Rückauf, Anton: Porovnání verzí
m (Jakubcova přesunul stránku Rückauf Anton na Rückauf, Anton) |
m |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">3</span> | <span id="PageFillProgress">3</span> | ||
− | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
− | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Anton</ee:firstname> |
− | | jméno = <ee:firstname>Anton</ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>Rückauf</ee:lastname> |
− | | příjmení = <ee:lastname>Rückauf</ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
− | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
− | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | |
13. 3. 1855 | 13. 3. 1855 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
Praha | Praha | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
19. 9. 1903 | 19. 9. 1903 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
zámek Alt–Erlaa, Vídeň | zámek Alt–Erlaa, Vídeň | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
− | | povolání = <ee:profession>pianista, skladatel</ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
+ | | povolání=<ee:profession>pianista, skladatel</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
− | </ee:perex> | + | </ee:perex><ee:content> |
− | + | ||
− | <ee:content> | + | |
Bratr zpěvačky PD Terezie R. (1846?–1908). Pocházel z rodiny pražského obchodníka a kavárníka. Od 1867 navštěvoval v Praze Prokschův hudební ústav, 1872 absolvoval varhanickou školu u F. Z. Skuherského a poté u Proksche krátce sám vyučoval. Ucházel se bezvýsledně o rakouské státní stipendium, ale jeho práce zaujaly člena komise J. Brahmse, který mu zprostředkoval studium u G. Nottebohma. Od 1879 žil ve Vídni, kde byla již téhož roku provedena jeho první skladba. Jako stálý doprovazeč tenoristy G. Waltera podnikl 1882–84 turné po Německu. 1885 se zdokonaloval ve hře na klavír u T. Leszetického. Usadil se ve Vídni jako doprovazeč významných instrumentalistů a pěvců a učitel hudby ve vyšších společenských kruzích (jedním z jeho žáků byl dramatik A. Schnitzler). 1899–1901 byl též sbormistrem v evangelickém pěveckém spolku. Vedle komorních skladeb s klavírem napsal asi sto písní, z nichž více než polovina byla vydána. K jeho příznivcům patřil zvl. vévoda Elimar von Oldenburg, na jehož zámku '''R. '''často pobýval a kde také zemřel. | Bratr zpěvačky PD Terezie R. (1846?–1908). Pocházel z rodiny pražského obchodníka a kavárníka. Od 1867 navštěvoval v Praze Prokschův hudební ústav, 1872 absolvoval varhanickou školu u F. Z. Skuherského a poté u Proksche krátce sám vyučoval. Ucházel se bezvýsledně o rakouské státní stipendium, ale jeho práce zaujaly člena komise J. Brahmse, který mu zprostředkoval studium u G. Nottebohma. Od 1879 žil ve Vídni, kde byla již téhož roku provedena jeho první skladba. Jako stálý doprovazeč tenoristy G. Waltera podnikl 1882–84 turné po Německu. 1885 se zdokonaloval ve hře na klavír u T. Leszetického. Usadil se ve Vídni jako doprovazeč významných instrumentalistů a pěvců a učitel hudby ve vyšších společenských kruzích (jedním z jeho žáků byl dramatik A. Schnitzler). 1899–1901 byl též sbormistrem v evangelickém pěveckém spolku. Vedle komorních skladeb s klavírem napsal asi sto písní, z nichž více než polovina byla vydána. K jeho příznivcům patřil zvl. vévoda Elimar von Oldenburg, na jehož zámku '''R. '''často pobýval a kde také zemřel. | ||
Řádka 40: | Řádka 38: | ||
* <ee:chronology_date_from>19. 9. 1903</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>zámek Alt–Erlaa, Vídeň</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>19. 9. 1903</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>zámek Alt–Erlaa, Vídeň</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
− | <div class="names"><ee:names | + | <div class="names"><ee:names/></div> |
− | + | ||
− | + | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
| linksto={{FULLPAGENAME}} | | linksto={{FULLPAGENAME}} | ||
Řádka 52: | Řádka 48: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
− | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století,'' ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 454{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jitka Ludvová]]{{break}}</ee:author> |
− | + | ||
− | ''' | + | |
− | < | + | |
− | + | ||
− | '''Zdroj:''' | + | |
− | '''Autor:''' | + | |
− | + | ||
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | <ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
Řádka 68: | Řádka 58: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
− | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
− | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> |
Aktuální verze z 10. 2. 2017, 14:07
Bratr zpěvačky PD Terezie R. (1846?–1908). Pocházel z rodiny pražského obchodníka a kavárníka. Od 1867 navštěvoval v Praze Prokschův hudební ústav, 1872 absolvoval varhanickou školu u F. Z. Skuherského a poté u Proksche krátce sám vyučoval. Ucházel se bezvýsledně o rakouské státní stipendium, ale jeho práce zaujaly člena komise J. Brahmse, který mu zprostředkoval studium u G. Nottebohma. Od 1879 žil ve Vídni, kde byla již téhož roku provedena jeho první skladba. Jako stálý doprovazeč tenoristy G. Waltera podnikl 1882–84 turné po Německu. 1885 se zdokonaloval ve hře na klavír u T. Leszetického. Usadil se ve Vídni jako doprovazeč významných instrumentalistů a pěvců a učitel hudby ve vyšších společenských kruzích (jedním z jeho žáků byl dramatik A. Schnitzler). 1899–1901 byl též sbormistrem v evangelickém pěveckém spolku. Vedle komorních skladeb s klavírem napsal asi sto písní, z nichž více než polovina byla vydána. K jeho příznivcům patřil zvl. vévoda Elimar von Oldenburg, na jehož zámku R. často pobýval a kde také zemřel.
V 90. letech obnovil přerušený kontakt s pražským prostředím a stal se dopisujícím členem Společnosti pro podporu německé vědy a umění v českých zemích [Die Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft und Kunst in Böhmen]. Společnost u něj objednala k 60. výročí nástupu Františka Josefa I. na trůn hudebnědramatické pásmo Des Kaisers Traum, uvedené v Praze 2. 12. 1908 a několikrát reprízované (dir. P. Ottenheimer, r: P. Eger). R. zkomponoval operu Die Rosenthalerin, která měla premiéru v Drážďanech 1897 (dir. E. von Schuch) a byla s dobrým ohlasem dávána ve Štrasburku, Freiburku a Karlsruhe. 23. 1. 1902 ji uvedlo německé divadlo v Praze (dir. J. Stransky, režie J. Grevenberg, vrchní dohled A. Neumann, scéna P. de Vry, 3 reprízy; předehra se v Praze vícekrát hrála koncertně). Námětem jsou scény ze života malíře A. Dürera v prostředí královského dvora a městské společnosti v Norimberku 16. stol. Modelem pro zpracování námětu byli Wagnerovi Mistři pěvci norimberští a hudebním řešením se R. přiřadil k vlně Wagnerových epigonů.
Práce pro divadlo
Die Rosenthalerin, opera, 4 jedn., t: Lemmermayer, 7. 5. 1897, dvorní opera Drážďany, klav. výtah R. Raimann, vyd. E. Berté Paris; Des Kaisers Traum, 10 scén pro recitátora, sbor a orch., t: Ch. hraběnka Thun-Salmová, 2. 12. 1908 Nové něm. divadlo, nevyd.
Prameny a literatura
G. S.: Neue musikalische Presse 29. 3. 1896 [biogr.]; Bohemia 25. 1. 1902 [Die Rosenthalerin]; Deutsche Arbeit 1, 1901/02, s. 430–431 [Die Rosenthalerin]; 3, 1903/04, s. 147–152 [nekrolog]; Společnost pro podporu německé vědy [arch. materiál 1894–1901]; Lomnäs– Strauss, rejstřík ve sv. I, s. 348 [skladby na pražských koncertech]. • ÖBL [lit.]; Lexikon zur deutschen Musik.
Životní události
- 13. 3. 1855: narození, Praha
- 19. 9. 1903: úmrtí, zámek Alt–Erlaa, Vídeň
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 454
Autor: Jitka Ludvová