Slovák, Boris: Porovnání verzí
(založení hesla) |
m |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">3</span> | <span id="PageFillProgress">3</span> | ||
− | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
− | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Boris</ee:firstname> |
− | | jméno = <ee:firstname>Boris</ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>Slovák</ee:lastname> |
− | | příjmení = <ee:lastname>Slovák</ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
− | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
− | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | |
22. 10. 1926 | 22. 10. 1926 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
Kojetín | Kojetín | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
30. 12. 1994 | 30. 12. 1994 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
Bratislava (Slovensko) | Bratislava (Slovensko) | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
− | | povolání = <ee:profession>tanečník, choreograf, režisér, </ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
+ | | povolání=<ee:profession>tanečník, choreograf, režisér,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
− | </ee:perex> | + | </ee:perex><ee:content> |
− | + | ||
− | <ee:content> | + | |
Pohybově nadaný autodidakt, tanečník pražské estrádní skupiny 1945, Most 1946/47, Velká opera 5. května 1947/48, sólista Olomouc 1948–50, sólista a choreograf Opava 1950–58, šéf baletu a choreograf NS Bratislava 1958–61 a 1964–73 (1961 choreograf divadla malých forem Horizont), šéf baletu SND Bratislava 1973–80. Poté hostoval jako choreograf i režisér na mnoha domácích i zahraničních (především polských) scénách. Jako tanečník interpretoval např. Harlekýna ve ''Skříňce hraček ''(1949), v Opavě tančil Prince v ''Labutím jezeře ''(1954), Myslivce ve ''Viktorce ''(1955), Václava a Gireje v ''Bachčisarajské fontáně'' (1956), s aktivní taneční dráhou skončil 1962. Jako choreograf inklinoval k dramaticky vypracovanému divadelnímu tvaru. Vytvořil 16 baletních inscenací, ''Labutí jezero ''(1954), ''Viktorka ''(1955), ''Bachčisarajská fontána ''(1956), ''Sněhurka ''(1957), ''Čarodějná láska ''(1957) – vše Opava; v SND Bratislava ''Preludio eroico ''M. Vilce (pp. 1974), ''Anna Karenina ''(1977) a především ''Carmen ''G. Bizeta/R. Ščedrina (1979, Gdaňsk 1981). Největší díl choreografické práce B. Slováka patřil opeře a zejm. činohře, operetě a muzikálu (250 premiér v 29 českých a slovenských divadlech, v zahraničí Maribor, Lublaň, Sverdlovsk, Teherán, Berlín, Györ, řada měst v Polsku). V muzikálu rozvinul mimořádný cit pro dramatičnost a divadelnost tance, ústrojně integrovaného do děje. K jeho nejlepším choreografiím v tomto žánru patřily např. My Fair Lady (1969), Zorba (1970), Červená karavana (1975) na NS Bratislava. Divadelní cit prokázal i jako baletní, muzikálový a operní režisér; z třicítky inscenací např. Prodanou nevěstu režíroval v Teheránu (1977) i Gdaňsku (1983). O jeho všestrannosti, pohotovosti a pracovní výkonnosti svědčí na 800 spoluprací v osmi domácích i zahraničních televizních a filmových studiích. B. Slovák patřil k nejprofilovanějším tvůrcům našeho poválečného tanečního umění. | Pohybově nadaný autodidakt, tanečník pražské estrádní skupiny 1945, Most 1946/47, Velká opera 5. května 1947/48, sólista Olomouc 1948–50, sólista a choreograf Opava 1950–58, šéf baletu a choreograf NS Bratislava 1958–61 a 1964–73 (1961 choreograf divadla malých forem Horizont), šéf baletu SND Bratislava 1973–80. Poté hostoval jako choreograf i režisér na mnoha domácích i zahraničních (především polských) scénách. Jako tanečník interpretoval např. Harlekýna ve ''Skříňce hraček ''(1949), v Opavě tančil Prince v ''Labutím jezeře ''(1954), Myslivce ve ''Viktorce ''(1955), Václava a Gireje v ''Bachčisarajské fontáně'' (1956), s aktivní taneční dráhou skončil 1962. Jako choreograf inklinoval k dramaticky vypracovanému divadelnímu tvaru. Vytvořil 16 baletních inscenací, ''Labutí jezero ''(1954), ''Viktorka ''(1955), ''Bachčisarajská fontána ''(1956), ''Sněhurka ''(1957), ''Čarodějná láska ''(1957) – vše Opava; v SND Bratislava ''Preludio eroico ''M. Vilce (pp. 1974), ''Anna Karenina ''(1977) a především ''Carmen ''G. Bizeta/R. Ščedrina (1979, Gdaňsk 1981). Největší díl choreografické práce B. Slováka patřil opeře a zejm. činohře, operetě a muzikálu (250 premiér v 29 českých a slovenských divadlech, v zahraničí Maribor, Lublaň, Sverdlovsk, Teherán, Berlín, Györ, řada měst v Polsku). V muzikálu rozvinul mimořádný cit pro dramatičnost a divadelnost tance, ústrojně integrovaného do děje. K jeho nejlepším choreografiím v tomto žánru patřily např. My Fair Lady (1969), Zorba (1970), Červená karavana (1975) na NS Bratislava. Divadelní cit prokázal i jako baletní, muzikálový a operní režisér; z třicítky inscenací např. Prodanou nevěstu režíroval v Teheránu (1977) i Gdaňsku (1983). O jeho všestrannosti, pohotovosti a pracovní výkonnosti svědčí na 800 spoluprací v osmi domácích i zahraničních televizních a filmových studiích. B. Slovák patřil k nejprofilovanějším tvůrcům našeho poválečného tanečního umění. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
Řádka 46: | Řádka 44: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
− | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima,'' ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 292–293{{break}}</ee:source><ee:author></ee:author> |
− | + | ||
− | ''' | + | |
− | < | + | |
− | + | ||
− | '''Zdroj:''' | + | |
− | + | ||
− | + | ||
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]] | <ee:category>[[Category:Český taneční slovník]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
Řádka 62: | Řádka 54: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
− | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
− | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> |
Aktuální verze z 16. 2. 2017, 14:32
Pohybově nadaný autodidakt, tanečník pražské estrádní skupiny 1945, Most 1946/47, Velká opera 5. května 1947/48, sólista Olomouc 1948–50, sólista a choreograf Opava 1950–58, šéf baletu a choreograf NS Bratislava 1958–61 a 1964–73 (1961 choreograf divadla malých forem Horizont), šéf baletu SND Bratislava 1973–80. Poté hostoval jako choreograf i režisér na mnoha domácích i zahraničních (především polských) scénách. Jako tanečník interpretoval např. Harlekýna ve Skříňce hraček (1949), v Opavě tančil Prince v Labutím jezeře (1954), Myslivce ve Viktorce (1955), Václava a Gireje v Bachčisarajské fontáně (1956), s aktivní taneční dráhou skončil 1962. Jako choreograf inklinoval k dramaticky vypracovanému divadelnímu tvaru. Vytvořil 16 baletních inscenací, Labutí jezero (1954), Viktorka (1955), Bachčisarajská fontána (1956), Sněhurka (1957), Čarodějná láska (1957) – vše Opava; v SND Bratislava Preludio eroico M. Vilce (pp. 1974), Anna Karenina (1977) a především Carmen G. Bizeta/R. Ščedrina (1979, Gdaňsk 1981). Největší díl choreografické práce B. Slováka patřil opeře a zejm. činohře, operetě a muzikálu (250 premiér v 29 českých a slovenských divadlech, v zahraničí Maribor, Lublaň, Sverdlovsk, Teherán, Berlín, Györ, řada měst v Polsku). V muzikálu rozvinul mimořádný cit pro dramatičnost a divadelnost tance, ústrojně integrovaného do děje. K jeho nejlepším choreografiím v tomto žánru patřily např. My Fair Lady (1969), Zorba (1970), Červená karavana (1975) na NS Bratislava. Divadelní cit prokázal i jako baletní, muzikálový a operní režisér; z třicítky inscenací např. Prodanou nevěstu režíroval v Teheránu (1977) i Gdaňsku (1983). O jeho všestrannosti, pohotovosti a pracovní výkonnosti svědčí na 800 spoluprací v osmi domácích i zahraničních televizních a filmových studiích. B. Slovák patřil k nejprofilovanějším tvůrcům našeho poválečného tanečního umění.
Literatura
Vaculík, L.: Za panem Borisem, Taneční listy 1995, č. 2, str. 9 • Vašut, V.: Boris Slovák, Taneční listy 1976, č. 8/příloha
Životní události
- 22. 10. 1926: narození, Kojetín
- 30. 12. 1994: úmrtí, Bratislava (Slovensko)
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 292–293