Martinelli, Louise: Porovnání verzí
nahoru...
(úprava lexikonů) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">4</span> | <span id="PageFillProgress">4</span> | ||
| − | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
| − | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Louise</ee:firstname> |
| − | | jméno = <ee:firstname>Louise</ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>Martinelli</ee:lastname> |
| − | | příjmení = <ee:lastname>Martinelli</ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
| − | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
| − | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | |
3.9. 1847 (1846?) | 3.9. 1847 (1846?) | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
Štýrský Hradec / Graz (Rakousko) | Štýrský Hradec / Graz (Rakousko) | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
23.7. 1913 | 23.7. 1913 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
Mali Lošinj, Istrie (Chorvatsko) | Mali Lošinj, Istrie (Chorvatsko) | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
| − | | povolání = <ee:profession>herečka</ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
| + | | povolání=<ee:profession>herečka</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
Od 1851 vystupovala v dětských rolích v divadle ve Štýrském Hradci, 1861 zde byla angažována jako druhá milovnice a subreta. 1876 angažována v Theater an der Wien a ve stejném roce jí Eduard Kreibig přivedl do Pražského zemského divadla. V oboru subreta ve veselohře, frašce a operetě jí konkurovala [[Ullmayer_Wilhelmine|Wilhelmine Ullmayer]]. Z pražského angažmá odešla 1885 do vídeňského Carltheater a 1889 do Deutsches Volkstheater. Jejím manželem byl herec [[Martinelli_Ludwig|Ludwig Martinelli ]](1832 – 1913), do sňatku (1882) používala dívčí jméno Seeberg. | Od 1851 vystupovala v dětských rolích v divadle ve Štýrském Hradci, 1861 zde byla angažována jako druhá milovnice a subreta. 1876 angažována v Theater an der Wien a ve stejném roce jí Eduard Kreibig přivedl do Pražského zemského divadla. V oboru subreta ve veselohře, frašce a operetě jí konkurovala [[Ullmayer_Wilhelmine|Wilhelmine Ullmayer]]. Z pražského angažmá odešla 1885 do vídeňského Carltheater a 1889 do Deutsches Volkstheater. Jejím manželem byl herec [[Martinelli_Ludwig|Ludwig Martinelli ]](1832 – 1913), do sňatku (1882) používala dívčí jméno Seeberg. | ||
| − | </ee:perex> | + | </ee:perex><ee:content> |
| − | + | ||
| − | <ee:content> | + | |
Roz. Seebergerová, pod tímto jménem hrála do roku 1882. Údajně dcera podkoního. Od sezony 1851/52 úspěšně vystupovala v Grazer ständisches (landschaftliches) Theater v dětských rolích a od sezony 1861/62 do roku 1873 byla v tomto divadle angažována jako 2. milovnice, lokální milovnice a subreta. Poté hrála do roku 1876 v Theater an der Wien mladistvé naivky a milovnice v lokálních kusech, ve stejném roce byla přivedena Eduardem Kreibigem do Pražského zemského divadla (nástupní role – Fleurette). Jako subreta ve veselohře, frašce i operetě zde mohla postupně dosáhnout úspěchu, avšak v tomto oboru stála ve stínu [[Ullmayer_Wilhelmine|Ullmayerové]], což se projevovalo také v poměru gáží obou umělkyň (1878: [[Ullmayer_Wilhelmine|Ullmayerová ]]4480 zl., Seebergerová 1160 zl.). V tomto divadle později přešla k staršímu komickému operetnímu oboru a lidové hře, ve které byla i po odchodu z Prahy (roku 1885) a v dalším angažmá ve Vídni v Carltheater (do roku 1889) a poté zvláště v Deutsches Volkstheater (nově založené roku 1889) oblíbená (i když nejvíce pouze v menších rolích). Mimořádného úspěchu dosáhla jako Frau Schallanter v Anzengruberově hře ''Das vierte Gebot''. Větší úlohy měla např. jako Frau Miller v Schillerově ''Kabale und Liebe'' a Emerenzia v Nestroyově ''Freiheit in Krähwinkel''. '''M.''' byla druhou manželkou (svatba roku 1882) herce [[Martinelli_Ludwig|Ludwiga Martinelliho]], průkopnického představitele rolí v Anzengruberových hrách. Už od štýrskohradeckého období byli společně ve stejném angažmá. V zahajovacím představení Deutsches Volkstheater in Wien (14. 9. 1889) hrála v Anzengruberově hře ''Der Fleck auf der Ehr‘'' vedle svého muže, který ztvárnil hlavní roli Hubmayra, epizodní roli hostinské. V roce 1908 se manželský pár se scénou rozloučil. | Roz. Seebergerová, pod tímto jménem hrála do roku 1882. Údajně dcera podkoního. Od sezony 1851/52 úspěšně vystupovala v Grazer ständisches (landschaftliches) Theater v dětských rolích a od sezony 1861/62 do roku 1873 byla v tomto divadle angažována jako 2. milovnice, lokální milovnice a subreta. Poté hrála do roku 1876 v Theater an der Wien mladistvé naivky a milovnice v lokálních kusech, ve stejném roce byla přivedena Eduardem Kreibigem do Pražského zemského divadla (nástupní role – Fleurette). Jako subreta ve veselohře, frašce i operetě zde mohla postupně dosáhnout úspěchu, avšak v tomto oboru stála ve stínu [[Ullmayer_Wilhelmine|Ullmayerové]], což se projevovalo také v poměru gáží obou umělkyň (1878: [[Ullmayer_Wilhelmine|Ullmayerová ]]4480 zl., Seebergerová 1160 zl.). V tomto divadle později přešla k staršímu komickému operetnímu oboru a lidové hře, ve které byla i po odchodu z Prahy (roku 1885) a v dalším angažmá ve Vídni v Carltheater (do roku 1889) a poté zvláště v Deutsches Volkstheater (nově založené roku 1889) oblíbená (i když nejvíce pouze v menších rolích). Mimořádného úspěchu dosáhla jako Frau Schallanter v Anzengruberově hře ''Das vierte Gebot''. Větší úlohy měla např. jako Frau Miller v Schillerově ''Kabale und Liebe'' a Emerenzia v Nestroyově ''Freiheit in Krähwinkel''. '''M.''' byla druhou manželkou (svatba roku 1882) herce [[Martinelli_Ludwig|Ludwiga Martinelliho]], průkopnického představitele rolí v Anzengruberových hrách. Už od štýrskohradeckého období byli společně ve stejném angažmá. V zahajovacím představení Deutsches Volkstheater in Wien (14. 9. 1889) hrála v Anzengruberově hře ''Der Fleck auf der Ehr‘'' vedle svého muže, který ztvárnil hlavní roli Hubmayra, epizodní roli hostinské. V roce 1908 se manželský pár se scénou rozloučil. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
| Řádka 31: | Řádka 29: | ||
<ee:bibliography_content>'''V Grazer landschaftlichen Theater''': Kathi (J. Nestroy: ''Der Zerrissene'') (také v Praze); Margot (F. Halm:''Wildfeuer'') (také v Praze); Toinette (Molière: ''Der eingebildete Kranke'') (také v Praze); Franzl (S. H. v. Mosenthal:''Der Sonnwendhof'') etc. '''– V Prager deutschen Landestheater:''' Fleurette (J. Offenbach: ''Blaubart''); Die öffentliche Meinung (tentýž: ''Orpheus in der ''Unterwelt); Georg (J. W. v. Goethe: ''Götz von'' ''Berlichingen''); (Toffana (J. Strauß:''Indigo''); Artemisia (J. Strauß: ''Der lustige Krieg''); Palmatica (F. v. Suppé: ''Der Bettelstudent''); Donna Olympia (tentýž: ''Donna Juanita''); Heloise (K. Millöcker: ''Apajune, der Wassermann''); Rosl, altes Weib (F. Raimund: ''Der Verschwender''); Anna Birkmeier, Brigitte (L. Anzengruber: ''Der Pfarrer von Kirchfeld'') (také v Wiener Deutschen Volkstheater); die alte Burgerliese (tentýž: ''Der Meineidbauer'') (také v Wiener Deutschen Volkstheater); Barbara (tentýž: ''Das vierte Gebot'') etc. – '''Ve Wiener Carltheater''': Vroni (L. Anzengruber: ''Der Meineidbauer''); Gelbhofbäuerin (tentýž: ''Die Kreuzelschreiber''); Schusterin (H. Neuert: ''Im Austragstüberl'') etc. – '''V Deutschen Volkstheater in Wien''': Frau Miller (F. v. Schiller: ''Kabale und Liebe''); Fee Antimonia (F. Raimund: ''Der Bauer als Millionär''); Emerenzia (J. Nestroy: ''Freiheit in Krähwinkel''); Marie (A. Ohorn: ''Der Abt von St. ''Bernhard); Hofrätin Mittersteig (F. Schönthan – F. Koppe-Ellefeld: ''Komtesse Guckerl''); Frau Schimek (G. Kadelburg: ''Familie Schimek''); Wirtin (L. Anzengruber: ''Der Fleck auf der Ehr‘); ''Frau Schallanter (ders.: ''Das vierte Gebot'') etc.</ee:bibliography_content> | <ee:bibliography_content>'''V Grazer landschaftlichen Theater''': Kathi (J. Nestroy: ''Der Zerrissene'') (také v Praze); Margot (F. Halm:''Wildfeuer'') (také v Praze); Toinette (Molière: ''Der eingebildete Kranke'') (také v Praze); Franzl (S. H. v. Mosenthal:''Der Sonnwendhof'') etc. '''– V Prager deutschen Landestheater:''' Fleurette (J. Offenbach: ''Blaubart''); Die öffentliche Meinung (tentýž: ''Orpheus in der ''Unterwelt); Georg (J. W. v. Goethe: ''Götz von'' ''Berlichingen''); (Toffana (J. Strauß:''Indigo''); Artemisia (J. Strauß: ''Der lustige Krieg''); Palmatica (F. v. Suppé: ''Der Bettelstudent''); Donna Olympia (tentýž: ''Donna Juanita''); Heloise (K. Millöcker: ''Apajune, der Wassermann''); Rosl, altes Weib (F. Raimund: ''Der Verschwender''); Anna Birkmeier, Brigitte (L. Anzengruber: ''Der Pfarrer von Kirchfeld'') (také v Wiener Deutschen Volkstheater); die alte Burgerliese (tentýž: ''Der Meineidbauer'') (také v Wiener Deutschen Volkstheater); Barbara (tentýž: ''Das vierte Gebot'') etc. – '''Ve Wiener Carltheater''': Vroni (L. Anzengruber: ''Der Meineidbauer''); Gelbhofbäuerin (tentýž: ''Die Kreuzelschreiber''); Schusterin (H. Neuert: ''Im Austragstüberl'') etc. – '''V Deutschen Volkstheater in Wien''': Frau Miller (F. v. Schiller: ''Kabale und Liebe''); Fee Antimonia (F. Raimund: ''Der Bauer als Millionär''); Emerenzia (J. Nestroy: ''Freiheit in Krähwinkel''); Marie (A. Ohorn: ''Der Abt von St. ''Bernhard); Hofrätin Mittersteig (F. Schönthan – F. Koppe-Ellefeld: ''Komtesse Guckerl''); Frau Schimek (G. Kadelburg: ''Familie Schimek''); Wirtin (L. Anzengruber: ''Der Fleck auf der Ehr‘); ''Frau Schallanter (ders.: ''Das vierte Gebot'') etc.</ee:bibliography_content> | ||
== <ee:bibliography_label>Prameny</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Prameny</ee:bibliography_label> == | ||
| − | <ee:bibliography_content> | + | <ee:bibliography_content>NA Praha: Policejní ředitelství I, konskripce, karton 376, obraz 395. |
| + | |||
| + | ÖNB Wien: Bildarchiv und Grafiksammlung, s. BAK-Index, portréty a fotky rolí.</ee:bibliography_content> | ||
== <ee:bibliography_label>Periodika</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Periodika</ee:bibliography_label> == | ||
<ee:bibliography_content>''Neue Freie Presse, ''17. 7. 1913; ''Neues Wiener Journal, ''17. 7. 1913; ''Illustrirtes Wiener Extrablatt, ''17., 18. 7. 1913 (s fotkou); ''Reichspost, ''18. 7. 1913. – ''Deutscher Bühnen-Almanach'', roč. 16ff., 1852ff.;'' Neuer Theater-Almanach, ''roč. 25, 1914, S. 178.</ee:bibliography_content> | <ee:bibliography_content>''Neue Freie Presse, ''17. 7. 1913; ''Neues Wiener Journal, ''17. 7. 1913; ''Illustrirtes Wiener Extrablatt, ''17., 18. 7. 1913 (s fotkou); ''Reichspost, ''18. 7. 1913. – ''Deutscher Bühnen-Almanach'', roč. 16ff., 1852ff.;'' Neuer Theater-Almanach, ''roč. 25, 1914, S. 178.</ee:bibliography_content> | ||
| Řádka 37: | Řádka 37: | ||
<ee:bibliography_content>O. Teuber, ''Geschichte des Prager Theaters, ''3.díl, 1888, s. 700, 704f., 713, 734, 741, 745, 747, 754, 772, 774, 776f. – G. Schlögl, ''Der Theaterkritiker Paul Blaha als Direktor des Deutschen Volkstheaters, ''phil. Diss. Wien, 1994, sv. 4 (index). | <ee:bibliography_content>O. Teuber, ''Geschichte des Prager Theaters, ''3.díl, 1888, s. 700, 704f., 713, 734, 741, 745, 747, 754, 772, 774, 776f. – G. Schlögl, ''Der Theaterkritiker Paul Blaha als Direktor des Deutschen Volkstheaters, ''phil. Diss. Wien, 1994, sv. 4 (index). | ||
| − | Eisenberg, HLW, Kosel, ÖBL, Ulrich | + | Eisenberg, HLW, Kosel, ÖBL, Ulrich</ee:bibliography_content> |
| − | + | ||
| − | + | ||
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
| Řádka 59: | Řádka 57: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | + | <ee:published>'''Vznik:''' 30.11.2012{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Hubert Reitterer]]{{break}}</ee:author> | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | <ee:published>'''Vznik:''' 30.11.2012</ee:published> | + | |
| − | <ee:source></ee:source> | + | |
| − | <ee:author>'''Autor:''' [[Hubert Reitterer]]</ee:author> | + | |
| − | + | ||
<ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]] | <ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]] | ||
[[Category:Německá činohra v českých zemích v 19. století]]</ee:category> | [[Category:Německá činohra v českých zemích v 19. století]]</ee:category> | ||
| Řádka 76: | Řádka 67: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | |||
<noinclude><languages>[[de:Martinelli Louise]]</languages></noinclude> | <noinclude><languages>[[de:Martinelli Louise]]</languages></noinclude> | ||
Aktuální verze z 19. 6. 2017, 15:00
Od 1851 vystupovala v dětských rolích v divadle ve Štýrském Hradci, 1861 zde byla angažována jako druhá milovnice a subreta. 1876 angažována v Theater an der Wien a ve stejném roce jí Eduard Kreibig přivedl do Pražského zemského divadla. V oboru subreta ve veselohře, frašce a operetě jí konkurovala Wilhelmine Ullmayer. Z pražského angažmá odešla 1885 do vídeňského Carltheater a 1889 do Deutsches Volkstheater. Jejím manželem byl herec Ludwig Martinelli (1832 – 1913), do sňatku (1882) používala dívčí jméno Seeberg.
Roz. Seebergerová, pod tímto jménem hrála do roku 1882. Údajně dcera podkoního. Od sezony 1851/52 úspěšně vystupovala v Grazer ständisches (landschaftliches) Theater v dětských rolích a od sezony 1861/62 do roku 1873 byla v tomto divadle angažována jako 2. milovnice, lokální milovnice a subreta. Poté hrála do roku 1876 v Theater an der Wien mladistvé naivky a milovnice v lokálních kusech, ve stejném roce byla přivedena Eduardem Kreibigem do Pražského zemského divadla (nástupní role – Fleurette). Jako subreta ve veselohře, frašce i operetě zde mohla postupně dosáhnout úspěchu, avšak v tomto oboru stála ve stínu Ullmayerové, což se projevovalo také v poměru gáží obou umělkyň (1878: Ullmayerová 4480 zl., Seebergerová 1160 zl.). V tomto divadle později přešla k staršímu komickému operetnímu oboru a lidové hře, ve které byla i po odchodu z Prahy (roku 1885) a v dalším angažmá ve Vídni v Carltheater (do roku 1889) a poté zvláště v Deutsches Volkstheater (nově založené roku 1889) oblíbená (i když nejvíce pouze v menších rolích). Mimořádného úspěchu dosáhla jako Frau Schallanter v Anzengruberově hře Das vierte Gebot. Větší úlohy měla např. jako Frau Miller v Schillerově Kabale und Liebe a Emerenzia v Nestroyově Freiheit in Krähwinkel. M. byla druhou manželkou (svatba roku 1882) herce Ludwiga Martinelliho, průkopnického představitele rolí v Anzengruberových hrách. Už od štýrskohradeckého období byli společně ve stejném angažmá. V zahajovacím představení Deutsches Volkstheater in Wien (14. 9. 1889) hrála v Anzengruberově hře Der Fleck auf der Ehr‘ vedle svého muže, který ztvárnil hlavní roli Hubmayra, epizodní roli hostinské. V roce 1908 se manželský pár se scénou rozloučil.
Role (výběr)
V Grazer landschaftlichen Theater: Kathi (J. Nestroy: Der Zerrissene) (také v Praze); Margot (F. Halm:Wildfeuer) (také v Praze); Toinette (Molière: Der eingebildete Kranke) (také v Praze); Franzl (S. H. v. Mosenthal:Der Sonnwendhof) etc. – V Prager deutschen Landestheater: Fleurette (J. Offenbach: Blaubart); Die öffentliche Meinung (tentýž: Orpheus in der Unterwelt); Georg (J. W. v. Goethe: Götz von Berlichingen); (Toffana (J. Strauß:Indigo); Artemisia (J. Strauß: Der lustige Krieg); Palmatica (F. v. Suppé: Der Bettelstudent); Donna Olympia (tentýž: Donna Juanita); Heloise (K. Millöcker: Apajune, der Wassermann); Rosl, altes Weib (F. Raimund: Der Verschwender); Anna Birkmeier, Brigitte (L. Anzengruber: Der Pfarrer von Kirchfeld) (také v Wiener Deutschen Volkstheater); die alte Burgerliese (tentýž: Der Meineidbauer) (také v Wiener Deutschen Volkstheater); Barbara (tentýž: Das vierte Gebot) etc. – Ve Wiener Carltheater: Vroni (L. Anzengruber: Der Meineidbauer); Gelbhofbäuerin (tentýž: Die Kreuzelschreiber); Schusterin (H. Neuert: Im Austragstüberl) etc. – V Deutschen Volkstheater in Wien: Frau Miller (F. v. Schiller: Kabale und Liebe); Fee Antimonia (F. Raimund: Der Bauer als Millionär); Emerenzia (J. Nestroy: Freiheit in Krähwinkel); Marie (A. Ohorn: Der Abt von St. Bernhard); Hofrätin Mittersteig (F. Schönthan – F. Koppe-Ellefeld: Komtesse Guckerl); Frau Schimek (G. Kadelburg: Familie Schimek); Wirtin (L. Anzengruber: Der Fleck auf der Ehr‘); Frau Schallanter (ders.: Das vierte Gebot) etc.
Prameny
NA Praha: Policejní ředitelství I, konskripce, karton 376, obraz 395.
ÖNB Wien: Bildarchiv und Grafiksammlung, s. BAK-Index, portréty a fotky rolí.
Periodika
Neue Freie Presse, 17. 7. 1913; Neues Wiener Journal, 17. 7. 1913; Illustrirtes Wiener Extrablatt, 17., 18. 7. 1913 (s fotkou); Reichspost, 18. 7. 1913. – Deutscher Bühnen-Almanach, roč. 16ff., 1852ff.; Neuer Theater-Almanach, roč. 25, 1914, S. 178.
Literatura
O. Teuber, Geschichte des Prager Theaters, 3.díl, 1888, s. 700, 704f., 713, 734, 741, 745, 747, 754, 772, 774, 776f. – G. Schlögl, Der Theaterkritiker Paul Blaha als Direktor des Deutschen Volkstheaters, phil. Diss. Wien, 1994, sv. 4 (index).
Eisenberg, HLW, Kosel, ÖBL, Ulrich
Životní události
- 3.9. 1847 (1846?): narození, Štýrský Hradec / Graz (Rakousko)
- 23.7. 1913: úmrtí, Mali Lošinj, Istrie (Chorvatsko)
Další jména
Seebergová Louise
Vznik: 30.11.2012
Autor: Hubert Reitterer
