Versing-Hauptmann, Anna: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> <span id="PageFillProgress">1</span> </ee:progress>{{Infobox Osoba | jméno=<ee:firstname>Anna </ee:firstname…“) |
m |
||
| (Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
| − | <span id="PageFillProgress"> | + | <span id="PageFillProgress">4</span> |
</ee:progress>{{Infobox Osoba | </ee:progress>{{Infobox Osoba | ||
| − | | jméno=<ee:firstname>Anna </ee:firstname> | + | | jméno=<ee:firstname>Anna</ee:firstname> |
| příjmení=<ee:lastname>Versing-Hauptmann</ee:lastname> | | příjmení=<ee:lastname>Versing-Hauptmann</ee:lastname> | ||
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> | ||
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | ||
| − | 2. | + | 2. 10. 1833 |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> | ||
| Řádka 17: | Řádka 17: | ||
Praha, Vinohrady (CZ) | Praha, Vinohrady (CZ) | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage>versingdva.jpg</ee:titleimage> |
| − | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc>Anna Versing-Hauptmann. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení.</ee:imagedesc> |
| − | | povolání=<ee:profession>herečka, spisovatelka, </ee:profession> | + | | povolání=<ee:profession>herečka, spisovatelka,</ee:profession> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | + | Jedna z nejoceňovanějších představitelek tragických hrdinek německého divadla 2. pol. 19. stol. Pocházela z divadelní rodiny, debutovala v Olomouci, hrála v divadlech ve Frankfurtu n. M., ve dvorním divadle v Koburku, hostovala v řadě významných divadel v Evropě i v Americe. Od 1867 do 1879 byla členkou pražského Stavovského divadla. | |
</ee:perex><ee:content> | </ee:perex><ee:content> | ||
| + | Jako rok narození se uvádí též 1834. Narodila se jako Anna Maria Thekla Versingová do divadelní rodiny; otec Wilhelm Versing byl slavný barytonista a matka Auguste roz. Lauberová byla herečka. '''V.-H.''' vyrůstala v Petrohradu, kam s rodiči odcestovala jako malé dítě, později zde začala navštěvovat dívčí školu. Po deseti letech se rodina vrátila do Německa a matka začala svou třináctiletou dceru vyučovat herectví. '''V.-H.''' úspěšně debutovala v městském divadle v Olomouci, 18. 12. 1848 poprvé vystoupila v pražském Stavovském divadle. 1850–52 byla angažována v brněnském městském divadle. V Brně se seznámila s knihkupcem Alexanderem Hauptmannem, za něhož se provdala. Na přání manželovy rodiny odmítla angažmá v Hannoveru i nabídku z vídeňského Burgtheatru a stáhla se do ústraní, aby se věnovala rodinnému životu. Manželovi porodila tři děti: dceru Annu (1855–1906) a syny Alexandera (* 1859) a Johanna (* 1865). Po narození druhého dítěte přijala angažmá ve Frankfurtu nad Mohanem (1859) a pohostinsky vystupovala v řadě divadel v Německu a v Rakousku. Od 1861 byla členkou Dvorního divadla v Koburku, 1863 zde získala doživotní angažmá. Nadále hojně vystupovala pohostinsky: 1861 navštívila Lipsko a Pešť, 1862 hrála v Brně, Vídni, Lvově, Praze či Berlíně, následujícího roku zavítala mj. do Mohuče, v zimě 1864 odjela na několikaměsíční turné do Petrohradu. Nedlouho po návratu do Koburku opustila tamní angažmá a opět se vydala na cestu po evropských divadlech (1866: Vídeň, Mnichov, Štýrský Hradec, Bonn, Bern, St. Gallen, Královec). V květnu 1867 přijala nabídku divadelního ředitele R. Wirsinga vystupovat v Praze nejprve jako host, posléze vstoupila do stálého angažmá. Členkou pražského německého divadelního souboru byla až do 1879. Následně účinkovala 1879/80 v Hamburku a 1880/81 ve Vídni (Stadtheater Wien). Poté se vydala na turné po Spojených státech amerických. Po návratu do Evropy se usadila na Královských Vinohradech. Herecky již nevystupovala; působila jako učitelka na pražské konzervatoři, publikovala fejetony v deníku Prager Tagblatt. Zemřela v Praze 8. 9. 1896, pochována byla na Olšanských hřbitovech.<br/>Otec Wilhem Wersing (1811–1879) byl slavný barytonista a basista. Účinkoval v Mannheimu, Mohuči a Düsseldorfu, 1847–54 působil v Praze. Matka Auguste roz. Lauber (1810–1880) hrála v divadlech v Německu, v Praze byla v angažmá 1848–50, v Brně 1851–56. Syn Johann (* 1865) byl spisovatelem. Strýcem '''V.-H.''' byl německý skladatel, herec, zpěvák a spisovatel Albert Ellmenreich (1816–1905), jeho dcera Franziska Ellmenreich (1847–1931) byla herečka. | ||
| + | [[File:Versingtri.jpg|left|x450px|Anna Versing-Hauptmann. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení.]]Během své kariéry prošla '''V.-H.''' několika hereckými obory. Nejdřív vystupovala jako milovnice, později jako salónní dáma a v pozdějších letech jako hrdinná matka. Debutovala v Olomouci 1848 a krátce na to, v prosinci téhož roku, vystoupila poprvé v Praze, kde byli v angažmá oba rodiče. V Praze se '''V.-H.''' představila v roli švédské královny Christiny (T. Hell: ''Königin von sechzehn Jahren'') a jako Kätchen von Heilbronn, což jí vyneslo pracovní nabídky např. ve Vídni a v Brně. Zvolila Brno, kde se mohla uplatnit ve větších rolích a všestranněji než v habsburské metropoli. Do Brna odešla také její matka, pod jejímž vedením '''V.-H.''' dále rozvíjela svůj talent. Po několikaleté umělecké přestávce, kdy se věnovala mateřským povinnostem, přijala 1859 angažmá v městském divadle ve Frankfurtu nad Mohanem. Hrála zde ale pouze vedlejší role, hlavní hvězdou tu byla herečka F. Janauschková. Aby se '''V.-H.''' uplatnila ve větších rolích, a mohla tak navázat na svůj někdejší úspěch, vystupovala pohostinsky ve Vratislavi, Magdeburgu, Zhořelci, Berlíně, Brně, Štýrském Hradci, Praze a Pešti. V průběhu 60. let ztvárnila jedny ze svých nejslavnějších parádních rolí, v nichž plně uplatnila potenciál heroiny: Marii Stuart, Jungfrau von Orleans, Adrienne Lecouvreur, Gräfin Autreval, Deborah či Philippinu Welser. Ačkoliv byla '''V.-H.''' především tragédkou, prokázala též komediální talent, který předváděla v Shakespearových komediích, jako Schreyvogelova Donna Diana či Scribeho Herzogin Marlborough. Když 1864 vystoupila v Koburku jako Pietra v Mosenthalově stejnojmenné tragédii, ocenil jí dramatik jako nejlepší představitelku této role. V květnu 1867 se uvedla v Praze jako Madamme de Pompadour (E. Brachvogel: ''Narciss''); jako první heroina Stavovského divadla tu pak působila dvanáct let. Díky divadelnímu řediteli R. Wirsingovi a jeho zájmu o klasické drama dostala příležitost vystupovat ve velkých antických tragédiích jako Phädra (1867), Antigone (1868), Sapho (1869), Iphigenie (1870) a Medea (1871). Od začátku 70. let se postupně přehrávala do oboru hrdinských matek; poprvé ztvárnila tento typ jako Lea ve hře ''Makkabäern'' koncem 1870. O dva roky později získala '''V.-H.''' vážnou konkurentku v H. Claarové, angažované do Stavovského divadla do rolí salónních dam, které spadaly podle smlouvy do jejího repertoáru. Konflikt ohledně obsazování rolí uvrhl soubor v krizi. Rivalky se na jevišti sešly např. v Shakespearových hrách ''Coriolan'' ('''V.-H.''' jako Volumnia a H. Claar jako Valeria) nebo ''Die lustige Weiben von Windsor''. Po Velikonocích 1879 '''V.-H.''' opustila Prahu. Krátce účinkovala v Hamburku, v městském divadle ve Vídni a nakonec odjela do New Yorku, kde se představila v celkem dvaceti rolích, mj. jako Marfa (H. Laube dle F. Schillera: ''Demetrius''). Zámořským turné završila svou aktivní hereckou kariéru.<br/>'''V.-H.''' byla obdivovanou umělkyní. Kritici jako A. Klaar nebo J. Bayer oceňovali její suverénní vystupování, vznešený výraz, plný hlas a skvělé jazykové schopnosti, díky nimž se řadila k nejlepším představitelkám velkých ženských tragických hrdinek své doby. Zároveň byla vyhlášenou deklamátorkou. Nadšeného příznivce získala v osobě novináře a spisovatele L. Sacher-Masocha, v jehož představení ''Der Mann ohne Vorurtheil ''hrála titulní roli Marie Terezie. Na stránkách týdeníku Die Gartenlaube für Österreich o ní uveřejňoval Sacher-Masoch velmi lichotivé články a 1867 vydal drobnou oslavnou publikaci ''Anna Versing-Hauptmann. Ein Charakterkopf aus der Bühnenwelt.'' Kromě herectví se '''V.-H.''' prosadila i na poli literatury. Vydala básnické sbírky ''Gedichte'' (1861) a ''Jugendlieder und Lebensbilder'' (1881) a novely ''Aus meniem Frauenleben'', ''Carla Colomba'' a ''Philosophin ''(souborně 1866). Napsala divadelní hru ''Verwirrt und gelöst'' pojednávající o překonané manželské krizi profesora a jeho ženy. Hra, která měla premiéru v prosinci 1877 ve Stavovském divadle s '''V.-H.''' v hlavní ženské roli, byla zároveň její beneficí. Nezanedbatelná byla i její činnost pedagogická; '''V.-H. '''vyučovala na pražské konzervatoři a mezi její žákyně patřily mj. herečky M. Laudová-Hořicová nebo M. Pospíšilová. Postavení '''V.-H. '''jako přední pražské umělkyně odpovídalo její reputaci v kontextu německojazyčného divadla, kde platila za jednu z největších hvězd 2. pol. 19. století. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
| − | <ee:bibliography/> | + | <ee:bibliography> |
| + | == <ee:bibliography_label>Role</ee:bibliography_label> == | ||
| + | <ee:bibliography_content>'''Stadtheater Brünn (Brno)''' | ||
| + | |||
| + | Leonie von Villegontier (E. Scribe: ''Frauenkampf oder Das Duell der Liebe''), Adelaide (R. Benedix: ''Liebesbrief'') – 1851; Philippine (O. Redwitz: ''Philippine Welser''), Vroni (Ch. Birch-Pfeiffer: ''Der Goldbauer''), Johanna (F. Schiller: ''Die Jungfrau von Orleans''), Louise (G. Meyern: ''Prinz Eugen''), Hedwig (A. Rost: ''Ludwig der Eiserne oder Das Wundermädchen aus der Ruhl'') – 1862. | ||
| + | |||
| + | '''Pesth – Ofen, Vereingte städtische Theater (Spojená městská divadla v Pešti a Budě)''' | ||
| + | |||
| + | Adrienne (E. Scribe – E. Legouvé: ''Adrienne Lacouvreur''), Edwina Bella (A. Winterfeld: ''Ich esse bei meiner Mutter''), Denise, Müllerin (E. Schneider dle Mélesvilla: ''Die schöne Müllerin''), Donna Diana (J. Schreyvogel dle A. Moreta: ''Donna Diana oder Stolz und Liebe''), Mirandolina (C. Blum dle C. Goldoniho: ''Mirandolina''), Philippine (O. Redwitz: ''Philippine Welser''), Deborah (S. H. Mosenthal: ''Deborah''), Helene (T. Körner: ''Zriny oder Die Bestürmung von Szigeth''), Lady Milfort (F. Schiller: ''Kabale und Liebe''), Emma Paltern, eine Witwe (S. Schlesinger: ''Mit der Feder''), Valentine Freiin von Gelden (G. Freitag: ''Die Valentine''), Julie, Capulet’s Tochter (C. A. West dle W. Shakespeara: ''Romeo und Julie''), Rosa (F. Kaiser: ''Gute Nacht, Rosa!''), Thekla (F. Schiller: ''Wallenstein’s Tod'') – 1860. | ||
| + | |||
| + | '''Stadtheater Lepzig (Lipsko)''' | ||
| + | |||
| + | Philippine (O. Redwitz: ''Philippine Welser''), Vroni (Ch. Birch-Pfeiffer: ''Der Goldbauer''), Donna Diana (J. Schreyvogel dle A. Moreta: ''Donna Diana oder Stolz und Liebe'') – 1861. | ||
| + | |||
| + | '''?, Berlin''' | ||
| + | |||
| + | Maria Stuart (F. Schiller: ''Maria Stuart'', benefice) – 1862. | ||
| + | |||
| + | '''Lemberger Theater (Lvov)''' | ||
| + | |||
| + | Maria Stuart (F. Schiller: ''Maria Stuart'') – 1862. | ||
| + | |||
| + | '''?, Mainz (Mohuč)''' | ||
| + | |||
| + | Philippine (O. Redwitz: ''Philippine Welser'', benefice) – 1863. | ||
| + | |||
| + | '''Hoftheater, Coburg-Gotha''' | ||
| + | |||
| + | Louise (G. Meyern: ''Prinz Eugen''), Vroni (Ch. Birch-Pfeiffer: ''Der Goldbauer'') – 1861; Lady Milfort (F. Schiller: ''Kabale und Liebe'') – 1862; Brunhild (F. Hebbel: ''Nibelungen''), Maria Stuart (F. Schiller: ''Maria Stuart'') – 1863; Elizabeth (A. W. Schlegel dle W. Shakespeara: ''Richard der Dritte''), Donna Diana (J. Schreyvogel dle A. Moreta: ''Donna Diana oder Stolz und Liebe''), Gräfin von Autreval (H. Olfers, dle E. Scriba: ''Frauenkampf''), Pietra (S. H. Mosenthal: ''Pietra''), ? (F. Gerstäcker: ''Salon und Circus'') – 1864. | ||
| + | |||
| + | '''Stadtheater Frankurt am Main (Frankfurt nad Mohanem)''' | ||
| + | |||
| + | Adrienne (E. Scribe – E. Legouvé: ''Adrienne Lacouvreur''), Maria Stuart (F. Schiller: ''Maria Stuart''), Donna Diana (J. Schreyvogel dle A. Moreta: ''Donna Diana oder Stolz und Liebe''), Denise, Müllerin (E. Schneider dle Mélesvilla: ''Die schöne Müllerin'') – 1864. | ||
| + | |||
| + | '''Kaiserliches Hoftheater Sankt Petersburg (Petrohrad)''' | ||
| + | |||
| + | Eglantine (E. Mautner: ''Eglantine'') – 1864; Adrienne (E. Scribe – E. Legouvé: ''Adrienne Lacouvreur''), Mathilde (R. Benedix: ''Mathilde''), Gräfin Autreval (H. Olfers: ''Frauenkampf''), Marianne (d’Ennery – Mallian: ''Marianne: ein Weib aus dem Volke''), Emma Paltern (S. Schlesinger: ''Mit der Feder'') – 1865. | ||
| + | |||
| + | '''Hoftheater Münich (Mnichov)''' | ||
| + | |||
| + | Orsina (G. E. Lessing: ''Emilie Galotti'') – 1866. | ||
| + | |||
| + | '''Landschaftliches und Thalia Theater Graz (Štýrský Hradec)''' | ||
| + | |||
| + | Maria Stuart (F. Schiller: ''Maria Stuart''), Adrienne (E. Scribe – E. Legouvé: ''Adrienne Lacouvreur''), Johanna (F. Schiller: ''Die Jungfrau von Orleans''), Donna Diana (J. Schreyvogel dle A. Moreto: ''Donna Diana oder Stolz und Liebe), ''Auguste (S. H. Mosenthal: ''Ein deutsches Dichterleben'') – 1860; Lady Macbeth (W. Shakespeare: ''Macbeth''), Judith (F. Hebbel: ''Judith''), Katharina II (G. Putlitz: ''Um die Krone''), Iphigenia (J. W. Goethe: ''Iphigenia von Tauris''), Maria Theresia (L. Sacher-Masoch: ''Der Mann ohne Vorurtheil'') – 1866; Lady Gloster (K. E. R. Bayer: ''Lady Gloster''), Philippine (O. Redwitz: ''Philippine Welser''), Katharina (W. Shakespeare: ''Widerspenstige''), Pompadour (A. E. Brachvogel: ''Narciss''), Katharina Howard (R. Gottschall: ''Katharina Howard''), Gräfin Autreval (H. Olfers dle E. Scriba: ''Frauenkampf)'', Deborah (S. H. Mosenthal: ''Deborah'') – 1867. | ||
| + | |||
| + | '''Stadttheater St. Gallen''' | ||
| + | |||
| + | Maria Theresia (L. Sacher-Masoch: ''Der Mann ohne Vorurtheil''), Iphigenia (J. W. Goethe: ''Iphigenia von Tauris''), Maria Stuart (F. Schiller: ''Maria Stuart''), Deborah (S. H. Mosenthal: ''Deborah'') – 1866. | ||
| + | |||
| + | '''Stadtheater und Wilhelmtheater Königsberg (Královec)''' | ||
| + | |||
| + | Iphigenia (J. W. Goethe: ''Iphigenia von Tauris''), Maria Stuart (F. Schiller: ''Maria Stuart''), Donna Diana (J. Schreyvogel dle A. Moreto: ''Donna Diana oder Stolz und Liebe)'', Deborah (S. H. Mosenthal: ''Deborah''), Philippine Welser (O. Redwitz: ''Philippine Welser''), Gräfin Autreval (H. Olfers, dle E. Scriba: ''Frauenkampf'') – 1866. | ||
| + | |||
| + | '''Deutsches landestheater Prag (Stavovské divadlo Praha)''' | ||
| + | |||
| + | Christine, Königin von Schweden (T. Hell: ''Königin von sechzehn Jahre''n), Kätchen (H. Kleist: ''Kätchen von Heilbronn'') – 1848; Vroni (Ch. Birch-Pfeiffer: ''Der Goldbauer''), Deborah (S. H. Mosenthal: ''Deborah''), Emma Paltern, eine Witwe (S. Schlesinger: ''Mit der Feder''), Donna Diana (J. Schreyvogel dle A. Moreta: ''Donna Diana oder Stolz und Liebe'') – 1862; Madamme Pompadour (A. E. Brachvogel: ''Narciss''), Margarethe (E. Scribe: ''Die Erzählungen der Königin von Navarra''), Gräfin Autreval (H. Olfers dle E. Scriba: ''Frauenkampf''), Herzogin von Marlborough (E. Scribe: ''Ein Glas Wasser oder Ursachen und Wirkungen''), Phädra (J. Racine: ''Phädra''), Franziska von Hohenheim (H. Laube: ''Die Karlschüler''), Francoise, Schauspielerin (Fournier: ''Die Schauspielerin''), Agnes Sorel (F. Schiller: ''Jungfrau von Orleans''), Beatrice (W. Shakespeare: ''Viel Lärm um Nichts''), Hedwig (F. Schiller: ''Wilhelm Tell''), Judith (F. Hebbel: ''Judith''), Lady Sarah Waterford (H. Laube: ''Der Statthalter von Bengalen''), Henriette Dolcu (I. Görner: ''Unsere Allürten''), Baronin Octavie Randau (M. Haller: ''Das Geständnis''), Jakobäa (J. Kehlheim: ''Jakobäa von Jülich''), Josefine (L. Eckhart: ''Josefine''), Clarisse (A. Meisner: ''Reginald Armstrong''), Franziska von Hohenheim (H. Laube: ''Die Karlschülern'', Novom.), Adelheid Runeck (G. Freytag: ''Die'' ''Journalisten'', Novom.) – 1867; Gräfin Marie Hohenheim (E. Bauernfeld: ''Aus der Gesellschaft''), Valentine Freiin von Geldern (G. Freytag: ''Valentine''), Emilia Galloti (G. E. Lessing: ''Emilie Galloti''), Franziska Hainwald (R. Benedix: ''Ein Lustspiel''), Thulia (A. Lindner: ''Brutus und Collatinus''), Porzia (W. Shakespeare: ''Kaufmann von Venedig''), Rosamunde (C. Töpfer: ''Rosenmüller und Finke''), Aurora von Königsmark (R. Genée: ''Vor den Kanonen''), Die Marquise von Mèneville (E. Scribe: ''Feen-Hände''), Emilia (W. Shakespeare: ''Othello''), Margarethe von Valois (O. Devrient: ''Zwei Könige''), Lady Georgine, Witwe (Ch. Birch-Pfeiffer: ''Die Waise aus Lowood''), Leonore Sanvitale (J. W. Goethe: ''Torquato Tasso''), Viola (Deinhardtstein: ''Viola, ''dle W. Shakespeara: ''Was ihr wollt''), Antigone (J. J. Donner dle Sofokla: ''Antigone''), Adelaide (H. Müller: ''Adelaide'') – 1868; Sapho (F. Grillparzer: ''Sapho''), Elmire (J. B. Molière: ''Tartüffe: oder Der Scheinheilige''), Marwood, Mellefont’s alte Geliebte (G. E. Lessing: ''Miss Sara Sampson''), Seraphine (V. Sardou: ''Seraphine / Usere Frommen''), Prinzessin Elisabeth (H. Schauffert: ''Schach dem König''!), Elisabeth (F. Schiller: ''Maria Stuart''), Armande (Molière: ''Die gelehrten Frauen''), Brunhild (F. Hebbel: ''Die Nibelungen''), Edwina Bella (A. Winterfeld: ''Ich esse bei meiner Mutter''), Sittah (G. E. Lessing: ''Nathan der Weise''), Adelheid von Waldof (J. W. Goethe: ''Götz von Berlichingen''), Fürstin Anna Maria de la Tremouille dei Orsini (?: ''Täuschung auf Täuschung''), Lady Milford (F. Schiller: ''Kabale und Liebe''), Katharine von Rosen (E. Bauernfeld: ''Bürgerlich und romantisch'', Novom.), Marguerite Gauthier (M. Ring dle A. Dumase st.: ''Die Dame mit den Camelien oder Eine neue Magdalena'', Novom.) – 1869; Iphigenie (J. W. Goethe: ''Iphigenie auf Tauris''), Julie Braun (E. Bauernfeld: ''Moderne Jugend''), Julie (O. Feuillet: ''Julie''), Ida von Felseck (Ch. Birch-Pfeiffer: ''Dorf und Stadt''), Bianca Capello (S. H. Mosenthal: ''Isabella Orsini''), Maria Theresia (A. Langer: ''Der letzte Jesuit''), Baronin (H. Meilhac – L. Halévy: ''Frou-Frou''), Léonie, Baronin d’Arglade (G. Sande: ''Marquis von Villemer'', Novom.), ? (H. Hartz: ''Liebeszauber''), Lea (O. Ludwig: ''Die Makkabäern'') – 1870; Medea (F. Grillparzer: ''Medea''), Gertrude (F. Grillparzer: ''Ein treuer Diener seines Herrn''), (F. Spielhagen: ''Hans und Grete'') Königin (A. Dumas: ''Die drei Musketiere'', benefice), Königin (C. M. Weber: ''Oberon''), Margarethe von Parma (J. W. Goethe: ''Egmont''), Porzia (''Julius Cäsar''), ? (F. Schütz: ''Kabale'') – 1871; Marfa (H. Laube dle F. Schillera: ''Demetrius'') – 1872; Thusnelda (F. Halm: ''Fechter von Ravenna''), Volumnia (W. Shakespeare: ''Coriolan''), ? (W. Shakespeare: ''Die lustigen Weiber von Windsor'') – 1873; Arria (A. Wilbrandt: ''Arria und Messalina'') – 1874; Agrippina (A. Wilbrandt: ''Nero'') – 1876. | ||
| + | |||
| + | '''Burgtheater, Wien''' | ||
| + | |||
| + | Thusnelda (F. Halm: ''Fechter von Ravenna''), Elisabeth (F. Schiller: ''Maria Stuart''), Isabella (F. Schiller: ''Braut von Messina oder Die feindlichen Brüder'') – 1868. | ||
| + | |||
| + | '''Stadttheater, Wien''' | ||
| + | |||
| + | Frau Rath (''Der Königslieutenant''), ? (C. Mallachow – O. Elsner: ''Gute Zeugnisse''), Frau Bernard (A. Müller-Guttenbrunn: ''Des Hauses Fourchambault Ende''), Cesarine (A. Delpit: ''Der Sohn Coralie´s''), Gräfin Clotilde Dürenstein (E. Arter: ''Duelle'') – 1880; Gräfin von Schwarzenfels (M. Augier: ''Goldprobe''), Emma (G. Moser: ''Der Hypochonder'') – 1881. | ||
| + | |||
| + | '''Thalia Theater, New York''' | ||
| + | |||
| + | Marfa (H. Laube dle F. Schillera: ''Demetrius'') – 1881.</ee:bibliography_content> | ||
| + | == <ee:bibliography_label>Hra</ee:bibliography_label> == | ||
| + | <ee:bibliography_content>''Verwirrt und gelöst'', StD 6. 12. 1877.</ee:bibliography_content> | ||
| + | == <ee:bibliography_label>Prameny</ee:bibliography_label> == | ||
| + | <ee:bibliography_content>AHMP: Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910, Cizí příslušníci, krab. 442, arch č. 195; Sbírka matrik, VIN Z3 1893–1900, fol. 163 [záznam o úmrtí]. | ||
| + | |||
| + | NA Praha: Intendance českého Národního divadla 1861–1934, NAD č. 900, inv. č. 24, Smlouvy, služební požitky; Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 163, obr. 550. | ||
| + | |||
| + | WBR: sbírka rukopisů (korespondence V.-H. se nachází v těchto pozůstalostech: Carl Albert Sachse, Carl von Guaita, Constatntin Wurzbach, Ludwig August Fankl, Ludwig Eckhart), sbírka tisků (báseň V.-H. ''Dem hochverebrten Dichter Franz Grillparzer zu seinem achzigjährigen Geurtsfeste'', Prag 1871 – k oslavám 80. výročí narození F. Grillparzera). </ee:bibliography_content> | ||
| + | == <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> == | ||
| + | <ee:bibliography_content>L. Sacher-Masoch: ''Anna Versing-Hauptmann. Ein Charakterkopf aus der Bühnenwelt'', Wien 1867 ● ''Der Humorist'' (Wien) 26. 7., 6. 8. 1851; ''Deutscher Bühnen-Almanach'', Berlin 1861, s. 232–234; […] Berlin 1868, s. 248; […] Berlin 1868, s. 129; ''Fremden-Blatt ''(Wien) 6. 5. 1861; 19. 5. 1863, 28. 2. 1865 (Liedertafel), 17. 5. 1871; ''Illustrirte Zeitung'' 2. 11. 1861 (článek včetně portrétní kresby); ''Wiener Theater-Chronik'' 24. 12. 1863 (strýc R. Ellmenreich), 16. 6., 27. 10 1864, 3. 2. 1871; ''Neues Fremden-Blatt'' (Wien) 28. 12. 1866 (první cesta do New Yorku), 4. 6. 1867; ''Die Gartenlaube für Österreich'' (Wien) 21. 1., L. Sacher-Masoch: Gastspiel der Frau Versing-Hauptmann in Graz, ''Die Gartenlaube für Österreich'' (Wien) 27. 5., 3. 6. 1867; ''Prager Abendblatt'' 8. 5. 1867, 9. 11. 1868; 27. 2., 21. 7. 1869, 26. 4. 1871, 10. 1. 1873; ''Blätter für Musik, Theater und Kunst'' (Wien) 29. 5. 1868; ''Prager Tagblatt ''8. 12. 1877 (hra Verwirrt und gelösst ve StD), 6. 3. 1879 (odchod z angažmá), 21. 10. 1880, 4. 10. 1881 (ohlasy na představení v New Yorku); ''Neue Freie Presse'' (Wien) 5. 11. 1881; Teuber III 360 (životopis Wilhelma Versinga), 398 (debut v Praze), 508, 515, 526, 585, 599–600, 604–607, 610, 616, 624, 628, 629, 632, 700, 703, 725–726, 741, 747, 764 ● úmrtí a nekrology: ''Prager Tagblatt'' 9. 9. 1896; ''Die Presse ''(Wien, Brno) 9. 9. 1896; ''Mährisches Tagblatt'' (Olomouc) 10. 9. 1896; ''Grazer Tagblatt'' 11. 9. 1896; ''Neuer Theater Almanach für das Jahr 1897'', Berlin 1897, s. 182–183; A. J. Weltner: Biographisches Jahrbuch und deutscher Nekrolog I, Berlin 1897, s. 344–345 ● ''Prager Tagblatt'' 16. 3. 1906 (úmrtí dcery); M. Kobelt-Groch: ''Judith macht Geschichte. Zur Rezeption einer mythischen Gestalt vom 16. bis 19. Jahrhubndert'', München 2005, s. 154–156. | ||
| + | |||
| + | Brümmer, DB, Eisenberg, Flüggen, Wurzbach</ee:bibliography_content> | ||
| + | </ee:bibliography> | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
== Životní události == | == Životní události == | ||
| − | * <ee:chronology_date_from>2. | + | * <ee:chronology_date_from>2. 10. 1833</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Mainz (D)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
* <ee:chronology_date_from>8. 9. 1896</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha, Vinohrady (CZ)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>8. 9. 1896</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha, Vinohrady (CZ)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
| − | <div class="names"><ee:names/></div> | + | <div class="names"><ee:names> |
| + | == Další jména == | ||
| + | <ee:names_lastname>Versing</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Anna Maria Thekla</ee:names_firstname> | ||
| + | </ee:names></div> | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
| linksto={{FULLPAGENAME}} | | linksto={{FULLPAGENAME}} | ||
| Řádka 41: | Řádka 127: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | <ee:published></ee:published><ee:source></ee:source><ee:author></ee:author> | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2018{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Martina Borovičková]]{{break}}</ee:author> |
| − | <ee:category>[[Category:Německá činohra v českých zemích v 19. století]]</ee:category> | + | <ee:category>[[Category:Německá činohra v českých zemích v 19. století]] |
| + | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | <cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | ||
<ee:documentation> | <ee:documentation> | ||
| − | + | <br/> | |
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| Řádka 53: | Řádka 140: | ||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | <noinclude><languages></languages></noinclude> | + | <noinclude><languages>[[de:Versing-Hauptmann, Anna]]</languages></noinclude> |
Aktuální verze z 11. 12. 2018, 13:58
Jedna z nejoceňovanějších představitelek tragických hrdinek německého divadla 2. pol. 19. stol. Pocházela z divadelní rodiny, debutovala v Olomouci, hrála v divadlech ve Frankfurtu n. M., ve dvorním divadle v Koburku, hostovala v řadě významných divadel v Evropě i v Americe. Od 1867 do 1879 byla členkou pražského Stavovského divadla.
Jako rok narození se uvádí též 1834. Narodila se jako Anna Maria Thekla Versingová do divadelní rodiny; otec Wilhelm Versing byl slavný barytonista a matka Auguste roz. Lauberová byla herečka. V.-H. vyrůstala v Petrohradu, kam s rodiči odcestovala jako malé dítě, později zde začala navštěvovat dívčí školu. Po deseti letech se rodina vrátila do Německa a matka začala svou třináctiletou dceru vyučovat herectví. V.-H. úspěšně debutovala v městském divadle v Olomouci, 18. 12. 1848 poprvé vystoupila v pražském Stavovském divadle. 1850–52 byla angažována v brněnském městském divadle. V Brně se seznámila s knihkupcem Alexanderem Hauptmannem, za něhož se provdala. Na přání manželovy rodiny odmítla angažmá v Hannoveru i nabídku z vídeňského Burgtheatru a stáhla se do ústraní, aby se věnovala rodinnému životu. Manželovi porodila tři děti: dceru Annu (1855–1906) a syny Alexandera (* 1859) a Johanna (* 1865). Po narození druhého dítěte přijala angažmá ve Frankfurtu nad Mohanem (1859) a pohostinsky vystupovala v řadě divadel v Německu a v Rakousku. Od 1861 byla členkou Dvorního divadla v Koburku, 1863 zde získala doživotní angažmá. Nadále hojně vystupovala pohostinsky: 1861 navštívila Lipsko a Pešť, 1862 hrála v Brně, Vídni, Lvově, Praze či Berlíně, následujícího roku zavítala mj. do Mohuče, v zimě 1864 odjela na několikaměsíční turné do Petrohradu. Nedlouho po návratu do Koburku opustila tamní angažmá a opět se vydala na cestu po evropských divadlech (1866: Vídeň, Mnichov, Štýrský Hradec, Bonn, Bern, St. Gallen, Královec). V květnu 1867 přijala nabídku divadelního ředitele R. Wirsinga vystupovat v Praze nejprve jako host, posléze vstoupila do stálého angažmá. Členkou pražského německého divadelního souboru byla až do 1879. Následně účinkovala 1879/80 v Hamburku a 1880/81 ve Vídni (Stadtheater Wien). Poté se vydala na turné po Spojených státech amerických. Po návratu do Evropy se usadila na Královských Vinohradech. Herecky již nevystupovala; působila jako učitelka na pražské konzervatoři, publikovala fejetony v deníku Prager Tagblatt. Zemřela v Praze 8. 9. 1896, pochována byla na Olšanských hřbitovech.
Otec Wilhem Wersing (1811–1879) byl slavný barytonista a basista. Účinkoval v Mannheimu, Mohuči a Düsseldorfu, 1847–54 působil v Praze. Matka Auguste roz. Lauber (1810–1880) hrála v divadlech v Německu, v Praze byla v angažmá 1848–50, v Brně 1851–56. Syn Johann (* 1865) byl spisovatelem. Strýcem V.-H. byl německý skladatel, herec, zpěvák a spisovatel Albert Ellmenreich (1816–1905), jeho dcera Franziska Ellmenreich (1847–1931) byla herečka.
V.-H. byla obdivovanou umělkyní. Kritici jako A. Klaar nebo J. Bayer oceňovali její suverénní vystupování, vznešený výraz, plný hlas a skvělé jazykové schopnosti, díky nimž se řadila k nejlepším představitelkám velkých ženských tragických hrdinek své doby. Zároveň byla vyhlášenou deklamátorkou. Nadšeného příznivce získala v osobě novináře a spisovatele L. Sacher-Masocha, v jehož představení Der Mann ohne Vorurtheil hrála titulní roli Marie Terezie. Na stránkách týdeníku Die Gartenlaube für Österreich o ní uveřejňoval Sacher-Masoch velmi lichotivé články a 1867 vydal drobnou oslavnou publikaci Anna Versing-Hauptmann. Ein Charakterkopf aus der Bühnenwelt. Kromě herectví se V.-H. prosadila i na poli literatury. Vydala básnické sbírky Gedichte (1861) a Jugendlieder und Lebensbilder (1881) a novely Aus meniem Frauenleben, Carla Colomba a Philosophin (souborně 1866). Napsala divadelní hru Verwirrt und gelöst pojednávající o překonané manželské krizi profesora a jeho ženy. Hra, která měla premiéru v prosinci 1877 ve Stavovském divadle s V.-H. v hlavní ženské roli, byla zároveň její beneficí. Nezanedbatelná byla i její činnost pedagogická; V.-H. vyučovala na pražské konzervatoři a mezi její žákyně patřily mj. herečky M. Laudová-Hořicová nebo M. Pospíšilová. Postavení V.-H. jako přední pražské umělkyně odpovídalo její reputaci v kontextu německojazyčného divadla, kde platila za jednu z největších hvězd 2. pol. 19. století.
Role
Stadtheater Brünn (Brno)
Leonie von Villegontier (E. Scribe: Frauenkampf oder Das Duell der Liebe), Adelaide (R. Benedix: Liebesbrief) – 1851; Philippine (O. Redwitz: Philippine Welser), Vroni (Ch. Birch-Pfeiffer: Der Goldbauer), Johanna (F. Schiller: Die Jungfrau von Orleans), Louise (G. Meyern: Prinz Eugen), Hedwig (A. Rost: Ludwig der Eiserne oder Das Wundermädchen aus der Ruhl) – 1862.
Pesth – Ofen, Vereingte städtische Theater (Spojená městská divadla v Pešti a Budě)
Adrienne (E. Scribe – E. Legouvé: Adrienne Lacouvreur), Edwina Bella (A. Winterfeld: Ich esse bei meiner Mutter), Denise, Müllerin (E. Schneider dle Mélesvilla: Die schöne Müllerin), Donna Diana (J. Schreyvogel dle A. Moreta: Donna Diana oder Stolz und Liebe), Mirandolina (C. Blum dle C. Goldoniho: Mirandolina), Philippine (O. Redwitz: Philippine Welser), Deborah (S. H. Mosenthal: Deborah), Helene (T. Körner: Zriny oder Die Bestürmung von Szigeth), Lady Milfort (F. Schiller: Kabale und Liebe), Emma Paltern, eine Witwe (S. Schlesinger: Mit der Feder), Valentine Freiin von Gelden (G. Freitag: Die Valentine), Julie, Capulet’s Tochter (C. A. West dle W. Shakespeara: Romeo und Julie), Rosa (F. Kaiser: Gute Nacht, Rosa!), Thekla (F. Schiller: Wallenstein’s Tod) – 1860.
Stadtheater Lepzig (Lipsko)
Philippine (O. Redwitz: Philippine Welser), Vroni (Ch. Birch-Pfeiffer: Der Goldbauer), Donna Diana (J. Schreyvogel dle A. Moreta: Donna Diana oder Stolz und Liebe) – 1861.
?, Berlin
Maria Stuart (F. Schiller: Maria Stuart, benefice) – 1862.
Lemberger Theater (Lvov)
Maria Stuart (F. Schiller: Maria Stuart) – 1862.
?, Mainz (Mohuč)
Philippine (O. Redwitz: Philippine Welser, benefice) – 1863.
Hoftheater, Coburg-Gotha
Louise (G. Meyern: Prinz Eugen), Vroni (Ch. Birch-Pfeiffer: Der Goldbauer) – 1861; Lady Milfort (F. Schiller: Kabale und Liebe) – 1862; Brunhild (F. Hebbel: Nibelungen), Maria Stuart (F. Schiller: Maria Stuart) – 1863; Elizabeth (A. W. Schlegel dle W. Shakespeara: Richard der Dritte), Donna Diana (J. Schreyvogel dle A. Moreta: Donna Diana oder Stolz und Liebe), Gräfin von Autreval (H. Olfers, dle E. Scriba: Frauenkampf), Pietra (S. H. Mosenthal: Pietra), ? (F. Gerstäcker: Salon und Circus) – 1864.
Stadtheater Frankurt am Main (Frankfurt nad Mohanem)
Adrienne (E. Scribe – E. Legouvé: Adrienne Lacouvreur), Maria Stuart (F. Schiller: Maria Stuart), Donna Diana (J. Schreyvogel dle A. Moreta: Donna Diana oder Stolz und Liebe), Denise, Müllerin (E. Schneider dle Mélesvilla: Die schöne Müllerin) – 1864.
Kaiserliches Hoftheater Sankt Petersburg (Petrohrad)
Eglantine (E. Mautner: Eglantine) – 1864; Adrienne (E. Scribe – E. Legouvé: Adrienne Lacouvreur), Mathilde (R. Benedix: Mathilde), Gräfin Autreval (H. Olfers: Frauenkampf), Marianne (d’Ennery – Mallian: Marianne: ein Weib aus dem Volke), Emma Paltern (S. Schlesinger: Mit der Feder) – 1865.
Hoftheater Münich (Mnichov)
Orsina (G. E. Lessing: Emilie Galotti) – 1866.
Landschaftliches und Thalia Theater Graz (Štýrský Hradec)
Maria Stuart (F. Schiller: Maria Stuart), Adrienne (E. Scribe – E. Legouvé: Adrienne Lacouvreur), Johanna (F. Schiller: Die Jungfrau von Orleans), Donna Diana (J. Schreyvogel dle A. Moreto: Donna Diana oder Stolz und Liebe), Auguste (S. H. Mosenthal: Ein deutsches Dichterleben) – 1860; Lady Macbeth (W. Shakespeare: Macbeth), Judith (F. Hebbel: Judith), Katharina II (G. Putlitz: Um die Krone), Iphigenia (J. W. Goethe: Iphigenia von Tauris), Maria Theresia (L. Sacher-Masoch: Der Mann ohne Vorurtheil) – 1866; Lady Gloster (K. E. R. Bayer: Lady Gloster), Philippine (O. Redwitz: Philippine Welser), Katharina (W. Shakespeare: Widerspenstige), Pompadour (A. E. Brachvogel: Narciss), Katharina Howard (R. Gottschall: Katharina Howard), Gräfin Autreval (H. Olfers dle E. Scriba: Frauenkampf), Deborah (S. H. Mosenthal: Deborah) – 1867.
Stadttheater St. Gallen
Maria Theresia (L. Sacher-Masoch: Der Mann ohne Vorurtheil), Iphigenia (J. W. Goethe: Iphigenia von Tauris), Maria Stuart (F. Schiller: Maria Stuart), Deborah (S. H. Mosenthal: Deborah) – 1866.
Stadtheater und Wilhelmtheater Königsberg (Královec)
Iphigenia (J. W. Goethe: Iphigenia von Tauris), Maria Stuart (F. Schiller: Maria Stuart), Donna Diana (J. Schreyvogel dle A. Moreto: Donna Diana oder Stolz und Liebe), Deborah (S. H. Mosenthal: Deborah), Philippine Welser (O. Redwitz: Philippine Welser), Gräfin Autreval (H. Olfers, dle E. Scriba: Frauenkampf) – 1866.
Deutsches landestheater Prag (Stavovské divadlo Praha)
Christine, Königin von Schweden (T. Hell: Königin von sechzehn Jahren), Kätchen (H. Kleist: Kätchen von Heilbronn) – 1848; Vroni (Ch. Birch-Pfeiffer: Der Goldbauer), Deborah (S. H. Mosenthal: Deborah), Emma Paltern, eine Witwe (S. Schlesinger: Mit der Feder), Donna Diana (J. Schreyvogel dle A. Moreta: Donna Diana oder Stolz und Liebe) – 1862; Madamme Pompadour (A. E. Brachvogel: Narciss), Margarethe (E. Scribe: Die Erzählungen der Königin von Navarra), Gräfin Autreval (H. Olfers dle E. Scriba: Frauenkampf), Herzogin von Marlborough (E. Scribe: Ein Glas Wasser oder Ursachen und Wirkungen), Phädra (J. Racine: Phädra), Franziska von Hohenheim (H. Laube: Die Karlschüler), Francoise, Schauspielerin (Fournier: Die Schauspielerin), Agnes Sorel (F. Schiller: Jungfrau von Orleans), Beatrice (W. Shakespeare: Viel Lärm um Nichts), Hedwig (F. Schiller: Wilhelm Tell), Judith (F. Hebbel: Judith), Lady Sarah Waterford (H. Laube: Der Statthalter von Bengalen), Henriette Dolcu (I. Görner: Unsere Allürten), Baronin Octavie Randau (M. Haller: Das Geständnis), Jakobäa (J. Kehlheim: Jakobäa von Jülich), Josefine (L. Eckhart: Josefine), Clarisse (A. Meisner: Reginald Armstrong), Franziska von Hohenheim (H. Laube: Die Karlschülern, Novom.), Adelheid Runeck (G. Freytag: Die Journalisten, Novom.) – 1867; Gräfin Marie Hohenheim (E. Bauernfeld: Aus der Gesellschaft), Valentine Freiin von Geldern (G. Freytag: Valentine), Emilia Galloti (G. E. Lessing: Emilie Galloti), Franziska Hainwald (R. Benedix: Ein Lustspiel), Thulia (A. Lindner: Brutus und Collatinus), Porzia (W. Shakespeare: Kaufmann von Venedig), Rosamunde (C. Töpfer: Rosenmüller und Finke), Aurora von Königsmark (R. Genée: Vor den Kanonen), Die Marquise von Mèneville (E. Scribe: Feen-Hände), Emilia (W. Shakespeare: Othello), Margarethe von Valois (O. Devrient: Zwei Könige), Lady Georgine, Witwe (Ch. Birch-Pfeiffer: Die Waise aus Lowood), Leonore Sanvitale (J. W. Goethe: Torquato Tasso), Viola (Deinhardtstein: Viola, dle W. Shakespeara: Was ihr wollt), Antigone (J. J. Donner dle Sofokla: Antigone), Adelaide (H. Müller: Adelaide) – 1868; Sapho (F. Grillparzer: Sapho), Elmire (J. B. Molière: Tartüffe: oder Der Scheinheilige), Marwood, Mellefont’s alte Geliebte (G. E. Lessing: Miss Sara Sampson), Seraphine (V. Sardou: Seraphine / Usere Frommen), Prinzessin Elisabeth (H. Schauffert: Schach dem König!), Elisabeth (F. Schiller: Maria Stuart), Armande (Molière: Die gelehrten Frauen), Brunhild (F. Hebbel: Die Nibelungen), Edwina Bella (A. Winterfeld: Ich esse bei meiner Mutter), Sittah (G. E. Lessing: Nathan der Weise), Adelheid von Waldof (J. W. Goethe: Götz von Berlichingen), Fürstin Anna Maria de la Tremouille dei Orsini (?: Täuschung auf Täuschung), Lady Milford (F. Schiller: Kabale und Liebe), Katharine von Rosen (E. Bauernfeld: Bürgerlich und romantisch, Novom.), Marguerite Gauthier (M. Ring dle A. Dumase st.: Die Dame mit den Camelien oder Eine neue Magdalena, Novom.) – 1869; Iphigenie (J. W. Goethe: Iphigenie auf Tauris), Julie Braun (E. Bauernfeld: Moderne Jugend), Julie (O. Feuillet: Julie), Ida von Felseck (Ch. Birch-Pfeiffer: Dorf und Stadt), Bianca Capello (S. H. Mosenthal: Isabella Orsini), Maria Theresia (A. Langer: Der letzte Jesuit), Baronin (H. Meilhac – L. Halévy: Frou-Frou), Léonie, Baronin d’Arglade (G. Sande: Marquis von Villemer, Novom.), ? (H. Hartz: Liebeszauber), Lea (O. Ludwig: Die Makkabäern) – 1870; Medea (F. Grillparzer: Medea), Gertrude (F. Grillparzer: Ein treuer Diener seines Herrn), (F. Spielhagen: Hans und Grete) Königin (A. Dumas: Die drei Musketiere, benefice), Königin (C. M. Weber: Oberon), Margarethe von Parma (J. W. Goethe: Egmont), Porzia (Julius Cäsar), ? (F. Schütz: Kabale) – 1871; Marfa (H. Laube dle F. Schillera: Demetrius) – 1872; Thusnelda (F. Halm: Fechter von Ravenna), Volumnia (W. Shakespeare: Coriolan), ? (W. Shakespeare: Die lustigen Weiber von Windsor) – 1873; Arria (A. Wilbrandt: Arria und Messalina) – 1874; Agrippina (A. Wilbrandt: Nero) – 1876.
Burgtheater, Wien
Thusnelda (F. Halm: Fechter von Ravenna), Elisabeth (F. Schiller: Maria Stuart), Isabella (F. Schiller: Braut von Messina oder Die feindlichen Brüder) – 1868.
Stadttheater, Wien
Frau Rath (Der Königslieutenant), ? (C. Mallachow – O. Elsner: Gute Zeugnisse), Frau Bernard (A. Müller-Guttenbrunn: Des Hauses Fourchambault Ende), Cesarine (A. Delpit: Der Sohn Coralie´s), Gräfin Clotilde Dürenstein (E. Arter: Duelle) – 1880; Gräfin von Schwarzenfels (M. Augier: Goldprobe), Emma (G. Moser: Der Hypochonder) – 1881.
Thalia Theater, New York
Marfa (H. Laube dle F. Schillera: Demetrius) – 1881.
Hra
Verwirrt und gelöst, StD 6. 12. 1877.
Prameny
AHMP: Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910, Cizí příslušníci, krab. 442, arch č. 195; Sbírka matrik, VIN Z3 1893–1900, fol. 163 [záznam o úmrtí].
NA Praha: Intendance českého Národního divadla 1861–1934, NAD č. 900, inv. č. 24, Smlouvy, služební požitky; Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 163, obr. 550.
WBR: sbírka rukopisů (korespondence V.-H. se nachází v těchto pozůstalostech: Carl Albert Sachse, Carl von Guaita, Constatntin Wurzbach, Ludwig August Fankl, Ludwig Eckhart), sbírka tisků (báseň V.-H. Dem hochverebrten Dichter Franz Grillparzer zu seinem achzigjährigen Geurtsfeste, Prag 1871 – k oslavám 80. výročí narození F. Grillparzera).
Literatura
L. Sacher-Masoch: Anna Versing-Hauptmann. Ein Charakterkopf aus der Bühnenwelt, Wien 1867 ● Der Humorist (Wien) 26. 7., 6. 8. 1851; Deutscher Bühnen-Almanach, Berlin 1861, s. 232–234; […] Berlin 1868, s. 248; […] Berlin 1868, s. 129; Fremden-Blatt (Wien) 6. 5. 1861; 19. 5. 1863, 28. 2. 1865 (Liedertafel), 17. 5. 1871; Illustrirte Zeitung 2. 11. 1861 (článek včetně portrétní kresby); Wiener Theater-Chronik 24. 12. 1863 (strýc R. Ellmenreich), 16. 6., 27. 10 1864, 3. 2. 1871; Neues Fremden-Blatt (Wien) 28. 12. 1866 (první cesta do New Yorku), 4. 6. 1867; Die Gartenlaube für Österreich (Wien) 21. 1., L. Sacher-Masoch: Gastspiel der Frau Versing-Hauptmann in Graz, Die Gartenlaube für Österreich (Wien) 27. 5., 3. 6. 1867; Prager Abendblatt 8. 5. 1867, 9. 11. 1868; 27. 2., 21. 7. 1869, 26. 4. 1871, 10. 1. 1873; Blätter für Musik, Theater und Kunst (Wien) 29. 5. 1868; Prager Tagblatt 8. 12. 1877 (hra Verwirrt und gelösst ve StD), 6. 3. 1879 (odchod z angažmá), 21. 10. 1880, 4. 10. 1881 (ohlasy na představení v New Yorku); Neue Freie Presse (Wien) 5. 11. 1881; Teuber III 360 (životopis Wilhelma Versinga), 398 (debut v Praze), 508, 515, 526, 585, 599–600, 604–607, 610, 616, 624, 628, 629, 632, 700, 703, 725–726, 741, 747, 764 ● úmrtí a nekrology: Prager Tagblatt 9. 9. 1896; Die Presse (Wien, Brno) 9. 9. 1896; Mährisches Tagblatt (Olomouc) 10. 9. 1896; Grazer Tagblatt 11. 9. 1896; Neuer Theater Almanach für das Jahr 1897, Berlin 1897, s. 182–183; A. J. Weltner: Biographisches Jahrbuch und deutscher Nekrolog I, Berlin 1897, s. 344–345 ● Prager Tagblatt 16. 3. 1906 (úmrtí dcery); M. Kobelt-Groch: Judith macht Geschichte. Zur Rezeption einer mythischen Gestalt vom 16. bis 19. Jahrhubndert, München 2005, s. 154–156.
Brümmer, DB, Eisenberg, Flüggen, Wurzbach
Životní události
- 2. 10. 1833: narození, Mainz (D)
- 8. 9. 1896: úmrtí, Praha, Vinohrady (CZ)
Další jména
Versing Anna Maria Thekla
Vznik: 2018
Autor: Martina Borovičková
