Frau v. Cerny (J. Kupelwieser: ''Die Memoiren des Teufels''), Frau Fettich (F. Kaiser: ''Der Rastelbinder'') – 1843; Baronin Belle-Chase (Heine podle Bayarda a Dumanoira: ''Der erste Waffengang''), Lady Pekinbrook (C. W. Koch: ''Vierundzwanzig Stunden Königin'') – 1844; Kumanische Sibylla (Ponsard /J. G. Seidl/: ''Lucretia''), Marthe (E. Bauernfeld: ''Ein deutscher Krieger''), Hortensie von Sternau (C. Blum dle J. Sheridana Knowlese: ''Die Schule der Verliebten''), Barbara (Liebold: ''Christoph Wind oder Flegelljahr-Fatalitäten'') – 1852: Madame Fingerling (Lembert dle franc. předlohy: ''Mentor''), Madame Sinclair (I. Mosel: ''Die Schule der Alten'') – 1845; Herzogin von Olivarez (F. Schiller: ''Don Carlos, Infant von Spanien''), Frau von Cypressenburg (J. N. Nestroy: ''Der Talisman''), Babette Lämmchen (E. Bauernfeld: ''Krisen''), Viarda, die Zigeunermutter (P. A. Wolff: ''Preciosa''), Mistres Saunders (I. F. Castelli podle Mellesvilla: ''Sullivan''), Frau Marthe Schwerdtlein (J. W. Goethe: ''Faust''), Frau von Silben (J. Franul von Weissenthurn: ''Das letzte Mittel''), Thanar (A. Meissner: ''Das Weib des Urias''), Aurora von Salten (Wilhelmi: ''Eine schöne Schwester''), Marie, Amme (Ch. Birch-Pfeiffer: ''Ein alter Musikant'') + Madame Adler (F. L. Schröder: ''Die Heirat durch ein Wochenblatt''), Marie Blaskin (Waldherr: ''Eine Frau''), Baronin von Horst (K. Goier: ''Vetter Raoul''), Königin (K. Gutzkow: ''Zopf und Schwert''), Artemisia, Gräfin von Lilienfeld (Albini: ''Kunst und Natur''), Emilie (T. von Megerle dle románu H. Beecher-Stoweové: ''Onkel Tom’s Hütte''), Gertrude (Wilhelmi: ''Einer muß heiraten''), Hanna Kennedy (F. Schiller: ''Maria Stuart''), Gräfin Wolrath (A. Kotzebue: ''Die beiden Klingsberg''), Elisabeth Demmer (Feldmann: ''Ein Proceß zwischen Eheleuten''), Maria Anna von Österreich (Forst dle franc. předlohy: ''Wer wagt, gewinnt'') – 1853; Die Nachbarin (J. Hutt: ''Das war ich'') + Baronin von Teurjagu (C. Blum: ''Christoph und Renata oder die Verwaisten'') <!--StartFragment-->–<!--EndFragment--> 1854. </ee:bibliography_content> |
== <ee:bibliography_label>Prameny</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Prameny</ee:bibliography_label> == | ||
| − | <ee:bibliography_content> | + | <ee:bibliography_content>AMP: matrika oddaných fary u kostela sv. Havla, sign. HV O 10 (11. 10. 1825); Aufnahmsbogen vom Jahre 1830 (Binder Sebastian, též záznam o rozvodu). |
| − | + | NMd: divadelní cedule 1824<!--StartFragment-->–<!--EndFragment-->54. </ee:bibliography_content> | |
| − | + | ||
| − | + | ||
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> == | ||
<ee:bibliography_content><!--StartFragment--> | <ee:bibliography_content><!--StartFragment--> | ||
| Řádka 61: | Řádka 57: | ||
Divadelní referáty v denících ''Unterhaltungsblätter'' a ''Bohemia'' 1829–54, ''Hesperus ''1824'', Wanderer ''1831, ''Ost und West'' 1844. | Divadelní referáty v denících ''Unterhaltungsblätter'' a ''Bohemia'' 1829–54, ''Hesperus ''1824'', Wanderer ''1831, ''Ost und West'' 1844. | ||
| − | nesign.: Prag, 8. 11. 1824, ''Hesperus ''11. 12. 1824, s. 1188; nesign. [A. Müller]: Versuch einer Beurteilung der Kräfte unseres recitirenden Schauspiels, ''Bohemia ''26. 10. 1834; nesign. [F. B. Mikovec]: Margarethe von der Klogen-Binder, Biographische Skizze, ''Bohemia'' 7.–8. 11. 1854; nesign.: Sterbefall, ''Bohemia'' 10. 7. 1870, s. 2477b; O. Teuber: Die Prager Schaubühne seit den ältesten Jahren XXXVII. Schauspielerinnen in Stögers erster Direktionsperiode, ''Bohemia'' 8. 3. 1878, Beilage, s. 1–2; | + | nesign.: Prag, 8. 11. 1824, ''Hesperus ''11. 12. 1824, s. 1188; nesign. [A. Müller]: Versuch einer Beurteilung der Kräfte unseres recitirenden Schauspiels, ''Bohemia ''26. 10. 1834; nesign. [F. B. Mikovec]: Margarethe von der Klogen-Binder, Biographische Skizze, ''Bohemia'' 7.–8. 11. 1854; nesign.: Sterbefall, ''Bohemia'' 10. 7. 1870, s. 2477b; O. Teuber: Die Prager Schaubühne seit den ältesten Jahren XXXVII. Schauspielerinnen in Stögers erster Direktionsperiode, ''Bohemia'' 8. 3. 1878, Beilage, s. 1–2; Teuber III, s. 51, 60, 143, 150, 151, 159–161, 201, 202, 206, 217, 218, 230, 231, 233, 234, 247, 308, 328, 361, 409, 418, 421, 435n., 499, 767, 867; A. Kittl: ''Stavovské divadlo, ''rkp., b. d., DÚ (Kabinet pro studium českého divadla); J. Vondráček: ''Dějiny českého divadla 1824''<!--StartFragment-->–''1846, ''Praha 1957, s. ...<!--StartFragment-->–...; M. von Alth: ''Burgtheater 1776–1976'', Wien b. d., s. 60, 67, 150, 159; H. Belitska-Scholz – O. Somorjai: ''Deutsche Theater in Pest und Ofen 1770''–''1850, ''Budapest 2004. |
| − | <!--StartFragment--> | + | <!--StartFragment-->AlthL, Eisenberg, Flüggen, Kosh Th, NDp, ODS, Ulrich</ee:bibliography_content> |
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
| Řádka 70: | Řádka 66: | ||
* <ee:chronology_date_from>8. 7. 1870</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Pillnitz bei Dresden (Dresden, D)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>8. 7. 1870</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Pillnitz bei Dresden (Dresden, D)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
| − | <div class="names"><ee:names/></div> | + | <div class="names"><ee:names> |
| + | == Další jména == | ||
| + | <ee:names_lastname>Mayer</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>von den Klogen</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> | ||
| + | </ee:names></div> | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
| linksto={{FULLPAGENAME}} | | linksto={{FULLPAGENAME}} | ||
| Řádka 80: | Řádka 79: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | + | <ee:published>'''Vznik:''' 30. 11. 2012{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Adolf Scherl]]{{break}}</ee:author> | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | <ee:published>'''Vznik:''' 30. 11. 2012</ee:published> | + | |
| − | <ee:source></ee:source> | + | |
| − | <ee:author>'''Autor:''' [[Adolf Scherl]]</ee:author> | + | |
| − | + | ||
<ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]] | <ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]] | ||
[[Category:Německá činohra v českých zemích v 19. století]]</ee:category> | [[Category:Německá činohra v českých zemích v 19. století]]</ee:category> | ||
| Řádka 97: | Řádka 89: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | |||
<noinclude><languages>[[de:Binder Margarethe]]</languages></noinclude> | <noinclude><languages>[[de:Binder Margarethe]]</languages></noinclude> | ||
Aktuální verze z 6. 2. 2020, 12:13
Jako dítě z herecké rodiny debutovala už v dětském věku ve dvorním divadle v severoněmeckém Schleswigu. Samostatného angažmá dosáhla 1816 v Petrohradu, podporována svým pozdějším manželem baronem Jacobem von der Klogen vystupovala na německých scénách. 1824–54 působila v souboru německé činohry Stavovského divadla v Praze. Vynikla v oboru bystrých a naivních dívek a díky působivé mimice excelovala v němých rolích (Fenella v Auberově opeře Die Stumme von Portici). Jako vdova se 1825 provdala za zpěváka Sebastiana Josefa Bindera (1796–1845). Po odchodu na odpočinek strávila zbytek života v Praze.
Roz. Mayer, ovdovělá von den Klogen. Dcera Carla Mayera a Philippine Mayerové, herců dvorního divadla ve Schleswigu, kde již 1807 debutovala v dětských rolích. Poté odešla s rodiči do Drážďan a Lipska. Prvního angažmá dosáhla 1816 v Petrohradu, kde vyzrávala za vedení A. von Kotzebua, a v Revalu (Tallinu). 1817 měla první herecké úspěchy v Lübecku. Tam se zasnoubila s příslušníkem livonské šlechty baronem Jacobem von der Klogen (psán též von der Glogen nebo Klugen). Následovalo delší hostování v Hamburku, k němuž jí svým vlivem dopomohl von der Klogen. Poté působila v Brémách, v Hannoveru a v Drážďanech. Během jejího drážďanského pobytu (od 1. 5. 1822) ji obdivoval Carl Maria von Weber jako Preciosu (Wolff–Weber: Preciosa). 1823 hostovala ve Vratislavi, 1824 v pražském Stavovském divadle (pod svým dívčím jménem „demoiselle Meyer“, poprvé 28. 6. 1824). Až v této době došlo ke sňatku s baronem von der Klogen a Margarethe vystoupila v Praze poprvé 24. 9. 1824 pod novým jménem; po roce baron zemřel. Margarethe získala v Praze angažmá a 11. října 1825 se zde provdala za pražského tenoristu Sebastiana Bindera, který adoptoval oba její syny, vzešlé ze svazku s baronem von der Klogen (sňatek s Binderem byl 1836 soudně rozveden). Jako Margarethe Binder hrála pak v souboru Stavovského divadla až do 1854, kdy pro oční chorobu odešla na odpočinek. S nejúspěšnějšími rolemi svého pražského repertoáru hostovala v Pešti (v říjnu 1826), ve Vídni (Burgtheater 1828, 1831), v Drážďanech (1835) aj. Zbytek života strávila v Praze. Zemřela 1870 na výletě v Pillnitz u Drážďan.
V Revalu (Tallinu) začínala v oboru naivních a sentimentálních milovnic a již tam zaujala svým přirozeným hereckým projevem. V rolích bystrých nebo naivních dívek byla úspěšná ve všech svých působištích. Byla pohybově nadaná a její příjemný a zvučný hlas měl mnoho nuancí i výškových poloh. Podle charakteru role podtrhávala hlasem půvaby milovnice, šelmovství venkovských dívek nebo komickou naivitu. Její působivá a sdělná mimika ji disponovala také pro němé role (Scribe: Yelva, Fenella – Auber: Die Stumme von Portici). Pražské publikum si ji ihned oblíbilo. Po celou dobu ředitelského triumvirátu Kainz – Polawski – Štěpánek se bohatě uplatňovala. Po nástupu ředitele Stögera (1834) poněkud ustoupila do pozadí, protože Stöger dával přednost silám, které si přivezl z Vídně. Několik sezon dostávala vedlejší role, od konce třicátých let přecházela k oboru starších žen, v nichž uplatnila zejména svůj komický talent. V hrdinských rolích neobstála; neodpovídal jim mladistvě dívčí barva jejího hlasu ani typově se pro ten obor nehodila. Po jejím výkonu v roli Elisabeth (W. Shakespeare: Richard III.) soudil referent Bohemie, že pro „kothurn“ není dosti důrazná. Ve druhém Stögerově ředitelském období (1852–54) byla oceňována jako představitelka urozených dam a královen.
Role
Drážďany, Hoftheater (s rodiči)
Otto (A. Müllner: Die Schuld) – 1807.
Reval (Tallin)
Elsbeth (A. Kotzebue: Graf von Burgund), Lottchen (A. Kotzebue: Bruderzwist), Gretchen (A. Kotzebue: Die Verwandschaften), Kätchen von Heilbronn (H. Kleist: Käthchen von Heilbronn), Cora (A. Kotzebue: Rollas Tod), Viktorin von Lenceval (I. F. Castelli podle franc. předlohy: Die Waise und der Mörder, též ve StD 1824), blíže neurčená mužská role (H. G. Schmieder: Die beiden Savoyarden) – 1816.
Hamburk
Lehnchen (J. F. Kind: Van Dyks Landleben), Kathinka (F. Kratter: Das Mädchen von Marienburg – též StD) – j. h. 1817.
Drážďany (angažmá 1822–24)
Gretchen (A. Kotzebue: Die Verwandschaften), Preciosa (P. A. Wolff – C. M. Weber: Preciosa).
StD (německá a česká představení)
Kathinka (F. Kratter: Das Mädchen von Marienburg), Bertha (F. Grillparzer: Die Ahnfrau, j. h.), Page (A. Kotzebue: Die Pagenstreiche, j. h.), Viktorin von Lenceval, eine stumme Waise (Frederic – I. F. Castelli: Die Waise und der Mörder, j. h.), Susette (A. Kotzebue: Die Rosen des Herrn von Malesherbes, j. h.), Madam Müller (A. Kotzebue: Menschenhaß und Reue, j. h.), Cora (A. Kotzebue: Der Graf von Burgund, j. h.), Gurli (A. Kotzebue: Indianer in England) – 1824; Jugend (F. Raimund: Der Bauer als Millionär) – 1827; Kunigunde (J. L. Deinhardstein: Hanns Sachs), Suschen (H. Clauren: Der Bräutigam von Mexiko), Liesli (F. I. Holbein dle H. Claurena: Alpenröslein), Rosa (D’Alayrac: Dvě slova aneb Přenocování v lese) – 1828; Amalia (F. Schiller: Die Räuber) – 1829; Rosa (A. Kotzebue: Silberne Hochzeit), Fräulein von Erben (L. Deinhardstein: Das Diamantenkreuz), Pfefferrösel (Ch. Birch-Pfeiffer: Pfefferrösel), Yelva (E. Scribe: Yelva, oder Die Stumme von Rußland) – 1830; [Beatrice] (W. Shakespeare: Viel Lärm um Nichts) – 1831; Julius (Bouilly: Hluchoněmý aneb Abbé d’Eppé) – 1833; Anna v. Linden (E. Bauernfeld: Bekenntnisse), ? (Ch. Birch-Pfeiffer: Gaugraf Philipp der Wilde und Hinko der Freiknecht), Katharina von Rosen (E. Bauernfeld: Bürgerlich und romantisch), Isabella (H. Beck: Quälgeister), Auguste (H. Beck: Rettung für Rettung) – 1834; Karolinka (F. X. Told: Spůrné ženské v Serailu), Fenella (h. D. Auber, libr. E. Scribe – G. Delavigne : Němá z Portici) – 1837; Freifrau von Birkenau (E. Scribe: Yelva, oder die Stumme aus Rußland) – 1838; ? (J. Schikh: Der Kobold), Hofrätin (von Sachsen: Vetter Heinrich), Mathilde von Trotta (Friederike Herbst podle Kleista: Littegarde), Die Gräfin (A. Sachsen: Der Zögling), Postmeisterin Hornek (W. A. Gerle: Das Liebhabertheater), Renate (E. Raupach: Die Lebensmüden), Nettel (M. Karl dle franc. předlohy: Der Reisewagen des Flüchtlings), Frau von Hilmus (J. N. Nestroy: Der Treulose oder Saat und Ernte), ? (A. Paalzow: Noch ist es Zeit), Comtesse Amélie (K. Töpfer: Die Wasserkur, oder Der reiche Mann), Lady Wilton (I. F. Castelli podle E. Scriba a Mellesvilla: Der Student und die Dame) – 1839; Mad. Savigny (Forst, J. F. Leutner: Engel und Dämon), Jeanette (anon.: Drama ohne Titel), Die Wirtschafterin (Ch. Birch-Pfeiffer: Onkel und Nichte), Mad. Durand (B. A. Herrmann dle V. Ancelotové: Die Tochter des Advokaten), Marquise von St. Brie (Romer dle A. Dumase: Eine Nacht im Gefängnisse oder Leichtsinn und seine Folgen), Elisabeth (Holbein dle F. L. Schrödera: Pantoffel und Degen) – 1840; Klärchens Mutter (J. W. Goethe: Egmont) – 1841; Frau v. Cerny (J. Kupelwieser: Die Memoiren des Teufels), Frau Fettich (F. Kaiser: Der Rastelbinder) – 1843; Baronin Belle-Chase (Heine podle Bayarda a Dumanoira: Der erste Waffengang), Lady Pekinbrook (C. W. Koch: Vierundzwanzig Stunden Königin) – 1844; Kumanische Sibylla (Ponsard /J. G. Seidl/: Lucretia), Marthe (E. Bauernfeld: Ein deutscher Krieger), Hortensie von Sternau (C. Blum dle J. Sheridana Knowlese: Die Schule der Verliebten), Barbara (Liebold: Christoph Wind oder Flegelljahr-Fatalitäten) – 1852: Madame Fingerling (Lembert dle franc. předlohy: Mentor), Madame Sinclair (I. Mosel: Die Schule der Alten) – 1845; Herzogin von Olivarez (F. Schiller: Don Carlos, Infant von Spanien), Frau von Cypressenburg (J. N. Nestroy: Der Talisman), Babette Lämmchen (E. Bauernfeld: Krisen), Viarda, die Zigeunermutter (P. A. Wolff: Preciosa), Mistres Saunders (I. F. Castelli podle Mellesvilla: Sullivan), Frau Marthe Schwerdtlein (J. W. Goethe: Faust), Frau von Silben (J. Franul von Weissenthurn: Das letzte Mittel), Thanar (A. Meissner: Das Weib des Urias), Aurora von Salten (Wilhelmi: Eine schöne Schwester), Marie, Amme (Ch. Birch-Pfeiffer: Ein alter Musikant) + Madame Adler (F. L. Schröder: Die Heirat durch ein Wochenblatt), Marie Blaskin (Waldherr: Eine Frau), Baronin von Horst (K. Goier: Vetter Raoul), Königin (K. Gutzkow: Zopf und Schwert), Artemisia, Gräfin von Lilienfeld (Albini: Kunst und Natur), Emilie (T. von Megerle dle románu H. Beecher-Stoweové: Onkel Tom’s Hütte), Gertrude (Wilhelmi: Einer muß heiraten), Hanna Kennedy (F. Schiller: Maria Stuart), Gräfin Wolrath (A. Kotzebue: Die beiden Klingsberg), Elisabeth Demmer (Feldmann: Ein Proceß zwischen Eheleuten), Maria Anna von Österreich (Forst dle franc. předlohy: Wer wagt, gewinnt) – 1853; Die Nachbarin (J. Hutt: Das war ich) + Baronin von Teurjagu (C. Blum: Christoph und Renata oder die Verwaisten) – 1854.
Prameny
AMP: matrika oddaných fary u kostela sv. Havla, sign. HV O 10 (11. 10. 1825); Aufnahmsbogen vom Jahre 1830 (Binder Sebastian, též záznam o rozvodu).
NMd: divadelní cedule 1824–54.
Literatura
Divadelní referáty v denících Unterhaltungsblätter a Bohemia 1829–54, Hesperus 1824, Wanderer 1831, Ost und West 1844.
nesign.: Prag, 8. 11. 1824, Hesperus 11. 12. 1824, s. 1188; nesign. [A. Müller]: Versuch einer Beurteilung der Kräfte unseres recitirenden Schauspiels, Bohemia 26. 10. 1834; nesign. [F. B. Mikovec]: Margarethe von der Klogen-Binder, Biographische Skizze, Bohemia 7.–8. 11. 1854; nesign.: Sterbefall, Bohemia 10. 7. 1870, s. 2477b; O. Teuber: Die Prager Schaubühne seit den ältesten Jahren XXXVII. Schauspielerinnen in Stögers erster Direktionsperiode, Bohemia 8. 3. 1878, Beilage, s. 1–2; Teuber III, s. 51, 60, 143, 150, 151, 159–161, 201, 202, 206, 217, 218, 230, 231, 233, 234, 247, 308, 328, 361, 409, 418, 421, 435n., 499, 767, 867; A. Kittl: Stavovské divadlo, rkp., b. d., DÚ (Kabinet pro studium českého divadla); J. Vondráček: Dějiny českého divadla 1824–1846, Praha 1957, s. ...–...; M. von Alth: Burgtheater 1776–1976, Wien b. d., s. 60, 67, 150, 159; H. Belitska-Scholz – O. Somorjai: Deutsche Theater in Pest und Ofen 1770–1850, Budapest 2004.
AlthL, Eisenberg, Flüggen, Kosh Th, NDp, ODS, Ulrich
Životní události
- 9. 11. 1801: narození, Schleswig (D)
- 8. 7. 1870: úmrtí, Pillnitz bei Dresden (Dresden, D)
Další jména
Mayer , von den Klogen
Vznik: 30. 11. 2012
Autor: Adolf Scherl
